Třináct let uplynulo od chvíle, kdy nás novozélandský režisér Peter Jackson poprvé vzal na výlet do Středozemě. Zatímco ale trilogie Pán prstenů vznikala z opravdové vášně, která Jacksona poháněla k tomu, aby sobě samému i celému světu dokázal, že údajně nezfilmovatelný román J. R. R. Tolkiena se v jeho rukou v magické a podmanivé dílo, Hobit vznikal už více s kalkulačkou v ruce.
Uspěchaný závěr
Závěrečná část hobití trilogie se v tomto ohledu příliš neliší od svých dvou předchůdců. Platí pro ni všechny klady a zápory, jež byly uplatňovány už na Neočekávanou cestu a Šmakovu dračí poušť.
Můžeme tedy znovu opakovat, že ani ne třísetstránková novela, kterou oxfordský profesor literatury Tolkien koncipoval jako jednoduché pohádkové vyprávění pro děti, v sobě nezahrnuje potenciál pro převedení do tvaru tří takřka tříhodinových samostatných filmů. A že pokud se tak děje, je to jen za cenu umělého natahování některých situací (návštěva trpaslíků v Bilba Pytlíka na Dně pytle v jedničce), které šly odvyprávět mnohem rychleji a žánrového posunu směrem k hrdinské fantasy. Tak aby vynikla provázanost s LOTR trilogií.
Při tomto inscenačním velikášství ale trochu zarazí, že u trojky se na konci dostavuje pocit, že je příliš uspěchaná a že režisér nenechal doznít dopad ústřední bitvy na její hlavní aktéry. U série, která tři roky buduje nějaký dramaturgický oblouk, pak v rozhodujícím momentu dochází k tomu, že nejsou dohrány osudy důležitých postav a dějové linie s nimi spjaté.
Platí to zejména pro trpaslíky a nejsem si jist, zda obstojí argument, že tento dojem napraví prodloužená a lépe dramaturgicky vysoustružená verze na DVD a Blu-Ray nosičích. Bitva pěti armád má sice ze všech dílů nejkratší stopáž (144 min.), ale tento kino sestřih se mi nezdá úplně šťastný.
Videoherní znecitlivění
Už proto, že ve mně nebudí žádné emoce. V závěru umírá několik zásadních postav, ale s vámi to nic moc nedělá. Těch důvodů je více. O tom, že se scenáristkám Fran Walsh a Philippě Boyens, spolu s Peterem Jacksonem nepodařilo jednotlivé trpaslíky charakterově více odlišit a polovina z nich zůstala v našich myslích víceméně anonymní, už byla řeč v minulých dílech.
O hrdiny se rovněž moc nebojíme, protože ti, kteří mají přežít, se například při pádech z velké výšky vždy o něco zachytí nebo se od něčeho odrazí. Meče nepřátel a šípy se jim jako zázrakem vyhýbají a oni vyprávěním procházejí jak videoherními levely.
Příkladem budiž Legolas (Orlando Bloom), který prováděl gravitaci se vzpírající kousky už v Pánovi prstenů. Stačí si vzpomenout na jeho parkur z Návratu krále. Zde využívá nepřátelského netopýra jako letecké taxi na cestě do bitvy. V ní pak vybíhá vzhůru po bortícím se mostě, jehož jednotlivé odlamující se kameny tvoří schody.
Elfí princ Legolas se objevil už v předchozím díle jako jeden z hrotů milostného trojúhelníku, jehož další dvě strany tvořila elfí lučištnice Tauriel (Evangeline Lilly) a trpaslík Kili (Aidan Turner). Mezidruhová láska nakonec zvítězila a ve třetí části ji pochopitelně nemůže nepoznamenat průběh bitevní vřavy.
Postavy Legolase a Tauriel v ději knižního Hobita nebyly a scenáristé je sem implantovali nejen k posílení romantické linie vyprávění, ale i té akční, jež díky nim získává videoherní charakter. Okázale lunaparkový charakter akčních scén působí odvázaně, ale zároveň trochu zbytečně odvádí pozornost od skutečného moralistního jádra vyprávění.
Dračí nemoc
Thorin (Richard Armitage) propadá hamižnosti, která mu v kombinaci s jeho dalšími negativními vlastnostmi, jako je pýcha, paličatost a chorobná ctižádost, zcela zatemní mozek. Tzv. dračí nemoc, sloužící jako nastavené zrcadlo těm, kteří se jí poddávají, vede u něj k proměně v paranoidního šílence. Na Bilbovi Pytlíkovi (Martin Freeman) jako ztělesnění zdravého rozumu pak je, aby ho přivedl zpět na správnou cestu.
Protože situace je vážná. (Pro ty, kdo neznají knižní předlohu, upozorňuji: pozor spoilery!) Chamtivost trpaslíků po smrti draka Šmaka vzroste. Thorin odmítne vyjednávání s vůdcem elfů Thranduilem (Lee Pace), který má podobné vlastnosti jako on. Pýcha, přezíravá arogance, hamižnost. Hrubě též zamítne Bardovu (Luke Evans) prosbu o část pokladu, který by lidé z Jezerního města Esgaroth, kteří trpaslíkům pomohli, použili na opravu svých požárem zničených domovů.
Trpaslíci se na místo vyjednávání opevní v Osamělé hoře. Thorin vyšle do Železných hor, kde sídlí se svým lidem jeho bratranec Dáin (Billy Connolly), havrany s žádostí o pomoc. Bilbo s postojem trpaslíků nesouhlasí a vydá spojencům, v jejichž táboře před Osamělou horou se objevuje i Gandalf (Ian McKellen), klenot Arcikam, kterého si Thorin z celého pokladu cení nejvíce.
Spojenci se připravují k boji a trpaslíci vyrážejí do útoku. Nesmyslný boj zastavuje Gandalf, který se náhle zjevuje mezi znesvářenými vojsky. Všem třem velitelům oznámí, že se k Ereboru od východu řítí obrovská armáda skřetů, netopýrů a vrrků. I oni tuší tučnou kořist a navíc je žene pomsta za smrt Velkého skřeta. (Konec spoileru.)
Střídání bitevních perspektiv
Děj tedy navazuje přesně tam, kde se minule cliffhangerem skončilo. Drak Šmak (Benedict Cumberbatch) se mstí za své vyhnání z Osamělé hry na nevinných obyvatelích Jezerní města a jeho tlama se v té chvíli proměňuje v nemilosrdný plamenomet.
Jeho řádění ukončí za pomocí synka a superšípu až Bard a zpráva o drakově smrti se rychle šíří krajem. Síň s pokladem je nyní volná a zájem o její obsah má snad každý z obyvatelů Středozemě. A to nejen díky cennostem, jež ukrývá, ale také kvůli její strategicky výjimečné poloze, ze které by se dalo ovládnout obrovské území.
Od úvodního žhnoucího a destrukčního prologu, jímž se Peter Jackson vypořádává s největší atrakcí druhého dílu, se posouváme k obsahu vyprávění třetího, jež tvoří ona v názvu zmíněná bitva pěti armád. To, co ale Tolkien popíše doslova na pár řádcích své knihy, zde Peter Jackson rozvádí do epicky velikášského měřítka.
V něm neustále střídá perspektivu mnohatisícihlavého davu s detailnějšími souboji lidí, elfů a trpaslíků se skřety. Toto přeskakování ale není úplně šťastně vyřešené. Ve chvíli, kdy začnou být osobní souboje napínavé, dochází k přesměrování pozornosti k těm masových. V nich dochází k mnoho úmrtím, které ale ani pořádně nezaznamenáme.
Z těchto komornějších soubojů se pak výrazně vyděluje jeden, který si určitě zapamatujete. Bílá rada ve složení Galadriel (Cate Blanchett), Elrond (Hugo Weaving) a proradný Saruman (Christopher Lee) přichází Gandalfovi na pomoc při magickém střetnutí se sílícím Sauronem a jeho duchy.
Digitální omalovánky
Než k ústřední bitvě dojde, sledujeme vývoj charakterů a motivací jednotlivých postav, které se pak do ní promítnou. A nejde jen o Thorinovo šílenství, ale i o Legolasovu vzpouru proti jeho otci a králi lesních elfů z Temného hvozdu Thranduilovi, lásku Kiliho a Tauriel nebo oportunistické jednání bývalého pomocníka starosty Jezerního města Alfrida (Ryan Gage).
Samotná bitva je rozdělena do několika lokací. Zřejmě proto, aby nepůsobila po čase monotónně. Že nemá velikost třeba té u Helmova žlebu z Dvou věží by až tolik nevadilo, horší mě připadá její okatě digitální charakter. Oproti Pánovi prstenů vypadá celý Hobit mnohem víc jako digitální omalovánky a není to myslím jen tím, že například ve třetím díle se režisér nemůže v takové míře spoléhat na kouzelnou krajinu Nového Zélandu.
Prvotní vášeň nelze zopakovat
Spíš mám dojem, že si počíná víc jako rutinér, který sice s velkou láskou stvořil magický svět, ale po šesti dílech už toho má trochu dost a jede zkrátka na autopilota. Je to vidět i na způsobu, jakým se s touto trilogií a s celou bitvou pěti armád, do níž opět vstoupí zásah deus ex machina, loučí.
Místo toho aby ji nechal emotivně doznít, tak ji značně překotně ukončuje s tím, že na lesklých Blu-ray či DVD nosičích dostanou diváci v rozšířené verzi víc. Je v tom komerční kalkul, který se vznáší nad celým tímto projektem, rozděleným z pragmatických důvodů do tří částí.
V Pánovi prstenů stvořil Peter Jackson své opus magnum, kterým si vytesal nesmazatelný pomník do dějin kinematografie. V Hobitovi provazuje obě série a potvrzuje svůj status mimořádně schopného tvůrce, který ale už k milované látce přistupuje více profesionálně a méně s vášní, která nás před lety všechny tak ohromila.
Hobit: Bitva pěti armád
- Žánr: fantasy
- Původní název: The Hobbit: The Battle of the Five Armies
- www.thehobbit.com
- USA / Nový Zéland 2014
- Scénář: Fran Walsh, Philippa Boyens, Peter Jackson, Guillermo del Toro (podle předlohy J. R. R. Tolkiena)
- Režie: Peter Jackson
- Hrají: Benedict Cumberbatch, Martin Freeman, Elijah Wood, Evangeline Lilly, Hugo Weaving, Orlando Bloom, Luke Evans, Cate Blanchett, Ian McKellen, Christopher Lee, Richard Armitage
- Distribuce: Warner Bros. CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 11. 12. 2014
| Hobit: Bitva pěti armád |
|---|
| Film | | 7 |