Postavu Wonder Woman stvořil v roce 1941 psycholog a scenárista William Moulton Marston jako genderovou protiváhu mužským superhrdinům komiksového světa.

Postavu Wonder Woman stvořil v roce 1941 psycholog a scenárista William Moulton Marston jako genderovou protiváhu mužským superhrdinům komiksového světa.

Nesmrtelná polobožská Amazonka se stala symbolem feminismu a prototypem silné a nezávislé ženy, která díky svému idealismu a výjimečným schopnostem zasáhla do událostí druhé světové války v boji proti nacismu.

Nesmrtelná polobožská Amazonka se stala symbolem feminismu a prototypem silné a nezávislé ženy, která díky svému idealismu a výjimečným schopnostem zasáhla do událostí druhé světové války v boji proti nacismu.

Už žádná hra na nolanovskou dramatickou temnotu, která Zacku Snyderovi tak nevycházela. Ani chaotické představování postav, které pak dostanou větší prostor ve společné týmovce nebo sólovce, jež po ní bude následovat.

Už žádná hra na nolanovskou dramatickou temnotu, která Zacku Snyderovi tak nevycházela. Ani chaotické představování postav, které pak dostanou větší prostor ve společné týmovce nebo sólovce, jež po ní bude následovat.

Režisérka volí mnohem vřelejší pojetí se zaměřením na jednu konkrétní postavu, bez zbytečných vedlejších zápletek. Umožňuje nám tak se s hlavní postavou dostatečně sžít, poznat její minulost i její vnímání světa.

Režisérka volí mnohem vřelejší pojetí se zaměřením na jednu konkrétní postavu, bez zbytečných vedlejších zápletek. Umožňuje nám tak se s hlavní postavou dostatečně sžít, poznat její minulost i její vnímání světa.

Diana, vzhledem k tomu v jakém prostředí vyrůstala a jak byla vychovávaná, dlouho věří tomu, že lidstvo je dobré. Jeho podléhání zlu připisuje božské démonické síle v podobě jejího bratra, boha války Arese, kterého se vydá hledat do lidského světa. Její pobyt na frontové linii ji ale ukáže, že peklo nejsou ti druzí, ale je v nás.

Diana, vzhledem k tomu v jakém prostředí vyrůstala a jak byla vychovávaná, dlouho věří tomu, že lidstvo je dobré. Jeho podléhání zlu připisuje božské démonické síle v podobě jejího bratra, boha války Arese, kterého se vydá hledat do lidského světa. Její pobyt na frontové linii ji ale ukáže, že peklo nejsou ti druzí, ale je v nás.

Diana ční jako morální vzor, k němuž je možné se upnout a který hájí principy, které činí lidi lepšími. V lidském světě hledá sama sebe i své poslání a nachází ho. Bere se za ty bezbranné a nesklání se přitom před autoritami.

Diana ční jako morální vzor, k němuž je možné se upnout a který hájí principy, které činí lidi lepšími. V lidském světě hledá sama sebe i své poslání a nachází ho. Bere se za ty bezbranné a nesklání se přitom před autoritami.

Wonder Woman není dokonalý film, ale z dosavadních čtyř v rámci DCEU mě bavil nejvíc. Má trochu přetaženou stopáž, trojice Dianiných pomocníků není příliš využita a padouši jsou zaměnitelní s jinými komiksovými adaptacemi.

Wonder Woman není dokonalý film, ale z dosavadních čtyř v rámci DCEU mě bavil nejvíc. Má trochu přetaženou stopáž, trojice Dianiných pomocníků není příliš využita a padouši jsou zaměnitelní s jinými komiksovými adaptacemi.

Kombinace řecké mytologie, konverzační komedie a válečného dramatu, zasazená do komiksového světa, ale překvapivě funguje.

Kombinace řecké mytologie, konverzační komedie a válečného dramatu, zasazená do komiksového světa, ale překvapivě funguje.

Chemie mezi ústřední dvojicí je uvěřitelná a hlavní hrdinka je nejen krásná, statečná a odhodlaná, ale i sympatická svým ušlechtilým idealismem, který vybízí k následování. Komiksové universum DCEU potřebovalo nějaký pozitivní náboj a ona mu ho svým charakterem dala.

Chemie mezi ústřední dvojicí je uvěřitelná a hlavní hrdinka je nejen krásná, statečná a odhodlaná, ale i sympatická svým ušlechtilým idealismem, který vybízí k následování. Komiksové universum DCEU potřebovalo nějaký pozitivní náboj a ona mu ho svým charakterem dala.

Nesmrtelná polobožská Amazonka se stala symbolem feminismu a prototypem silné a nezávislé ženy, která díky svému idealismu a výjimečným schopnostem zasáhla do událostí druhé světové války v boji proti nacismu.
Už žádná hra na nolanovskou dramatickou temnotu, která Zacku Snyderovi tak nevycházela. Ani chaotické představování postav, které pak dostanou větší prostor ve společné týmovce nebo sólovce, jež po ní bude následovat.
Režisérka volí mnohem vřelejší pojetí se zaměřením na jednu konkrétní postavu, bez zbytečných vedlejších zápletek. Umožňuje nám tak se s hlavní postavou dostatečně sžít, poznat její minulost i její vnímání světa.
30
Fotogalerie

Wonder Woman: recenze filmu

Kombinace řecké mytologie, konverzační komedie a válečného dramatu, která funguje. Idealistická amazonská sufražetka hází záchranné laso warnerovskému DCEU.

Postavu Wonder Woman stvořil v roce 1941 psycholog a scenárista William Moulton Marston jako genderovou protiváhu mužským superhrdinům komiksového světa. Nesmrtelná polobožská Amazonka se stala symbolem feminismu a prototypem silné a nezávislé ženy, která díky svému idealismu a výjimečným schopnostem zasáhla do událostí druhé světové války v boji proti nacismu.

Její původ vězel v řecké mytologii. Dcera Hippolyty (Connie Nielsen) a Dia žila na rajském ostrově Themyscira, odtrženém od okolního světa. Tento ostrov obývaly jen ženy a ona byla vychovávána v dokonalém matriarchátu. Na ostrově jednoho dne ztroskotal americký kapitán Steve Trevor, který ji seznámil s hrůzami druhé světové války. Což ji pohnulo k tomu, aby se je pokusila zastavit.

Amazončin origin

Scenáristé filmové verze Wonder Woman tento základní syžet ctí, jen namísto bojů druhé světové války, jež byly logické vzhledem k době, kdy tato komiksová postava vznikla, zasazují hlavní hrdinku do prostředí války první světové.

Z jejich strany jde opět o pochopitelnou volbu, neboť zde dochází k provázání s ostatními filmy DCEU (DC Extended Universe) a především filmem Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti, v němž se mrštná amazonská princezna objevila poprvé. Její účinkování zde bylo považováno za jeden z mála kladů v tomto osudově přepjatém a zachmuřeném souboji dvou egoistických superhrdinů.

Stará fotografie z první světové války, na níž ji rozpoznal Bruce Wayne, naznačila, jak by to mohlo být s její dlouhověkostí, ale její původ poznáváme až v této origin story. Ta se přes uvozující prolog a epilog ze současnosti odehrává na počátku dvacátého století a v časech konce první světové války, k němuž chce Amazonka přispět.

Studiu Warner Bros., které ve spolupráci s DC Comics vytváří své univerzum DCEU, bylo vyčítáno, že ve strategii uvádění svých filmů značně pokulhává za mnohem provázanějším konkurenčním světem studia Marvel MCU. Zatím byly pouze tři. Muž z oceli, Batman v Superman (BvS) a Sebevražedný oddíl.

Zatímco v případě Muže z oceli a BvS šlo vlastně o restart již známých supermanovských a batmanovských látek, v BvS navíc obohacený o crossover těch dvou, Sebevražedný oddíl byl klasická týmovka. Tou bude i na závěr roku chystaná Liga spravedlnosti, jakási obdoba mavelovských Avengerů.

Styčné body s marvelovkami

Wonder Woman je tak u Warnerů první origin story s dosud v minulosti s jinými protagonisty nepředstavenou komiksovou hrdinkou. Svým charakterem se film přibližuje marvelovským sólovkám. S jejich hrdiny Wonder Woman (Gal Gadot) sdílí podobné vlastnosti i peripetie vyprávění.

S Thorem božské schopnosti i jeho objevování neznámého lidského světa. S Kapitánem Amerikou idealismus a válečné reálie. Jen u každého jiné války. Kapitán Amerika měl ochranný štít, ona má náramek na ruce, za pomocí něhož odráží střely. A dále pak Laso pravdy, které přinutí každého mluvit pravdu, čelenku a mýtický Diův meč.

Captain America měl romantický protějšek v podobě britské agentky a jeho styčné důstojnice Peggy Carter, Diana Prince alias Wonder Woman (WW) ho má ve Stevu Trevorovi. Jejím průvodci i usměrňovateli v lidském světě. Steve Rogers se ve dvojce Návrat prvního Avengera neobešel bez pomoci ostatních superhrdinů a i WW má své spolupracovníky, které kolem ní Trevor zformuje.

Jeden prim v souboji dvou konkurenčních studií

Těch styčných bodů s mužskými superhrdiny z konkurenční stáje je zde více, ale v jednom mají Warneři nad marvelovskými navrch. Zatímco ti se dosud k samostatné sólovce ženské hrdinky nedokopali a že by si ji Black Widow v podání Scarlett Johansson zasloužila, oni ji už mají.

Captain Marvel s oscarovou Brie Larson se chystá až na rok 2019, předtím se samostatných filmů z komiksových hrdinek dočkaly Barb Wire (1996), Catwoman (2004) a Elektra (2005). Všechny tři filmy dopadly díky mizerným scénářům dost neslavně a promarnily tak šanci ukázat silné a výrazné ženské postavy komiksového světa.

Patty Jenkins, režisérce filmu Zrůda, za nějž Charlize Theron před čtrnácti lety dostala Oscara, se to podařilo. Ač se v posledních letech věnuje především televizní a seriálové tvorbě, ve Wonder Woman konečně zlomila ono šedivě zachmuřené prokletí filmů z DCEU.

Idealistické vnímání světa

Tedy už žádná hra na nolanovskou dramatickou temnotu, která Zacku Snyderovi tak nevycházela. Ani chaotické představování postav, které pak dostanou větší prostor ve společné týmovce nebo sólovce, jež po ní bude následovat. Režisérka volí mnohem vřelejší pojetí se zaměřením na jednu konkrétní postavu, bez zbytečných vedlejších zápletek.

Umožňuje nám tak se s hlavní postavou dostatečně sžít, poznat její minulost i její vnímání světa. To se zprvu jeví jako značně naivní, ale právě z toho těží humor střední části vyprávění, kdy se ocitá v Londýně. Když se pak přesune do pekla zákopů první světové války, dochází k jejímu postupnému vystřízlivění z oné naivity a přiblížení se víc té její poloze, již známe z BvS.

Diana, vzhledem k tomu v jakém prostředí vyrůstala a jak byla vychovávaná, dlouho věří tomu, že lidstvo je dobré. Jeho podléhání zlu připisuje božské démonické síle v podobě jejího bratra, boha války Arese, kterého se vydá hledat do lidského světa. Její pobyt na frontové linii ji ale ukáže, že peklo nejsou ti druzí, ale je v nás.

I když přichází o iluze, její spasitelský komplex je poháněn ryzím a ušlechtilým idealismem, kterým se tolik liší od morálně ambivalentních, chybujících nebo rovnou zavrženíhodných hrdinů, které jsme viděli v Sebevražedném oddílu.

Diana nad nimi ční jako morální vzor, k němuž je možné se upnout a který hájí principy, které činí lidi lepšími. V lidském světě hledá sama sebe i své poslání a nachází ho. Bere se za ty bezbranné a nesklání se přitom před autoritami, které si dovolí kritizovat třeba v případě chybné vojenské taktiky armádních generálů. Válka se jí protiví, ale přesto se k ní staví čelem a pouští se směle do bitevních vřav.

Vpád války do rajského ostrova

Její sebevědomí pramení z výchovy, kterou poznáváme v první třetině vyprávění. Její teta Antiope (Robin Wright) ji cvičí ve stylu řeckých válečníků. Diana toho pak využije, když se sestřeleným pilotem a americkým špionem Stevem zavítají na ostrov i jeho němečtí pronásledovatelé, vybavení mnohem modernější vojenskou technikou než Amazonky.

Vojáci spolu se Stevem vnesou na rajský ostrov kus válečného konfliktu, který probíhá a s nímž se Diana seznámí. Když vyrůstala, slyšela vyprávění o svém zrodu, původu, minulosti a privilegovaném postavení svého kmene i nebezpečí v podobě boha války Arése. Dá si věci do souvislostí a rozhodne se Stevea následovat do lidského světa.

Úvodní část je poměrně dlouhá, trvá skoro hodinu, ale zase se během ní důkladně seznámíme s postavami Amazonek, jejich mytologií, posláním bránit mír, kvůli němuž podstupují bojový výcvik i prostředím, v němž se pohybují.

Sufražetka poznává lidský svět

Mytologický ráz první části se v druhé mění v konverzační komedii, která pracuje s motivem cizince v neznámé zemi či odlišném civilizačním okruhu. Diana s přesunem do rušného válečného Londýna poznává lidský svět, v němž na rozdíl od ostrovních poměrů panují ještě nějaké zpátečnické zkostnatělosti. Například to, že ženy nemají rovnocenné postavení s muži. Partnerem v dialozích na toto téma se jí stává nejen Steve a mužské osazenstvo obecně, ale především Stevova sekretářka Etta (Lucy Davis).

Není proto divu, že Diana svým vystupováním konzervativní Londýňany provokuje a pobuřuje. A nejen jím. Její sex-appeal, emoční inteligence, idealismus, naivita i cit pro spravedlnost, s nimiž prosazuje své jasné názory, jí u mužů a zvlášť těch ve vojenských uniformách zajišťují pozornost. Její naivita a neznalost reálií a významu některých slov slouží rovněž k rozehrání dvojsmyslných sexuálních narážek.  

Divoženka se mění pygmalionským způsobem v dámu, aniž by přitom ztratila svou osobitost. Na ples proto klidně přijde ve společenských šatech, v nichž má ukrytý meč. Chemie mezi ní a Stevem se prohlubuje a zároveň dochází k formování týmu, složeného z tria pomocníků.

Digitální bojovka na závěr už pravidlem

S přesunem na frontu ve třetí části odlehčený tón mizí a na řadu přichází krutý válečný zmar, patos a akční scény, jež prozradily do značné míry trailery. Diana v nich konečně využije své dárky z domova, jež jí dávají nadpřirozené schopnosti.

Větší prostor zde dostanou i záporáci. Německý generál Erich Ludendorff (Danny Huston) a znetvořená vědkyně Dr. Maru (Elena Anaya), kteří jsou pulpovými předchůdci nacistického zla. Bojové scény s kulomety a nervovým plynem pak vytváří paralelu k válečným konfliktům současným.

Velké bojové finále si vzal pod patronát Zack Snyder a je to na něm vidět. Tmavé pozadí, spousta digitálních triků, zpomalené záběry sošné Amazonky a obrovská vřava, v níž to hodně bouchá. Tanky, opancéřované vozy i kusy letištní ranveje.

Pro tento způsob zakončení komiksových podívaných se vžil termín digitální apokalyptický bordel, který přesně sedí. Včetně jeho už takřka standardní půlhodinové délky. Tato část je tou nejméně záživnou v celém filmu a lidský rozměr ji vrací až romantická emotivní scéna mezi Dianou a Stevem a způsob, jakým se Diana přihlásí ke svému poslání a údělu.

Nejlepší z dosavadní čtveřice filmů v rámci DCEU

Wonder Woman není dokonalý film, ale z dosavadních čtyř v rámci DCEU mě bavil nejvíc. Má trochu přetaženou stopáž, trojice Dianiných pomocníků není příliš využita a padouši jsou zaměnitelní s jinými komiksovými adaptacemi.

Kombinace řecké mytologie, konverzační komedie a válečného dramatu, zasazená do komiksového světa, ale překvapivě funguje. Protože si tvůrci dali tu práci a prve vykreslili zázemí postav, než je pustili do bitevní vřavy. Chemie mezi ústřední dvojicí je uvěřitelná a hlavní hrdinka je nejen krásná, statečná a odhodlaná, ale i sympatická svým ušlechtilým idealismem, který vybízí k následování. Komiksové universum DCEU potřebovalo nějaký pozitivní náboj a ona mu ho svým charakterem dala.

Wonder Womanl
Film   8

Wonder Woman

  • Žánr: komiksová adaptace
  • Původní název: Wonder Woman
  • www.wonderwomanfilm.com/
  • USA, 2017
  • Scénář: Allan Heinberg
  • Režie: Patty Jenkins
  • Hrají: Gal Gadot, Chris Pine, Connie Nielsen, Robin Wright, David Thewlis, Elena Anaya, Danny Huston, Lucy Davis, Ewen Bremner, Saïd Taghmaoui, Lisa Loven Kongsli
  • Distribuce: Vertical Ent.
  • Distribuční premiéra v ČR: 01. 06. 2017

Určitě si přečtěte

Články odjinud