Fotogalerie

Pro-Ject Stream Box S2: malý univerzální a dostupný Hi-Fi streamer [test]

Daniel Březina

17. února 2020

Pro-Ject - ale to už je známo dost let - umí nabídnout slušnou úroveň nejen u svých levných gramofonů, ale také u levných "krabičkových" komponentů. I základní streamer Stream Box S2 je skvělý pro nenáročné i soustředěnější každodenní poslouchání a výtečný úvod do toho, co pro běžného člověka znamená Hi-Fi v moderním digitálním světě.

Plusy

Atraktivní cenovka

Snadné použití (až na drobné zádrhele při změně bezdrátové sítě)

Variabilní konektivita

Slušná kvalita analogového výstupu

Možnost multiroom spojení

Minusy

Změna sítě není úplně nejjednodušší úkon

9 /10

Streamování digitálního obsahu z domácí nebo globální sítě je posledních pár let silně na vzestupu a tomu pak odpovídá i nabídka streamerů všech cenových kategorií. Do těch nejdostupnějších hi-fi vod se pustil také rakouský Pro-Ject, když představil model Stream Box S2, spadající svým pojetím a ostatně právě i cenou mezi "krabičky" s minimálním půdorysem, kterými se Pro-Ject proslavil skoro stejně jako svými gramofony.

Vzhled a konstrukce

Série S2 patří kvalitativně doprostřed firemní nabídky a dala by se označit jako dostupná technika, která už si ale zaslouží zařadit mezi hi-fi komponenty. Stejně pojatý je pak právě i Stream Box S2, přestože napříč sérií prakticky unifikované kompaktní šasi tomu nemusí napovídat. Streamer má vlastně "dlaňové" rozměry 10,3 x 12,2 x 3,7 cm (š x h x v), připočíst k tomu ale musíte externí napájecí zdroj. Ten má šikovnou formu USB portu s běžným napětím 5 V, takže lze streamer napájet i rozličnými dalšími cestami. Celé zařízení váží jen něco málo pod čtyři dekagramy, což spolu s rozměry umožňuje příliš neřešit kam přesně jej umístíte.

Pro-Ject T1: skvělý základ pro ty, kdo chtějí dostupný a kvalitní gramofon [test]

Maličká čelní plocha obsahuje jen minimum elementů, nejvýraznější je přímo uprostřed umístění USB port pro možnost pohodlného připojení datové paměti s hudbou. Abyste takto připojenou flashku nebo pevný disk nemuseli "lovit" v ovládací aplikaci, stačí stisknout tlačítko "Local" hned vedle a rozsvícení diody potvrdí načítání dat právě z USB portu. Pak je na předním panelu ještě klasické spínací tlačítko a přijímací "oko" dálkového ovládání.

Zezadu je vidět - vzhledem k rozměrům - nečekaně širokou paletu konektorů. Dominuje ethernetový port, kterému sekunduje anténka pro připojení k Wi-Fi, vešel se sem ale také linkový analogový výstup v podobě dvou cinchů nebo digitální výstup v podobě optiky. Zajímavou flexibilitu nabízí variabilní výstup, byť má podobu omezenou na 3,5 mm jack, čím na druhou stranu může posloužit třeba i pro sluchátka. Pod ním je ještě analogový linkový vstup, opět v podobě 3,5 mm jacku.

Uvnitř komponentu tepe čip ESS9023 - pracuje ve 24 bitové hloubce se vzorkovací frekvencí až 192 kHz, vlastní jsou mu jen PCM signály, což nicméně plně odpovídá cenové relaci. Čip samotný má dynamický rozsah velmi slušných 112 dB.

Ovládací aplikace Pro-Ject

Pro-Ject nabízí ke stažení pěknou a nekomplikovanou ovládací aplikaci, s níž se snadno dostanete k oblíbené hudbě, ať už je na nějakém síťovém disku, na internetovém rádiu nebo ve službách typu Spotify či TIDAL.

Ovládací aplikace Pro-Ject

Přes aplikaci také můžete vytvořit multiroom systém s až šesti Stream Box S2 (to po Wi-Fi, přes ethernet je to dokonce deset různých zón), byť tam je rozlišení limitováno na běžných 16 bit / 44,1 kHz. Dvojice Stream Box S2 může s dvojicí aktivních reprosoustav fungovat jako plně bezdrátový stereo pár, kdy každý Stream Box S2 bude mít přiřazený svůj kanál (to pokud byste mezi kanály chtěli mít víc místa a nechtěli vést delší kabeláž).

Jak to hraje

Malý streamer jsme měli možnost poslouchat ve velké předváděcí místnosti dovozce v Července, kde hrál primárně s novou řadou elektroniky Lindemann - modelem musicbook:source a dvojicí koncových zesilovačů musicbook:power 500 a musicbook:power 1000. Poslouchalo se přes AQ Passion a AQ Passion Fever a to přes kabeláž AudioQuest ze sérií Elements a Mythical Creatures. Srovnávali jsme právě se streamingem Lindemann a primárně analogový výstup, v roli digitálního transportu jen chvíli čistě pro zajímavost (i když upgrade externím D/A převodníkem samozřejmě zvuk značně posune).

Magnat Signature 503: dostupné regálové Hi-Fi reprobedny s Hi-Res zvukem [test]

Bas v "Anna" od Charlieho Hadena a Antonia Forcioneho ("Naim Sampler 6" | 2006 | Naim Label | naimcd106) byl kulatý, lehounce zdůrazněný, aby vynikl, ale pěkně vřelý a kulatý. Na tak malý a levný komponent to vůbec není špatný bas a rozhodně vám dá "víc hi-fi" kvalit co do čitelnosti nebo objemu, než byste očekávali. Samozřejmě, že to není audiofilský bas s dokonalou separací nebo sebejistým podáním struktury basu, ale ony trochu jednodušší způsoby základního hi-fi tu ze zvuku nijak netrčí.

Jakkoliv ani ve středním pásmu nehýří Stream Box S2 nějakými neočekávanými myriádami detailů, tak hlas Julie London v "People who are born in May" ("Diamond Voices of the Fifties" | 2015 | STS Digital | STS-6111140) byl slušně čistý a překvapivě příjemné, bez takové té stopy tvrdosti, kterou velmi levné komponenty někdy mívají. Zvuk je vlastně celkově hezký a v rámci své cenové relace až k nevíře bezproblémový.

1More Triple Driver BT: tříměničová sluchátka se skvělým zvukem a vyšší cenou [test]

Stream Box S2 možná nevytahuje z hudebního celku "No Matter What" v podání Xu Ganga ("Be There" | 2004 | Usher) všelijaké jemné nuance a dozvuky, nicméně nejvyšší polohy jsou vkusně zřetelné a zastoupené v přiměřeném množství a se solidním pocitem čitelnosti, bez pocitu "laciné umělosti".

Dynamika nástrojů v "Lay Down Sally" Erica Claptona ("Ultradisc II" | 1994 | MFSL | SPCD 016) byla slušná, opět živější, plnější a bohatší, než je standardem ve světě takto dostupné audio elektroniky. Hudba tepala a šlapala celkem s chutí a přestože makrodynamické orgie malý komponent nenabídne, není třeba obávat se nějaké "splihlosti" nebo "prázdnoty" a výstup už si zařazení do třídy základního hi-fi jistojistě zaslouží.

Sonos Beam: výborný kompaktní soundbar na filmy i streamovanou hudbu [test]

Poměrně komplikovaná "Clouds" od Stevea Colemana a Five Elements ("Harvesting Semblances and Affinities" | 2008 | Pi Recordings | PI33) byla až s podivem rozumně uspořádaná a čitelná, přestože celkový pocit směřuje spíše k celistvé reprodukci bez zabíhání do hlubin ambientních zvuků. To je ale naprosto v pořádku a Pro-Ject nemá sklony znít nějak chudě - naopak, bez přetvářek vám nabídne slušnou čitelnost, patřící do hi-fi segmentu.

Prostor hudební scény ve "Wolkenmeer" Beo Bockhausena ("Closer to the Music Vol. 3" | 2009 | Stockfish | SFR 357.4009.2) měl přeci jen citelný pravý a levý kanál, nicméně scéna sama nebyla roztržená a lokalizace jednotlivých zvuků byla v rámci cenové hladině naprosto korektně přesná a dostatečně samozřejmá.

Je to pak hlavně příjemná schopnost při poslechu "neřešit", s kterou Stream Box S2 zvládl zahrát i autentickou "I Love the Life I Have" Buddy Guye ("Extended Dynamic Experience 4" | 2015 | STS Digital | STS-6111145). Hudba má slušnou důraznost odspodu i slušnou celkovou čistotu a celkové ladění přitahuje pozornost k hudbě samé a nijak nevyčuhují případné limity nahrávky ani systému - je to jaksi "normální" zvuk, který muziku servíruje nekomplikovaně, rozhodně lépe, než byste v této ceně čekali.

Verdikt

Pro-Ject - ale to už je známo dost let - umí nabídnout slušnou úroveň nejen u svých levných gramofonů, ale také u levných "krabičkových" komponentů, které navzdory kompaktním rozměrům skrývají schopnosti z hi-fi světa.

I základní streamer Stream Box S2 je právě takový - má slušnou aplikaci, konektorovou výbavu širší a univerzálnější, než by se mohlo zdát a zvuk, který podtrhuje ty dobré stránky hudby a bez okatých efektů nijak nezdůrazňuje limity své ani limity nahrávek. Je to vlastně skvělý styl pro nenáročné i soustředěnější každodenní poslouchání a výtečný úvod do toho, co pro běžného člověka znamená hi-fi v moderním digitálním světě.