Fotogalerie

Rambo: Poslední krev – brutální variace na 96 hodin a Sám doma [recenze filmu]

Marek Čech

22. září 2019

Válečný veterán John Rambo se loučí zaměnitelným filmem o únosu a pomstě z rodu 96 hodin, který má nevyrovnané tempo vyprávění a brutální akční koncovku.

Plusy

Akční exploatační inferno v podzemních chodbách je efektní a John Rambo si při něm počíná jako brutální Kevin ze Sám doma

Minusy

Děj je až příliš zaměnitelný s jinými filmy a sériemi o pomstě typu 96 hodin a na tuto generičnost bohužel doplácí i hlavní postava.

5 /10

Před sedmatřiceti lety se objevil první film o traumatizovaném veteránovi války ve Vietnamu Johnu Rambovi, který jako bývalý příslušník Zelených baretů obtížně hledá své místo ve společnosti. Policie v americkém zapadákově v něm vidí podezřelou existenci a také se k němu tak chová, což v něm probudí zabijácké instinkty.

Ve druhém dílu z roku 1985 už od něho armáda ruce pryč nedává a využije ho pro misi, kdy má v severním Vietnamu po skončení války vyhledat zajatecký tábor, v němž se mají stále nacházet američtí váleční zajatci. Ve třetím dílu z roku 1988 se vydává do Sověty okupovaného Afghánistánu osvobodit svého bývalého velitele Trautmana a spolu s mudžahedíny proti nim bojuje.

Čtyřka s podtitulem Do pekla a zpět nás před jedenácti lety přenesla do Barmy, zmítané státní genocidou. V pátém dílu se třiasedmdesátiletý herecký a režijní veterán k jedné ze dvou ikonických postav, které pomohly definovat jeho hereckou kariéru, vrací, aby se s ní rozloučil.

Zápletka z rodu filmů jako je 96 hodin nebo Přání smrti

Tou druhou je samozřejmě boxer Rocky. Zatímco ale v rockyovské sérii už předal pomyslné žezlo Adonisu Johnsonovi a ponechal si v ní ve dvojici filmů o boxerovi Creedovi mentorskou úlohu, v té rambovské píše její labutí píseň sám. A činí tak způsobem, díky němuž se stává zaměnitelný nejen pátý film o Rambovi, ale i tato postava.

A to zaměnitelný s jinými filmy nebo sériemi o pomstě, jako je 96 hodin, Muž v ohni nebo Přání smrti. Vlastně to možná ani nepřekvapí, protože režisér filmu Adrian Grunberg se právě na Muži v ohni podílel jako asistent režie.

10 nejlepších filmů, kde hrdina bere spravedlnost do svých rukou [video]

Zápletka s únosem a pomstou je tedy až příliš čitelná a hlavně natažená na délku dvou třetin nebo skoro až tří čtvrtin vyprávění, která je nadbytečná. To, na co většina diváků čeká, se tak smrskne do závěrečné akční dvacetiminutovky, která vzhledem k předchozímu tempu vyprávění působí trochu uspěchaně.

Obchodníci s bílým masem

John Rambo (Sylvester Stallone) se nám na začátku představuje v trochu jiné poloze, než v jaké ho známe z předchozích dílů série. Nejen že nemá dlouhé vlasy a čelenku, ale zdá se, že našel klid na ranči po otci v Arizoně. Stará se tam nejen o ranč a koně, ale i o sedmnáctiletou dívku Gabrielle (Yvette Monreal), která je vnučkou jeho mexické hospodyně Marie (Adriana Barraza).

96 hodin: Odplata - recenze filmu

John Gabrielle do velké míry vychoval a považuje ji spolu s Marií za svou rodinu. Dívka se chystá na vysokou školu, ale ještě předtím chce poznat svého biologického otce, který ji a její matku, která už nežije, opustil. Vydává se proto tajně a přes Johnův nesouhlas za svým otcem do Mexika.

Tam na sebe upoutá pozornost obchodníků s bílým masem, kteří ji unesou. Když to John zjistí, rozhodne se ji v Mexiku najít. Jeho střetnutí s kuplířským gangem vyprovokuje vzájemnou odvetu, která se přenese na americkou půdu, na jeho ranč.

Rozsáhlý komplex podzemních chodeb

Pro Johna totiž válka v jeho démony zmítané duši nikdy neskončila a výbava a podoba jeho ranče tomu odpovídá. Nejen že vlastní velice obstojný zbrojní arzenál, ale kolem domu a pod domem zbudoval rozsáhlý komplex podzemních chodeb a chodbiček, v nichž je možné se v případě nebezpečí ukrýt. Nebo do nich někoho vlákat do pasti, jak se ukáže.

Stavba vyprávění je tedy asi taková, že nejprve se seznamujeme s Johnem a jeho současným klidným životem rančera, který má radost z dospívání nebo zrání své schovanky, již vnímá jako svou adoptivní dceru. Dozvuky prožitých válečných událostí v něm stále jsou a John je transformuje do úvah o dobru a zlu, které mají přesně tu jednoduchou, rádoby filozofickou povahu, kterou známe z proslovů Rockyho.

Sám doma a brutální

S únosem Gabrielle se děj vyprávění vydá na cestu, vyšlapanou filmy jako 96 hodin. John na ní nedá tolik vyniknout tomu, co v něm dřímá (až na jednu krvavou výjimku) a nechává si to na závěrečné brutální finále. Nebudu nijak originální a přidržím se toho, jak o souboji Ramba s několikanásobnou přesilou dobře vyzbrojených Mexičanů referuje většina recenzentů a totiž, že vypadá jako hodně bestiální verze vánoční komedie rodinné Sám doma.

Moje letní prázdniny: recenze filmu

John úderem v sídle mafie na mexické straně vyprovokuje její odvetu na vlastní domácí půdě a členy mexického gangu láká na svém ranči do různých důmyslných pastí. Podzemní labyrint chodeb i skryté zákopy okolo domu se tak stávají místem opravdu krutých soubojů, při nichž dojde na luky a šípy, střelné zbraně, nože, tyče i hřebíky.

John si s protivníky hraje jako kočka s myší a čeká, až si vychutná toho hlavního. Praskají u toho kosti, drtí se lebka, sekají končetiny, dojde i na vytržení srdce. Celé to má ráz hodně surové a krvavé koláže různých způsobů rafinované smrti jak z hororové série Saw.

Když ani charisma nestačí

Akční exploatační inferno v podzemních chodbách je efektní a John Rambo si při něm počíná jako psychopatický Kevin ze Sám doma. Jeho protivníci z řad mexického gangu jsou vrahové, pasáci, kuplíři a násilníci, přes hranici propustné Mexiko je pak ukázáno jako země, kde se daří organizovanému zločinu. Svádí to k stereotypnímu pohledu na Mexičany, ale Stallone jako scenárista filmu a Adrian Grunberg jako režisér to vyvažují ženskými postavami Gabrielle, její babičky a investigativní novinářky Carmen.

Režisér Adrian Grunberg se v mexickém prostředí pohybuje už opakovaně. Po jeho celovečerním debutu Moje letní prázdniny s Melem Gibsonem v hlavní roli se jako pomocný režisér podílel i na seriálech Narcos a Narcos: Mexiko.

Se Stallonem jejich kooperace funguje podobně jako s Gibsonem, který se u jeho debutu také podílel na scénáři. V případě Poslední krve je ale scénář tím nejslabším článkem celého filmu, protože přináší jen variaci modelu vyprávění, známého z jiných snímků o pomstě za únos nebo smrt milované bytosti.

Rambo: Do pekla a zpět – recenze filmu

Sylvester Stallone se tak s postavou válečného veterána Johna Ramba loučí béčkovým filmem s nevyrovnaným tempem vyprávěním, díky němuž závěrečné brutální inferno působí trochu uspěchaně. Hlavní představitel dějovou průměrnost a zaměnitelnost hodně zachraňuje svým zestárlým charismatem, přesto se ale nemůže zbavit dojmu, že i on se v tomto generickém příběhu ztrácí a že si jeho postava zasloužila trochu jiný způsob rozloučení s ní. Obrazová montáž z předchozích dílů série, která běží pod závěrečnými titulky, nám to ostatně velmi jasně připomene.