Jeho jméno zná asi každý, kdo se trochu zajímá o to, co se kolem něj děje. Edward Snowden (1983) za sebou nechal pokojný rodinný život a vzornou kariéru v tajných službách a stal se psancem na útěku. Je muž, který odhalil šokující praktiky amerických výzvědných služeb, hrdinný whistleblower nebo zrádce, který zaslouží nejtvrdší trest?
Asi nepřekvapí, že dnes už klasik americké angažované kinematografie, režisér Oliver Stone (Salvador, Četa, JFK, Nixon, W.), má v této otázce jasno. Se spoluscenáristou Kieranem Fitzgeraldem (Síla života) na motivy knihy Lukea Hardinga (WikiLeaks) The Snowden Files (2014) vytvořil Snowdenův idealistický portrét. Ten jej vykresluje jako muže, který postupně přichází o iluze.
Styčné body s dokumentem Citizenfour: Občan Snowden
Děj se neodvíjí chronologicky, ale retrospektivně na přeskáčku od momentu, kdy se Edward Snowden (Joseph Gordon-Levitt) v hongkongském hotelu Mira sešel s novinářem Glennem Greenwaldem (Zachary Quinto), píšícím pro americkou mutaci britského deníku The Guardian.
Právě jemu předal informace o masivním a do té chvíle před veřejností utajovaném celosvětovém sledování telefonů a elektronické komunikace (Facebook, e-maily, navštívené webové stránky) ze strany bezpečnostních služeb USA. Greenwald spolu s dalším korespondentem Guardianu Ewenem MacAskillem (Tom Wilkinson) tyto výbušné informace o tajných programech PRISM a Tempora zpřístupnili veřejnosti a byli za to oceněni Pulitzerovou cenou.
Setkání Snowdena s Greenwaldem a celému odhalení byla přítomna i režisérka Laura Poitras (Melissa Leo), která z toho vytěžila materiál pro svůj dokument Citizenfour: Občan Snowden (2014), jenž byl oceněn Oscarem za nejlepší celovečerní dokument.
Dokument velmi plasticky celou anabázi vynesení informací z NSA, přípravy na jejich zveřejnění i následných konsekvencí zmapoval, takže je otázkou, zda Oliver Stone vůbec mohl přinést něco nového. Moc se o to ani nesnaží a podobně jako režisérka se zaměřuje na dvě roviny vnímání Snowdenova příběhu.
„Velký bratr“ současnosti
Tu osobní, v níž se nám snaží objasnit, jaké motivace ho vedly k tomu, že se rozhodl jít s těmito informacemi ven. A pak tu vnější, která s tou vnitřní úzce koresponduje. Režisérka v dokumentu používala fikční prvky konspiračních či paranoidních thrillerů a i Oliver Stone nám ukazuje dopad sledovací mašinérie na duši jednoho z jejích pěšáků.
Praktiky NSA (Národní bezpečnostní agentura) a CIA jsou oním Velkým bratrem z Orwellova románu 1984 současnosti. Je to zvýrazněno i symbolickým jménem šéfa CIA Corbina O'Briana (Rhys Ifans), odkazujícím k postavě z tohoto románu. Ve vztahu ke Snowdenovi funguje podobně jako jeho knižní předobraz. Nejdříve zasvětitel a poté pronásledovatel.
Corbin O'Brian je ztělesněním vládního establishmentu a současně špionážního polosvěta, který k získávání informací používá praktiky, o nichž ani Kongres neví. A otázkou je, zda to tak není správné z hlediska jejich utajení.
Stone, i když dává poměrně jednoznačné dělítko mezi ty dobré a zlé, není zas tak jednostranný nebo plakátový, aby hlásal, že činnost tajných služeb má být transparentní. Jde vždy o míru a v tomto případě o míru zásahu do našeho soukromí.
Téma svobody a ochrany bezpečí občanů
Téma vzdání se části svých osobních svobod ve jménu bezpečnosti celku se po 11. září v novinových komentářích i ve filmech objevuje poměrně často. A i Oliver Stone prostřednictvím svého filmu a jeho protagonisty na tuto polemiku navazuje. Dává prostor oběma stranám a ptá se, kdy je zájem vlády na ochraně bezpečí občanů ještě legitimní a kdy už sahá ke svévoli.
Rozčarování Snowdena z celého systému, do něhož idealisticky vstupoval, nám pak slouží jako indikátor, kdy už je tato míra překročena. Na každé ze svých misí nám odhaluje část toho, jak americké tajné služby pracují. Nabourávání se do kamer notebooků, monitoring Facebooku, častější sledování komunikace amerických občanů než podezřelých osob z jiných států. To vše bez odůvodněného soudního příkazu.
Ruský azyl
Doba se proměnila a s nimi i výzvy, které stojí před tajnými službami. Už to není jen Blízký východ, ale Čína, Írán nebo autoritářské Rusko, které vede kybernetickou válku proti zemím svobodného liberálního světa. Z tohoto pohledu je trochu problematický pobyt Edwarda Snowdena v Rusku, kde mu byl v roce 2013 udělen azyl, který je mu od té doby prodlužován.
Je v pořádku vymezovat se proti špehovacím praktikám tajných služeb, které zasahují až příliš do našeho soukromí nebo poukazovat na moderní způsob vedení války, kdy drony likvidují nejednoznačné cíle na druhé straně zeměkoule. Sporné ale je, když tak činíte s oporou režimu, který by za demokratický označil asi jen málokdo. Pak se vám může snadno stát, že vás tento režim ve vašem spravedlivém rozhořčení začne využívat jako užitečného idiota.
Nakolik si toto Snowden uvědomuje, se z filmu nedozvíme. Není to jeho předmětem a je to trochu škoda, protože odpověď na tuto otázku by mohla filmu zajistit mnohem kontroverznější nádech. Toho se mi v díle tvůrce desetidílného dokumentárního cyklu Neznámé dějiny Spojených států (2012), na něž rádi odkazují všemožní konspirátoři, trochu nedostává.
Ideální film pro nezasvěcené
Stone poctivě ilustruje Snowdenův příběh v období asi desíti let, ale nenabízí o moc víc než přečtení jeho hesla na Wikipedii. Film se tak stává ideální podívanou především pro ty, kteří o něm vědí málo nebo vůbec nic. Ti, kteří viděli dokument Citizenfour nebo se o jeho postavu zajímají, pak budou především srovnávat, jak moc se představitel hlavní role strefil do svého předobrazu.
Zde je na místě velká pochvala, protože Joseph Gordon-Levitt hraje tak Snowdena tak, že si okamžitě získá vaše sympatie. Je to takový rachitický outsider s vizáží o něco staršího Harryho Pottera. A také nekňuba, o čemž svědčí například to, že obě nohy si nezlomí při armádním výcviku, ale při seskoku z postele v čase volna.
Tato skutečnost mladého idealistu, který se po 11. září ve svých dvacíti letech přihlásil do armády, nezastaví, ale posune ho k možnosti být užitečný jinde. Díky svému matematickému a hackerskému nadání zaujme jak autora šifrovacích systémů Hanka Forrestera (Nicolas Cage), tak otcovskou figuru šéfa CIA Corbina O´Briana. Testy zvládne v rekordně krátkém čase na výbornou a začne vykonávat práci analytika v NSA i CIA.
Zneužití amerického snu
Mohl by to být film o americkém snu, kdy se mladík bez dokončeného středoškolského vzdělání a trpící epilepsií, dostává k práci, které věří a která ho naplňuje. Postupně se v ní ale dostává čím dál do rozporu se svým svědomím. Protože ten jeho americký sen někdo zneužil.
Sledujeme tedy v něčem podobný příběh jinému Stoneově hrdinovi. Ronovi Kovicovi z Narozen 4. července, který se z nadšeného vlastence, který chtěl sloužit vlasti, mění v jejího kritika. Je to i příběh Olivera Stonea, který celou svou filmařskou kariéru zasvětil kritické analýze americké demokracie, jejích dějinných proměn a úskalí.
Aby bylo zřejmé, že se Edward Snowden nedopustil činů, z nichž ho viní americké úřady, ze zištných důvodů, je nám přiblíženo jeho rodinné zázemí, jeho způsob uvažování i vliv jeho idealistické přítelkyně Lindsay Mills (Shailene Woodley) na něj. Vykreslení jejich vztahu podléhá hollywoodské romantické šabloně, ale díky oběma představitelům velmi snesitelné a vlastně uvěřitelné.
Příliš konvenční biografie
Žánrovější, ve smyslu dramatičtější a napínavější, činí režisér i situace, kdy Edward kopíruje a vynáší informace ze sídla jeho zaměstnavatelů. Nápad s Rubikovou kostkou, do níž ukryje SD kartu se staženými daty, už prozradil trailer, dobře se Stoneovi daří pracovat s atmosférou, jež tomuto jeho činu předcházela. S onou paranoiou, kdy si přestává být jist, co se odehrává v jeho hlavě a co je skutečnost.
Jinak ale Snowdenův příběh vypráví poměrně konvenčně. Jako boj pěšáka informační války, který se z ní rozhodl dezertovat, protože už se dál nechtěl podílet na praktikách Velkého bratra. V závěru pak do hry zapojuje skutečného Snowdena, který ze svého moskevského exilu prostřednictvím telemostu promlouvá ke studentům a vyjadřuje naději ve zlepšení tohoto stavu. Dočká se za to od nich ovací ve stoje.
On ano, film Olivera Stonea ale takové nadšení nevzbuzuje. Na to, jak rezonující téma měl k dispozici, k němu neuměl najít jiný klíč než ten tezovitě biografický. Máme tu klasické vyprávění o vzpouře jedince proti systému, kterému válka proti terorismu posloužila jako záminka k bezprecedentnímu vpádu moci do našeho soukromí. Nic ale víc, jen pokračování diskurzu, který už se léta ve společnosti vede. Od Stonea jsem čekal provokativnější zpracování.
Snowden
- Žánr: biografické drama
- Původní název: Snowden
- www.snowdenfilm.com/
- USA / Německo / Francie, 2016
- Scénář: Oliver Stone, Kieran Fitzgerald
- Režie: Oliver Stone
- Hrají: Joseph Gordon-Levitt, Shailene Woodley, Melissa Leo, Zachary Quinto, Tom Wilkinson, Rhys Ifans, Nicolas Cage, Timothy Olyphant, Logan Marshall-Green
- Distribuce: Film Europe
- Distribuční premiéra v ČR: 10. 11. 2016