Sluchátka: jak a na čem testujeme

Během dvouletého fungování webzinu AVmania.cz jsem společně s mými asistenty Petrou a Tomášem otestoval celou řadu sluchátek počínaje běžně dostupnými modely nižších cenových kategorií až po „fajnšmekrovské“ kousky z kategorie high-end. Nyní je čas na rekaputilaci metodiky sluchátkových testů a představení nových referenčních sluchátek v testovací sestavě.

Jak sluchátka testujeme

Od samého začátku testujeme překvapivě ušima a na tomto nebudeme nic měnit. Nikdy jsme se nesnížili na pouhé konstatování technických parametrů, jelikož jim přikládáme jen minimální váhu. Aby měly takové parametry alespoň částečnou vypovídající hodnotu, muselo by se testování provádět ve speciálních a vždy stejných podmínkách, neboť měření jednotlivých výrobců může být matoucí. Přesto stále platí – uši číslem nenahradíš.

Vždy se snažím být co nejméně zaujatý a ke každému modelu přistupovat stejným měřítkem. Sluchátka nejprve poslouchám bez jakéhokoli srovnání a snažím si ujasnit první (často i v závěru stejný) reprodukční názor. Vše si samozřejmě poznamenávám. Poté přichází na řadu patřičné seznamování a zvykání si. Některým modelům dávám opravdu velký čas, abych dosáhl co nejvyšší možné objektivity. Proto se také nejednou stalo, že jsem se k nim vracel celý měsíc. A to už je opravdu intenzivní péče.

Během této seznamovací doby testovaný model podstupuje několik hodin kritického poslechu. Výstupy sluchátkového zesilovače tak obsazuje testovaný model s referenčními sluchátky audiofilské kvality, popř. střídavě další modely podle charakteru testu. Vždy, když to umožňuje konstrukce sluchátek, za pomoci asistenta uskutečňuji také slepý test. Např. když se jedná o dva a více typy sluchátek identické konstrukce, ale jiného výrobce, ceny atp.

V přednesu zvuku se zaměřuji na podání jednotlivých frekvenčních pásem (basy, středy, výšky) a snažím se je vnímat v kontextu s dosud nabitými zkušenostmi a samozřejmě referencí (tak to zjednodušeně řečeno hrát má). Kritickému uchu neunikne ani celkový charakter zvuku, prostorové podání, přirozenost, zkreslení a ve vyšší kategorii také snaha o pomyslnou věrnost. Posuzování reprodukce nemá žádné zvýhodnění ve vztahu ke konstrukci sluchátek. To znamená, že zároveň se zavedením žebříčku bude možné všechny typy kvalitativně (po zvukové stránce) identifikovat.

Komfort a izolace

Ani v této oblasti se nevyhneme používání uší. A ani zde se příliš nevěnujeme technickým parametrům. Někteří výrobci sice udávají v číselné podobě izolační schopnosti, nicméně s ohledem na různou fyziologii ucha a s ohledem na různé druhy ušních nástavců popř. náušníků, nelze opět jednoznačně číslem izolaci posoudit. Stejně jako izolace je velice subjektivní komfort. Do této kategorie se kromě různě tvarovaných uší promítají také v případě klasický sluchátek různé velikosti a tvary hlav a týlů.

Proto doporučuji brát výroky o pohodlnosti/nepohodlnosti či o izolačních schopnostech/neschopnostech velice opatrně. Snažím se na sluchátka zvyknout a následně vyzkoušet co největší množství různých nástavců, poloh, sluchátka více zatlačit, méně zatlačit, ale nikdy nemohu vyřknout ortel, který bude správný pro všechny posluchače. I přes vědomí tohoto faktu se však nadále budu snažit články zmínkou o komfortu a izolaci doplňovat. Pokud sluchátka budou tlačit a budou tlačit jak mě, tak oba mé asistenty, je možno částečně něco usuzovat. V případě protichůdných názorů už to tak jednoduché nebude a stejně nezbude, než navštívit obchod nebo lépe některé specializované studio (např. www.isluchatka.cz, www.headphones.cz, www.sluchatka.net).

Vzhled a kvalita materiálu

Kvalitu materiálu lze alespoň částečně objektivně posoudit. Občas se k některým testovaným modelům umíme chovat i opravdu nepěkně (crash test Koss portaPro, AL UHP336 x UE super.fi 3). Není to proto, že bychom neměli sluchátka v redakci rádi, ale chceme co možná nejlepší způsobem vystihnout případné problémy a čtenáře s nimi obeznámit. Ze zkušenosti se dá např. podle materiálu, pružnosti, průměru a provedení v oblasti náchylných míst, usoudit, zdali přívodní kabel vydrží i trochu hrubější zacházení nebo mu je nutno věnovat větší péči. Podobně posuzujeme i celkovou konstrukci u klasických sluchátek, poznat levný plast od kvalitního pevného a důmyslnou konstrukci od té méně důmyslné po chvilce používání není zase takový problém.

Vzhled sluchátek je čistě individuální záležitost. Možná se občas k designu sluchátek vyjádříme v nepěkné rovině, to ale neznamená, že s takovým názorem musíte souhlasit.

Asistenti zvyšují objektivitu

V některých testech se objevila asistentská dvojice z řad laiků. Má napomoci především zvýšení objektivity - více lidí více ví. Současně mě také trochu usměrňuje, jelikož není lehké mít neustále na paměti, že i sluchátka za 1000 Kč mohou pro někoho být reprodukčním vrcholem a není dobré zaujímat automaticky odsuzující postoj. Tomáš s Petrou budou pomáhat i nadále.

Jak hodnotíme

Doposud se v každém testu sluchátek na konci objevila tabulka, kde byly za pomoci hvězdiček resp. škály od jedné do deseti hodnoceny kategorie zvuk, komfort, provedení a design. Tato tabulka zůstane částečně zachována (přibyde kategorie izolace) a bude nadále hodnotit kategorie s ohledem na poměr výkon/cena. Je nutno si uvědomit, že není možné brát hodnocení absolutně skrze různé konstrukční a cenové oblasti. Vždy se odráží od mých závěrů v kontrastu pořizovací ceny a je ho nutno pouzovat orientačně. Stěžejní zůstává obsah článku, kde je v porovnání s některým dalším modelem proveden rozbor reprodukce, komfortu a izolace.

Na čem testujeme

Současná testovací sestava dozná v dohledné době několik změn. Ta největší se bude týkat referenčních sluchátek.

Jako zdroj zvuku budeme nadále používat osvědčený CD/SACD Denon DCD-1500AE a Onkyo DX-7333. Bude-li to vyžadovat charakter testu (tak jako u testu špičkových systémů Stax), sáhneme po multiformátovém přehrávači Classé CDP-300 (cca 250 000 Kč). Současně plánujeme mezi nižší zdroje zvuku a sluchátkový zesilovač vřadit ještě externí D/A převodník, a zvýšit tak kvalitu převodu digitálních dat na analogový signál. V přenosné sféře zůstaneme prozatím věrni Cowonu D2.

Pro zesílení signálu využijeme sluchátkový zesilovač hybridní konstrukce se dvěma sluchátkovými výstupy Vincent KHV-1, popř. dle aktuální potřeby přidáme i nějaký čistě polovodičový model. Pro základní testování propojíme komponenty vynikajícími signálovými kabely (RG 62 + A.E.C. Connectors RP-208). Podle potřeby nahradíme high-endovými přenašeči signálu.

Aktuální změna se odehraje na úplném konci referenční sestavy. Na místo dosavadních Sennheiser HD 600 budeme do výstupu zesilovače připojovat v současnosti nejvyšší elektrodynamický model Sennheiser HD 800 (cca 26 000 Kč, www.sennheiser.cz). Pro přenosnou sféru na venkovní testování použijeme špičkové intraaurální Sennheiser IE 8 (www.isluchatka.cz).