Mission Impossible - Národ grázlů: recenze filmu

Každý z režisérů dosavadních čtyř dílů série Mission: Impossible jí vtiskl svůj rukopis a ukázal, jak zacházet s žánrem akčního špionážního thrilleru. První díl v režii Briana De Palmy se objevil před devatenácti lety a natáčel se zčásti v Praze. Oproti originálnímu seriálu ze šedesátých let i jeho remaku z let osmdesátých, který u nás běžel pod názvem Nulová šance, byl ve filmu položen větší důraz na hlavní postavu a menší na kooperaci celého týmu.

Dvojka je považována za nejslabší část z řady, která ale paradoxně vydělala nejvíc peněz. Režisér John Woo v ní vyšel z estetiky asijské akční školy a nabídl přestřeleně naddimenzovanou akci s vlajícími vlasy Toma Cruise v dešti kulek a nezbytnými bílými holubicemi ve zpomalených záběrech.

J.J. Abrams ve trojce se naopak snažil o co nejrealističtější a nejemocionálnější provedení, v rámci čehož Hunta i oženil. Posílil rovněž pozici ostatních agentů, kteří se z Huntova křoví proměnili v plnohodnotné spoluhráče. Přidal i na těkající dynamice, jíž známe z Greengrassových bourneovek.

Čtyřka s podtitulem Ghost Protocol pod režijním vedením Brada Birda vsadila na atraktivní lokace a bondovsky odlehčenou akci, jíž nechyběla dynamika a choreografická nápaditost. Dále pak na kompaktní souhru celého týmu, z níž se vydělovaly Cruiseovy kaskadérské kousky. A také na hravost a celkovou nadsázku, která kánony série parodicky nepodrývala, ale ani je nebrala zbytečně vážně.

Vzájemná symbióza

Pátý díl série po Bradu Birdovi převzal Christopher McQuarrie. Tvůrce, který má na svém kontě scénář k filmu Obvyklí podezřelí, za nějž získal Oscara, nebo k Singerově Valkýře. Před patnácti lety režijně debutoval štvaneckým thrillerem Únosci, v roce 2012 následoval film Jack Reacher: Poslední výstřel, který Tom Cruise produkčně zaštítil a zahrál si v něm hlavní roli.

Loni dotáhl do finální podoby scénář k Na hraně zítřka, kde jsme mohli obdivovat jak sofistikovaně a přitom zábavně pracuje s motivem časové smyčky. U M: I 5 první verzi scénáře napsal Drew Pearce (Iron Man 3), aby se ho nakonec chopil McQuarrie.

Spolupráci s Tomem Cruisem už má vyzkoušenou, ostatně ne poprvé fungují v symbióze jako režisér a producent. V pětce Mission Impossible projevuje jak své kvality scenáristické, tak ty režijní. Christopher McQuarrie je ale především ceněný scenárista a na způsobu, jakým pracuje se zápletkou filmu, je to znát.

Tajemný Syndikát

Výchozí zápletka bývá u „huntovek“ vždy stejná. Agentuře IMF hrozí z rozličných důvodu rozpuštění a ona musí obhájit svou čest či právo na existenci. V případě pětky tomu není jinak. Americkým státním úředníkům se poněkud zajídají neortodoxní metody tajné vládní služby IMF (Impossible Mission Force) a proto ji po jedné třeskuté akci s diskutabilním výsledkem na popud samolibého šéfa CIA Alana Hunleyho (Alec Baldwin) rozpustí.

Jejího šéfa Ethana Hunta (Tom Cruise) pak chtějí hnát k zodpovědnosti. Ten mezitím pátrá po mýtické organizaci Syndikát, o jejíž existenci stále neexistují důkazy. Činy, kterými se prokazuje, ale mluví za vše. Jde o zběhlé agenty různých tajných služeb, kteří mají skvělý výcvik i vybavení a baží po moci. Včetně té nejvyšší politické, pomocí níž chtějí zavést trochu jiný světový pořádek a vydělat na tom pořádný balík peněz.

Udržují atmosféru strachu eskalujícími teroristickými útoky a zdá se, že se neštítí ničeho. Ačkoliv Hunt nemá pro akci proti Syndikátu oficiální pověření a pohybuje se v ilegalitě, shromáždí své zkušené parťáky Benjiho Dunna (Simon Pegg) Luthera Stickella (Ving Rhames) a Williama Brandta (Jeremy Renner) a pokusí se tyto profesionální teroristy zastavit. V akci mu pomáhá krásná britská agentka Ilsa Faust (Rebecca Fergusson), které se ale nedá tak úplně věřit.

Bondovská Mata Hari

Děj není nijak originální, ale Christopher McQuarrie s jeho jednotlivými ingrediencemi a zvraty zachází tak, že vás dovede překvapit. Nesnaží se vyložit hned všechny karty na stůl, což má za následek, že minimálně do půli vyprávění nebudete tušit, kdo za jakou stranu vlastně kope.

Pozice oběti a lovce, spojené s demaskováním tajné ilegální organizace, se neustále proměňují. Ethan Hunt ve spletité hře tajných organizací, při níž procestuje půlku světa, konečně potkává rovnocennou ženskou protihráčku či spojenkyni v podobě odpadlé britské agentky Ilsy, s níž se kamera až fetišisticky mazlí.

Jednatřicetiletá švédská herečka Rebecca Ferguson, známá ze seriálu Bílá královna nebo z Herkula, ji dala svůdný i nebezpečný charakter femme fatale i Mata Hari, pracující nikoliv pro dvě, ale hned pro tři strany. Nejde o žádnou křehkou krásku v nesnázích, ale o mrštnou obdobu nevyzpytatelných bondgirl, jež v Ethanem v akčních scénách drží krok. Studio na tuto roli původně lákalo Jessicu Chastain, ale neokoukaná Švédka je za ni náhradou více než plnohodnotnou.

Přirozený tahoun

Jane Carter (Paula Patton) z týmu IMF vypadla nebo uvolnila místa dravé agentce zvenčí, ale zůstali v něm tři Ethanovi spolehliví parťáci. Ving Rhames zde má větší prostor než minule, ale zdaleka ne takový, který si pro sebe krade Simon Pegg jako počítačový expert a technik Benji Dunn. Ten se stává Cruiseovým hlavním spolupracovníkem v rámci týmu a navíc do vyprávění vnáší potřebné odlehčení v podobě humoru, jež známe z buddy movie komedií.

Jeremy Renner alias analytik William Brandt stojí spíš v pozadí a nejčastěji jej vídáme v hovoru s šéfem CIA. Už před čtyřkou se uvažovalo, že by v sérii mohl převzít hlavní žezlo. Celosvětové tržby ve výši 700 milionů dolarů a chvála, která se ve čtyřce nesla na Cruiseovo přirozené tahounství celé série, studio přesvědčilo, aby od tohoto záměru ustoupilo.

Což je dobře, protože ač můžeme mít výhrady k hercovým sympatiím ke scientologické církvi a může nám připadat občas otravná ta jeho věčná image správného amerického chlapíka, který nešetří thymolinovými úsměvy, role agenta Ethana Hunta mu sedí výborně. Protože v ní našel tu správně vyváženou hranici mezi ponořením se do postavy a nadhledem nad ní, jakým vládl představitel Jamese Bonda Pierce Brosnan.

Naddimenzovaný charakter akčních scén

Tom Cruise jako producent filmu a jeho hlavní hvězda přesně ví, co diváci od tohoto druhu filmu očekávají a snaží se jim to dát. Proto si ani v třiapadesáti letech neodpustil množství krkolomných kaskadérských kousků, které točil sám a bez dubléra. Jeho nasazení v těchto scénách je obdivuhodné a na výsledku je to znát.

Úvodní scéna se vzlétajícím Airbusem, skok z obrovské výšky do chladícího systému elektrárny, potopení se na jeden nádech k speciálně zabezpečenému serveru, zběsilá honička na motorkách v serpentinách marocké Casablancy. Všechny tyto scény působí nápaditě a dynamicky, určitě ne ale realisticky. Některé Huntovy kousky se pohybují daleko za hranicí věrohodnosti, ale na to jsme si už u akčních sérií typu Rychle a zběsile zvykli.

Jejich vrcholem se pak stává scéna ve Vídeňské státní opeře, kdy je pronásledování odstřelovače v lanoví této budovy prokomponováno s představením Pucciniho opery Turandot. Střihová skladba této hitchcockovské pasáže je opravdu lahůdková a říká nám něco o tom, jak sofistikovaně pracovat s napětím.

Série opět stvrzuje svou životaschopnost

Rvačky působily v minulém díle přehledněji, finále by slušela větší svižnost a drásavost, a slizký záporák v podání Seana Harrise mohl být rovněž výraznější, ale jinak není režisérovi a scenáristovi v jedné osobě takřka co vytknout.

Scénář prokazuje svou životaschopnost jak samostatně, tak v rámci celé série, do níž je zasazen. Odkazováno je tu k událostem z jedničky (infiltrace do centrály CIA) i čtyřky (zničení Spasské věže v Kremlu), ale i k televiznímu seriálu Nulová šance, kde se bájný Syndikát objevil.

Jako režisér se Christopher McQuarrie nesnaží přijít se zcela odlišným pojetím než jeho předchůdce Brad Bird. Dostáváme tak oldschoolový, ale přesto nesmírně dynamický a řemeslně výtečně zvládnutý thriller, který si za vzor bere jak odlehčené bondovky ze šedesátých let, tak vyhrocené špionážní thrillery z desetiletí následujícího.

Režisér mezi těmito dvěma polohami velmi elegantně klouže a činí je součástí vyprávění, které je moderní i retro, napínavé i plné nadhledu. Má dobře napsané i zahrané postavy v scenáristicky kvalitně vystavěném příběhu, jež se může opřít o adrenalinové akční scény, exotické destinace, promyšlené aluze ke starším filmům série i svou hlavní hvězdu. Ta si pro sebe neuzurpuje veškerý prostor, ale stává se přirozenou součástí týmu, bez něhož by z mnoha situací nevyvázla se zdravou kůží.

Christopher McQuarrie se nesnaží posouvat nebo měnit hranice fikčního světa, s nímž pracuje. Jeho ambicí bylo je zase o kousek vylepšit, což se mu povedlo. Tahle série nesází na kvantitu, ale na kvalitu a pátý příspěvek k jejímu rozvoji to jen potvrzuje.

Mission Impossible - Národ grázlů

• Žánr: akční špionážní thriller
• Původní název: Mission: Impossible - Rogue Nation
• www.missionimpossible.com/
• USA 2015
• Scénář: Christopher McQuarrie, Drew Pearce
• Režie: Christopher McQuarrie
• Hrají: Tom Cruise, Simon Pegg, Rebecca Ferguson, Jeremy Renner, Ving Rhames, Alec Baldwin, Sean Harris, America Olivo, Simon McBurney, Jing Chu Zhang
• Distribuce: CinemArt
• Distribuční premiéra v ČR: 30. 07. 2015