V roce 2002 baseballový tým Oakland Athletics, lidově řečený A's, vyhrál dvacetkrát po sobě, čímž se zrodil nový rekord ligy. O rok dřív ale utrpěl jedenáct ztrát v řadě, odešli z něj tři klíčoví hráči a musel se potýkat s třetinovým rozpočtem, než jaký měl třeba klub New York Yankees. Co se stalo v období mezi těmito dvěma pro tým důležitými mezníky, je námětem sportovního snímku, inspirovaného skutečnými událostmi. Počinu, jenž nezastírá své oscarové ambice.
V pasti nenaplněných ambicí a očekávání
V pozadí comebacku, o němž se dodnes vypráví legendy, stál bývalý nadějný hráč baseballu Billy Beane (Brad Pitt). Syn námořního důstojníka, který vynikal v baseballu a ve fotbalu a jemuž byl od počátku předpovídán oslnivý hráčský postup. Jak se ale z vkusně užitých retrospektiv dozvíme, někde se něco zadrhlo a on v pozici náhradníka několika významných týmů po šest sezón klopýtal za očekáváními, jež byla do něj vkládána.
Poté se odhodlal k odvážnému kroku. Přestal být vězněm představ jiných lidí o tom, co by měl dělat i svých vlastních nenaplněných ambicí a na místo sportovní zdatnosti se rozhodl uplatnit své manažerské schopnosti. Správně vyhodnotil své možnosti i postavení a zaměřil se na administrativní stránku sportu.
Na počátku sezóny v roce 2002 se ocitá v ošemetné situaci. Dlouhodobě podfinancovaný klub přišel o své nejlepší hráče, kteří využili nabídku odejít za lepšími platovými i realizačními podmínkami. V tvrdém konkurenčním prostředí, kde rozhoduje při lanaření hráčů moc peněz, se odhodlá k velice nestandardní taktice. Unavený neustálými prohrami a nedostatkem prostředků se rozhodne vsadit na výkonnostní statistiky, jejichž nositelem a propagátorem se stane nově příchozí manažerská posila týmu.
Statické analýzy kontra intuice
Billy najme čerstvého absolventa univerzity v Yale, ekonoma Petera Branda (Jonah Hill), který se rozhodne do praxe uvést teorie zneuznaného analytika a baseballového historika Billyho Jamese. Ten přišel s konceptem objektivních empirických výzkumů a statických analýz, sloužících k předvídání budoucího potenciálu hráče. Koncept „moneyballu“ se nespoléhá na lidský instinkt hledačů sportovních talentů a dává přednost řeči počítačem vygenerovaných čísel. Hodnota hráče se díky tomuto programu opírá o vědecká fakta a ne o předtuchu jeho možností, kterou není možno vidět ani vnímat.
Přísnou analýzou nákladů na hráče a jejich přínosu pro tým se rozhodnou vsadit na dlouhodobě podhodnocené hráče, u nichž by mohl zafungovat motivační faktor ukázat co v nich doopravdy je. Oproti všem sportovním zvyklostem, které tlačí vpřed mladé talenty nebo zkušené mazáky, dají šanci nedoceněným a starším hráčům, které zbytek baseballového světa považuje za odepsané a jež scouti označují za kazové nebo problematické.
Notebook na stole berou jak zbraň, za pomocí níž mávají zástupcům předchozích generací klubového managmentu před očima statistikami o neefektivnosti a neproduktivitě jimi zvolených metod, které hráče a proč upřednostňovat. Mění zaběhnuté způsoby a jejich experiment si i přes odpor hlavního manažera klubu Arta Howeho (Philip Seymour Hoffman), pověřeného volbou sestavy a vymýšlením hlavní strategie zápasu, získává pozornost médií, fanoušků i ostatních týmů.
Outsideři
A hlavně začíná přinášet své ovoce. Naštvaní outsideři, které už dále nebaví poslouchat, že jsou jen náhradníky za dobré hráče, jež odešli na lukrativnější místa, se semknou a dokážou vzdorovat hrozbě, že skončí v lize poslední nebo se nedostanou do play-off. Silná vůle, odhodlání, taktika i vidina úspěchu začnou ve vzájemné kooperaci přinášet své plody a my máme před sebou další příběh zdánlivých outsiderů, kteří v rámci zaběhnutého systému nebo odvětví provádějí revoluční změnu pořádků.
Trochu paradoxem zůstává, že za „revolucionáře“ nebo novátory jsou vydáváni mladíci v oblecích, kteří oproti osobnímu přístupu preferují odosobněnou řeč výkonnostních statistik. Tyto statistiky jsou zároveň vydávány za mnohem objektivnější postup při hodnocení hráčů než stanovisko, založené na osobních sympatiích a preferencích jejich posuzovatelů.
Protože jsou si ale autoři vědomi odtažitosti a malé emoční zainteresovanosti diváků na takto představené metodě herní taktiky, dopouští se v závěru drobného ústupku v podobě Beaneova sbližování s hráči. To sice odporuje jeho pravidlům, spočívajícím v tom, že své svěřence ze zásady nesleduje naživo během zápasu na hřišti, ale v podzemních útrobách areálu stadionu nebo pomocí rozhlasového přijímače v autě, aby se tak vyhnul jejich vnímání, jež může být v rozporu s objektivními fakty, ale zase to dává vyprávění dojemnější a osobnější rozměr.
Přehrání do rolí otců
Autor námětu Stan Chervin Billyho charakter definuje skrze jeho vztah a interakci k subjektům z jeho pracovního i privátního života. Tedy vůči Peteru Brandovi, vedení klubu, samotným hráčům i dceři Casey (Kerris Dorseyová) z manželství s jeho bývalou ženou Sharon (Robin Wrightová). Opírá se přitom o knihu obchodníka společnosti Salomon Brothers Michaela Lewise z roku 2003 nazvanou Moneyball: Umění vyhrávat nefér hru. Lewisovo jméno a blízkost k dané tématice vám možné bude povědomé v souvislosti s autorstvím knihy, na jejímž základě vznikl jiný a úspěšný sportovní film z prostředí amerického fotbalu Zrození šampióna, za který si Sandra Bullocková v roce 2009 odnesla sošku Oscara.
V odhadech, zda k ní má našlápnuto i Brad Pitt za úlohu baseballového manažera, bych zůstal spíše při zdi. Neboť dívčí a ženský idol, který v nedávných dnech oslavil osmačtyřicáté narozeniny, se sice rozumě přehrává do role otce ve středním věku, jehož tíží osamělost i rozpad manželství, ale zase nepodává výkon z rodu těch nezapomenutelných. Hraje především pohledy a nejvíce se k němu přiblížíme v krátkých intermezzech s milovanou dcerou, jichž je ale poskrovnu.
Kdo naopak překvapuje, je Jonah Hill, jehož účinkování ve filmech si spojujeme většinou s úlohami zavalitých nerdů a potíže způsobujících kamarádů hlavních hrdinů v komediích z produkční stáje Judda Apatowa (Superbad, Kopačky, Dostaň ho tam). Jeho Peter je plachým a tichým mladým mužem, který ale s pevnou jistotou prezentuje výsledky své práce a stojí si za nimi.
Zamyšlení nad povahou úspěchu
Scenáristé Aaron Sorkin (Soukromá válka pana Wilsona, The Social Network) a Steven Zaillian (Gangy New Yorku, Americký gangster) se zaměřují na motivace, jež vedou oba spolupracovníky na cestě za dosažením úspěchu a podílí se tvorbě košatých dialogů, v nichž se neznalí baseballové terminologie i historie budou v detailech trochu ztrácet.
Pro baseballu a vůbec toho amerického neznalé je nutno ale přinést ujištění, že Moneyball není tradičním strhujícím sportovním filmem, korunovaným velkým vítězstvím a překonáním sama sebe. Jde spíš o melancholické zamyšlení nad povahou úspěchu, jeho definicí i tím, jak sami sebe hodnotíme a posuzujeme na základě toho, co je nám druhými vnucováno jako představa vítězství a porážky. Tvůrci kladou důraz na méně zjevné, osobní a tiché výhry, jež nemusí vždy ležet v oblasti usilovného předmětu našeho zájmu. A ukazují, že je provází časté konflikty, nervozita, netrpělivost, lítost, ale i naděje na jejich zdolání.
Melancholickému ladění posedlého donkichotského zápasu o změnu dává režisér Bennett Miller (debut Capote) precizní vizuální podobu. Na jejím atmosférickém charakteru má do velké míry podíl kamera Wallyho Pfistera, stálého spolupracovníka Christophera Nolana. S chladným odstupem a pozorovacím talentem pitvá zákulisí populárního sportu, v němž tak jako v jiných oblastech lidské činnosti platí, že důležitější než výsledek bývá mnohdy cesta k němu vedoucí.
Moneyball
- Žánr: sportovní drama
- Původní název: Moneyball
- www.moneyball-movie.com/site
- USA 2011
- Scénář: Steven Zaillian, Aaron Sorkin, Stan Chervin (podle knihy Michaela Lewise)
- Režie: Bennett Miller
- Hrají: Brad Pitt, Jonah Hill, Philip Seymour Hoffman, Robin Wrightová, Chris Pratt, Jack McGee
- Distribuce: Falcon
- Distribuční premiéra v ČR: 01. 12. 2011