SCART je mrtev, ať žije HDMI

SCART je dnes v Evropě stále ještě zdaleka nejpoužívanějším propojením mezi DVD přehrávačem/rekordérem a televizorem. Na vysoké rozlišení však nestačí, a tak se o HDMI často mluví jako o SCARTu budoucnosti. Vydrží však tento standard desítky let, stejně jako SCART? Už dnes totiž různé verze HDMI nejsou pro řadu funkcí kompatibilní.

Ohlédneme-li se do nedávné minulosti, můžeme se podivovat, jestli bylo vůbec nutné HDMI coby nový standard vytvářet. K dispozici bylo velmi rozšířené rozhraní DVI známé ze světa počítačů, kde se už dávno před rozšířením HD televizorů přenášelo i vyšší rozlišení, než pro televizory nejkvalitnější 1080p. DVI navíc šikovně kombinuje přenos digitálního i analogového signálu.

Pak tu byl ještě standard IEEE1394 známější spíše jako FireWire. I tady bylo možné obsáhnout vysoké rozlišení, navíc se přes FireWire z videokamer běžně přenáší také zvuk. A tak, přestože někteří výrobci na svých přístrojích vstupy a výstupy FireWire použili, k všeobecné dohodě nedošlo. Skutečně univerzálním standardem je až mladičké HDMI, jež spatřilo světlo světa koncem roku 2002.

Nezapomeňte prověřit televizor!

Je to snadné – v obchodě si koupíte kabel HDMI, jednu koncovku zapojíte do DVD či Blu-ray přehrávače, druhou do televizoru, a máte jistotu, že obraz i zvuk budou přenášeny v nejvyšší kvalitě. Zatím to tak v naprosté většině případů funguje, avšak s příchodem nových standardů a technologií se i jednoduchost použití HDMI rozhraní poněkud komplikuje. Už dnes existují pro HDMI tři různé koncovky a tři rozdílné standardy.

 
Konektory typu A

Kromě základní koncovky typu A s 21 piny, kterou známe prakticky ze všech dnes dostupných moderních video zařízení, existuje ještě koncovka typu B s 29 piny, určená spíše pro profesionální účely. Co nevidět se však rozšíří ještě miniaturní konektor typu C (21 pinů), který byl navržen speciálně pro použití u HD videokamer.

Od roku 2002 standard HDMI prodělal několik významných inovací. Verze 1.1 z roku 2004 přinesla podporu pro přehrávání disků DVD-Audio. Zhruba o rok později vznikla verze 1.2, která zdokonalila podporu disků SACD, tedy další varianty disků s pokročilým záznamem hudby. Teprve tato verze propojila svět audio-video techniky se světem počítačů a umožnila osazování grafických karet konektorem HDMI. Mezi počítačem a počítačovým monitorem přitom nadále může probíhat přenos pomocí signálů RGB. Konstruktéři začali také myslet ekologicky, a tak přidali podporu nízkonapěťových zdrojů signálu.

 
Kabel DVI - HDMI

Ještě v tom samém roce byla verze lehce vylepšena na označení 1.2a. Tentokrát byla upřesněna sada příkazů pro vzdálené ovládání CEC (Consumer Electronic Control). Ve verzi 1.3 z roku 2006 byla navýšena šířka pásma jednotlivých linek na 340 MHz (10,2 Gb/s). Dále přibyla barevná hloubka, takže pokud televizor umí zobrazit lepší než 24b barvu, může dostat odpovídající instrukce už ze zdroje. Vzhledem k rozvoji Blu-ray a HD DVD přehrávačů a disků bylo nutné doplnit také podporu nových bezztrátových zvukových formátů, jako jsou Dolby TrueHD a DTS-HD Master Audio. Poslední verze 1.3a pak výše uvedené změny jen lehce dopracovává.

Z obsáhlého popisu změn vyplývá, že pokud chcete využívat všech funkcí moderních přehrávačů (to platí zejména pro Blu-ray a HD DVD), měli byste mít také televizor s nejmodernějším HDMI rozhraním (informaci většinou najdete v technické specifikaci v návodu). Nekompatibilitu může částečně nahradit dobré nastavení přehrávače – například dekomprese zvukových toků před přenosem. Snadnost HDMI propojení tím však utrpěla.

 
Panasonic DMP-BD10 je jediným Blu-ray přehrávačem, který má ještě SCART

Pirátům zvoní hrana

S HDMI a vysokým rozlišením úzce souvisí i ochrana hudebních a filmových producentů před piráty. Není to nic nového – v éře VHS se používala analogová ochrana Macrovision, s DVD přišel šikovnější systém CSS, který však byl záhy prolomen. S vývojem přehrávačů a disků Blu-ray i HD DVD přichází mnohem sofistikovanější systém z dílny Intelu nazývaný HDCP. Speciálním dekódovacím čipem HDCP musí být vybaven jak přehrávač disků, tak také televizor. Pokud hardwarová podpora HDCP chybí a disk ji požaduje, je obraz na výstupu HDMI automaticky degradován do kvality obyčejného DVD. Platí to také pro pokročilé zvukové formáty; kvalita zvuku z DVD-Audio je v takovém případě snížena na úroveň kazet DAT.

Pirátské kopie, které může ve vysokém rozlišení sledovat každý, přesto existují. Už koncem minulého roku obletěla svět zpráva, že hacker s přezdívkou muslix64 zkopíroval a na internet vyvěsil nekódovanou verzi HD DVD s filmem Stanleyho Kubricka Olověná vesta. Byla tak prolomena ochrana disků HD DVD.

Přemíra ochran, vestavěných na samotných discích, v přístrojích, nebo třeba ve Windows však vyvolává nechuť také u poctivých uživatelů. Už teď je totiž jisté, že bude docházet k případům, kdy vám ani legálně zakoupené filmy nebo hudba nebudou fungovat vůbec, anebo jen za cenu neustálých investic do nových zařízení, podporujících zdokonalené standardy.

Zdá se tedy, že osud HDMI nepřisoudí podobně dlouhou životnost, jako tomu bylo v případě starého dobrého SCARTu. HDMI se ještě pořádně nerozšířilo, a už mu možná začíná zvonit umíráček ...