Britská dvojice Simon Pegg a Nick Frost ráda parazituje na žánrových filmech. Jejich komediální přístup k nim bychom mohli označit za směsici parodie a pocty. Velkou předností jejich stylu je, že se nesnaží do jednoho filmu nacpat množství multižánrových odkazů, ale vždy operují v rámci jednoho vybraného.
Posílení vztahové linie
Společnými silami už se pobavili na účet zombie filmů v Soumraku mrtvých a akčních kriminálek v Jednotce příliš rychlého nasazení. Nyní se rozhodli popasovat se zažitými klišé sci-fi snímků a seriálů typu Akta X. Tedy počinů široce divácky známých a přijímaných.
Vykročení novým směrem přineslo částečnou obměnu tvůrčího týmu. Pegga na pozici spoluscénáristy doplňuje Nick Frost a na režijní sesli střídá režiséra a scenáristu předchozích dvou žánrových pastišů Edgara Wrighta (Scott Pilgrim proti zbytku světa) jeho zámořský kolega Greg Mottola.
Právě v režijním přístupu je také nejvíce patrná změna. Oproti Wrightovi, který by si zřejmě víc vyhrál s možnostmi vizuálního uchopení příběhu, se Greg Mottola (Superbad, Zábavný park) sympaticky drží při zemi a soustředí se především na vztahovou linii, v něm přítomnou.Tu zabaluje do formálně odkazujícího „spielbergovského“ obalu, který má gradující tempo, parafrázující hudebního podkres a nezbytný dojemný happy-end, který vás i přes jeho okatě parodický ráz dojme stejně jako ten z E.T.-ho.
Do scénáristické práce se promítá celoživotní přátelství a fanouškovská záliba obou autorů ve filmech, komiksech a videohrách, jež formovaly jejich popkulturní rozhled. Zároveň dochází k narovnání pozic, kdy Frost opouští úlohu nahrávače a stává se Peggovi rovnocenným partnerem. A protože se tvůrci rozhodli opustit rodnou hroudu a přenést se z prostředí anglického venkova z Jednotky příliš rychlého nasazení do amerických reálií, před samotným natáčením se vydali karavanem na obhlídku lokací, z nichž mnohé poté zapracovali do scénáře.
Mimozemský konzultant
To jim umožnilo lépe pochopit atmosféru míst, které navštíví o dovolené dva angličtí geekové Graeme Willy (Simon Pegg) a Clive Gollings (Nick Frost). Nejlepší přátelé, kteří se rozhodli splnit si svůj sen. Vyrazit do San Diega na Comic-Con. Na něm si promluví se svým oblíbeným spisovatelem a koupí pár předražených suvenýrů. S obytným karavanem poté křižují Spojené státy a navštěvují putovní místa, spjatá se science fiction a UFO tématikou.
Jsou nadšení, ale maloměstské obyvatelstvo na ně pohlíží s krajní nedůvěrou a považuje je za gaye. Náhoda jim při útěku před netolerantními starousedlíky (jejichž chování vůči cizákům se od dob Bezstarostné jízdy moc nezměnilo) přivede do cesty mimozemšťana Paula. Návštěvníka z vesmíru, který po ztroskotání svého talíře působil ve výzkumném zařízení v Oblasti 51, nacházejícím se v nevadské poušti. Tedy v místě, kde údajně před šedesáti lety přistálo UFO.
Paul se od šedesátých let stačil v americkém prostředí dobře asimilovat a jeho informace využívali vládcové světových mocností. Radil nejen exponentům americké administrativy, ale působil i jako konzultant nejslavnějšího současného režiséra Hollywoodu v době, kdy připravoval scénář o roztomile ošklivém mimozemšťanovi s kolíbavou chůzí a svítícím prstem. A nejen jeho, agent Mulder by mohl vyprávět.
Na útěku
Po čase ale pojme podezření, že ho americká vláda bude chtít prozkoumat mnohem důkladněji, než by mu bylo příjemné a před pitvou uteče. Na cestě narazí právě na sci-fi geeky ze země Jejího Veličenstva, kteří se mu rozhodnou pomoci. Autor a výtvarník komiksových příběhů o zelených hrdinkách s třemi prsy berou setkání s Paulem jako možnost jak se důkladněji seznámit s materiálem, který je předmětem jejich zájmu.
Zprvu jsou trochu zaskočeni jeho zjevením a designem, neboť ač věří na život na jiných planetách, hloubka jejich vhledu do této problematiky je formována především produkty filmového průmyslu na dané téma. Když se ale zorientují, koho mají před sebou a v jaké se nachází situaci, nabídnou mu, že ho odvezou na blíže nespecifikované místo v lese, kde si emzáka vyzvednou jeho soukmenovci, s nimiž se vrátí na svou rodnou planetu.
Že to nebude tak jednoduché, o to se postará jak dogmaticky zbožný správce kempu (John Carroll Lynch), jemuž uprchlíci nedopatřením unesou dceru Ruth (Kristen Wiigová), tak zaměstnanci tajemné vládní agentury, úkolovaní po telefonu nevrlou šéfovou. Právě oni mají přivést za každou cenu mimozemšťana zpět, aniž by bylo hlouběji rozkryto z jakých důvodů.
Popíchnutí geekovských komunit
Základní zápletka není nijak objevná a vlastně jen variuje postupy dobrodružných naháněček, komediálních roadmovie a především spielbergovských sci-fi z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, které návštěvníky z vesmíru rozhodně neukazovaly jako nebezpečí pro naši planetu. Ctí zajeté narativní stereotypy a koření je situačními gagy a slovními hláškami, o něž se stará především posádka karavanu. Ta oplývá jak citem pro timing vtipů, tak charakterovou rozmanitostí, umožňující jejich vzájemnou interakci na poli sbližování a obohacování často nesmiřitelných postojů.
Humorné situace vyvěrají z několika zdrojů. Trochu nevyužitý zůstává potenciál, který nabízel střet britské mentality s tou vládnoucí v americkém jižanském zapadákově. Dvojice homofobních buranů z bistra a motiv šerifa, který má na možnost použití služební zbraně trochu jiný názor než dvojice mírumilovných nerdů, mi přišly na rozvinutí tohoto třaskavého námětu trochu málo. Ke cti autorů ale slouží, že Američani jsou zesměšňování stejnou měrou jako obyvatelé britských ostrovů.
O poznání lépe, nebo spíš nejzdařileji, dopadlo popíchnutí geekovských komunit, schopných nekriticky uctívat své idoly a utrácet přehnané sumy za propriety typu svítících meče rytířů Jedi, které při prvním skutečném střetu ukážou svůj chimérický charakter. Ukazuje pubertální duše v dospělých tělesných schránkách, které sní o intergalaktickém erotickém zážitku se značně asexuální princeznou Leiou či přepsání svého rodného listu, kde se v kolonce otec objeví jméno astmaticky chroptícího Darth Vadera.
Tvůrci si láskyplně utahují ze sci-fi fanoušků a zároveň přitakávají jejich výlučnému postavení v hierarchii poučených uctívačů popkulturních symbolů. Spoléhají se na ně při rozehrání svých narážek na ikonická díla, jež nebudete mít problém v síti odkazů rozeznat, a pomrkáváním jim dávají najevo, že jsou jedněmi z nich.
Žánrové odkazy, citáty a parafráze si užijete pochopitelně tím lépe, čím víc filmů máte nakoukáno. Kromě Spielbergových snímků Blízká setkání třetího druhu a E.T. - Mimozemšťan tvůrci neopomenou provětrat Muže v černém, Akta X, Vetřelce či motivické jednotlivosti typu star trek-ovského Spockova pozdravu či predátorova krycího zneviditelňování.
Lidský popkulturní otisk
Nezasvěcení si popkulturní perzifláž možná užijí o něco méně a tak mohou vzít za vděk dováděním postavy mimozemšťana Paula. Při jejím vytváření a rozpohybování za pomocí kombinace počítačové animace a klasické loutky posloužil výtvarníkům jako předobraz kudrnatý komik z produkční stáje Judda Apatowa Seth Rogen (Zbouchnutá, Zack a Miri točí porno, Zelený sršeň). Ten jednání malého emzáka vtiskl charakter rolí, s nimiž je nejčastěji spojován. Svým verbálním projevem i mimikou pomohl stvořit mimozemšťana, který je cynický, požitkářský a vulgární, ale stejně tak vnitřně zranitelný a dojemný.
Kleje, nasává a když vytáhne jointa, můžete si být jisti, že po jeho inhalaci se vám otevřou takové dveře vnímání, jejichž pouhé pootevření by vám mohl závidět i Jim Morrison. Dělá to ale jen proto, že napodobuje chování, které za dlouhá desetiletí odpozoroval u lidí. Ne přímým kontaktem, ale skrze televizi a film, které mu pomohli utvořit obrázek o humanoidech, jež má před sebou.
Mluví dokonalou angličtinou a v jeho břitkých glosách, schovaných do nevybíravých slov, se zrcadlí moudrost a nadhled. Vedle svých lidských průvodců působí jako jejich starší brácha, který se rozhodl jim pomoci na cestě k uvědomění si vlastní výjimečnosti.
Katalyzátor procesu sebeurčení
Hlavní hrdinové to totiž potřebují a Paul se stává katalyzátorem jejich procesu zmužnění. Oba zůstali naivními, nepraktickými, zastydlými puberťáky, kteří se bojí poprat o své místo na slunci. Realizace vysněných plánů jim prokluzuje mezi prsty a oni se místo dopředu posouvají zpět do bezpečného a důvěrně známého světa dětských her na rytíře vesmírných bitev. V tomto infantilním prostoru se na ně nekladou žádné požadavky, na rozdíl od vnějšího světa, kde musí prokázat skutečné sebevědomí. Paul jim ho pomůže naleznout a oni prokážou vlastnosti, jež zdobí hrdiny, které uctívají.
Dramatickou proměnou projde i jejich nechtěná spolucestující, křesťanská fanatička Ruth. Setkání s mimozemšťanem otřese nejen jejím doposud pevným světonázorem, ale i její upjatou morálkou. Rychle chce dohonit všechny odříkané hříchy, což v bázlivém Graemovi, který v ní nachází zalíbení, vyvolá hotové zděšení. Milostné namlouvání začíná od dotyků a líbání, jakoby jeho oči prosebně říkaly.
Její šťavnatá, jadrná mluva se stává průvodním znakem osvobozujícího se vymanění z vlivu despotického otce, který na přítomnost zelenkavého mužíčka neumí reagovat jinak než s kulovnicí v ruce. Přitom je to právě oprsklý pidimužík, který ji zbaví jejího zdravotního handicapu. Střet Boha a evoluce jasně vítězí ve prospěch evoluce, což je poselství, které v religiózně a konzervativně orientované Americe asi nedopadlo na úrodnou půdu.
Možná přijde i… Ripleyová
Výživných partů se nezmocňují ale jen ochránci mimozemského návštěvníka, ale i jeho pronásledovatelé. Ledově chladný agent Zoil v podání Jasona Batemana (Juno, Na odstřel) minimalistickými prostředky karikuje typická gesta „mužů v černém“ různých vládních agentur. Pod úspornou mimikou a tmavými brýlemi se nezračí v jeho tváři emoce, jen narůstající napětí z každého telefonátu, jimž ho k větší aktivitě popuzuje jeho nadřízená. Té propůjčila svou tvář žánrová ikona Sigourney Weaverová v cameu, které potěší nejen příznivce vetřelecké ságy.
Vyloženě komickou šarži na sebe bere párek Zoilových neschopných pomocníků, z nichž je jeden větší ňouma než druhý. Haggard (Bill Hader) jde po kariéře a O'Reilly (Joe Lo Truglio) se svou zálibou ve sci-fi tematice je dalším do počtu přerostlých dětí, které má navíc tu nevýhodu, že se zhlédlo v agentském řemesle, na něž evidentně nemá. Způsob jejich pronásledování pak připomíná spíše klukovskou bojovku než něco, při čemž bychom pociťovali strach o život posádky karavanu.
Naplnění očekávatelného vzorce
Paul baví právě díky parodickému nadhledu, přítomnému v režijním vedení herců i celkově láskyplnému přístupu k žánru science-fiction. Oproti předchozím počinům scénáristického dua ale postrádá humor zde užitý větší sofistikovanost. A nemám tím na mysli výtku k fórům o délce mimozemských penisů či análních sondách, ty už k americkým hrubozrnnějším komediím apatowovského střihu zkrátka patří a britští komici vycházejí tomuto trendu vstříc. Spíše jde o jejich vlastní tvůrčí přístup, který mě na jejich předchozích komediích zaujal. Tam kde se dříve pokoušeli obrátit klišoidní situace naruby a představit je v novém světle, tam teď hrají více na jistotu nostalgického pomrkávání na spřízněné fanoušky, kteří přesně vědí, kterou scénu si zrovna berou na paškál.
Jakoby se až příliš obrátili čelem k mainstreamovému publiku, kterému se chtějí zavděčit. Ne podbízivě, spíš dle očekávatelného vzorce, který naplňují. Díky tomuto přístupu ve filmu postrádám větší moment překvapení, který by mne postavil do pozice neznalého, který s nadšením přistoupí na autorskou hru s referencemi k méně čitelným předobrazům, jež promícháním s jejich vlastními novými nápady vytvářejí zdání žánrového občerstvení zatuchlých schémat.
Na druhou stranu přicházejí Pegg s Frostem s počinem, který se za svůj nedospělý a nostalgicky odkazující humor nestydí a naopak ho nabízí jako součást jasně formulované životní filozofie, již bychom mohli zhutnit do sloganu „Žijme realitou, ale neopouštějme přitom své pubescentní sny, které nás formovaly!“ Rozumím.
Paul
- Žánr: Sci-fi komedie
- Původní název: Paul
- www.whatispaul.com
- VB 2011
- Scénář: Nick Frost, Simon Pegg
- Režie: Greg Mottola
- Hrají: Simon Pegg, Nick Frost, Seth Rogen, Jason Bateman, Bill Hader, Jane Lynchová, Kristen Wiigová, Jeffrey Tambor, David Koechner, John Carroll Lynch, Sigourney Weaverová
- Distribuce: Bontonfilm
- Distribuční premiéra v ČR: 09. 06. 2011