Ethan Hunt (Tom Cruise) sedí za vraždu jakýchsi srbských hrdlořezů v ruském kriminále, odkud ho za pomocí značně spektakulárního plánu vysvobodí agenti z jeho domovské špionážní agentury IMF. Společně pak vyráží na další zdánlivě nemožnou misi. A to přímo do Kremlu, z jehož archivu mají ukořistit nějaké důležité materiály. Něco se ale pokazí a část oficiálního sídla ruského prezidenta vyletí do povětří.
Ruce pryč
Spasská věž vezme za své, stejně jako kódy ke spuštění jaderných hlavic. Ruská strana útok považuje za akci Američanů a hrozí jim válečným stavem. Americká administrativa se snaží situaci zklidnit a dává oficiálně ruce pryč od elitního týmu, jež v Moskvě operoval. Vyhlásí tzv. Ghost Protocol, zmíněný v podtitulu snímku, což znamená jeho oficiální rozpuštění.
Pro Hunta a jeho skupinu to znamená, že jsou bez zázemí i krytí a musejí se spolehnout sami na sebe. Navzdory nařízení a bez podpory státních orgánů se přesto vydávají na utajenou misi, pomocí níž se pokusí odhalit pachatele atentátu, jehož je třeba zastavit dřív, než udělá něco daleko horšího. Jen tak může Hunt, spolu s počítačovým expertem a technikem Benjim Dunnem (Simon Pegg), agentkou Jane Carterovou (Paula Pattonová) a nově příchozí posilou, analytikem Williamem Brandtem (Jeremy Renner) očistit jméno své agentury a smýt ze sebe falešné obvinění, jež na nich ulpělo.
Podaří se jim zůstat naživu a dopadnout šíleného vědce Hendrickse (Michael Nyqvist)? Neboť právě on stojí za útokem na srdce ruské metropole, odkud ukořistil kódy k jaderným hlavicím. Hodlá je použít k rozpoutání nukleární války, čímž vám asi připomene studenoválečnické arcipadouchy z oblíbených bondovek.
Bondovský nadhled
Bondovky zde nezmiňuji náhodou, neboť čtvrtá mise Ethana Hunta a spol je svým laděním hodně připomíná. Myšleno ale bondovky z před craigovského období, které sázely víc na nadsázku a nevzhlížely se tolik v kopírování dynamických tělesných soubojů jiného agenta bez paměti Jasona Bournea.
Oproti bondovkám, kde je agent s povolením zabíjet velkým sólistou, klade ale série Mission: Impossible důraz na týmovou spolupráci. Ve čtvrtém pokračování se to projevuje snad nejvíce. Nevím, zda je to z důvodu, že se film vrací ke svým kořenům a obrací se k televizní předloze, z níž vzešel nebo proto, že producenti hledají v agentuře IMF Huntova nástupce, jemuž by mohl předat vůdčí otěže. O jménu Jeremyho Rennera, který ztvárňuje Brandta, se v této souvislosti spekulovalo už před uvedením čtyřky. Vzhledem k tomu, že má tento herec po Mattu Damonovi převzít i hlavní angažmá v bourneovské a tedy příbuzné sérii, byl by to opravdu zajímavý paradox.
Jak Toma Cruise ve veřejném působení moc nemusím a jeho výraz správného amerického chlapíka, který nešetří thymolinovými úsměvy, mi lezl vždy spíš na nervy, v Mission: Impossible si našel svou parketu, která mě přijde věrohodná a pro sérii přínosná. Po zhlédnutí čtyřky musím říct, že i stále osvěžující.
Možná proto, že Cruise je nejzajímavější právě tehdy, kdy se nebojí svou „Top Gun image“ podkopat. Ať už čistě hereckými prostředky jako v Magnolii nebo Eyes Wide Shut, kde dokázal, že pokud před ním stojí zajímavá charakterová výzva, umí se jí věrohodně zhostit. Nebo jako v případě Tropické bouře či Zatím spolu, zatím živi tím, že si utahuje ze svého mediálního obrazu.
V Mission: Impossible našel tu správnou hranici vyváženosti mezi ponořením se do postavy a nadhledem nad ní, jakým vládli právě představitelé Jamese Bonda. Nejvíce snad Sean Connery a Pierce Brosnan. Elegance a vtip si u nich podávali ruku se zvládnutím náročných kaskadérských kousků a Tom Cruise se snaží za nimi nezůstat v této kombinaci faktorů plus pozadu.
Akrobatické dovednosti
Jeho pečlivě vybělený chrup sice působí podobně „přirozeně“ jako u Martina Chodúra, ale i tak je u v příštím roce čerstvého padesátníka třeba ocenit jeho obdivuhodnou fyzickou kondici a až akrobatické dovednosti, jež předvede v klíčové scéně filmu. K ní se doslova proběhá a proskáče.
Pokud demonstruje možnosti svého vytrénovaného těla nebo hází úsměvy, je to v pořádku. Horší chvíle nastanou v momentě, kdy nasadí cituplný výraz ve tváři a začne z úst vypouštět sladkobolné výlevy, týkající se jeho manželství, o němž nám něco napověděl minulý díl.
Jinak je třeba Cruiseův výkon označit za velmi sympatický, stejně jako jeho parťáků. Zbývající tři členové jsou jasně definované typy bez nějakých hlubších vrstev, jež by v ději zbytečně zamotávaly přímočarý akční tah na branku. Simon Pegg obstarává hlášky, Jeremy Renner se tváří tajemně a hlavní trumfy si schovává na příště a Paula Pattonová lahodí hlavně oku.
Se ctí ostříleného matadora
Dohromady ale tvoří kompaktní tým, stavící na vzájemné spolupráci. A režisér Brad Bird jeho misi podává jako staromódní, oldschoolovou podívanou, která se neutápí v samoúčelných efektech, ale sází na to, co je pro špionské příběhy typické. Tedy na budování napětí, akci a různé vynálezy, jež usnadňují její hladký průběh.
O vynálezy zde není nouze. Ať už jde o optické plátno, sloužící jako neviditelná stěna nebo kufřík se zavedenou tiskárnou, jež se spouští mrkáním. Jejich užití je ale představeno v co nejcivilnější poloze. Včetně toho, že tyto zázraky techniky mohou kdykoliv selhat (superlepící rukavice) a nechat jejich uživatele ve štychu. Provedení akcí se díky tomu zkomplikuje a ke slovu přichází kreativita, improvizace a schopnost rychlé reakce samotných agentů. Takových momentů je zde více a slouží k občerstvení akčních scén.
Ty nesázejí na zběsilý střih ani rozklepanou ruční kameru, ale na přehlednost a snadnou orientaci v tom, co se před objektivem kamery Roberta Elswita (spolupracovník Paula Thomase Andersona a Tonyho Gilroye) děje. Režisér Brad Bird, jenž léta působil jako konzultant Simpsonových a který natočil Železného obra nebo pixarovky Úžasňákovi a Ratatouille, se svého hraného debutu zhostil se ctí ostříleného matadora akčního žánru.
Pokud někdo čekal, že mu práce s herci nepůjde tak dobře jako s animovanými kulinářskými krysami, může zůstat bez obav. Naopak, Birdovi se podařilo vnést do špionážního agentského dobrodružství prvky typické pro jeho dřívější tvorbu. Hravost, vysoké tempo akčních jízd, při nichž se opomíjí fyzikální zákony a hlavně nadsázku.
Dubajský adrenalin
I on věří na dynamiku, ale pracuje s ní jinak než Michael Bay nebo Paul Greengrass. V rozmanité a choreograficky nápadité akci prokazuje cit pro rytmus vyprávění, jak nám naznačí hned úvodní variace na rebelii a útěk z vězení, sestříhaná na veselou swingovku Deana Martina Ain't That a Kick in the Head. S hudebním podkresem se zde zachází vůbec poučeně. Skladatel Michael Giacchino slavnou melodii z původního televizního seriálu přetváří tak, aby její nálada korespondovala s místem, v němž se děj právě odehrává. Ať už jde o Moskvu nebo Dubaj.
Atraktivní lokace se mění jak v Indiana Jonesovi a akční sekvence nabírají od vynalézavé moskevské expozice na tempu. Gradují pak někdy v půli vyprávění v Dubaji. To, co zde předvádí Tom Cruise na nejvyšší budově světa Burj Khalifa se zapíše do zlatého fondu ikonických scén akčního žánru a vy mu možná kvůli tomu odpustíte i jeho scientologické výstřelky nebo poskakování na pohovce v show Oprah Winfreyové. Nebo je minimálně vezmete na milost.
Dubajské lezení po oknech mrakodrapu za pomocí speciálních rukavic stírá hranici mezi realistickým a komiksovým podáním akce a vy přemýšlíte, zda jsou vám předváděny schopnosti agenta Hunta nebo Pavoučího muže. Vše je navíc skvěle odlehčeno komentáři Huntových spolupracovníků, kteří jeho výkon spolu s užaslými diváky sledují. Tam, kde by se jiný režisér spokojil s tím, co předvedl, ale Bird nekončí a tuto vrcholnou pasáž nechá plynule přejít do další rozehraného plánu s výměnou identit, který vyústí v automobilovou honičku v písečné bouře, kde není vidět na metr před sebe.
Nevýrazný záporák
Závěrečná třetina mezi bombajskou smetánkou v Indii, kde přijde na zúčtování s hlavním záporákem, sice stále oplývá dobrými nápady a dannyparťákovskou souhrou celého týmu, ale po tomto předčasném vyvrcholení už nenabídne nic tak dechberoucího. Nepůsobí vyloženě dojmem nastavované kaše, ale chybí ji větší údernost a zapamatovatelnost.
Rvačka o kufřík s kódy k jaderným hlavicím na pohybujících se plošinách a zničení rakety v poslední minutě. Kolikrát už jsme to viděli? Scénáristé Appelbaum a Nemec (seriál Alias) to vědí a pracují s tímto klišé agentských příběhů z doby blokového vidění světa s humornou nadsázkou, která ale nemůže zakrýt fakt, že se jim nepovedlo obstarat Huntovi rovnocenného protivníka. Neboť ve čtvrtém M: I, stejně jako u jiných žánrově spřízněných filmů, platí, že jejich kvalita roste s tím, jaký je záporák a jaké překvapení si tvůrci uchystali na finále. A zde snímek přes všechny zmíněné klady body ztrácí.
Hendricks v podání Michaela Nyqvista, kterého budete znát coby novináře Mikaela Blomkvista z adaptace „milénovské“ trilogie podle předlohy Stiega Larssona, nedostal moc prostoru a jeho motivace nejsou příliš zřejmé. Chce opravdu tento odborník na jadernou energii očistit svět nukleární válkou, aby mu dal novou šanci na evoluční vývoj? Nebo jde o utopický výstřelek pomateného pacifisty, jenž chce prosadit svou myšlenku teroristickými prostředky? Asi obojí, což není ale až tak důležité, neboť kufřík, o nějž se v příběhu hraje, je klasickým „mcguffinem“, který je použit jako záminka k rozpoutání akčních pasáží, o něž tu jde především.
Nyqvist zkrátka není Philip Seymour Hoffman, který si s Huntovými emocemi v předchozím díle pohrál se sadističtější rozkoší. A když už je zmínka o Huntových citech, právě k nim se vztahuje závěrečný dojímavý dovětek po skončení akce.
Praha jako město měst
Akce, jejíž podstatná část se natáčela v Praze. Domácí publikum tak zajisté ocení nejen krátký výskyt Pavla Kříže, ale především to, že zde pražské lokace suplují kulisy jak Budapešti, tak Moskvy. Tato skutečnost má i svůj nezáměrný ironický podtext pro znalé mimofilmových kontextů, zvláště když si uvědomíme, že Praha v posledních letech soupeří s Budapeští o lukrativní filmové zakázky. A prohrává. Nádvoří Pražského hradu, jež je ve filmu skryto za kremelskými hradbami, při vzpomínce na nedávnou návštěvu prezidenta Medvěděva a souběžné vyjádření naší hlavy státu k demonstracím, jež se v Rusku po parlamentních volbách probíhají, pak tuto nechtěnou příznačnost jen zesiluje.
Natáčením v Praze se čtyřka M: I rovněž symbolicky vrací ke svým počátkům. K jedničce v režii Briana De Palmy, jehož štáb před patnácti lety v Praze rovněž operoval. Na vybuchující auto na Kampě a Marka Vašuta si možná ještě pamatujete. Čtvrtá část má k té první nejblíže, neboť obě přichází se špionážním thrillerem ze staré školy, jež současným poučeným způsobem zachází s retro ingrediencemi, jež se osvědčily. Zaběhnutá schémata žánru i konkrétní M: I série jsou vsazeny do nových lokací a scenáristé s režisérem se trumfují, kdo je lépe a barvitěji oživí.
Otisknutí vlastního rukopisu
Každý z režisérů vtiskl sérii svůj rukopis a předvedl, jak s daným žánrem zacházet. John Woo ve dvojce, která ač nejslabší část z řady vydělala nejvíce peněz, vyšel z estetiky asijské akční školy a nabídl přestřeleně naddimenzovanou akci s vlajícími vlasy Toma Cruise v dešti kulek a nezbytnými bílými holubicemi. J.J. Abrams se naopak snažil o co nejrealističtější a nejemocionálnější provedení, v rámci čehož Hunta i oženil. Posílil rovněž pozici ostatních agentů, kteří se z Huntova křoví proměnili v plnohodnotné spoluhráče. Přidal i na těkající dynamice, jíž známe právě z Greengrassových bourneovek. Výsledkem je dosud nejlepší část tetralogie.
Bradu Birdovi se pak podařilo obhájit životaschopnost série tím, že respektuje její pravidla a poučeně s nimi zachází. Nebere je zbytečně vážně, ale ani je parodicky nepodrývá. Jde si svou cestu, na které se mu povedlo skloubit nápaditou akci s vedením herců, kteří vytvořili opravdu funkční tým. Z něho se stále vyděluje Tom Cruise jako agent Ethan Hunt, který stvrdil svůj status šéfa a tahouna, na jehož místo by si měli mladší kolegové ještě nechat zajít chuť. Minimálně do příští „huntovky“, na niž se po zkušenosti se čtyřkou už teď moc těším.
Mission: Impossible - Ghost Protocol
- Žánr: špionážní
- Původní název: Mission: Impossible - Ghost Protocol
- www.missionimpossible.com
- USA 2011
- Scénář: Josh Appelbaum, André Nemec
- Režie: Brad Bird
- Hrají: Tom Cruise, Jeremy Renner, Simon Pegg, Paula Pattonová, Josh Holloway, Tom Wilkinson, Léa Seydouxová, Michael Nyqvist, Vladimir Mashkov, Ivan Shvedoff
- Distribuce: Bontonfilm
- Distribuční premiéra v ČR: 15. 12. 2011