Pamatujete si z dětství na hru, která se realizovala na čtverečkovém papíře? Zásah, potopena! Určitě ano. V Americe má podobu stolní společenské hry od hračkářského koncernu Hasbro.
Výrobky této společnosti rozpohyboval na filmovém plátně už Michael Bay v Transformerech nebo Stephen Sommers v G. I. Joe. V srpnu přijde do kin druhé pokračování dobrodružství těchto elitních vojáků z jednotky G. I. Joe v režii Jona Chu. Než se tak ale stane, budeme nuceni čelit mimozemské invazi. A kdo nás před ní účinněji ochrání než posádka válečného námořnictva, která má původ ve zmíněné deskové hře.
Rebel bez příčiny
Posmívat se v éře, kdy dochází k propojení hračkářského, videoherního, komiksového a filmového světa, námětům, jež se inspirují atrakcemi v Disneylandu (Piráti z Karibiku) nebo plastovými figurkami pro desetileté děti, je už takřka zbytečné. Dává nám to sice poměrně jasný obrázek o tom, pro koho je určena současná letní popcornová zábava, ale vzhledem k tomu že reprezentativnější předlohy podobného ražení už byly filmově vytěženy, přijímáme v rámci blockbusterových scénářů i tyto infantilní návraty do dětství.
Zvlášť, když se v rukou šikovných tvůrců mění v dravou akční jízdu o souboji lidstva s mimozemšťany, při níž dochází k proměně jednoho nevycválaného floutka ve vůdce, který přijímá zodpovědnost za osudy druhých.
Oním rebelem bez příčiny je v Bitevní lodi Alex Hopper (Taylor Kitsch). Flákač a povaleč, přebývající na gauči u svého staršího bratra Stonea (Alexander Skarsgård). Ten slouží u mariňáků, kam se ho snaží zlákat. Díky bohatýrskému gestu s krádeží burrita, jež učiní Alex pro získání dívky v baru, mu nakonec nic jiného nezbude. Řady válečného námořnictva ho snad srovnají. Dohlédnout by na to mohl jeho vrchní velitel, admirál Shane (Liam Neeson), který je shodou okolností otcem krásné blondýnky Samanthy (Brooklyn Deckerová), již chtěl Alex okouzlit a s níž začne randit.
Než ale Hopper sebere odvahu požádat svého nadřízeného o ruku jeho dcery, bude muset prokázat i jiné kvality než jsou ty, jež na něm v horizontální poloze oceňuje Samantha. Nikdo z nich zatím netuší, jakou povahu nakonec tato prověrka bude mít.
Mimozemská delegace
Vše totiž začalo tak nevinně. Vědci vyslali před časem do vesmíru zkušební signál, aby zjistili, jak je to s existencí inteligentních mimozemských civilizací. Nečekali ale, že ho někdo zachytí a odpověď přijde v podobě pěti průzkumných lodí ze vzdálené planety s atmosférou podobnou té naší. Jedna z nich, naváděcí a udržující kontakt s domovinou, se ale ještě v atmosféře rozlomí. Její trosky zasáhnou především Hongkong, kde následkem této katastrofy zemřou desítky tisíc lidí.
Zbylé lodě přistanou v oblasti havajských ostrovů. Tedy v místě, kde právě probíhá námořní vojenské cvičení s mezinárodní účastí. Když posádka jedné z lodí spatří na moři neznámý plovoucí kovový objekt, vydá se ho prozkoumat. Dezorientované mimozemšťany, kteří si trénink vyložili zcela jinak, tím vyprovokuje k obranné reakci. Návštěvníci z vesmíru uzavřou celou oblast neprostupným silovým polem, uvnitř něhož uvíznou tři bitevní lodě, jež původně mířily k místu jejich přistání na obhlídku.
Zmatení jsou ale i řadoví námořníci, kteří netuší, s kým mají tu čest. Když emzáci vyřadí z provozu havajskou leteckou základnu, cvičná akce tří torpédoborců se mění v opravdovou bitvu o záchranu lidstva. Cílem je zastavit protivníka a zabránit mu v přivolání posil. Ufoni se totiž snaží obsadit vysílač na Havaji, odkud by mohli vyslat nouzový signál domů.
V nesprávnou dobu na nesprávném místě
Z naznačeného děje je patrné, že scénář v sobě ukrývá jeden velký rozpor. Ač jsou mimozemšťané prezentováni jako agresoři, jejich pozice je spíš ta, že se ocitli v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Jejich prvotní úmysly nebyly zlé a jejich snahou i po jejich objevení lidmi bylo především dostat se domů. Díky tomu, že se ale vyskytli na naší planetě zrovna v momentě a místě, kde probíhá vojenské cvičení, průzkumná mise se záhy mění v otevřený konflikt.
Konflikt, při němž navíc proti technicky mnohem lépe vyzbrojeným emzákům stojí jen hrstka vojáků v důsledku odříznutí zbytku flotily silovým polem. Jedněmi z těchto vojáků jsou i Hopper a jeho starší bratr. Dalšími japonský kapitán Nagata (Tadanobu Asano) nebo poručík Raikesová (Rihanna), která se s kulometem v ruce snad narodila.
Na souši jde mimozemšťanům po krku admirálova dcera Samantha s beznohým černošským veteránem z války na Dálném východu, který je i přes svůj handicap vlastenecky nejuvědomělejší postavou. Žádný Tom Cruise z Narozen 4. července. A invalidi nejsou jedinými, kdo se do bitvy zapojí. Dojde i na veterány druhé světové s úctyhodnými metály.
Sebeironické režijní pomrkávání na diváka
Pokud začínáte mít dojem, že spíše než o vážně míněnou sci-fi půjde v tomto případě o její lehkou parodii, nejste daleko od pravdy. Režisér Peter Berg si je vědom, že zápletka, kterou divákovi předkládá, je naprosto absurdní a jako takovou ji i prezentuje. Nesnaží se předstírat, že v tomto případě půjde o nějaké sofistikované vyprávění, ale na rovinu říká, že nás čeká přímočarý a nijak originální příběh, postavený na zdařilých efektech a tricích.
Jeho základem je dobře natočená megalomanská akce, plná výbuchů a trefných hlášek, v níž defilují pěkné dívky a urostlí muži, pronášející patetická vyznání. Když si k tomu přidáte našláplé hitovky AC/DC, sebeironické pomrkávání na diváka, snažící se s nadhledem ospravedlnit klišovitou zápletku a hrdiny, jež jsou spíše typovými karikaturami než postavami, které bychom sledovali kvůli jejich charakterovému vývoji, máte přibližně představu, co vás asi čeká.
Režie této zábavné perzifláže se ujal Peter Berg, který má už ze své předchozí tvorby (Hancock) ke kombinaci parodie a akce blízko. Jen protentokrát se jako v případě Hancocka neuchyluje k nějakým dramatickým přesahům látky, která to nevyžaduje a servíruje nám vizuální podání, které jí přesně sedí.
Bayovský styl
Chráněnec Michaela Manna, herec (Nemocnice Chicago Hope), scenárista, televizní producent a režisér Berg se inspiruje formálním stylem Michaela Baye, z něhož si zároveň ironicky utahuje. Fetišistické snímání, krouživé oblety, výrazné barvy, efektní prosluněné zpomalovačky. Bayův styl je jasně čitelný, stejně jako byl u Bergova Království zřetelný ten Greengrassův.
Obviňovat ale Berga z pouhého epigonství není na místě. Na to je režisérem příliš šikovným. Vyvaroval se chyb svých učitelů a na rozdíl od Bayových Transformarů mnohem lépe pracuje s přehledností vyprávění. Přesně ví, kdy zpomalit, abychom si vychutnali jak nápaditost bitev a explozí, tak neotřelý design vesmírných návštěvníků.
Ten připomíná herní sérii Crysis. Mechanické kolosy vetřelců si na rozdíl od chaoticky stříhaných Transformerů vychutnáme v celé jejich majestátnosti. Jejich identita je nám odhalována postupně. Nejprve je vnímáme jako anonymní sílu ve skafandrech, ukrytou v obřích vesmírných korábech, poté se dostaneme i pod jejich masku.
Nejen kvůli nim, ale i díky epickým záběrům na gigantickou flotilu, Bitevní lodi velké plátno vyloženě sluší. Vrcholný dynamický moment pak přichází ve chvíli, kdy kamera zevnitř sleduje zkázu třetího torpédoborce a snahu jeho posádky o záchranu. Nevyužitý zůstal jen potenciál ostatních křižníků, jejichž posádky jsou nuceny dění bezmocně přihlížet v přístavu kvůli jejich odříznutí neproniknutelnou hradbou silového pole.
Stáří vpřed!
Kde se naopak Bergovi úplně nedaří, je v udržení rovnoměrného tempa vyprávění, které by po celou dobu udrželo vaši bdělost v pozoru. Po úvodním zábavném seznámení s hlavními postavami střední pasáž povážlivě drhne a má až příliš monotónní ráz. Jak se ale říká, konec dobrý, vše dobré. Poslední třetina je nabitá překvapivou akcí a takovou mírou nadsázky, že to režisérovi snadno odpustíte.
Až uvidíte, jak vysloužilí mariňáci z druhé světové války v závěru hrdě nastupují za zvuků songu Thunderstruck od AC/DC na svou loď v tak zpomaleném záběru, že se i Michael Bay musí v té chvíli zastydět, budete se bavit opravdu královsky.
Nejasné vymezení hranice mezi vážným a záměrně směšným
A je vidět, že královsky se baví i Peter Berg, který si s opravdu luxusním dvousetmilionovým rozpočtem dělá nehoráznou legraci nejen z katastrofických blockbusterů, námořnictva, amerického patriotismu, válečné propagandy, ale i diváků, kteří přemýšlí nad tím, zda brát to, co je jim předkládáno aspoň trochu vážně. Berg jim to moc neusnadňuje, neboť neumí přesně vymezit hranici mezi vážným a záměrně směšným.
Parodickým pojetím, jehož míru může jinak vnímat evropský a americký divák, si v sobě samém omlouvá to, že Bitevní loď, podobně jako před lety Top Gun nebo Transformeři, vznikly jako zakázkové filmy. Top Gun lákal k vojenským pilotům, Transformeři k pěchotě, Bitevní loď k válečnému námořnictvu. Všichni tři jejich tvůrci se nikdy nesnížili k tomu, abychom jejich snímky vnímali primárně jako efektně zabalená náborová videa, ale i tak se nemůžeme zbavit dojmu, že ideologické agitky nejsou jen výsadou filmů socialistického realismu.
Mariňácká agitka
Podobně jako v předchozích dvou zmíněných filmech je nám v Bitevní lodi podsouváno, jaká že to je u maríny legrace. Vládne zde dělná atmosféra spolupráce, neexistuje zde šikana a sehnout se pro mýdlo ve sprše je bezpečnější než kdybyste totéž udělali s propiskou na ministerstvu dopravy za vlády Gustava Slamečky. Pokud tedy přistoupíme na homofobní optiku vnímání odborářského předáka Duška. Zkrátka jen u námořnictva potkáte správnou partu mladých mužů a dívek, kteří sice nejdou pro nekorektní žert daleko, ale když je třeba, ukážou, že jejich vlastenecké srdce bije na té správné straně.
Berg si je dobře vědom, že vlastenecko-vojenská zakázkovost Bitevní lodi čouhá z trupu a proto ji shazuje tím, jak moc si utahuje z ingrediencí, jež činí jeho film tak prvoplánovým. Jen si to při tom ironizování nechce moc rozházet ani s těmi, jež jeho projekt financují, ani s diváky, kteří už nechtějí další patetický Pearl Harbor nebo Armageddon.
Ve výsledku pak jeho snaha o kompromis dopadá tak, že snímek není ani bombastickou a vážně míněnou sci-fi typu Dne nezávislosti, ani její parodií ve stylu Burtonova Mars útočí!. To ale neznamená, že nezůstává skvělou oddechovou zábavou, jež trochu předčasně otevírá sezónu letních blockbusterových hitů.
P. S. Příště se těším na zfilmované Piškvorky, Člověče, nezlob se! nebo Dostihy a sázky.
Bitevní loď
- Žánr: akční sci-fi
- Původní název: Battleship
- www.battleshipmovie.com/
- USA 2012
- Scénář: Erich Hoeber, Jon Hoeber
- Režie: Peter Berg
- Hrají: Taylor Kitsch, Rihanna, Brooklyn Deckerová, Liam Neeson, Alexander Skarsgård, Tadanobu Asano, Tom Arnold, Barbara L. Southernová
- Distribuce: Bontonfilm
- Distribuční premiéra v ČR: 19. 04. 2012