Rodák ze Stuttgartu Robert Schwentke se na konci devadesátých let v rodném Německu scenáristicky podílel na vzniku několika dílů seriálu Místo činu (Tatort). Po problémech s financováním svého třetího německého filmu se vrátil do USA, kde pokračoval ve studiu na věhlasném American Film Institute.
Studio Disney mu zde nabídlo režii jeho hollywoodského debutu, thrilleru s Jodie Foster Tajemný let. Po něm následovala romance Zakletý v čase. Ale až akční komedie o vysloužilých agentech studené války Red se ukázala být komerčním zásahem do černého. Na režii jejího pokračování, které začátkem srpna přijde i do našich kin, si ale už čas nenašel.
Policejní oddělení Odpočívej v pokoji
Neboť měl v hledáčku adaptaci už zcela jiné komiksové látky. Jejím autorem je Peter M. Lenkov, který se jako spoluscenárista podílel na vzniku hned několika krimi seriálů (Policejní okrsek, 24 hodin, Kriminálka New York, Havaj 5-0).
Název jeho komiksu R.I.P.D. je kombinací dvou zkratek. R.I.P. (Rest in peace - Odpočívej v pokoji) a P.D. (Police department - Policejní oddělení). Český distributor tuto hravost v názvu respektuje a variováním podtitul obohacuje o odkaz k domácím reáliím.
R.I.P.D., v češtině URNA, je policejní útvar, který má za úkol posílat na onen svět duše, které odmítají v klidu a pokoji odejít. Bostonský polda Nick Walker (Ryan Reynolds) z jednotky rychlého nasazení S.W.A.T. se k němu dostane poté, co ho při poslední akci zradí jeho parťák Bobby Hayes (Kevin Bacon).
Nick chce nahlásit a odevzdat lup, zabavený při drogové razii. Na rozdíl od jeho kolegy, který s ním má zcela jiné úmysly. Bez skrupulí proto při přestřelce vyprázdní Nickovi do obličeje zásobník samopalu, následkem čehož Nick se ocitne v prostředí, které mu není až tak neznámé.
Westernový šerif a polda ze zásahovky
Na dobré poldy totiž nečeká po smrti nebeský ráj ani peklo, ale strohá policejní důstojnice Mildred (Mary-Louise Parker), která mu v jakési nebeské čekárně nabídne práci. Ta mu podstatně zkrátí dobu do Posledního soudu, než se mu odmažou drobné hříšky a on se do ráje skutečně dostane.
Kvůli svým schopnostem dostává nabídku vykonávat práci nebeského policisty. Ten má za úkol lovit na Zemi duše, které uvízly mezi zemí a peklem a odmítají nastoupit zasloužený trest.
Jako zelenáč je Nick přidělen k ostřílenému členovi sboru Royi Pulsipherovi (Jeff Bridges), který ho začne s chodem téhle originální policejní jednotky seznamovat.
Jeho nevrlý parťák je ale značný svéráz. Jde totiž o bývalého šerifa z devatenáctého století, který nosí kovbojský klobouk, mluví mumlavou angličtinou a když řídí auto, tak je znát, že s koněm na Divokém západě mu to šlo asi líp.
Pozemští avataři
Nick je potěšen, že se v řadách útvaru URNA bude moci vrátit na zem. Kvůli své ženě i pomstě parťákovi. Od Roye se ale dozvídá, že kvůli utajení jejich mise to bude v podobě, pod kterou ho jeho blízcí nebo ti, co ho znali, nebudou mít možnost identifikovat. A Nickova pozemská identita se ukáže jako opravdu vypečená.
Zatímco Roy na sebe vezme podobu vysoké, atraktivní dlouhonohé blondýny (Marisa Miller), za níž se každý muž otočí, Nickův avatar má vizáž malého seschlého čínského důchodce (James Hong). I v tak morbidní organizaci, jako je URNA, zřejmě mají smysl pro potměšilý humor a platí zde, každému podle jeho zásluh u sboru.
Policejní buddy movie
Sympatická výchozí situace, která přímo volá po šikovném zpracování do podoby odlehčeného letního bijáku, je spolu s Jeffem Bridgesem bohužel tím jediným, co v tomto spektáklu za 130 milionů dolarů funguje.
Komiksovou předlohu Petera M. Lenkova jsem nečetl, takže nemůžu posoudit, zda je chyba už v ní. Spíš bych ale řekl, že je na straně dvojice scenáristů, kteří mají na svém kontě takové „skvosty“ jako komiksovku Aeon Flux nebo remake Souboje Titánů.
Phil Hay a Matt Manfredi, od nichž budete možná znát jejich komedii Brouk (2002), měli hned několik možností, jak s propojením světa živých a mrtvých pracovat.
Nejprve nás proto seznamují se světem, v němž operuje URNA, tedy Útvar Rozhodně Neživých Agentů. Děje se to ale právě jen prostřednictvím této jednotky, v níž se setkáváme s hned několika oblíbenými archetypy detektivů, policistů a vyšetřovatelů. Na místo toho, aby se je pokusili scenáristé do děje nějak zapojit a využili jejich různorodosti, spoléhají se jen na ústřední dvojici, předvádějící ohranou variaci na žánr policejních buddy movie.
Mrtvé duše, které přesluhují mezi živými
Nepříliš jasně vymezené mi přišlo i fungování pozemského světa a místa mrtvých, kteří by se měli poroučet na onen svět, v něm. Je nám naznačeno, že čekárna na Poslední soud je díky enormnímu počtu těch, co denně umírají, přeplněná. Tento „úřad“ nestačí jejich činy zpracovávat a posuzovat a na Zemi tak přibývá mrtvých, kteří sice zemřeli, ale dál se vydávají za živé.
Takovýto živý mrtvý kolem sebe šíří hnilobu a metamorfuje se do zombie podoby, připomínající různá monstra. Úkolem agentů URNA je ho odhalit, za pomocí ostrého indického jídla vyjevit jeho skutečnou, teď už mrtvou identitu a pak ho zatknout nebo speciální puškou zlikvidovat. Aby nenastal apokalyptický stav, kdy mrtví získají kontrolu nad světem živých, který zcela ovládnou.
Film nám tak předkládá eticky zarážející nebo až zvrácenou myšlenku, že jedince, lpící na životě tak, že i po své smrti odmítají opustit zemi a vydat se vstříc spravedlivému Božímu soudu, je třeba zlikvidovat. Zrůdnost této teze je ještě násobena tím, že nejde vždy o ty, co páchali zlo už během své pozemské poutě a ve zlovolném řádění pokračují i po smrti.
Svět, který moc nefunguje
Propojení živých, mrtvých a živých mrtvých je vůbec zmatené a obtížně pochopitelné. Živí mohou nemrtvé, proměněné v příšery vidět, ale mrtvé policisty, operující na Zemi, ne. Tedy ano, ale jen v jejich avatarské formě, z čehož těží asi nejvtipnější scény ve filmu. Blondýna, co mluví jako dlaždič a čínský stařík s gumovým obličejem a banánem místo pistole zkrátka zabírá.
Donekonečna opakovaný vtip se změněnou totožností obou mrtvých poldů a tím, jak ji vnímají smrtelníci i oni sami, se ale brzy vyčerpá. Jen divák si toho všimne mnohem dřív než tvůrci, kteří ho k jeho narůstající nevoli i nadále vytěžují. Navíc pokud znáte seriál Mrtví jako já (2003), víte, že nejde o motiv nijak originální.
Neoriginální mix
Originalitou ostatně tento film neoplývá v takřka žádné ze svých složek. URNA působí jako mix Mužů v černém, romantické komedie Duch, osmdesátkových Krotitelů duchů, seriálu Mrtvý jako já a parodie na policejní buddy movie pod názvem Jednotka příliš rychlého nasazení.
Z Mužů v černém si bere agentskou dvojici a vizuální podobu bizarních příšerek, jež tito mrtví poldové likvidují. Ta se inspiruje i u mnohem starších Krotitelů duchů, neboť morfující živí mrtví více než zombíky připomínají právě beztvarý sliz, známý z dvojice těchto duchařských komedií.
S Duchem je tu společný motiv, kdy hlavní hrdina zahyne rukou přítele, který se pak snaží vetřít do přízně mladé a velice pohledné vdovy Julie (Stephanie Szostak) po něm. Mrtvý manžel se k ní může přiblížit pouze pod změněnou identitou.
Parťácký model, převzatý z Mužů v černém
Z Mužů v černém je převzat i model, na jehož základě se pracuje s vzájemnou chemií ústřední dvojice. Tím starším a služebně zkušenějším je Jeff Bridges, jenž je zde vymóděn tak, že to vypadá, jakoby si od westernu bratří Coenů Opravdová kuráž nesundal kostým. Jeho herecká kreace v nás může vzbuzovat dojem, že drsného šerifa Roostera Cockburna z tohoto filmu zde paroduje.
Podobně jako v případě Tommyho Lee Jones v MIB jde o samotářského morouse, který nešetří suchými hláškami, pronášenými květnatou mluvou. Jeff Bridges by po šedesátce mohl rozdávat charisma na potkání a i přesto že je jeho postava nejsvětlejším bodem tohoto celku, nemůžu se zbavit dojmu, že šlo jeho figuru komediálně vytěžit mnohem lépe a bez toho, aby musel herec tolik přehrávat.
Ryan Reynolds jako zelenáč, který mu při uklízení šmejdu ze záhrobí pomáhá, mi naopak přišel zoufale nevýrazný. Natolik, že ho přehrává strohá náborářka mrtvých Mary-Louise Parker, která se znuděnou monotónností nováčkovi vysvětluje historii této organizace. A nakonec i Kevin Bacon jako ústřední záporák.
Chybějící invence
URNA jako letní blockbuster (jinou ambici film neměl) nefunguje. I když má střídmou, hodinu a půl trvající stopáž, zdá se nám díky sterilitě takřka všech složek vyprávění, že je mnohem delší. Postrádá tempo, je předvídatelný, vizuální stránka ničím neoslní a digitální efekty a triky vypadají jak z popcornového filmu, staršího deseti nebo patnácti let.
Scenáristé si vzali za základ nepříliš známou komiksovou předlohu, kterou přetvořili do podoby tuctovité variace filmů (Muži v černém, Duch, Krotitelé duchů), jež u diváků zafungovaly. A oni předpokládali, že by tomu tak mohlo být i nyní.
Tento mix se ale nepokusili obohatit o nic nového, takže zde zabírá pouze to, co už známe odjinud. Ať už jde o vtipy nebo vztahovou chemii ústřední dvojice, která je ale spíš jednosměrná, neboť Jeff Bridges, zcela zastiňuje svého mladšího parťáka.
Apokalypsa v divadelních kulisách
Scenáristé měli v ruce námět, pomocí něhož mohli stvořit opravdu barvitý svět nebeských policistů s širokou variabilností typů těch, kteří ho zabydlují. Na místo toho se spolehli pouze na westernového šerifa a člena jednotky S.W.A.T., což funguje pouze do doby, dokud se pohybujeme na poli komediální policejní buddy movie.
Jakmile se žánrově překlopíme do katastrofického filmu, v němž jde o globální ohrožení a záchranu světa a proti sobě stojí tito dva poldové a pár příšer, vypadá to, jakoby chtěl někdo inscenovat apokalypsu v divadelních kulisách.
Robertu Schwentkemu se jeho nepůvodní a ne moc vtipná variace na Randalla a Hopkirka, Muže v černém, Krotitele duchů a filmu Duch rozpadá pod rukama a divák to cítí. Pokud máte rádi popcornové filmy, tak tomuto se obloukem vyhněte.
R.I.P.D.-URNA: Útvar Rozhodně Neživých Agentů
- Žánr: duchařská komedie
- Původní název: R.I.P.D.
- www.ripd.com/
- USA 2013
- Scénář: Phil Hay, Matt Manfredi, David Dobkin (podle předlohy Petera M. Lenkova)
- Režie: Robert Schwentke
- Hrají: Ryan Reynolds, Jeff Bridges, Kevin Bacon, Robert Knepper, Mary-Louise Parker, Stephanie Szostak, James Hong, Devin Ratray, Mike O'Malley, Marisa Miller
- Distribuce: CinemArt
- Distribuční premiéra v ČR: 18. 07. 2013