Prostředí losangeleské policie přitahuje Davida Ayera jako magnet. Věnoval se mu jak ve své scenáristické práci pro jiné režiséry (Training Day, Temný stín nad L.A., S.W.A.T. - Jednotka rychlého nasazení), tak i ve vlastní autorské a režijní tvorbě (Drsný časy, Street Kings). Nyní se k němu vrací opět ve svém třetím režijním počinu, k němuž si tak jako v případě Drsných časů napsal i scénář.
Změna perspektivy
Změnila se jen perspektiva. Už nejde, tak jako v Training Day nebo u jeho dvou předchozích režijních projektů, o pohled na zkorumpované strážce zákona, ale naopak na ty, jež dělají svému stavu čest.
Rajon zůstává stále stejný. Los Angeles, v němž naleznete stejně tak honosné paláce celebrit jako chudinské čtvrti, připomínající nebezpečná ghetta zločinu. South Central patří mezi ty nejrizikovější. O dominanci zde permanentně zápasí černošské a mexikánské gangy. Drogy i zbraně koupíte na ulici se stejnou lehkostí jako hamburger. Policejní uniforma na zfetované mladíky s pozlacenýma ákáčkama, kteří vraždí, kradou a vydírají, moc nezabírá.
Na tomto předměstí operuje i ústřední dvojice řadových policistů Brian Taylor (Jake Gyllenhaal) a Mike Zavala (Michael Peña), jež jsou hrdiny Patroly. Brian má dobře našlápnuto ve své kariéře a kvalifikaci a postup na elitnější post si zvyšuje studiem na právech. V rámci studijního programu si zapíše nepovinný předmět filmová režie, pro nějž se rozhodne vytvořit dokument o své práci. Ruční digitální kamerou, již má buď v dlani, umístěnou v autě nebo při akci připnutou na prsou uniformy, zaznamenává s až pubertální posedlostí vše, co se kolem něj děje.
Jeho hispánský kolega a zároveň nejlepší přítel Mike je oproti němu mnohem usedlejší a vyznává tradiční rodinné hodnoty. Jejich vzájemné popichování ve služebním autě, plné intimních rozhovorů o vztazích i rasistických narážek, jež mají do politické korektnosti hodně daleko, si bere to nejlepší z tradice dialogových výměn parťáckých komedií typu 48 hodin, Smrtonosná zbraň nebo Tango & Cash.
Význam osobního zázemí
Patrola si z těchto buddy movies, jež tvoří specifický subžánr kriminálních či policejních snímků, bere pouze některé prvky. Oproti výše zmíněným titulům především nepřibližuje práci policistů s komediální nadsázkou, ale snaží se ji představit v co nejautentičtější podobě, čemuž napomáhá i zvolená vizuální forma.
David Ayer klade důraz na profesní život hlavních hrdinů a nechává nás nahlédnout i do jejich soukromí. Možná proto, aby podpořil tezi, že pro muže, jež jsou každodenně vystaveni nebezpečí zranění či smrti, je nejdůležitější právě jejich zázemí. Ať už jde o harmonický rodinný či partnerský život nebo význam přátelství. Takto napsané to vypadá trochu jako klišé, ale ve filmu rodinné oslavy, narození dětí či stvrzení mužského přátelství funguje v té správné emocionální rovině.
Nečernobílé charaktery
Možná i proto, že scény ze soukromí vhodně doplňují profil ústředních postav a získávají jim sympatie navíc. Režisér oba policisty nijak neidealizuje a ukazuje i problematičtější stránky jejich osobností. Na jedné straně vidí zapálené policisty, kteří mají své ideály a morální zásady a díky své profesi je mohou uplatňovat v praxi.
Na druhé straně si všímá i toho, jak snadné je podlehnout moci, která jim byla svěřena. Zvlášť v momentu, kdy se dostanou do střetu se zločinci, jež chtějí z ulic vymýtit. Autor nezastírá, že oba trpí poruchou sebeovládání a že si občas svou profesi pletou s kovbojskými výpady Drsného Harryho. V těchto momentech si na gaunerech všeho druhu vybíjejí vztek z nemožnosti postihnout je nad hranice svých pravomocí a profesní etiky a uplatňují podobně razantní postupy jako oni.
Své pracovní výjezdy v hlídkujícím voze vůbec možná až příliš pojímají jako výpravy za dobrodružstvím přerostlých kluků, kteří se rozhodli, že budou oněmi bílými a nikoliv temnými rytíři spravedlnosti. Jsou jimi, ale stejně tak vidíme, že jsou i lehkovážnými hejsky, milujícími adrenalin.
Momentky z policejního deníčku
Jejich práce v terénu vyžaduje připravenost na jakýkoliv druh zásahu. Ať už jde o záchranu dětí z hořícího domu, objevení zohavených těl v zdánlivě nenápadném domě, kam se vydali hledat babičku, která se dlouho neozvala své dceři nebo pacifikaci potenciální rvačky. Nad každým jejich zásahem se ale vznáší stín nebezpečí, protože si nemohou být jisti, zda na ně například řidič, jehož zastavili pro překročení povolené rychlosti, nevytáhne místo papírů od vozu bouchačku. O to víc se na sebe musí navzájem spoléhat a krýt si záda, což utužuje jejich vztah.
David Ayer nerozehrává nějaký dějově klenutý krimi thriller, ale spíše zprostředkovává momentky z profesního deníčku běžné služby dvou policistů v rizikovém okrsku. Pochopitelně že ke zvýšení atraktivity zápletky si vypomáhá kumulací mezních situací, jež musí oba parťáci řešit.
Tématem filmu není vyšetřování nějakého zločinu, ale samotný průběh policejní služby, čemuž odpovídá i epizodická struktura vyprávění. V zájmu větší dramatičnosti příběhu se ale Ayer nakonec neubránil tomu, aby jednotlivým roztříštěným epizodám nedal zastřešující rámec v podobě jejich souvislosti s činností hispánského drogového gangu.
Nad rámec povinností
Oba strážníci mu jednoho dne náhodou zkříží cestu a zapletou se s ním nad rámec svých povinností. Ostří hoši z protidrogového komanda i detektivové jim povýšeně vymezí jejich kompetence a upozorní je na nebezpečí, plynoucí pro ně z jejich překročení. Brian a Mike ale chytli stopu a nehodlají se jí pustit. I když už přezdívka vůdce gangu „Velké zlo“ by jim mělo napovědět, s kým mají tu čest a co jim hrozí.
Podcenění nebezpečí ze strany mexického kartelu je vygradováno v závěrečné strhující scéně, po níž… nezůstane jedno oko suché.
Kombinace více pohledů
Vyprávění sice působí roztříštěně a je z něho cítit trochu umělá snaha o propojení jednotlivých epizod, přesto vás pohltí. Velkou zásluhu na tom má forma, jejímž prostřednictvím je každodenní policejní práce představena. Režisér se rozhodl vsadit na kombinaci POV (point of view) záběrů, kdy události vnímáme očima určité osoby, snímání z ruky a klasické kamery.
Uvnitř filmu se v rámci jeho kompozice potkává videoherní estetika s pseudodokumentární a prvky reality TV. Pokud znáte americké televizní programy, v nichž divák skrze záběry těkavé kamery sleduje zásahy policistů proti narušitelům pořádku, Patrola vám je připomene.
Neustálé pootáčení filmovou perspektivou, kdy se záběry osobní střídají s těmi vnějšími, přispívá k vytváření iluze, že je divák svědkem policejních zásahů. Akční scény jsou rychlé a vnímáme je pohledem buď strany zasahující nebo pronásledované. K celkové působivosti přispívají i změny v tempu vyprávění, kdy horečnaté pasáže střídají klidné rozmluvy parťáků v autě nebo scény z jejich soukromí.
Po kolikáté už ve stejné řece?
Davidu Ayerovi se daří rovněž zpřítomnit autentickou atmosféru předměstských ulic L.A., kde se mluví slangem a slovo „fuck“ má v řeči jeho obyvatel přímo kulometnou kadenci. Všudypřítomná vulgarita naznačuje, v jakém sociálním prostředí jsme se ocitli. Režisér ho sám dobře zná, neboť zde od puberty vyrůstal poté, co ho rodiče kvůli nezvladatelnosti vyhodili z domu.
Ochranu metropole Kalifornie svěřil do rukou dvou obyčejných pěšáků policejní práce, kteří si navzájem věří a jsou ochotni za sebe položit život. Síla jejich pevného přátelství a až bratrské soudržnosti dohání v slzopudném finále vyprávění body, které ztrácí díky absenci nějaké silnější epické zápletky.
David Ayer, nedbajíc Hérakleitovy poučky, vstupuje již po několikáté do stejné žánrové řeky drsného policejního dramatu. Obohacuje její proudění o prvky reality show, thrilleru, pseudodokumentu či parťácké komedie.
Pod výraznou formální stylizací, vytvářející iluzi dynamické realističnosti, ukrývá poselství v podobě připomínky významu tradičních hodnot jako je rodina, důvěra, čest, hrdinství či přátelství. Na nás jako divácích pak je, zda jeho příběh přijmeme jako realistickou sondu do života policejního sboru nebo spíše jako mužskou adrenalinovou fantazii o této práci.
Patrola
- Žánr: policejní drama
- Původní název: End of Watch
- www.endofwatchthefilm.com/
- USA 2012
- Scénář: David Ayer
- Režie: David Ayer
- Hrají: Jake Gyllenhaal, Michael Peña, Natalie Martinez, Anna Kendrick, America Ferrera, Cody Horn, Frank Grillo, David Harbour, Kristy Wu, Maurice Compte
- Distribuce: H.C.E.
- Distribuční premiéra v ČR: 08. 11. 2012