Osmašedesátiletý americký režisér a producent Steven Spielberg už se v mnoha svých filmech vyrovnal s obdobím druhé světové války (Říše slunce, Schindlerův seznam, Zachraňte vojína Ryana). Nyní se rozhodl pokročit v čase trochu kupředu a přiblížit události z období války tzv. studené.
Jak (ne)zabít spravedlnost
Přenáší nás do roku 1957, kdy elitní pojišťovací právník James B. Donovan (Tom Hanks) dostává nelehký úkol. V New Yorku je zadržen sovětský špion Rudolf Abel (Mark Rylance) a on je pověřen jeho obhajobou. Americká justice chce v rámci studenoválečnického přetahování se Sovětským svazem ukázat, že i zadržený špion má v zemi svobody právo na spravedlivý soud, byť američtí patrioti z řad vládních činitelů i veřejnosti pro něj žádají trest smrti bez milosti.
V první polovině vyprávění sledujeme soudní drama toho nejlepšího amerického střihu, při němž narůstá respekt, důvěra a úcta mezi advokátem a jeho mandantem. I když oba stojí na opačných stranách politické barikády, spojuje je smysl pro stavovskou čest a to, že se nechtějí zpronevěření se svým ideálům. Agent Abel nemůže zradit svou vlast, právník Donovan zas etické normy svého povolání.
Steven Spielberg přivádí na plátno hrdinu, který je variací na ikonickou postavu z tří oscarového soudního dramatu Jak zabít ptáčka (1962). Stejně jako Atticus Finch v podání Gregoryho Pecka, tak i on se rozhodne postavit rozvášněnému davu, který mu střílí do oken, vyhrožuje jeho rodině a vidí v něm v paranoidní atmosféře padesátých let „rudého“ advokáta.
Jde o postavu morální, obětavou, dobrotivou, skromnou a nezištnou, která je věrná svým zásadám i svému přesvědčení. James Donovan je ztělesněním těch hodnot, na něž je Amerika pyšná. Úcta k rodině a vlasti a víra ve spravedlnost je u něj přirozenou součástí jeho osobnosti.
Výměna zajatců
Nejde ale o figuru klišovitě kladnou až k nesnesení, o to se postarali bratři Coenové, kteří ji dovedli prodchnout svým podvratným humorem. Stejně jako dobovou atmosféru protikomunistické hysterie, závodů ve zbrojení a strachu z jaderné války, kdy dětem na školách byla pouštěna propagandistická videa s návodem, jak se zachovat ve chvíli atomového útoku.
Humor provází i dialogové výměny mezi Donovanem a stoicky klidným Abelem. Tomu nakonec jeho advokát zajistí „jen“ třicetiletý trest. Donovan už v té době jeho případ vnímá mnoha komplexněji, neboť si uvědomuje, že jeho uvěznění dává americké straně možnost vyjednávat do budoucna.
To se opravdu v případu, natočeném podle skutečných událostí a reálných osob stalo. V roce 1960 byl nad územím Sovětského svazu sestřelen americký průzkumný letoun U-2 a jeho pilot Francis Gary Powers (Austin Stowell) se dostal do zajetí.
A tehdy nastává opět čas pro Jamese Donovana, který je pověřen vyjednáním výměny obou zajatců. Něco takového nemůžu vlády obou velmocí řešit oficiální diplomatickou cestou a tak se brooklynský právník tajně vydává v roce 1961 do východního Berlína, kde byla právě dokončena nechvalně proslulá Berlínská zeď.
Před jeho příjezdem je nešťastnou shodou okolností uvězněn i americký student ekonomie Frederic Pryor (Will Rogers), za něhož se po seznámení s jeho případem rozhodne převzít při výměně také odpovědnost. Jako otec ani nemůže jinak, neboť mu mladík připomíná nápadníka jeho dcery, který je současně jeho asistentem.
V soukolí zájmů tajných služeb
Věčně trochu nastydlý právník, který nepohrdne skleničkou, v mrazivém Berlíně rozehrává svou vabank hru s vyslanci sovětské a východoněmecké vlády. Jeho žena (Amy Ryan) mezitím žije v domnění, že jel s kolegy do Skotska rybařit.
Pokud první část vyprávění můžeme vnímat jako poctu idealistickým hrdinům z klasických filmů Franka Capry (Pan Smith přichází), tak v té druhé se Spielberg hlásí k odkazu paranoidních a špionážních thrillerů a filmů noir. Ze špionského subžánru si nebere jeho moderní akční složku, ale po vzoru románů Johna le Carrého vykreslení onoho lidského soukolí, které z pozadí tahá za nitky mocenských her.
Donovan ke své misi přistupuje z humanistického hlediska člověka, kterému záleží na každém jednotlivém lidském jedinci, ale jak se ukazuje, zájem mocností je jiný. Ty se především obávají, aby vězněný špion nepromluvil. Americká strana by proto klidně obětovala onoho studenta, když se ukáže, že by to mohlo zkomplikovat původní výměnu.
Režisér zde relativizuje ony principiální americké postoje z první půle vyprávění, které musí zachraňovat a obhajovat jedinec proti systému. Zároveň tím do především konverzační hry nervů, kde se ukazuje schopnost vyjednávat, vnáší potřebné napětí, které graduje výměnou vězňů na Checkpointu Charlie a Glienickém mostě.
Humanistické poselství
Než k tomu dojde, prochází Donovan Berlínem jako paranoidním světem, plným strachu a nejistoty. Lidské životy, města a státy se v této atmosféře dělí na dvě nesmiřitelné části. To je zvýrazněno i symbolikou zdi, kdy u jedné jsou při pohledu z projíždějícího vlaku stříleni lidé, zatímco tu druhou přelézají děti v Americe jako zahradní zídku, vedoucí k domu.
Symbolika je to možná příliš okatá, ale zapadá do dojemného rámce závěru filmu, oslavujícího Donovanovo neformální individuální hrdinství. Steven Spielberg ho dává do protikladu k vrůstající paranoie na obou stranách rozděleného světa, která se projevuje válečnými instinkty. Podobně jako v Schindlerově seznamu nebo Zachraňte vojína Ryana říká, že na každém životě záleží a že je třeba mít v úctě ty, kteří k záchraně těchto životů přispěli.
Toto jednoduché humanistické poselství doprovází ukázkou špičkové kinematografie ve všech složkách. Od výpravy, kostýmů, hudby Thomase Newmana až po kameru Janusze Kamińskiho, který si pohrává se stylistickými prostředky, typickými pro film noir (hra se stíny, dlouhé promyšlené záběry).
Scénář britského dramatika a scenáristy Matta Charmana a bratří Coenů umí být napínavý, hravý, ironický i dojemný. Steven Spielberg nikam nespěchá, ale přesto si nás svým odměřeným tempem vyprávění podmaňuje. Stejně jako Tom Hanks, který v osobě právníka Donovana nabízí morálně přesvědčivou postavu, vhodnou k identifikaci. Příkladný otec, manžel, občan i zástupce své profese, který nepřestává věřit v sílu lidskosti navzdory vnějším okolnostem, které se snaží posouvat společnost k jinému modelu chování. Cítíte v tom tu paralelu k dnešku? Já ano.
Most špiónů
- Žánr: špionážní drama
- Původní název: Bridge of Spies
- www.bridgeofspies.com/
- USA 2015
- Scénář: Ethan Coen, Joel Coen, Matt Charman
- Režie: Steven Spielberg
- Hrají: Tom Hanks, Mark Rylance, Amy Ryan, Alan Alda, Austin Stowell, Domenick Lombardozzi, Sebastian Koch, Michael Gaston, Peter McRobbie
- Distribuce: CinemArt
- Distribuční premiéra v ČR: 03. 12. 2015
Hodnocení filmu: 8/10