Řada Reference od KEF nedosahuje sice takové ikoničnosti jako třeba 800 od Bowers&Wilkins, ale je jednou ze stálic high-endového světa.
Kapitoly článku:
Řada Reference od KEF z jihoanglického Maidstone, ležícího napůl cesty mezi Londýnem a bílými útesy doverskými, nedosahuje sice takové ikoničnosti jako třeba 800 od Bowers&Wilkins, přesto je již pěkných pár let jednou ze stálic high-endového světa, byť od doby kdy byla tato řada králem celého výrobního programu firmy přibyly fascinující modely jako Muon nebo Blade.
Řada Reference je tak high-endem pro ty, kteří stále ještě ctí klasické tvary (které ani Muon, ani Blade rozhodně nemají). Navíc je Reference, v porovnání s většinou dramaticky zdražující konkurence, v dnešním světě vlastně ještě docela dostupnou řadou.
Vzhled a konstrukce
Nová řada Reference přestavuje absolutní změnu designového směru oproti svým předchůdcům - reprosoustavy už nejsou velkými kusy nábytku plnými oblin, ale naopak ostře řezenými, štíhlými a vysokými sloupky, hodnými usazení v čistém moderním interiéru. V současnosti je v řadě Reference dostupný velký sloupek 5, relativně malá regálovka 1 a sloupek 3, nabízející už velkou část výkonu svého většího kolegy a přitom vyžadující přeci jen stále ještě méně místa.
Na první pohled je design Reference 3 velmi jednoduchý, až minimalistický. Váhu kabinetu z bytelných MDF s řadou vnitřních výztuh byste asi na 51,3 kg neodhadli, a to i přes nemalé vnější rozměry 120,2 x 34,9 x 47 cm (v x š x h). Celý kabinet sedí na masivních nožkách se šroubovacími hroty - KEF nabízí už léta zajímavost, kterou je integrovaná vodováha, abyste své reprosoustavy mohly nastavit skutečně dokonale přesně.
Kabinet klasických tvarů je skutečně pěkně zpracovaný (ještě aby ne), zajímavě působí viditelně oddělená čelní stěna z hliníkového kompozitu, v níž jsou usazeny měniče a která pomáhá díky výraznému tlumení pohltit nežádoucí vibrace. Měniče jsou osazeny v uspořádání D´Appolito, dvojice basáků je tedy ve stejné výšce nad a pod slavným koncentrickým UniQ reproduktorem. Všechny tři měniče jsou lehce vpadlé do čelní stěny, maličké prohlubně tak fungují jako zvukovody a vše přitom působí nebývale čistě a elegantně.
Zadní strana je pak naprosto klasická, vystupuje z ní dvojice poměrně mohutný bassreflexových otvorů. Těch se týká také poměrně zajímavá specialita nové řady Reference. Bassreflexové nátrubky jsou totiž uživatelsky vyměnitelné, což poměrně výrazně (rozumějte slyšitelně) mění charakteristiku nejnižších frekvencí. Výběr bassreflexu tak umožňuje změnit nejen hloubku, do níž se Reference 3 pouští (o pár Hz, což je v podstatě neslyšný rozdíl), ale hlavně charakteristiku - jeden z bassreflexových nátrubků je přesnější, rychlejší a sušší, ale také více "kope" a má výrazně menší objem, druhý je naopak měkčí, klidnější, bohatší a více vás obejme. Protože na každé reprosoustavě jsou bassreflexy 2, můžete si opravdu vyhrát, než najdete kýženou kombinaci.
U paty zadní stran najdete destičku s opravdu moc hezkými křídlovými reproterminály, díky čtyřem kusům není problém zapojit reprosoustavy do bi-wiringového / bi-ampingového režimu. Rozpojení / spojení terminálů se provádí velmi pohodlně za pomoci dvou šroubovacích prvků, takže se nemusíte bát vypadávajících propojek, na druhou stranu vizuálně nemáte tušení, zda jsou terminály spojené nebo rozpojené.
Co se týká vnitřní konstrukce, vnitřní prostor je poměrně výrazně rozčleněný bytelnými příčkami,
Na čem se poslouchalo
KEF Reference 3 jsme poslouchali v prostorách společnosti Perfect Sound Group, upravených akustickými prvky Sonitus. Poslouchalo se na T+A MP 3000 HV a T+A PA 3000 HV, které napájel IsoTek EVO3 Sigmas. Propojení bylo realizováno kabely Neyton v čele s reprokabely Neyton Berlin LS.
měnič UniQ má pro sebe uzavřenou nevelkou pracovní komoru. Pasivní elektrická výhybka je umístněna také v klidné komořena antirezonančních prvních, každé pásmo má svou část namontovanou na zvláštní desce plošných spojů.
Basové měniče pokračují ve firemní tradici reproduktorů, opticky zbavených závěsů. Jejich dokonale pravidelně prohnutá membrána ze slitiny s velkým podílem hliníku má průměr 16,5 cm, pohání jí velký magnet a hliníková cívka.
Za těch několik let, kdy KEF představil první verzi svého koncentrického UniQ měniče, se změnilo mnoho. Zůstala rozptylka přes tweeter ve středu, zůstalo i tvarování středotónové membrány, ale vizuální podobnost je tak vše, co má nejnovější generace s tou původní společného. UniQ tvoří bodový zdroj zvuku pro kritické střední a výškové pásmo. Vysokotónový reproduktor má hliníkovou kopulku o průměru 2,5 cm, je obklopen středotónovou, taktéž hliníkovou membránou o průměru 12,5 cm.
Třípásmová koncepce dělí svou práci na úrovni 350 a 2 800 Hz, v toleranci +/- 3 dB hrají Reference 3 od 43 do 35 000 Hz, s poklesem -6 dB umí sáhnout na 38 Hz (krátký bassreflexový nátrubek), respektive 35 Hz (dlouhý nátrubek). Citlivost činí jen lehce nadprůměrných 87,5 dB / 2,83 V / m, nominální impedance je 8 Ohm s přiznaným poklesem k relativně dost nízkým 3,2 Ohm.
Měření
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce mezi tweeterem a středotónovým měničem, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor je standardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu (kvůli rušení z exteriéru), vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Naměřená křivka je od hranice 200 Hz excelentní, zejména pak pásmo od nějakých 400 Hz výše je ultimativně rovné. Nebýt lehce zdůrazněného pásma 150 - 350 Hz, byla by vlastně křivka dokonalá v celém rozsahu. Modrá a červená křivka pak ukazují rozdíl při osazení reprosoustavy rozdílnými typy bassreflexů. Reálně jde ovšem o skutečně excelentní naměřenou odezvu.
Průběh impedanční křivky je poměrně klidný i přes ostrý hrot bassreflexu na 50 Hz. Teoreticky by tu mohl být větším problémem propad ke 3 Ohmům, patrný mezi 100 a 200 Hz, ostatně i celá křivka se pohybuje trochu "na hraně" a není radno volit jinou, než velmi stabilní a odolnou elektroniku.