14
Fotogalerie

Zabití posvátného jelena: recenze filmu

Moderní parafráze antické tragédie o vině a krutém trestu ústí do vyšinuté černohumorné morality, jež staví Colina Farrella před rozhodnutí, známé ze Sophiiny volby. Jen pro otrlé diváky.

Yorgos Lanthimos je nejslavnějším představitelem takzvané řecké divné vlny. Jeho filmy se odehrávají v divných, bizarních, ujetých, jedno jak to nazvete, alegorických společenstvích, které se řídí absurdními pravidly svého fungování.

Ve Špičáku (2009) rodiče vychovávali své tři děti v izolaci od okolního světa, o němž jim vytvářeli značně zkreslené informace. Ve vztahové satiře Humr (2015) nás režisér přenesl do surreálního metaforického světa blízké budoucnosti, kde nesmí existovat nezadaní nebo svobodní muži. Pokud si tito nenajdou partnerku, budou proměněni ve zvíře dle vlastního výběru.

Parafráze antické tragédie

Jeho nejnovější film, za nějž získal spolu s Efthymis Filippou cenu za scénář na letošním festivalu v Cannes, má se Špičákem společné téma zkoumání temných stránek rodinného soužití. Pravidla zde ale neurčují rodiče, ale vyšší nevysvětlitelná moc, kterou si přivlastňuje šestnáctiletý chlapec. Bere tím na sebe podobu jakéhosi starozákonního Boha.

Režisér změnil žánr a po sérii černých komedií (Špičák, Alpy, Humr) natočil nepředvídatelnou a značně vyšinutou směsici kubrickovského klinického hororu, psychologického a mysteriózního thrilleru, černohumorné morality a moderní parafráze antické tragédie o neodčinitelné vině a krutém trestu. V tomto případě Euripidovy Ifigenie v Aulidě.

V ní mykénský král Agamemnón slíbil bohyni Artemis obětovat svou nejstarší dceru Ifigenii, aby mohla vyplout jeho vojska do Tróji. Dívka se zprvu brání, ale nakonec si uvědomí svůj dějinný význam a je ochotna jít na smrt. Artemis ale nakonec místo ní podstrčí posvátnou laň. Odtud název filmu. Kdo bude ale obětován v Lanthimosově rodinném hororu a za jaké provinění?

Co ty dva spojuje?

Seznamujeme se s hlavním hrdinou. Tím je vyhlášený kardiochirurg Steven Murphy (Colin Farrell), který má krásnou ženou (Nicole Kidman) a dvě děti, s nimiž v luxusní vile žije zdánlivě spokojený život. Proč ale po práci vyhledává společnost podivínského šestnáctiletého teenagera Martina (Barry Keoghan), jemuž kupuje drahé dárky, dává mu peníze a snaží se mu udělovat otcovské rady do života?

Podobně jako v Humrovi jsme vrženi doprostřed situace a režisér nás nechá tápat, jaký je vztah těchto dvou postav. Je chirurg jeho biologickým otcem? Jsou milenci? Má Steven vztah s Martinou matkou (Alicia Silverstone), čemuž by mohla nasvědčovat jeho návštěva u nich doma? Spojuje je z minulosti nějaké tajemství nebo jde o vztah lékaře a pacienta?

Režisér v první polovině velmi zručně buduje napětí kolem postavy Martina a důvodů, proč si Steven tohoto výrostka pouští do tak důvěrné blízkosti. Trailery naznačily mnoho, přesto těm z vás, kteří se rádi nechají překvapovat, doporučuji následující řádky, týkající se děje, nečíst.

Dávná vina a sudba za ni vyřknutá

Začátek spoileru Ukáže se, že za vším je špatné svědomí. Steven časem mladíka pozve i k sobě do rodiny a on se postupně stává její součástí. Martin mu projevuje velkou náklonnost, ale jeho motivace je zcela jiná. Chce se pomstít za smrt svého otce, jehož Steven v před lety pod vlivem alkoholu operoval a on zemřel. Proto Stevenovi a jeho ženě, oční lékařce Anně, řekne, že musí obětovat jednoho z členů své rodiny, jinak zemřou všichni ostatní mučivou smrtí.

Doktor by tomuto jeho vyhrožování nemusel přikládat žádnou vážnost, kdyby se na jeho rodinu opravdu nesnesla rozumem nevysvětlitelná pohroma. Jeho dvanáctiletý syn Bob (Sunny Suljic) je paralyzován nod pasu dolů a vzápětí ochrne i jeho o dva roky starší sestra Kim (Raffey Cassidy). Tyto události Stevena přivádí k morálně neřešitelné volbě, již dobře známé z knihy Sophiina volba. Konec spoileru

Ve druhé půli se otevírá téma dávné viny za chybu, již si Steven odmítá z profesního hlediska připustit, když říká, že za nezdařenou operaci nemůže chirurg, ale anesteziolog (Bill Camp). Přesto podvědomě cítí morální odpovědnost či vinu vůči chlapci, jehož otec nepřežil zákrok, který prováděl.

Tím chlapcem je Martin, který vyřkne nad rodinou, která ho velmi vlídně přijala, ortel. Ona sudba je odplatou za Stevenovo profesní pochybení, jehož spornou podstatou se mladík příliš nezabývá. Oko za oko, zub za zub, žádá. V tomto případě život za život. A na Stevenovi je, aby rozhodl, kterého člena rodiny obětuje. Pokud to neudělá, zemřou všichni.

Emocionálně odtažité herectví

A tehdy se naplno projeví všechno to podprahově podivné, bizarní či až lehce patologické, co v této dříme a co režisér po částech ukazuje během různých rodinných a manželských rituálů. V Murphyovic rodině navenek vše hladce běží. Bezproblémový chod domácnosti je zajištěn striktním rozdělením povinností pro jeho jednotlivé členy.

Oba manželé jsou pedanti, i když manželský sex si umí okořenit různými libůstkami, jako je ta s označením celková anestezie. Jejich komunikace i komunikace s dětmi působí ale značně sterilně, formálně. Je založená na faktech a ne na emocích. Proto jsou schopni návštěvníkovi zvenčí, jako je Martin, sdělovat s ledovým chladem intimní informace typu kdy začala dcera Kim menstruovat.

Jejich vyjadřování zní zdvořilostně, uctivě, ale chladně a mechanicky, jakoby odlidštěně. Tomu odpovídají i bezemoční herecké výkony hlavních postav, které netečným, monotónním hlasem reagují na situace, které jsou čím dál extrémnější. Jde o režisérův záměr, založený na drobných nuancích v jejich projevu.

Tento úsporný herecký projev je doprovázen i specifickou dikcí s nedostatečnou hlasovou intonací, takže i ty nejúchylnější věci jsou pronášeny jakoby mimoděk. Působí to zlověstně, znepokojivě, kdy tuto atmosféru ohrožení a nejistoty postupně se utahujících šroubů obdoby antické sudby podtrhuje ještě práce s hubou a kamerou.

Kamera jako dotěrná hrozba

Disharmonicky drásavá hudba a pomalá, voyeurská kamera Thimiose Bakatakise, která hrdiny plíživě sleduje, vytváří zdání neodvratné sudby a přítomnosti vyšší moci, která je jim neustále v patách. Tomu odpovídají i časté záběry z nadhledu, které ukazují, že je zde moc, která člověka přesahuje.

Tento způsob snímání je velmi blízký Kubrickově hororu Osvícení, což není jediná inspirace, kterou zde nalezneme. Motiv vetřelce, který vystavuje měšťáckou rodinu hraničním situacím, známe z Hanekeho Funny Games, najdeme zde i ozvuky Hitchcocka, Polanskiho nebo Larse von Triera. No a samozřejmě Sophiiny volby v rozhodnutí, které má Steven učinit.

Jednotliví členové rodiny pod vlivem kletby začnou soupeřit o přízeň svého zachránce v osobě jejich otce a manžela. Jejich špatné vlastnosti jako sobeckost nebo schopnost manipulace vystupují ještě zřetelněji na povrch a oni se ukazují v horších barvách než doposud.

Psychopat nebo starozákonní Bůh?

Martin přitom nikomu z rodiny nezkřiví ani vlas. Jeho nebezpečí ale pramení z temných hrozeb, které vyřkne a jež se začnou postupně naplňovat. Jeho ortel se sestává ze čtyř fází. Ochrnutí, vyhladovění, krvácení z očí, smrt. V rodině zafunguje jako vetřelec, který ji rozkládá, protože připomíná jejím členům hříchy, kterých se dopustili.

Jeho pozice v očích diváků se tak proměňuje. Prve jej vnímáme jako psychopata, který rodinu terorizuje, pak jako bytost, evokující neodvratnou antickou sudbu a nakonec jako starozákonního Boha, který se pro Stevena stává ztělesněním jeho viny.

Tématem viny, msty, nesmíření se s osudem, bezmoci, přijmutí odpovědnosti za své činy, neřešitelné etické volby, snahy přežít a vykoupení, se film od variace na antické tragédie posouvá k moderní moralitě. Ta má v režisérově podání značně krutou, černohumornou podobu.

Hranice snesitelného

Symboličnost je zde dovedená do podobně nepříjemných konotací, jako v nedávném Aronofského  podobenství matka!. Lanthimos je v něčem podobně manýristický jako jeho americký kolega a i on testuje hranici toho, co bude připadat divákům ještě snesitelné. Vždyť se zde hledá vykoupení skrze zabití vlastního dítěte.

Nejde o podívanou příjemnou, ale určitě originální. Znepokojující obraz rodiny, která je vystavena domácímu teroru za hříchy jednoho jejího člena, se vám svou trierovsky hutnou atmosférou, kubrickovskou kamerou, prolamováním tabu a sžíravě krutou ironií zavrtá pod kůži. Víc než byste chtěli.

Zabití posvátného jelena

  • Žánr: psychologický thriller
  • Původní název: The Killing of a Sacred Deer
  • www.killingofasacreddeer.movie/
  • Velká Británie / Irsko, 2017
  • Scénář: Yorgos Lanthimos, Efthymis Filippou
  • Režie: Yorgos Lanthimos
  • Hrají: Colin Farrell, Nicole Kidman, Barry Keoghan, Alicia Silverstone, Sunny Suljic, Raffey Cassidy, Bill Camp, Anita Farmer Bergman
  • Distribuce: Film Europe
  • Distribuční premiéra v ČR: 02. 11. 2017
Zabití posvátného jelena
film   8

Určitě si přečtěte

Články odjinud