13
Fotogalerie

Američan: recenze filmu

Stárnoucího nájemného zabijáka George Clooneyho dohání stíny minulosti v meditativním kriminálním dramatu režiséra Antona Corbijna. Umělecké ambice film nezapře.

Mlčenlivých zabijáků, kteří se stali mnohem zranitelnějšími poté, co se vzdali části své nezávislosti ve prospěch druhých, zná filmový svět několik. Od Leona po Ghost Doga, vydávajícího se za zvuků RZA na svou samurajskou odysseu. Díky tomu, že vystoupili z relativně bezpečné ulity profesního utajení a obětovali ji na oltář navázání vztahu s blízkou osobou, překročili a porušili pravidla, určované zadavateli jejich smrtonosné práce.

V malebném vyhnanství

Jack (George Clooney) je jejich vzdáleným souputníkem. Nájemný zabiják se po splnění zakázky ve Švédsku, jež vyústí do mnohem krvavějšího finále, než zřejmě předpokládal, uchyluje do středověkého italského městečka. Nebo spíš je do něj uklizen kontaktní osobou, která mu zadává úkoly.

V členité horské krajině pod pohořím Abruzzo hledá chvíle klidu po bezohledném zbavení se náhodné milenky (Irina Björklundová), kterou odpravil střelou zezadu do hlavy. Ničím se neprovinila, jen měla tu smůlu, že se ocitla ve špatný čas na špatném místě. V ústraní, kam se ukryl před neznámými pronásledovateli, dostává nabídku práce od svého šéfa Pavla (Johan Leysen) na sestrojení speciální vysokorychlostní zbraně pro tajemnou klientku Mathildu (Tekla Reutenová). S jasnými instrukcemi nenavazovat s nikým kontakt, který by mohl ohrozit zdárné splnění, dle Jackových slov, jeho poslední mise.

6.jpg 89484_bc.jpg

Před místním knězem Benedettem (Paolo Bonacelli), s nímž naváže opatrný hovor, se vydává za fotografa, hledajícího vhodné přírodní a architektonické objekty pro své portréty. Nic nenasvědčuje tomu, že by jeho poslání mělo být poněkud jiné. Přes den se potuluje po městě a v kavárnách popíjí espressa a v soukromí svého hotelu se pak věnuje konstruování pušky s upraveným tlumičem.

Po nocích hledá rozptýlení, nebo spíš zapomnění ve společnosti krásné prostitutky Clary (Violante Placido). V Clare, žijící díky svému způsobu obživy podobným dvojím životem jako on, nalezne spřízněnou duši. Jejich zákaznický vztah přeroste do milostného poměru a oni se sblíží víc, než oba čekali a chtěli.

89484_bd.jpg 89484_be.jpg

Před dvěma izolovanými bytostmi, jež nejsou zvyklé věřit druhým, náhle stojí těžká volba. Uvěřit sobě navzájem v situaci vzrůstajícího ohrožení, jemuž je především Jack vystaven. Nestane se díky němu Clara obětí Jackova čím dál paranoidnějšího vnímání reality dřív, než budou mít společně šanci pootočit kormidly svých osudů? Zvláště ve chvíli, kdy Jack nachází v její kabelce ukrytý malý revolver.

Bourneovský Antonioni

Strohý děj, vycházející z novely Martina Bootha A Very Private Gentleman z roku 1990, scénáristicky upravil Rowan Joffe do komorního, minimalisticky vyhlížejícího příběhu, jehož zpracování působí (jak se objevilo v některé ze zahraničních recenzí) jakoby se bourneovského námětu zmocnil italský analytik citově odcizených vztahů Michelangelo Antonioni. Meditativní, zadumaně rozvážné tempo vyprávění, se snaží navodit zdání fatální nevyhnutelnosti událostí příštích. Bohužel scenárista neumí zprostředkovat onu hustou atmosféru napětí z blížícího se rozuzlení a jeho práce postrádá stopy naléhavosti a překvapivosti. Mnoho zásadních otázek zůstává nezodpovězených a my se při vnímání pozadí předestřené zápletky pohybujeme spíš v rovině pocitově intuitivní než percepční.

89484_bh.jpg 89484_bj.jpg

Režisér Anton Corbijn toto uchopení látky respektuje a přichází s netradičním thrillerem, který se více než na dynamickou akci s pyrotechnickými efekty zaměřuje na psychologii postav. Jeho pojetí se vzdaluje módní greengrassovské dokumentární těkavosti a přibližuje se spíše k výstavbě kriminálních dramat Jeana-Pierra Melvillea s Alainem Delonem (Samuraj, Osudový kruh, Policajt) v hlavní roli. I ty byly plné dlouhých neuspěchaných záběrů, v nichž se jakoby zdánlivě nic nedělo.

„Delonovský“ předobraz

Skrze ně jsme se mohli lépe soustředit na hlavní postavu a její motivace. Ale i zde se tvůrci „delonovskému“ vzoru přibližují více zvnějšku než z vnitra.

V příštím roce padesátiletý George Clooney pro roli zkrátil účes, pečlivě zapracoval na své postavě v posilovně, ale tajemství, jež obklopuje jeho postavu, nechává až do závěrečných titulků pod pokličkou. Dlužno dodat, že především vinou scénáře a ne způsobu, jakým se role zhostil. Jack se představuje jako studený, tvrdý člověk, s jehož pohnutkami se budeme asi jen těžko identifikovat. Cítíme jeho vnější projevy strachu při neustálém ohlížení se přes rameno do míst, odkud očekává kulku neznámého útočníka, ale nedozvídáme se, proč musí být tento ronin, chystající se na důchodkový odpočinek, odstraněn. Kvůli zbabrané poslední akci nebo právě proto, že se snaží vystoupit z mechanismů, na jejichž chodu se podílel?

Zhmotněný očistec

Jack se ocitá v mezičasí, chycený mezi minulostí a budoucností. Italský venkov se pro něj stává příliš hlučnou samotou, pastí, možná zhmotněným očistcem, z něhož hledá cestu ven. A my najednou cítíme, že to největší drama není nutné vyjádřit na pozadí zvratů vnějškově postřehnutelných, ale stačí ho přiblížit jemněji skrze úzkosti, postřehnutelné v běžné mezilidské komunikaci. Třeba v intimní oblasti, v níž se sváří Jackova chladnokrevná, až krutá mentalita, s obyčejnou potřebou být milován. Osamělý vlk s uhrančivým a pro ženy přitažlivým pohledem se zatím ještě brání citu a při milostných splynutích v nevěstinci se obhajuje tím, že nepřichází rozkoš dávat, ale pouze přijímat. Možná ale cítí jen obavu ze sbližujících momentů, které by se nejen v pohledu Clary proměnily v rentgen, odhalující jeho skrývanou identitu. Při rozmluvách u skleničky to pojmenovává kněz: „Všichni lidé hřeší. Někteří více než druzí. A vy jste spáchal mnoho hříchů, pane Clarke. A pořád je pácháte“.

89484j.jpg american7fin.jpg

Jacka můžeme zároveň, s přihlédnutím k žánrovým schématům ve vyprávění přítomným, vnímat jako směsici westernového psance a ronina, s jehož příjezdem se události v poklidném městečku dají do pohybu. Se zabudovaným samurajským kodexem věrnosti pánovi přijímá bez otázek nabídnuté zakázky, i když tuší, že jejich splněním si kope základ pro svůj vlastní hrob. Domácímu kutilovi s jemnýma rukama, jež využívá pro sestavení speciálních zbraní pro speciální vraždy, zvuk zvonkohry nedalekého kostela odpočítává čas v archetypálním příběhu o muži, jenž překročil hranici zákona a osud mu za to nyní vyměřuje svou daň. Za jiných okolností by možná byl šikovným zástupcem hodinářského nebo jiného mizejícího řemeslného povolání, který si umí poradit i s nepotřebnými a pro recyklaci vhodnými součástmi z autodílny pro výrobu něčeho nového.

Fotografická turistická pozvánka

On si ale vybral jinou dráhu a po letech strávených v oboru čeká na bilancující účet, při němž není jasné, kdo na sebe vezme úlohu hostinského. Opatrně proto našlapuje uličkami s dlážděnými schodišti v malém městečku, jež kamera zabírá v lyrických záběrech, blízkých výtvarnému pojetí Dobrého ročníku Ridleyho Scotta.

GEORGE-CLOONEY-THE-AMERICAN.jpg GEORGE-CLOONEY-THE-AMERICAN1.jpg

Idylický venkov s prázdnými kavárnami i malebné exteriéry italské krajiny kamera rozkošnicky rámuje do přitažlivých obrazů, jež se vám uchovají v paměti jako turistické pohlednice. Jejich kompozice nezapře fotografické vidění režiséra snímku, jehož jméno je svázáno s hudebními klipy pro Metallicu, Front 242, U2, R.E.M. nebo Nicka Cavea. Renomovaný nizozemský portrétní fotograf, grafik a režisér videoklipů a hudebních dokumentů, který se už takřka čtvrtstoletí podílí na vizuální podobě tvorby britské kapely Depeche Mode, v roce 2007 příjemně překvapil celovečerním hraným debutem Control. V biografickém snímku o předčasně zemřelém zpěvákovi kapely Joy Division Ianu Curtisovi mu posloužil černobílý materiál jako vzpomínka na tuto epilepsií stíhanou hvězdu manchesterské hudební scény.

Nyní se rozhodl pro barvu a téma méně osobní, jemuž vtiskl svou osobitou umělecko-estetickou kvalitu. Kvalitu nepodbízivou, ale pro někoho možná až příliš chladně odtažitou a bez vnitřního dějového napětí. Spoluproducent a představitel hlavní úlohy George Clooney, pravidelně ve svém hereckém portfoliu střídající látky komerčnější (Dannyho parťáci) s těmi, jež netají své oscarové ambice (Dobrou noc a hodně štěstí, Syriana, Lítám v tom) si postavou zabijáka s motýlím tetováním chtěl říci minimálně o nějakou výroční nominaci. Pro její zvážení si měl ale dle mne vybrat projekt přeci jen méně artistní a více přirozeně dýchající.

the-american-poster.jpg

Američan

  • Žánr: drama
  • Původní název: The American
  • www.focusfeatures.com/film/the_american/
  • USA 2010
  • Scénář: Rowan Joffe (podle románu Martina Bootha)
  • Režie: Anton Corbijn
  • Hrají: George Clooney, Violante Placido, Thekla Reutenová, Paolo Bonacelli, Bruce Altman, Irina Björklundová, Filippo Timi, Samuli Vauramo, Björn Granath, Jeffrey Feingold
  • Distribuce: Bioscop
  • Distribuční premiéra v ČR: 02. 12. 2010

AVmania.cz hodnotí
filmHvezda_1_tmavsi.pngHvezda_1_tmavsi.pngHvezda_1_tmavsi.pngHvezda_0_tmavsi.pngHvezda_0_tmavsi.png6/10

Určitě si přečtěte

Články odjinud