První díl vydělal 773 milionů dolarů a dvojka jede už mnohem víc na jistotu klasické marvelovské podívané s rozrůstajícím se počtem hrdinů, kteří se stávají součástí jednoho velkého MCU universa.

První díl vydělal 773 milionů dolarů a dvojka jede už mnohem víc na jistotu klasické marvelovské podívané s rozrůstajícím se počtem hrdinů, kteří se stávají součástí jednoho velkého MCU universa.

Režisér James Gunn se osvědčil a ve dvojce naplňuje zlaté pravidlo všech sequelů. Tedy nabídnout toho, co minule fungovalo, minimálně dvakrát tolik.

Režisér James Gunn se osvědčil a ve dvojce naplňuje zlaté pravidlo všech sequelů. Tedy nabídnout toho, co minule fungovalo, minimálně dvakrát tolik.

Oproti hravé osobitosti nastupuje přeplácanost. Dobře je to vidět v závěrečné bitvě, která je utopená v digitálním CGI balastu. Mimo původní pětičlenné sestavy se do ní zapojují i další členové, ale platí zde pravidlo, že méně je někdy víc.

Oproti hravé osobitosti nastupuje přeplácanost. Dobře je to vidět v závěrečné bitvě, která je utopená v digitálním CGI balastu. Mimo původní pětičlenné sestavy se do ní zapojují i další členové, ale platí zde pravidlo, že méně je někdy víc.

Více či méně sofistikované popkulturní odkazy a narážky na dobu Peterova dospívání v osmdesátých letech jsou tu spojeny s humorem sebeparodickým, kdy si hrdinové utahují sami ze sebe.

Více či méně sofistikované popkulturní odkazy a narážky na dobu Peterova dospívání v osmdesátých letech jsou tu spojeny s humorem sebeparodickým, kdy si hrdinové utahují sami ze sebe.

Humor zde má mnoho podob, od tohoto sebereflexivního, kdy se tvůrci pasou na žánrových klišé, přes situační, slovní nekorektní až po trochu infantilní, spojený s postavou Groota.

Humor zde má mnoho podob, od tohoto sebereflexivního, kdy se tvůrci pasou na žánrových klišé, přes situační, slovní nekorektní až po trochu infantilní, spojený s postavou Groota.

Neútočí se ale jen na bránice, ale i na slzné kanálky, v čemž tkví asi největší rozdíl oproti jedničce. Soundtrack s hity Fleetwood Mac, Parliament, Cata Stevense,Sama Cooka a dalších z konce sedmdesátých let se tu stává součástí nostalgického mapování vlastního dospívání i jeho poznávání.

Neútočí se ale jen na bránice, ale i na slzné kanálky, v čemž tkví asi největší rozdíl oproti jedničce. Soundtrack s hity Fleetwood Mac, Parliament, Cata Stevense,Sama Cooka a dalších z konce sedmdesátých let se tu stává součástí nostalgického mapování vlastního dospívání i jeho poznávání.

Na podkladě rodinné historie pochopíte citový vztah Petera k těmto písním, jež zároveň tvoří pozadí k akčním scénám.

Na podkladě rodinné historie pochopíte citový vztah Petera k těmto písním, jež zároveň tvoří pozadí k akčním scénám.

Akční scény provedeny v nejvyšší řemeslné a technické kvalitě, na kterou jste si u Marvelu zvykli. Škoda jen že se jimi druzí Strážci Galaxie až příliš přiřadili po bok svých komiksových bratříčků z této stáje.

Akční scény provedeny v nejvyšší řemeslné a technické kvalitě, na kterou jste si u Marvelu zvykli. Škoda jen že se jimi druzí Strážci Galaxie až příliš přiřadili po bok svých komiksových bratříčků z této stáje.

Na jedničce se mě líbila excentrická nekorektnost ústřední pětice a sázka na její týmovou chemii. Na dvojce už je vidět větší příklon k blockbusterovému schématu, s dost výraznou melodramatickou linkou rodinných vztahů.

Na jedničce se mě líbila excentrická nekorektnost ústřední pětice a sázka na její týmovou chemii. Na dvojce už je vidět větší příklon k blockbusterovému schématu, s dost výraznou melodramatickou linkou rodinných vztahů.

Režisér James Gunn se osvědčil a ve dvojce naplňuje zlaté pravidlo všech sequelů. Tedy nabídnout toho, co minule fungovalo, minimálně dvakrát tolik.
Oproti hravé osobitosti nastupuje přeplácanost. Dobře je to vidět v závěrečné bitvě, která je utopená v digitálním CGI balastu. Mimo původní pětičlenné sestavy se do ní zapojují i další členové, ale platí zde pravidlo, že méně je někdy víc.
Více či méně sofistikované popkulturní odkazy a narážky na dobu Peterova dospívání v osmdesátých letech jsou tu spojeny s humorem sebeparodickým, kdy si hrdinové utahují sami ze sebe.
Humor zde má mnoho podob, od tohoto sebereflexivního, kdy se tvůrci pasou na žánrových klišé, přes situační, slovní nekorektní až po trochu infantilní, spojený s postavou Groota.
32
Fotogalerie

Strážci Galaxie Vol. 2: recenze filmu

Sázka na excentričnost ústřední pětice a její týmovou chemii z jedničky je v pokračování vystřídána větším příklonem k blockbusterovému schématu s výraznou melodramatickou linkou rodinných vztahů.

Studio Marvel se před třemi lety nebálo v jedničce zariskovat. A vyšla z toho hodně vtipná a odlehčená variace na Star Wars, s obskurními hrdiny, které jste si zamilovali. Lidský pilot a dobrodruh Peter Quill (Chris Pratt), zelená šermířka Gamora (Zoe Saldana), svalovitý válečník Drax Destroyer (Dave Bautista), cynický hláškující mýval Rocket Raccoon (Bradley Cooper) a empatický humanoidní strom Groot (Vin Diesel), který dělá vychytralému mývalovi bodyguarda.

Nyní se tato pětice vrací, byť v lehce morfované podobě než posledně. Z dospělého Groota se po oběti, kterou v jedničce učinil, stal mnohem menší Baby Groot, který není plně vyvinutý a musí se toho hodně učit. Což si vezme na starost mýval Rocket.

Méně je někdy víc

První díl vydělal 773 milionů dolarů a dvojka jede už mnohem víc na jistotu klasické marvelovské podívané s rozrůstajícím se počtem hrdinů, kteří se stávají součástí jednoho velkého MCU universa. Režisér James Gunn se osvědčil a ve dvojce naplňuje zlaté pravidlo všech sequelů. Tedy nabídnout toho, co minule fungovalo, minimálně dvakrát tolik.

Už třetí díl Kapitána Ameriky, který působil spíše jako Avengers 2½, ale ukázal limity tohoto přístupu. Postav a linií přibývá a ne všechny dostanou stejný prostor. K tomu si připočtěte, jak se studio snaží vyjít vstříc diváckým očekáváním, aby nepřátelská hrozba a akce byly zas o něco bombastičtější a vynalézavější než minule. Výsledkem je, že si začínají být komiksové marvelovky čím dál víc podobné.

Dvojka Strážců Galaxie se tomuto tlaku také neubránila. Režisér ji staví ze stejných stavebních kamenů jako jedničku. Oproti její hravé osobitosti ale nastupuje přeplácanost. Dobře je to vidět v závěrečné bitvě, která je utopená v digitálním CGI balastu. Mimo původní pětičlenné sestavy se do ní zapojují i další členové, ale platí zde pravidlo, že méně je někdy víc.

Hrozní otcové

Finále je epičtější, emotivnější a osudovější než v jedničce, což souvisí s charakterem celé podívané. Nerozehrává se tu totiž jen další příběh o záchraně světa, ale i rodinný motiv, který dobře známe ze Star Wars. Postavy hrozných otců tu zadělávají na traumata svých dětí a přispívají k jejich vzájemné řevnivosti, která přetrvává do dospělosti. To je příklad Gamory, která se tu střetává se svou sestrou Nebulou (Karen Gillan).

Peterovo poznávání rodinného zázemí a původu se zas odehrává v souřadnici biologický otec - pěstoun. Vydáváme se s ním až do počátku osmdesátých let, kdy se jeho rodiče poznali. Přes smrt matky, nepřítomného otce, vyrůstání v osmdesátých letech a únos do vesmíru, kde stal součástí desperátské bandy Plenitelů, se dostáváme až k postavě jeho otce. Ta má božský původ a svou vlastní planetu.

Právě na ní se Strážci Galaxie ocitnou poté, co Rocket ukradne mocné kněžce tajemné rasy zlatých lidí Ayeshe (Elizabeth Debicki) část z nákladu, který ji měli vesmírní dobrodruhové a pašeráci doručit. Její pohrdlivé a arogantní chování způsobí, že se z obchodních partnerů stanou protivníci, za nimiž vyšle svou stíhací flotilu.

Jejich útěk a ztroskotání na neznámé planetě vede k setkání s Peterovým dlouho ztraceným otcem, kterého už jsme v omlazené podobě poznali v prologu. Říká si Ego a hraje ho Kurt Russell. Tím se začne odvíjet příběh poznávání Star-Lordova polobožského původu i plánů, které s ním jeho otec má.

Po Rychle a zběsile další „rodina“

Stavba vyprávění je takřka totožná jako v jedničce. Po prologu z osmdesátých let jsme vrženi doprostřed akce. Souboj s obří chobotnicí režisér ozvláštňuje tím, že ho zabírá z perspektivy malého Groota. Tedy vlastně dítěte, které bezstarostně tančí na hit z konce sedmdesátých let britské skupiny ELO Mr. Blue Sky, zatímco kolem se odehrává lítý boj, plný explozí, jež vnímáme v druhém plánu.

Roztomilý Groot s něžnýma očima bezbranného štěňátka a rozumem batolete se v interakci s drsným mývalem opět stává zdrojem humoru, jak už ostatně naznačila trailerová scénka s vypínačem. A nezaostávají za nimi ani ostatní postavy. Drax, který příliš nechápe ironii, ale má dobré srdce. Sesterské duo Gamora a Nebula i Peter, který se pozvolna sbližuje s Gamorou.

Sázka na týmovou chemii režisérovi, stejně jako v jedničce, vychází. Ve světle rodinných traumat, jež se před námi rozkrývají, chápeme i důraz na jejich novou rodinu, která by jejím členům nahradila to, co jim v dospívání chybělo. „Rodinou“ se tak neohání jen Vin Diesel v sérii Rychle a zběsile, ale i hrdinové zde.

Problém v rozdělení hrdinů

Problém ale trochu je, že se tato „rodina“ po přistání na planetě Ego rozdělí. Zatímco Peter a Gamora si řeší své rodinné problémy, ostatní se v různých koutech Galaxie potýkají s bojovými vyslanci Ayeshy. Režisér a scenárista v jedné osobě přitom přichází s hned několika zvraty, při nichž se z nepřátel a protivníků stávají přátelé, ochránci a spojenci. Příkladem budiž postava vesmírného renegáta s modrou kůží Yondua (Michael Rooker).

Na pozadí soundtracku nejlepších hitů z Peterova walkmanu „Awesome Mixtape #2“ tak Strážci Galaxie samostatně, ve dvojicích, trojících i v týmové souhře pokračují ve svých vesmírných dobrodružstvích. Musí přitom bojovat o udržení své nově nalezené rodiny poté, co odhalí tajemství spjatá s pravou rodinou Petera Quilla.

Stáří nepřátelé se stávají novými spojenci a na pomoc našim netradičním superhrdinům přicházejí i další oblíbené postavy z rozpínajícího se filmového vesmíru studia Marvel. Mezi nimi se vyskytuje cameo Sylvestera Stalloneho, Stana Leeho nebo Davida Hasselhoffa, který vám objasní, proč měl Peter v mládí rád seriál Knight Rider.

Blockbusterová daň za rozrůstající se universum

Více či méně sofistikované popkulturní odkazy a narážky na dobu Peterova dospívání v osmdesátých letech jsou tu spojeny s humorem sebeparodickým, kdy si hrdinové utahují sami ze sebe. Humor zde má mnoho podob, od tohoto sebereflexivního, kdy se tvůrci pasou na žánrových klišé, přes situační, slovní nekorektní až po trochu infantilní, spojený s postavou Groota.

Neútočí se ale jen na bránice, ale i na slzné kanálky, v čemž tkví asi největší rozdíl oproti jedničce. Soundtrack s hity Fleetwood Mac, Parliament, Cata Stevense, Sama Cooka a dalších z konce sedmdesátých let se tu stává součástí nostalgického mapování vlastního dospívání i jeho poznávání. Na podkladě rodinné historie pochopíte citový vztah Petera k těmto písním, jež zároveň tvoří pozadí k akčním scénám.

Ty jsou provedeny v nejvyšší řemeslné a technické kvalitě, na kterou jste si u Marvelu zvykli. Škoda jen že se jimi druzí Strážci Galaxie až příliš přiřadili po bok svých komiksových bratříčků z této stáje. Na jedničce se mě líbila excentrická nekorektnost ústřední pětice a sázka na její týmovou chemii. Na dvojce už je vidět větší příklon k blockbusterovému schématu, s dost výraznou melodramatickou linkou rodinných vztahů.

Je to, jako u většiny marvelovek, daň za to, jak se universum rozrůstá a přibývá v něm postav. Kam se toto universum bude vyvíjet a jak se to promítne do třetích Avengers, to vám napoví pět potitulkových scén. Zatímco u Avengers to bombastické měřítko očekáváte, u dalších Strážců Galaxie bych uvítal návrat spíše k poetice prvního dílu.

Strážci Galaxie Vol. 2
Film   7

Strážci Galaxie Vol. 2

  • Žánr: space opera
  • Původní název: Guardians of the Galaxy Vol. 2
  • www.marvel.com/guardians
  • USA, 2017
  • Scénář: James Gunn
  • Režie: James Gunn
  • Hrají: Chris Pratt, Zoe Saldana, Dave Bautista, Vin Diesel, Bradley Cooper, Michael Rooker, Karen Gillan, Kurt Russell, Elizabeth Debicki, Sylvester Stallone
  • Distribuce: Falcon
  • Distribuční premiéra v ČR: 04. 05. 2017       

Určitě si přečtěte

Články odjinud