Fotogalerie

Magnat Multi Monitor 220: aktivní dvoupásmové Hi-Fi reprosoustavy s Bluetooth [test]

Daniel Březina

23. června 2020

Díky své bohaté výbavě a kompaktnímu pojetí se velmi příjemné Magnat Multi Monitor 220 zprvu mohou zdát jako čistě lifestylové spotřební řešení, zvlášť vzhledm k jejich velmi přátelské ceně. Nejvíce se hodí do malém prostoru pro poslech gramodesek nebo klidně na stůl k PC.

Plusy

Přátelská cena

Variabilita konektivity včetně phono vstupu

V dané třídě velmi příjemná čitelnost potichu

Všeobecně fér zvukový výkon za dané peníze

Minusy

Musíte kvůli omezené energii basů a vyšší energii výšek trochu laborovat se správným místem v akustických podmínkách své místnosti

9 /10

Německý Magnat patří mezi pevně etablovaná jména v oboru výroby reprosoustav, mírně na okraji svého výrobního katalogu má ale také zajímavou elektroniku, kterou neradno zatracovat. Své know-how z obou těchto segmentů spojil u dostupných lifestyle reprosoustavách Multi Monitor 220.

Konstrukce reprosoustav je podřízena tomu, aby na nevelkém půdorysu a po nevelkém zásahu do rodinného rozpočtu nabídly pokrytí všech běžných potřeb těch, kteří chtějí vylepšit svůj poslech a mají ambici posunout se blíže směrem k Hi-Fi, aniž by to ale znamenalo několik komponentů a řadu kabelů.

Vzhled a konstrukce

Multi Monitor 220 mají formu kompaktních dvoupásmových regálovek s minamalistickými tvary - ozvučnice z MDF profilů jsou přímočaře rovné a pravoúhlé, vpředu jsou vsazeny dva měniče a "oko" přijímače dálkového ovládání, kterým také pomrkává stavová dioda. Snadnou skladnost kabinetů zajišťuje výška 29,8 cm, šířka 17,8 cm a hloubka 23,5 cm. Pravý kanál váží 5 kg, levý 4,4 kg.

Zadní strana se liší podle kanálu - ten levý je totiž řešen jako klasická pasivní reprosoustava, takže vzadu má pouze okrouhlý výstup bassreflexového nátrubku, zatímco pravý kanál je osazen deskou s elektronikou a mnoha konektory.

Najdete tu analogový vstup ve formě páru cinchů (přepínatelných navíc mezi klasickou linkovou úrovní a zesílením pro gramofonové MM přenosky) i 3,5 mm jacku, je tu sloučený výstup na subwoofer, optický i koaxiální digitální vstup a možnost volby základní úrovně hlasitosti, kterýžto potenciometr po stisku slouží i k volbě vstupu.

Protože je tento kanál aktivní, logicky je tu také napájecí zásuvka a jeden pár reproduktorových terminálů, jimiž dodávaným kabelem propojíte obě reprosoustavy.

Dodávané dálkové ovládání je jednoduché, umožňuje hlavně přepnout do režimu párování Bluetooth, ale samozřejmě i nastavit hlasitost nebo přepínat vstupy. Je možné také upravit energii na výškách a basech, ačkoliv k tomu není k dispozici žádný ukazatel aktuálního stavu - stiskem jednoho tlačítka můžete ale veškeré úpravy úrovní vrátit do lineární úrovně.

Použité měniče vychází z běžného katalogu Magnat, používaných v základních řadách. Tweeter typu fmax má průměr 2,5 cm a měkkou kopulku, středy a basy vyzařuje kónus z kermaiky a hliníku o průměru 12,5 cm.

O energii se měničům stará vestavěný modul zesilovače, který dodává 40 Wattů na kanál do 8 ohm ve třídě D. V systému je pak klasická frekvenční výhybka, která dělí pásma na 3 200 Hz. Magnat udává frekvenční rozsah 35 – 40 000 Hz, ač bez jakékoliv tolerance.

Pokračování 2 / 3

Měříme

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Waterfall

Na naměřené křivce frekvenční odezvy je vidět, že „využitelnou“ energii nabízí Multi Monitor 220 od nějakých 70 Hz, byť první tóny zahrají už někde na 45 Hz. Mírně dominantní je pásmo od 200 do 1 500 Hz, byť přerušené trochu zvláštním propadem na cca 420 Hz. Je tu také patrné relativně výrazné sedlo mezi 1 a 4 kHz, stejně jako od 5 kHz výrazně stoupající energie vysokotónového měniče se špičkou někde na 15 kHz. Celý frekvenční rozsah 40 – 20 000 Hz se vejde do tolerance +/- 6 dB, posuneme-li se na standardních +/- 3 dB, dostaneme rozsah 75 – 10 000 Hz. Všeobecně odpovídá naměřený výkon cenové třídě, basu bude nicméně méně a výšek naopak více.

Pokračování 3 / 3

Jak to hraje

Magnat Multi Monitor 220 jsme poslouchali v pražském studiu HIFI CZ, kde jim společnost dělal přehrávač Magnat MCD 850, případně Audio Pro Link 1, přičemž napájeno bylo přes ISOL-8 Substation Integra. Porovnávat jsme mohli s klasickými dělenými sestavami, postavenými kolem zmíněných přehrávačů, zesilovače Magnat RV 4 nebo nových řad reprosoustav Magnat Signature 500, Magnat Signature 900 či modelu Magnat Signature 1105.

Na basovou energii nijak skoupý úvod „Way down deep“ od Jennifer Warnes („The Hunter“ | 1992 | Private | 1005-82089-2) zvládly Multi Monitor 220 rozumně, byť objemově spodními tóny poměrně šetří. V konečném důsledku jde stále o malé reprosoustavy, vhodné na stůl nebo do těsné blízkosti zadní zdi, která basy zdůrazní. Hluboké tóny jsou měkké, kulaté a nadýchané, v oblasti vyššího basu začínají ale reprosoustavy být rozumně spořádané a kombinace zesilovače a pasivních reprosoustav stejné cenové hladiny vám takovou čitelnost určitě nenabídne. Bas pak samozřejmě není nijak zvlášť rozmanitý, nicméně pocit, že tam bas je, bude v menším prostoru slušný.

Wharfedale EVO4.2: výborné třípásmové regálové Hi-Fi reprosoustavy [test]

Vokální pásmo – reprezentované kupříkladu zpěvem Eleanor McEvoy v její „Leaves Me Wondering“ („System Solution“ | 2019 | Nordost) – se zdá být lehounce exponované, snad i trošku sušší, nicméně čistší a zřetelnější, než lifestyle koncept a cenovka slibují. Proti hlubokým tónům je tu reprodukce jadrnější a signifikantně soustředěnější, má vcelku rozumnou energii a v vůbec už má více kvalit ze světa high fidelity, než ze spotřební sféry.

Cinkot kovových perkusí v „Sex without bodies“ od Dave’s True Story („AUDIO Digital Masters I“ | 2010 | AUDIO | 01-10) byl znělý, poměrně výrazný, byť ne ostrý nebo ukřičený. Výšek je každopádně dost, byť i tady jsou tóny trochu „do kulata“, jemnější – výhodou takového ladění je pak samozřejmě to, že při libovolné hlasitosti nemají reprosoustavy tendenci sklouznout k nepříjemnému zvuku. Není to analytický projev, který by vám předestřel nuance dozvuků a podobné libůstky, leč čistota bez problémů obstojí ve světě základního dostupného hi-fi.

Magnat Signature 505: kompaktní podlahové 3,5 pásmové Hi-Fi repro s Hi-Res zvukem [test]

Soulad elektroniky a měničů v aktivním systému dává často u těchto dostupných řešení jistou porci „wow“ efektu, takovou tu nečekanou porci dynamické živosti, kterou lze u dělených sestav v podobném souhrnné hodnotě dosáhnout jen mimořádně těžko. Kupodivu ani pulsování elektronické „Love is gone“ Davida Guetty („Focal CD No. 8“ | 2009 | Focal | 509999680442) není nějak zběsilé, nedotlačí reprosoustavy na jejich limity a pocit kontroly je slušný.

Neočekávejte makrodynamickou efektnost nebo rozhoupání podlahy, ale vkusnou jistotu i v dynamické špičce, tu očekávat můžete – Multi Monitor 220 stejně ale nejlépe fungují v menším místnostech a v (relativně) blízkém poli, kde nebudete hrát tak nahlas, právě tam pak funguje i dynamika na úrovni, která už vám ukazuje, jak chutná hi-fi.

Celkový zvuk je spíše hladší, Magnat se nesnaží hrát analyticky a v „A Rose for Me“ od The Soundscapers („FIM Super Sounds! III“ | 2006 | FIM | FIM XR24 073) sice možná trochu „jedou po povrchu“, ale srozumitelnost je opět prostě lepší, než jakou by desetitisícoví všeumělové měli nabízet. Navzdory názvu není přednes monitorově soustředěný, ale spíše takový příjemně kulatý a klidný. Nemusíte se bát, že by se v komplexnějších pasážích zvuk slil do nějaké „stejnohmoty“ – jak už bylo řečeno, Multi Monitor 220 už jsou slušnou ochutnávkou hi-fi světa.

Magnat Signature 903: třípásmové regálové Hi-Fi reprobedny s Hi-Res zvukem[test]

Zajímavý efekt nabízí Multi Monitor 220 z pohledu podání prostoru – nástroje v „Innocence“ od Hoff Ensemble („Polarity“ | 2018 | 2L | 2L-145-SABD) byly rozprostřeny až za hranicemi ozvučnic v pravolevém směru a přestože hloubka byla nepatrná, celý zvuk jako kdyby vykročil před reprosoustavy, vstříc posluchači. Stereo báze je přehledná ve slušném standardu.

„That Man“ od Caro Emerald („Deleted Scenes from the Cutting Room Floor“ | 2010 | Grandmono | 88697776142) nebyla nějak vášnivě rozjuchaná nebo šťavnatě valivá – Magnat se drží až překvapivě poklidného, ale zato neméně překvapivě spořádaného projevu. Není to podbízivá zvukomalebnost, ale přednes spíše decentní, u kterého ale můžete strávit celý večer (nebo třeba v případě posazení Multi Monitor 220 na stůl i celý pracovní den) a nebudete mít potřebu je vypnout nebo ztlumit. Šťavnatost byste ale patrně dohnali připojením subwooferu.

Verdikt

Magnat Multi Monitor 220 se zprvu mohou díky svému (po stránce vstupů) všeobjímajícímu a (po stránce velikosti) kompaktnímu pojetí zdá jako čistě lifestylové spotřební řešení – a skutečně tomu tak je, budeme-li se na ně dívat optikou toho, že musí obstát ve variabilitě domácího nebo kancelářského provozu, že nesmí zase tak moc stát a musí hrát hezky.

Zkušenosti výrobce z audiofilského světa ale nezůstaly nevyužity, takže zvukově jsou Multi Monitor 220 decentní a po všech stránkách slušné, dobré natolik, aby si cenovku kolem deseti tisíc korun zasloužily. Nejvíce jim to jde v malém prostoru nebo klidně u stolu či na jiném obtížně využitelném místě, kde přesto chcete slušný zvukový standard, který už je na dohled světu Hi-Fi.