8
Fotogalerie

BlacKkKlansman: recenze filmu

Chytrá satira, která si utahuje z hloupých rasistů. Spike Lee natočil podle skutečného případu politicky angažované dílo, které je současně velmi zábavné v tom, jak si pohrává s filmovými žánry a jejich postupy.

Velkou cenu poroty si z letošního ročníku festivalu v Cannes odvezl věhlasný afroamerický režisér Spike Lee (Jednej správně, Malcolm X, Krvavé léto v New Yorku, Spojenec) za film BlacKkKlansman. Ve filmu se inspiroval skutečným příběhem černošského policisty, jenž se v roce 1979 infiltroval do prostředí místní buňky Ku-klux-klanu ve městě Colorado Springs.

První černoch v policejním sboru

Spojené státy se na počátku sedmdesátých let minulého století zmítaly v záplavě demonstrací za lidská práva. Rasová segregace černošských obyvatel padla, postupně se přijímaly právní reformy pro jejich plné a rovnoprávné začlenění do společnosti, což vyvolávalo odpor na straně těch z bělošské většiny, kteří černošské obyvatelstvo považovali za méněcennou rasu.

V této třaskavé době, plné napětí, bylo třeba čím dál naštvanější černošské komunitě něčím vyjít vstříc. A tak se stalo, že do řad policejního sboru ve městě Colorado Springs přišel v roce 1972 mladý, devatenáctiletý černý kluk s gigantickým afrem Ron Stallworth (John David Washington).

Ron byl první Afroameričan v tomhle sboru a jeho přijetí mělo plnit funkci toho, co dnes nazýváme pozitivní diskriminací. Jeho nadřízení si s ním ale nevěděli moc rady a těch změn nechtěli zas připustit tolik a tak ho šoupli do archivu oddělení evidence důkazů, kde měl co nejméně překážet.

Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší než práce v kartotéce. Soustavným tlakem na nadřízené se mu podařilo stát se součástí vyšetřovacího týmu. Jako tajný detektiv pak v civilu infiltroval lokální politické mítinky radikálních „černých bratrů a sester“. Mezi nimi ho zaujala sličná prezidentka černošského studentského svazu Patricie Dumas (Laura Harrier), v níž našel zalíbení.

Fanatický vyznavač bílé rasy

Odtud už pak vedla cesta k dokonale absurdnímu kousku, který se mu povedl. Na podzim roku 1978 si všiml v místních novinách, že zdejší buňka Ku-Klux-klanu hledá prostřednictvím reklamního inzerátu nové členy. Nelenil a po telefonu se na něj přihlásil.

Naprosto přesvědčivým způsobem se pak v hovoru s místním šéfem této rasistické organizace Walterem Breachwayem (Ryan Eggold) prezentoval jako fanatický vyznavač bílé rasy, který upřímně nenávidí černochy, Židy, Asijce, Mexičany, Iry, Italy a vůbec všechny ty, kterým v žilách nekoluje árijská krev.

U členů klanu a především Waltera tím vzbudil takovou důvěru, že jej pozvali mezi sebe. To logicky nešlo a tak za sebe poslal svého židovského kolegu Flipa Zimmermana (Adam Driver), který se schůzek účastnil místo něj. S nadšením docházel na tajná i veřejná setkání členů klanu s cílem získat co nejvíc informací a překazit plánované násilné operace.

Ty byly namířené proti zdejším radikálním černošským studentům a měly mít nejen rasistický, ale i teroristický charakter. Pro Rona tím celá akce získala mnohem osobnější charakter, zvláště když se v přímém ohrožení ocitla Patricie. A nejen ona.

Uvědomění si vlastní identity

Všichni členové klanu totiž nebyli takoví zaslepení rasističtí pitomci jako Walter, kteří nepoznají, že ten na druhém konci drátu si z nich dělá srandu. Někteří jako Felix Kendrickson (Jasper Pääkkönen) byli mnohem ostražitější a Flipovo domnělé židovství se jali prověřit na židovském detektoru lži.

Práce v utajení se stávala pro oba policisty a především pro Flipa čím dál nebezpečnější. Ron se za této situace rozhodl v Louisianě kontaktovat Velkého čaroděje Ku-Klux-klanu, politického aktivistu Davida Dukea (Topher Grace), s tím, aby se urychlilo jeho přijetí do této organizace. Po několik měsíců s ním komunikoval po telefonu, zatímco se Flip v jeho identitě účastnil srazů Ku-klux-klanu osobně.

Ve světě bílých kápí, hořících křížů, pochodů, antisemitismu a nenávisti k černé rase si přitom mnohem víc než dřív začal uvědomovat své židovské kořeny a náboženské vyznání, k němuž do té doby zaujímal spíše pasivní postoj.

V obtížné situaci se nacházel i Ron. Jeho bílí kolegové v policejním sboru mu dávali najevo, že není jedním z nich, jeho aktivističtí černí bratři a sestry zas, že je zrazuje, když je součástí systému, vůči němuž se oni vymezují. A navíc ještě musel před členy Ku-Klux-klanu předstírat, že je někým, kým není.

Vymezení vůči rasismu a radikalismu na obou stranách

Spike Lee se tu prostřednictvím postav vymezuje vůči rasismu a radikalismu, ať už přichází z jakékoliv strany. Dobře je to vidět ve slovních konfrontacích Rona a Patricie, kdy Patricie slouží jako doklad nesmiřitelnosti na obou stranách barikády.

Pomáhá si i za pomocí paralelních montáží, kdy při schůzích Ku-klux-klanu nebo Černých panterů stoupenci těchto hnutí skandují buď bílá, nebo černá síla. Rozdíl mezi nimi ale přesto vidí. Zatímco jedno hnutí je postaveno na ideologii nenávisti a nadřazenosti a uchyluje se k násilí, to druhé vzniklo na základě represe a má spíše emancipační, ideový a aktivistický ráz, byť radikální.

Těch montáží, poukazujících na to, že rasová nesnášenlivost, náboženský fanatismus či předsudky na straně bílých i černých v Americe jen tak nemizí, je ve filmu mnoho. Stávají se zdrojem humoru i mrazivými mementy. Hned v úvodu Alec Baldwin, který v Saturday Night Live tak skvěle paroduje Donalda Trumpa, vystřihne další anti-trumpovský skeč, když jako Dr. Kennebrew Beaureguard na pozadí scény z filmu Sever proti Jihu vede přednášku o nadřazenosti bílé rasy.

Součástí přijímacího rituálu nových členů Ku-klux-klanu zas režisér činí sledování němého filmu Zrození národa z roku 1915, kde jsou stoupenci tohoto hnutí vykresleni jako bílí rytíři, chránící Ameriku před černými barbary. A promítání tohoto filmu s popcornem v ruce prostříhává se vzpomínkami starého černocha v podání Harryho Belafonta, který vypráví o době svého mládí a brutálním lynčování černocha, jehož byl svědkem.

Zařazením obou ikonických děl, jež jsou součástí zlatého fondu kinematografie, režisér poukazuje na to, že někteří bílí rasisti se stále ještě nesmířili s výsledkem americké občanské války. Můžeme tyto aluze brát jako příliš návodné, ale i jako způsob, jak se angažovaně a přitom umělecky sofistikovaně vyjádřit k dnešku.

Emotivní epilog, nabízející přesah k dnešku

A to prostřednictvím hry s filmovými žánry. Režisér kauzu, jíž se inspiroval a o níž skutečný Stallworth promluvil až po letech v roce 2006 s tiskem a o osm let později tyto události popsal v knize Black Klansman, pojal jako směsici zábavné parťacké komedie, blaxploitation a ostré satiry na přetrvávající rasismus v americké společnosti.

Ostatně producentem filmu je Jordan Peele, kterému v jeho režijním debutu Uteč hororový žánr se všemi jeho klišé posloužil jako podloží k zábavné a přitom sofistikované úvaze o společenských a rasových předsudcích v současné americké společnosti, která se pyšní svým liberálním charakterem.

BlacKkKlansman, v němž titulní roli Rona Stallwortha ztvárnil třiatřicetiletý syn herce Denzela Washingtona a někdejší hráč amerického fotbalu John David Washington, není jen chytrou retro satirou, ale nese i zcela zřetelné politické poselství, vztahující se k současnosti.

Krimi komedie končí emotivním epilogem, který na doklad rozmáhajících se rasistických tendencí v americké společnosti předkládá divákům dokumentární záběry z událostí v Charlottesvillu ve Virginii, kde se loni konaly demonstrace proti odstraňování jižanských symbolů. Během nich dvacetiletý mladík autem najel do davu a usmrtil mladou ženu, protestující proti rasismu.

Proti Trumpovi

Spike Lee se v této souvislosti navezl do amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli jeho neochotě jasně odsoudit původce této tragédie. Symbolickým gestem je i uvedení snímku v Americe právě v den prvního výročí pochodu bělošských extremistů v americkém Charlottesville.

Trumpovu politiku a hesla jeho kampaně (America First) zesměšňuje ve filmovém vyprávění prostřednictvím narážek uvnitř dialogů nebo za pomocí gagů, aby dal najevo, že i když se děj odehrává v sedmdesátých letech, vyjadřuje se prostřednictvím něj i k dnešní Americe.

Tato jeho angažovanost a připomínání toho, že historie se opakuje, nepůsobí násilně, ale naopak vyvěrá z charakteru díla. Režisér, který přišel se stylovou adaptací skutečného případu, který působí jako anti-rasistická fantazie afroamerického muže, tuto filmovou „fantazii“ konfrontuje se skutečnou realitou a postoji lidí jako David Duke nebo Donald Trump. Ti nám sice mohou připadat směšní, ale jen do doby, než si uvědomíme, jakou mocí či vlivem disponují.

Absurdnější o to víc, že jde o realitu

Spike Lee natočil chytrý a zábavný film s coenovsky absurdní zápletkou, nad jejímiž peripetiemi se budete současně výborně bavit a zároveň se zdráhat uvěřit, že přesně takhle se to stalo. Například v momentu setkání Rona s Davidem Dukem, jemuž poskytuje jako člen policejního sboru ochranu.

Ale ano, když se s případem blíže seznámíte, tak uvidíte, že posuny oproti realitě nejsou nijak velké a že toto vyšetřování nakonec přispělo k odhalení působení Ku-klux-klanu v armádních kruzích a vedlo k přeložení několika důstojníků, spjatých s touto organizací.

Budete se tedy dobře bavit hloupostí jižanských rasistů, tarantinovskými dialogy, kombinací absurdního, černého a satirického humoru, vypointovanými gagy a skvělými hereckými výkony, které potvrzují, že chemie mezi herci na place opravdu fungovala.

Spike Lee natočil politicky uvědomělé, angažované a naléhavé dílo, které je současně velmi zábavné v tom, jak si pohrává s filmovými žánry a jejich postupy. Učinil tak s lehkostí, nadsázkou, ale i silným a mrazivým morálním poselstvím k dnešku. Vznikl tak jeho nejlepší a současně nejdiváčtější film minimálně za poslední dekádu.

AVmania.cz
BlacKkKlansman   9

BlacKkKlansman

  • Žánr: satirická komedie
  • Původní název: BlacKkKlansman
  • http://focusfeatures.com/blackkklansman/
  • USA, 2018
  • Scénář: Spike Lee, David Rabinowitz, Charlie Wachtel, Kevin Willmott (předloha Ron Stallworth)
  • Režie: Spike Lee
  • Hrají: John David Washington, Adam Driver, Topher Grace, Laura Harrier, Ryan Eggold, Paul Walter Hauser, Corey Hawkins, Robert John Burke
  • Distribuce: CinemArt
  • Distribuční premiéra v ČR: 16. 08. 2018

Určitě si přečtěte

Články odjinud