8
Fotogalerie

Lucy: recenze filmu

Luc Besson přichází s mixem revenge thrilleru, matrixovské sci-fi a malickovské spirituality, který ale ukazuje limity tvůrčího přístupu, jež si v posledních letech osvojil.

Od Luca Bessona jako představitele francouzského neobaroka (Podzemka) mám pořád nejradši Magickou hlubinu. Jeho současnou produkci ve společnosti EuropaCorp jsem schopen pochopit z hlediska komerčního, méně už jako divák, který od filmu očekává nějaký zážitek. 

lucy-mv-7.jpg

Kdysi respektovaný evropský tvůrce přebral trademarky hollywoodských podívaných a jako scenárista a producent je uplatnil v adrenalinem nabitých snímcích, jejichž vyznění nelze označit jiným termínem než stupidní. 

Silné ženské figury 

Mezi šťastnější období jeho režijní tvorby určitě patří dvojice akčních thrillerů s ženskými hrdinkami v hlavních rolích - Brutální Nikita a Leon. Právě na ně nyní Besson navazuje svou autorskou novinkou Lucy, v níž do hlavní role obsadil Scarlett Johansson. 

Posedlost silnými ženskými hrdinkami nebo až femme fatale lze vysledovat takřka ve všech jeho dospělých filmech (dětskou trilogii o Arthurovi vynechávám). Však se také v jeho počinech objevovaly jedny z nejpřitažlivějších star stříbrného plátna. 

lucy-mv-11.jpg

Isabelle Adjani v Podzemce, Rosanna Arquette v Magické hlubině, Anne Parillaud v Brutální Nikitě, Natalie Portman v Leonovi, Milla Jovovich v Pátém elementu a Johance z Arku, dánská modelka Rie Rasmussen v Angel-A, bretaňská rodačka Louise Bourgoin v Tajemství mumie a Michelle Pfeiffer v Mafiánovi.

Klišovitá gangsterská omáčka

S americkou herečkou Scarlett Johansson a s autorským příběhem z říše sci-fi se režisér snaží dát najevo, že má na víc než na recyklaci stále stejného thrillerového mustru, který předvádí ve francouzských variantách amerických žánrovek. 

lucy-mv-3.jpglucy-mv-4.jpg

Bohužel zdá se, že scenáristická klišé všech těchto honičkových nebo revenge thrillerů, jež v EuropaCorp vyprodukoval, poznamenaly jeho vlastní tvorbu natolik, že už se neumí od yakuzáckých zabijáků a naháněných v nadupaných kárách odstřihnout. 

Slibnou a nosnou zápletku, pracující s premisou, co by nastalo, kdyby člověk začal využívat ne desetinu (jak se to dle scénáře běžně děje), ale plných sto procent kapacity svého mozku, totiž rozřeďuje právě onou standardní gangsterskou omáčkou, již známe z takřka každého filmu, vzniklého pod jeho produkční kuratelou.

Do těla uvolněný kontraband

Děj je poměrně jednoduchý a přímočarý, ambice jsou vidět na způsobu, kterým je rozvíjen. Hlavní hrdinka Lucy (Scarlett Johansson) je úplně obyčejná americká studentka, která žije na Tchaj-wanu. Nemá zrovna dobrý odhad na partnery, což si nejlépe uvědomí v momentu, kdy ji její poslední letmá známost (už od pohledu ksindl) zaplete do obchodu s drogami. 

lucy-mv-5.jpglucy-mv-8.jpg

Kufřík, který měla předat čínskému mafiánovi, panu Jangovi (Choi Min-sik z Oldboye) totiž opravdu neobsahoval důležité listiny, ale extrémně silnou syntetickou drogu, kterou, než se naděje, má zašitou v břiše. Pokud chce přežít, musí ji letadlem propašovat do Evropy, kde bude distribuována na místním trhu. 

Díky brutálnímu zacházení ze strany jednoho z gangsterských strážců, který ji měl před odletem hlídat, se ale pytlík s drogou v břiše roztrhne. A jeho obsah se začne uvolňovat a vstřebávat do jejího těla. Výsledkem není předávkování, ale taková změna v jejím krevním oběhu a buněčné stavbě, jež způsobí, že se z křehké blondýnky začne měnit v nadčlověka s nadpřirozenými schopnostmi. 

Dar nebo smrtelná hrozba?

Že nešlo o obyčejný matroš, zjistí velmi záhy v momentě, kdy hravě zlikviduje své stráže a uteče na svobodu. Ona ale neroste jen její síla a hbitost, ale i potenciál jejího mozku a všech smyslů, které jsou s jeho činností spjaté. Lucy se najednou nebojí, je vnímavější a rychlejší v úsudku. 

lucy-mv-6.jpglucy-mv-9.jpg

Dosud spících nebo neaktivních devadesát procent činnosti mozkové kapacity se probouzí k životu a nabývá na síle. S každým dalším procentem Lucy vládne lepšími telekinetickými schopnostmi, osvojuje si nadlidské dovednosti a stává se geniálnější. Díky čemuž si je schopna i uvědomit, že z daru by se mohla stát smrtelná hrozba. 

Vyhledá proto profesora Normana (Morgan Freeman), slavného vědce a největšího odborníka na lidský mozek, aby jí zkusil pomoci. Norman, který přišel s teorií o využívání oněch deseti procent kapacity mozku, právě přednáší v Paříži, kam se po její stopě vydávají asijští gangsteři, kteří chtějí drogu zpátky. Ona chce zas ve spolupráci s policií dostihnout ostatní pašeráky dřív, než se droga rozšíří do světa.

Přebírání vlády nad časoprostorem

Lucu Bessonovi zápletka, zabývající se možnostmi využití kapacity lidského mozku, slouží k úvaze na téma člověk a Bůh. Způsob, jakým tak činí, je ale značně svévolný. Režisér zkrátka sází na to, že nikdo z nás neví, co vše by mohl člověk s využitím sta procent mozkové kapacity dělat. Tím se mu otevírá takřka nekonečné pole fantazie, které ale využívá značně předvídatelně. Ve smyslu, přicházím s variací toho, co už jste viděli v Matrixu, Všemocném a jinde. 

Nepřekvapí, že zbožšťuje právě ženu, jež postupně přebírá vládu nad časoprostorem i fungováním lidského světa. Mozek Lucy zpracovává složité informace v mžiku vteřiny, její tělo se stává imunní proti bolesti a neuvěřitelně rychle se regeneruje. Dívka pohybuje předměty i lidmi, leze po stropě a čínštinu se naučí za hodinu. Mění se vnějškově i vnitřně. Účes změní pouhou silou myšlenky, s rostoucím výkonem mozku zároveň ztrácí na empatii.

Tři filmy v jednom

Luc Besson se s příběhem Lucy pokusil o takřka nemožné. Totiž spojit tři filmy v jeden. Úvod vypadá jako klasický ženský revenge thriller typu Wrightovy Hanny, v němž se Lucy mstí těm, kteří do ní ten drogový kontraband nacpali. Postupně vyprávění nabírá charakteru sci-fi typu Matrixu nebo Nolanova Počátku, kde jde o uvědomění si možností, jak ohýbat realitou. 

A v závěru, kdy se Lucy jako ženský Neo odpoutává někam do astrálních sfér, kde dochází k zrychlenému evolučnímu vývoji planety Země, se Besson sám vydává do sfér, jež před ním osahával Darren Aronofsky ve Fontáně, Terrence Malick ve Stromu života nebo Stanley Kubrick ve 2001: Vesmírné odysee. Na ni se zde pomrkává snad nejčitelněji prostřednictvím záběrů opic nebo těch vesmírných. 

Každá z těchto tří částí má také jiný charakter. Té první, akční, nechybí odlehčení v podobě dokumentárních prostřihů ze živočišné říše, jež korespondují s obsahem přednášky profesora Normana i tím, jak s Lucy zacházejí mafiáni. V té druhé dochází k telekinetickým hrátkám s časoprostorem, které režisérovi umožňují předvést, že řemeslně na podobný typ bijáků stále má. A závěrečná, mimosmyslová a hypnoticky pojatá rovina je částečně prodchnuta smířením se s osudem, který si Lucy tak úplně nevybrala, ale který se rozhodla přijmout za svůj. 

Režisér ale s žádnou z těchto linií nepracuje příliš koncepčně a spíš je trochu povrchně pokládá vedle sebe, aby byl uspokojen jak divák, vyhledávající přímočařejší akční podívané, okořeněné humorem, tak ten, který od filmů očekává i nějaký přesah nebo myšlenku. 

Snaha o sofistikovanější záležitost

Besson se snaží přijít se sofistikovanější a ambicióznější záležitostí, než jsme u něj byli v posledních skoro dvou desetiletích zvyklí. Nebojí se zároveň si udělat z celého vyprávění tak trochu srandu v momentech, kdy hlavní hrdinka kosí gangstery a jejich poskoky a tváří se přitom vážněji než Arnie v Terminátorovi. 

Scarlett Johansson, která nahradila původně zvažovanou Angelinu Jolie, přerod z naivní blondýny v chladnou superhrdinku bez emocí zvládá bez problémů. Hraje především svým půvabem a charismatem, což pro tuto roli stačí. Morgan Freeman i všichni ostatní herci slouží pak především jako její důstojné křoví. 

Hudební doprovod režisérova stálého spolupracovníka Erica Serry odpovídá duchu a vyznění jednotlivých částí filmu. Vizuál působí efektně, včetně trikových scén, které ukazují jak měnící se realitu, tak závěrečné cestování v čase. Střih pak napomáhá tomu, že ani ne devadesátiminutové vyprávění má dobrý spád i rytmus a velmi rychle uběhne. 

Ač se Luc Besson snažil zřejmě o něco jiného, těch deset procent mozkové kapacity, již běžně dle teorie profesora Normana využíváme (ponechme stranou, že je to blbost) bohatě postačí k tomu, abychom jeho zábavnou letní jednohubku pojali. Režisérův mix revenge thrilleru, matrixovské sci-fi a existenciálního dotknutí se tajemství všehomíra totiž hloubku spíš umně předstírá, než aby jí ve skutečnosti vládl. 

Lucy

  • Žánr: akční sci-fi
  • Původní název: Lucy
  • www.lucymovieintl.com/ww/
  • Francie 2014
  • Scénář: Luc Besson
  • Režie: Luc Besson
  • Hrají: Scarlett Johansson, Morgan Freeman, Min-sik Choi, Amr Waked, Analeigh Tipton, Johan Philip Asbæk, Mason Lee, Claire Tran
  • Distribuce: CinemArt
  • Distribuční premiéra v ČR: 7. 8. 2014

Lucy
Film 6

 

 

Určitě si přečtěte

Články odjinud