První startrekovský seriál, později označovaný jako The Original Series, vznikl v roce 1966. Do roku 2009 se tento fenomén rozrostl na šest řad televizních seriálů, deset celovečerních filmů, řadu komiksů, počítačových her, knih a parodií. Kosmická loď Enterprise a jeho posádka za tu dobu mnohokrát změnila design i kapitána, nikdy však touhu poznat tajemství vesmíru.
Chytrý způsob restartu série
Protože ale poslední filmové díly byly poněkud slabší, rozhodlo se studio Paramount, že této sáze vlije do žil novou krev. Povolalo k tomu scenáristy Roberta Orciho a Alexe Kurtzmana, stojící za sérií Transformers, a režiséra J.J. Abramse. Ti se rozhodli startrekovské universum přiblížit mladší generaci stejným způsobem, jako to před nimi udělali tvůrci série Star Wars nebo po nich té X-Men(ovské).
Ve filmu Star Trek došlo k restartu celé série a představení zcela nových dobrodružství s již známými hrdiny, ale v jejich mladších vydáních. Původně budovaná linie z předchozích deseti filmů tak byla odložena a představena nová v jiném časoprostorovém kontinuu.
Tvůrci tento restart udělali velmi chytře. Srovnání s původními seriály nebo filmy se vyhnuli tím, že vytvořili alternativní historii k již proběhlým událostem. Což jim umožňuje do dalších příběhů instalovat nové planety, lodě i mimozemské nepřátelé, ale při zachování původních postav.
J.J. Abrams nechal této sérii vše, co jí dělalo ikonickou (postavy, hlášky, původní loď), ale veškerému dění dodal novou energii, typickou pro jeho kinetický režijní styl. Věrní trekkies mu přesto vytýkali, že působivé výpravě, efektní akci a vypíchnutí vztahové chemie mezi členy formující se posádky obětoval duši původní látky.
Tedy onen politický, společenský a etický přesah díla, který v čase studené války přinášel humanistické poselství, že silovým hrozbám, ohrožujícím na planetě celosvětový mír, je třeba čelit multikulturním spojenectvím ras a národů.
Ve dvojce Star Trek: Do temnoty si tyto výtky vzal k srdci a sequelu vtiskl mnohem vážnější přesah v podobě aktuálního tématu hrozby terorismu. Terorismus je zde ukázán jako reakce na militantní chování vládních struktur a jeho ztělesněním se stává postava, známá již ze startrekovského filmu z roku 1982 s podtitulem Khanův hněv.
Objevování nových světů
Trojku už J.J. Abrams nerežíruje, ale pouze produkuje. Vydal se totiž nakopnout konkurenční ságu Star Wars. Na jeho místo nastoupil tchajwanský režisér Justin Lin, který si udělal jméno na sérii Rychle a zběsile, již kočíroval od třetího do šestého dílu. Kombinace přepálené akce a nadsázky se v akční adrenalinové sérii skvěle doplňovala, u fanoušků Star Treku ale budila trochu obavy.
Báli se, že Lin trojku „naspeeduje“ ještě víc než Abrams a že se ze série zas o něco silněji vytratí její vědecký a humanistický základ. Tyto obavy se nenaplnily a velkou zásluhu na tom má scénář dvojice Doug Jung a Simon Pegg (Paul, U konce světa), který hraje i postavu Scottyho.
Původní scénář Roberta Orciho (oba předchozí Star Treky) studio zamítlo a dalo přednost Peggově vizi. Ten se vyjádřil, že nebyl úplně spokojený s tím, že se druhý díl až příliš zaobíral bohatou historií série, místo toho, aby se snažil vyprávět nový vzrušující příběh. Také se dle něj držel až příliš blízko planety Země.
Na trojce, stejně jako předtím na dvojce, je vidět, že tvůrci výhrady fanoušků (a Pegg k nim patří) reflektují a snaží se z nich poučit. Star Trek: Do neznáma se proto vzdal sebereferenčních dějových oblouků, vydal se víc do vesmíru a v čase padesátého výročí své značky se pokusil znovu zachytit podstatu tohoto fenoménu.
Tedy ono optimisticky laděné vyprávění o výpravě za hranice lidského poznání. Tématem objevování nových světů ve vesmíru a cestování do hlubin neprobádaných galaxií Simon Pegg tlačí na trekkiovskou nostalgii. Justin Lin k tomu v první půli vyprávění dodává adekvátní vizuální obal v podobě opojných záběrů nových světů, jimiž proplouvá vesmírný koráb Enterprise.
Život posádky jako v seriálu
Chuť posádky poznávat nové světy je ale na druhé straně vykoupena jejím odtržením od zbytku civilizace. Posádka je za polovinou své pětileté mise a její členové hledají smysl své vlastní existence v ní nebo případné jiné pracovní uplatnění v rámci jejich mezihvězdné kariéry.
Zároveň je čím dál patrnější, jak je posádka v dobrém slova smyslu usazená a soudržná. Nejlépe je to znát na vztahu Kirka a Spocka, který už scenáristé netlačí do konfrontační roviny. Neopakuje se tak model z předchozích dvou dílů, kdy znovu a znovu docházelo k jejich pokusům o vzájemné porozumění. Střet rozumu a citu nebo logiky a impulzivní intuice a improvizace už byl vyřešen a přicházejí mnohem běžnější problémy. Kariérní vyhoření nebo partnerský rozchod.
Členové posádky ale především řeší problémy, které vyplývají z charakteru mise, na níž se ocitli a jež přináší svá nebezpečí. Ve trojce tak už nejde o vnitřní vývoj postav, ale o jejich reakci na události vnější v mimozemské divočině. V tom Do neznáma připomíná běžný díl seriálu z původní originální série, do nějž jen studio napumpoval 190 milionů a je to na něm samozřejmě vidět.
Tuto skutečnost komentuje sám kapitán Kirk, když ironicky poznamená, že jeho život se začal podobat seriálu. Trojka se ale za svou epizodickou strukturu vyprávění nestydí a dává nám najevo, že až skončí tato mise, začne jiná, již bude posádka muset řešit. Někomu se díky tomu může zdát, že jak konflikty uvnitř posádky, které postavy někam posouvají, tak samotná zápletka zavání rutinou, ale je to spíš přitakání jistému všednímu narativnímu mustru těchto sci-fi příběhů.
Neměnný vyprávěcí mustr
Ten se v případě Star Trek příliš nemění. Ač film v podtitulu slibuje cestu do neznáma, ocitáme se na důvěrně známém dějovém hřišti. Posádka je za polovinou své pětileté mise a na federativní vesmírné základně Yorktown doplňuje zásoby a vybírá si dovolenou. Její odpočinek ale nemá dlouhého trvání, neboť se rozhodne vyslyšet prosbu o záchranu mimozemšťanky Kalary (Lydia Wilson), jejíž loď i s posádkou ztroskotala na planetě, pokryté hustou mlhovinou.
Enterprise vyrazí její posádce na pomoc, ale ukáže se, že šlo o past ze strany zmutovaného samovládce planety Altamid Kralla (Idris Elba), který má s Federací své nevyřízené účty. Enterprise je zničena, její členové jsou zajati nebo rozprášeni do jedno nebo vícečlenných skupin.
Po zbytek filmu se pak ti, kteří unikli zajetí, budou snažit vysvobodit své kolegy a zabránit padouchovi, aby nepoužil biologickou zbraň z pradávných dob ke zničení civilního života na Yorktownu. Pomáhat jim v tom bude osiřelá obyvatelka Altamidy s bílou pletí Jaylah (Sofia Boutella), která se spřátelí se Scottym.
Sázka na interakci všech členů posádky
Ono roztroušení postav na planetě Altamid přispělo k tomu, že prostor ve vyprávění dostanou tentokrát všichni. A ne jen kapitán Kirk (Chris Pine) a první důstojník Spock (Zachary Quinto), na jejichž chemii byly první dva díly postavené. Scotty (Simon Pegg), Bones (Karl Urban), Chekov (Anton Yelchin), Nyota Uhura (Zoe Saldana) i Sulu (John Cho). Všichni se musí na nepřátelské planetě znovu sejít a vymyslet způsob, jak z ní odletět.
Simon Pegg jako scenárista na interakci postav hodně sází a z jejich civilních hovorů vytěžuje humor snímku i jeho emotivní momenty. Rozdělením týmu dochází k nové dynamice vzájemných vztahů, která se nejlépe projevuje sarkastickým špičkováním dvojice Spock-Kostra nebo akčním tahem na bránu dvojice Kirk-Chekov. Ukazuje zároveň, jak jsou jeden pro druhého nepostradatelní a že tvoří skutečně soudržnou jednotku, v níž má každý své místo.
Scotty funguje jako vtipný glosátor nezáviděníhodných situací, v nichž se posádka ocitá, jeho parťačka Jaylah si říká o místo v týmu a trochu odsouvá do pozadí Uhuru, která řeší především osobní záležitosti svého vztahu se Spockem.
Zážitek to není, dobrá zábava ano
Důraz na verbální humor kooperující, ale hašteřivé posádky odsouvá do pozadí temný podtón předchozího dílu. Justin Lin se Simonem Peggem dávají najevo, že tentokrát to má být především zábava. Jednoduchá, srozumitelná, plná efektní akce, špičkových triků a designově vypiplaných lokací a vesmírných plavidel. Toto vše se jim daří naplnit.
Zastávka v Yorktownu nabídne ukázku futuristické velkoměstské architektury. Dočkáme se hrátek s gravitací i ladné vesmírné choreografie. A pak film postupně nabírá na dynamice. Krallův útok na Enterprise připomíná robotický včelí roj, ničící ikonickou loď. Explozivní finále umocňuje píseň Sabotage od Beastie Boys. Roztřesená kamera a zběsilý střih ke stylu Justina Lina patří, stejně jako cit pro zajímavé úhly kamery.
Justin Lin se nijak výrazně neodchyluje od stylu, který nastolil Abrams. Jeho pojetí je méně osudové a emotivní a více zábavné a akční. Představuje ukázku toho, jak se dnes dělají odlehčené letní blockbustery, od nichž nedostanete víc, než čekáte.
Je to sériový produkt na zakázku, jeden příběh z nekončící ságy. Což se projevuje předvídatelnou zápletkou, epizodickou strukturou jejího rozvíjení a generickým záporákem. Fanouškovská nostalgie po starých seriálech se tu propojuje s moderním pojetím sci-fi velkofilmu. V tomto futuretru se cesta do neznáma, vstříc něčemu novému nebo neotřelému neodehrává, ale díky ironickému špičkování čím dál sehranější posádky si ji i tak užijete. Zážitek to není, dobrá zábava ano.
Star Trek: Do neznáma
- Žánr: sci-fi
- Původní název: Star Trek Beyond
- www.startrekmovie.com/
- USA, 2016
- Scénář: Simon Pegg, Doug Jung, Roberto Orci
- Režie: Justin Lin
- Hrají: Chris Pine, Zachary Quinto, Zoe Saldana, Karl Urban, Simon Pegg, John Cho, Anton Yelchin, Idris Elba, Sofia Boutella, Joe Taslim, Lydia Wilson
- Distribuce: CinemArt CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 18. 08. 2016
| Star Trek: Do neznáma |
| film |
|
7 |