Fotogalerie

Magnat Transpuls 1500: skvělé Hi-Fi reprobedny pro milovníky starých dobrých časů [test]

Daniel Březina

26. září 2019

Plusy

skvěle zábavný zvuk za překvapivě málo peněz

pocit "mnoho reprosoustav za dobrou cenu"

na danou cenu pěkné zpracování

dobrá dynamika

pro dnešní nabídku originální koncept

Minusy

dobré podání prostoru vyžaduje pečlivé umístění (logicky vzhledem k velikosti)

nesnesou úplně mnoho výkonu

9 /10

Známé pořekadlo, že historie se neustále opakuje, se zdá být pravdivé - rok 2019 totiž přivedl na svět hned několik variací na klasické reprosoustavy staré školy.

To znamená reprosoustav s velkými ozvučnicemi, velkými pracovními objemy a velkými plochami membrán, od kteréžto koncepce většina výrobců během posledních třiceti čtyřiceti let se zdokonalováním techniky odešla - už kvůli tomu, že takhle velké skříně v moderních interiérech není úplně snadné umístit, pokud to pro vás není životní prioritou.

Nicméně poptávka po "starých dobrých časech" zjevně existuje a zatím nejdostupnější variaci na dané téma představil německý Magnat s modelem Transpuls 1500, jménem navazujícím na tradici z přelomu 70. a 80. let.

Vzhled a konstrukce

Spíše skříňová než sloupová reprosoustava Transpuls 1500 má takové ty klasické rysy reprosoustav z dob, kdy byla velikost předpokladem dosažení decentní frekvenční odezvy - kabinety z poměrně tlustých MDF jsou až nečekaně dobře zpracované, dominantní je hlavně dnes nezvyklá šířka 51,4 cm, ačkoliv ani výška rovných 100 cm není nijak ostýchavá. Na druhou stranu s hloubkou 38,5 cm a koncepcí "vše vpředu" není tak úplně nutné dávat jim kdovíjaký odstup od stěny. Do dob dávných také odkazuje hmotnost 37 kg na kus. Jednoduše za své peníze dostanete "kus bedny".

Audiolab 6000A a 6000CDT: skvělý integrovaný Hi-Fi zesilovač a CD transport [test]

Ozvučnice jsou čistě pravoúhlé, dobrých 10 cm vespod tvoří třístěnný podstavec s plaketou a firemním logem, čelní stěna ve zvláštně technicistně působícím šedočerném dekoru je mírně zapuštěná do bočnic dýhovaných tmavým dřevem. Pokud byste se na tuhle technickou estetiku nechtěli dívat, stačí nasadit mírně lomenou krycí mřížku na bytelném MDF rámu a přitom onen retro pocit zůstává zachován.

Zadní panel jednoduše a čistě působících Transpuls 1500 obsahuje jen malou vaničku s jediným párem reproduktorových terminálů solidní kvality. Účelnost je tu prvořadá.

Onkyo A-9110: dostupný a přitom velmi dobrý integrovaný Hi-Fi zesilovač [test]

Transpuls 1500 jsou koncipovány jako třípásmové, mají ale celkem čtyři měniče a dvě pracovní komory. Atypické řešení zvolili konstruktéři pro reprodukci nejvyšších tónů - ve vertikálně orientovaném úzkém kompresním zvukovodu jsou tu mírně proti sobě natočené dvě látkové kopulky s běžným průměrem 2,5 cm. Ve stejné výšce na druhé straně čelního panelu je 16,5 cm kónus membrány středotónového reproduktoru. Papírová membrána je připevněná na dvojitém malém a velmi pevném závěsu pro snížení vlnkového zkreslení a vyšší zatížitelnost.

Mnohým pak jistě zaimponuje 38 cm průměru basového reproduktoru - ten má také vlastní pracovní komoru, která je spojena s dvojicí - soudě podle nahlédnutí - velmi zatlumených bassreflexových otvorů. Magnat tomuto systému říká Controlled Reflex Alignment a ani při vyšší hlasitosti není u otvorů patrný tlak vzduchu. I basák používá papírovou membránu na tuhém dvojitém závěsu.

Bowers & Wilkins 606: výborné malé Hi-Fi reprobedny od anglické legendy [test]

Všechny měniče byly vyvinuty v Magnat prý přímo pro tento model a to zejména za pomoci laserového měřícího systému Klippel. Cílem bylo navrhnout citlivé měniče, které ale zároveň snesou velké hlasitosti a výkony. I proto udává výrobce doporučený výkon zesilovačů až 500 Wattů na kanál a trvalou zatížitelnost 250 Wattů. Soudě dle poslechu si Transpuls 1500 nechají vysokou hlasitost skutečně líbit, vysoké výkony ale už tolik ne - naopak paradoxně méně výkonné a levnější zesilovače hrály v kombinaci s Magnat (zřetelně) příjemněji.

Frekvenční výhybka je pak nastavená na úrovni 920 Hz a 4 800 Hz, mezi středy a basy se strmostí 12 dB a na výškách dokonce 18 dB / oktáva. Všechna pásma mají aplikované řešení fázové korekce. Sluší se ještě dodat, že výrobce udává celkový frekvenční rozsah 16 - 35 000 Hz (ovšem bez jakékoliv tolerance) a citlivost 95 dB / 2,83 V / m s impedancí "německého typu", tedy 4 - 8 ohm.

Pokračování 2 / 3

Měříme a měříme

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 60 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, hodně polic s komponenty a několik akustických panelů) byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Waterfall
Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Při standardním poslechu se Transpuls 1500 zdají rozhodně o hodně lineárnější, než jak napovídá získané měření, které rozhodně není dobré. Pravdou ale také je, že stačí posunout mikrofon třeba do osy středobasu a zřetelně vymizí peak na výškách, stejně jako se zřetelně sníží zdůraznění na basech i výškách při odstupu kolem tří metrů a více.

Rozhodně je vidět, že Transpuls 1500 nabídnou už něco kolem 40 Hz v plné síle, se zesílenou energií od cca 50 do 120 Hz, tedy v takovém tom rozsahu "pěkného" basu. Od 3 800 Hz pak postupně nabírá na síle sekce zdvojeného tweeteru. Jak vidno z měření mimo osu, navázání pásem není úplně vhodné pro poslech bez natočení.

Impedanční charakteristika reprosoustav působí spíše jako u uzavřené ozvučnice, což napovídá o tom, že bassreflex je buď mimořádně tlumený, nebo "na ozdobu". Každopádně ladící frekvence je kolem 50 Hz, odkud tak lze počítat s plnohodnotnou využitelností.

Reprosoustavy se drží nad hranicí 5 ohm, jen v pásmu velmi malé energie od 3 800 Hz padají až ke 3 ohm, což by ale nemělo v žádném případě způsobit potíže. Celkový průběh impedance je spořádaný, bez náznaků rezonancí, vibrací nebo stojatého vlnění. Elektrická fáze se také drží v bezpečných mezích, takže Transpuls 1500 nebudou představovat žádnou zvýšenou zátěž pro vaši elektroniku.

Pokračování 3 / 3

Jak to hraje

Magant Transpuls 1500 jsme poslouchali v pražském studiu HIFI CZ, kde jsme nejprve připojili MBL Noble C51 (což rozhodně není vhodná kombinace - suverénní dodávku výkonu Transpuls 1500 neustojí), pak Magnat RV-4 (což vůbec není špatné), Marantz PM6006 (což je vzhledem k ceně a výkonu až neuvěřitelně dobře fungující kombinace) nebo Sonos AMP (s nímž také rozhodně ne). Jako zdroj signálu sloužil třeba Magnat MCD 850, EAT Prelude nebo třeba Audio Pro Link 1. Ke srovnání jsme měli třeba Q Acoustics 3050i nebo Audio Pro AddOn T20 či AddOn T14. Napájeno bylo přes ISOL-8 Substation Integra kabely WireWorld, propojeno pak kombinací Oehlbach a WireWorld kabelů vyšších tříd.

AKG K175: studiová sluchátka na uši se skládací konstrukcí [test]

Od velikého průměru basového měniče i nemalé ozvučnice jaksi podvědomě čekáte velký basový humbuk, nicméně Transpuls 1500 na to šly s hlubokými tóny ve "Way down deep" Jennifer Warnes ("The Hunter" | 1992 | Private | 1005-82089-2) vlastně správně - není to hrombas, obří objem nebo kdovíjaké dunění - naopak je to rychlý a trošku měkčí bas v adekvátním, snad jen oproti zbytku frekvencí lehce větším objemu.

Celkově ale není v prostoru basově přeplněno, prim hraje na danou kategorii spíše právě rychlost a definice nebo schopnost nabídnou fyzicky citelný impuls. Je také zajímavé, jak výrazně se charakter mění s ohledem na připojený zesilovač - Marantz dodal trochu více vřelosti a plnosti, byl to kulatý a příjemný bas, s MBL bas řádně ztuhl (ale nebyl tvrdý) a byl nejlépe fyzicky citelný, skvěle konturovaný a utažený. Při vyšší hlasitosti už nicméně bylo cítit, že výkonu je moc. Ač v reálném světě asi výkon asi potřebovat nebudete, neb Transpuls 1500 hrají čitelně i poměrně potichu, což není zrovna běžná vlastnost dostupného hi-fi.

Sony KD-85ZG9: špičkový referenční 8K HDR LCD televizor, který můžete mít doma [test]

Vokál Eleanor McEvoy v "Leaves Me Wondering" ("System Solution" | 2019 | Nordost) byl třeba v kombinaci s lampáčem od Magnat trochu uťápnutý, solidní, ale nijak dominantní. I tady je ale cítit, že reproduktor je citlivý nejenom na papíře a že s lehkostí reaguje na signál, takže vnímáte výtečné množství detailů. Připojte ale Marantz a hlas doslova rozkvete v plnosti i výraznosti, aniž by se ale stále někam dral - střední pásmo zůstává spíše klidněji podané. Je to hlas podaný s chutí a bohatostí, přitom ovšem solidně čistý. MBL pak středy napne a vyčistí, ale zdá se, že zvuk se posune až k lehké syrovosti - hodně detailů a skvělá čitelnost nabízí až monitorově prokreslený zážitek, ač tvrdost z blížícího se limitu zpracování výkonu není úplně příjemná.

Koncept dvojitého vysokotónového reproduktoru ukázal cinkot vibrafonu v "Sex without bodies" ("AUDIO Digital Masters I" | 2010 | AUDIO | 01-10) v dominantní jasnosti, reprosoustavy vás sice nezaplaví nějakou nacinkaností, ale v každém okamžiku udrží nejvyšší tóny v popředí. Není to ale ani při vysoké hlasitosti zvuk ostrý nebo agresivní, byť i tady má tendenci třeba s MBL znít chvílemi až trochu tvrdě (byť za dané peníze zase až brilantně detailně). Připojte nicméně opět Marantz a dostanete jemnější, ale velmi vzdušné, klidné a velmi jasné, delikátní výšky s dobrou přehledností.

Samsung QE55Q70R: 4K QLED a umělá inteligence v akci [test 4K HDR LCD TV]

Ať už v jakékoliv kombinaci, Transpuls 1500 umí být řádně dynamické - elektronické pulsování v "Love is gone" Davida Guetty ("Focal CD No. 8" | 2009 | Focal | 509999680442) bylo skvěle pevné, plné síly, úderné a rychlé. Je to přesně to, co od velkých citlivých reprosoustav čekáte. Je pak znát, že ačkoliv náznak dynamických kontrastů umí Transpuls 1500 udržet i potichu (za což jim budiž vzdána v této ceně čest), tak si to rozhodně užívají nahlas.

Jsou to reprosoustavy, které hrají nahlas s chutí, snadno a bez pocitu přehlcení - snad opět jen se suverénností MBL (přestože zvuk byl rázem pevnější a autoritativnější) se opět ukázalo, že to je na ně až moc pevná ruka. Už Marantz se svými udávanými 45 Watty ale rozhýbe měniče s pocitem rezervy, zvuk má tah na bránu a přitom drží pohromadě, není to zdivočelný a nekontrolovaný přednes.

Vysoká citlivost je pak minimálně v rámci dané cenové kategorie zdrojem skvělé detailnosti - přehlednost, s jakou rychlý a svěží zvuk rozkryl jednotlivé nástrojové linky v "A Rose for Me" od The Soundscapers ("FIM Super Sounds! III" | 2006 | FIM | FIM XR24 073), byla výtečná. Zvuk se nijak nepředvádí, možná je až trochu věcný, ale velmi důstojně čistý a konkrétní.

Jamo D 590 SE: sloupové Hi-Fi reprobedny s velkým zvukem [test]

Ani jemnost Marantz nijak "nezaclání" a naopak přidá do jisté civilnosti Transpuls 1500 barevnost a pocit bohatosti. Naopak s MBL je tu úhledná analytičnost až studiově informativního rázu s velmi dobrou transparentností. Samozřejmě, že ani tak nenabízí Transpuls 1500 high-endovou analytičnost s těmi nejposlednějšími detaily, které v nahrávce jsou, ale za cenu, za níž je koupíte, jsou vysloveně skvělé i v tom, jak samozřejmě své schopnosti umí prodat.

Trošku oříšek je pak správné umístění v prostoru, protože zejména s ohledem na šířku ozvučnic není úplně snadné najít optimální pozici pro sebe a reprosoustavy. Lehké natočení je rozhodně vhodné a s ohledem na akustiku konkrétního prostoru si pak prostě musíte hrát, dokud scéna "nezaklapne" kam má. Třeba "Innocence" od Hoff Ensemble ("Polarity" | 2018 | 2L | 2L-145-SABD) byla rozprostřená na šířku ozvučnic a směrem pěkně dozadu za ně. Kupodivu nejlépe opět fungovala kombinace s Marantz, v níž nemáte pocit, že by v prostoru figurovala hmota ozvučnic a v reprodukci je i vzduch. Naopak pevnější a mnohem přesnější MBL zase lépe prosadí dojem hloubky, ale právě bez oné vzdušnosti a lehkosti.

Pioneer A-40AE: integrovaný Hi-Fi zesilovač se skvělým poměrem cena/výkon [test]

Výtečné je ale to, s jakou zábavností si vlastně Transpuls 1500 poradí s hudbou, ať už takovou nebo makovou. I zvukově poměrně průměrná "That Man" od Caro Emerald ("Deleted Scenes from the Cutting Room Floor" | 2010 | Grandmono | 88697776142) byla prostě zábavná, plynoucí v pohodě bez přehnaného tlaku na pilu, ale přitom živě, prostě se zdravou energií a výbušností. Už "malý" Marantz bohatě stačí na tichý i hodně hlasitý poslech až koncertního rázu a Transpuls 1500 hrají s lehkostí a nenásilností. MBL samozřejmě zvuk řádně utáhne a zpevní, ale je to přeci jen trošku technicistní (byť rozhodně až překvapivě přesné). Nejvíce ale Transpuls 1500 sluší právě poloha, v níž hrají "na pohodu".

Verdikt

Magnat Transpuls 1500 fungují skvěle jako pocta myšlenkám konstrukcí čtyřicet (a více) let starých a také ukazují, že staré neznamená zastaralé. Jakkoliv dnes umí technika nabídnout podobné frekvenční rozsahu nebo dynamiku z malých a tedy snáze umístitelných ozvučnic, zvuk z velkých proporcí je prostě trochu jiný. Ne lepší, jen jiný, jaksi trochu méně "natlačený". Každopádně jsou ale Transpuls 1500 v dnešní nabídce velmi originálním počinem a ačkoliv některé značky umí podobné koncepty nabídnout také, je to zejména v mnohem vyšších cenových hladinách.

Magnat dokázal připravit něco jiného - a přesto jeho reprosoustavy na poslech výtečně fungují, nejlépe fungují s dostupnou elektronikou a nemají problém napříč hudebními žánry ani hlasitostmi, takže skutečně obstojí jako solidní hi-fi pro každodenní život. Tohle je skutečně příkladná nabídka "hodně muziky za málo peněz".