Nekonfliktní, běžnému uchu lahodící zvukový projev
Nezpochybnitelné posílení zvuku televizorů (i velkých úhlopříček) a hutný basový základ
Vynikající prostorovost zvuku (prostorové efekty)
Podpora Dolby Atmos
Chytře nastavené uživatelské profily
HDMI a optický kabel v ceně
Občasná zvuková nevyrovnanost
Sem-tam příliš aktivní basová složka (jen pro někoho)
Nepodporuje DTS
9 /10
TCL na veletrhu IFA představila soundbar s technologií Ray Danz, kdy se nespoléhá toliko na fázový posun reprodukovaného zvuku, ale zvuk z několika měničů směřuje rovnou do stran. Tam využívá odrazy od bočních stěn.
Celý systém není tvořen jen výše naznačeným. Hlavní jednotka obsahuje centrální dialogový reproduktor pro přesnou lokalizaci objektů. Soundbar patří k hlubším. Na obou jeho koncích spatříte „prázdnotu“. I tudy vychází ven zvuk, který zadní zaoblená stěna „výřezu“ směřuje dál do stran. Základní představení jsme přinesli v bleskovce na podzim minulého roku.
Obsah balení, výbava a přípojná místa
Kromě obou jednotek si z balíku vytáhnete dva napájecí kabely, HDMI a optický kabel, soupravu pro montáž na zeď, dálkový ovladač a dvojici mikrotužkových baterií. Nechybí návod a informace o záruce. Pozitivně hodnotím přiložení HDMI a optického kabelu. Kupujícímu nic nechybí pro rychlé připojení a laik nemusí řešit, co kde koupit.
Nejvyšší model, který právě porcujeme na testovacím prkně, nese označení TCL Ray-Danz TS9030. Jednotky dodávají 3.1 kanálový zvuk. Bezdrátově párovaný subwoofer technik osadil 6,5“ měničem. Celkový maximální výkon se údajně dostává až k 540 W. Systém podporuje formáty Dolby Digital, Dolby Digital Plus, Dolby True HD a Dolby Atmos.
Pakliže hlavní jednotku otočíte a sejmete začišťovací dílec, nabídne se několik přípojných míst dělených do dvou prostorů. Vidíme páreček HDMI (1x s přívlastkem ARC – zpětný audio kanál), analogový vstup (3.5 mm AUX line-in), optický digitální vstup a USB port. USB u Ray-Danz není jen pro servisní účely. Port akceptuje úložiště pro přehrání hudby (MP3, WAV, FLAC). Neschází Bluetooth 4.2 pro streaming hudby třeba z mobilního telefonu.
Design
Tmavě šedavě-stříbrný povrch s matným přelivem u lišty, lze jinak popsat, jakožto titanovou šeď. Horní plocha skýtá prvky základního řízení v podobě (při chodu) podsvícených dotekových tlačítek s piktogramy funkcí a zcela při pravém spodním okraji sídlí označení výrobce, totiž nápis TCL. Střed čela tvoří zvukový dílec s průzvučnou tkaninou. Zbylé místo po obou stranách doplňuje zvukovodný prolis s lesklým černým povrchem. Boky svojí perforací navazují na záda, přičemž jsou dozdobeny ještě stříbrným nápisem Ray-Danz. Á propos – onen vybraný prostor neocení hospodyňky, neboť se tu jistě najde základna pro hromadění prachu, se kterým bojují.
Displej spatříme až při aktivaci. Překrývá ho průzvučná tkanina. Bílo-modro-fialové světlo LED tím dostává honosnější a méně agresivní „tečkovaný“ projev, přičemž ale nepostrádá čitelnost. Po chvilce se ale odmlčí, čímž absolutně neruší. Vypnutím do pohotovostního režimu o sobě dává vědět drobná stavová „tečka“.
Hlubokotónový bezdrátově připojitelný box oděl designér od TCL do černého hrubého plastového těla s matným výrazem. Lesklým zůstává pouze okruží bassreflexu. Kousek od něj vidno stavovou diodu párování a tlačítko pro případ selhání automatiky spojení.
Pokračování 2 / 3
Dálkový ovladač a ovládání
Zaoblený dálkáč menších rozměrů posbíral vlastně všechna potřebná tlačítka, a tak systém ovládáte skrze něj bez zádrhelů, překvapení a nadbytečných zkratek. Matný celočerný plastový povrch odolává otiskům prstů – nepatlá se. Sada jedenadvaceti černých gumových tlačítek (zdvojená, kolébková počítáme za dvě) při stisku poskytuje drobnou odezvu - cvaknutím. Příjemný povrch tlačítek mírně kazí tvrdost gumy.
Předmluva k testování
Jednoho velmi vyčerpávajícího dne jsem se pustil do testování soundbaru TCL Ray-Danz, který jsem si, ani nevím proč, pro sebe interně pojmenoval jako Raye a Bena (zastoupení TCL promine). Rayem nazývám soundbar a Benem subwoofer. Některé zvukové sestavy stejného typu jsem v minulosti (paradoxně) složitěji uváděl k životu, a tak čekal na výsledek u aktuálně zapůjčeného muzikanta.
Tu a tam jsem zaskočen skutečností, kdy mnohé aparatury nejsou schopny, řekněme, základního přednesu pro běžné ucho. Prostě to pustím a chci alespoň zhruba pociťovat jakousi „okrajovou“ spokojenost. Zvukový projektor musí plnit základní poslání, lépe pak, plnit poslání, které mu honosně předepisuje leckterý výrobce. Projev často jest spíše přáním kohosi než realitou, která osloví alespoň nenáročný dav a zprostředkuje mu očekávané. Přiznejte si, kolik z vás si tohoto plastového systému nevšimne a podívá se na něj skrze prsty. Přitom doma vám brumlá a šepotá moderní tenká telka se zvukem patřícím spíše do rodinky větších rozhlasových přenosných aparátů.
Při testování jsem do skromného prostoru zasunul hraničně velikou flešku s mnoha různorodými soubory. Systém proti ní nikterak neprotestoval. Vyhledal si ty zvukové a začalo přehrávání. Skromný informační panýlek Vám ale neposkytne jakékoliv detaily k struktuře složek.
A teď už pár slov o zvuku (den první)
Zvukovou lištu jsem přikurtoval k TV a zapojil subwoofer a soundbar do elektřiny. Ani jeden z nich není osazen hlavním vypínačem, alespoň jsem ho nikde nenahmatal. Po některých výrobcích této kategorie, kdy primární připojení bylo poměrně zvláštním oříškem s potřebou experimentovat, či někde něco doplňovat, nastavovat – tady nic. Ray se s Benem naprosto pohodově domluvili a po přepnutí na příslušný vstup začal vyvěrat zvuk. Paráda a pohoda. Hned na začátku jsem si tak v rychlosti prosvištěl pár televizních stanic, včetně hudebních a filmových, abych získal základní pocit ze zvukového pole. Takový primární polibek pro běžného konzumenta.
Následně došlo na Bluetooth a připojení k mobilnímu telefonu. Když to přeženu… u dálky systému jsem navolil Bluetooth spojení a než jsem se podíval na telefon, už bylo spárováno. Takovou rychlost a nekonfliktní připojení zvukové strojovny k mobilnímu telefonu nepamatuji. Zkoušel jsem delší čas přehrávat hudbu a mluvené slovo. Přehazoval skladby, chodil po místnosti a zvuk frčel dál. A takto skončilo prvních pár „chvil“ při testování zvukové TCL Ray-Danz TS9030 s bezdrátovým subwooferem. Až mně bylo líto, že už musím jít spát. První nástřel měl pozitivní příchuť.
Pokračování 3 / 3
.... stále o zvuku (den druhý)
Další den patřil reálnějšímu zkoumání a posouzení zvuku ve větším rozsahu a klidu, s radikálnějším a přesnějším vyhodnocením. Upozorňuji, že zapnutí TS9030 proběhlo opět nekonfliktně, a to i přes noční odpojení od napájení.
Hudební přednes se nese v příjemných, hřejivých tónech s občasným zdáním, že basy se derou dopředu více. 3.1 kanálový TCL je – dle mého sluchu – naladěn na efektní přednes filmového zvuku. Výrobce v návodu naznačuje potřebu odloučit Ray od Bena na vzdálenost minimálně třech metrů. Až budete s tímto zařízením experimentovat, schválně si vyzkoušejte, jak se projev změní po jejich oddálení. Vzdálenost a umístění se výrazně pozitivně podepisuje na kvalitě výstupu, pomyslným snížením basové neukázněnosti a širším prostorovým rozptylem, kterýžto se následně místností rozlévá v decentní lehkosti.
Nabídku čtyřech profilů TV/Boost/Movie/Music přehazujete skokově jedním tlačítkem ovladače. Zvuk navíc umravníte v hloubkách a výškách, respektive aktivujete prostorovější Vertical Surround. Pro mě je velká škoda chybějící regulace středů, anebo lépe – regulace za pomoci vícepásmového ekvalizéru. Z druhé strany jsem ocenil, jak někdo od TCL schopně, inteligentně a neagresivně nastavil režimy TV, Movie a Music. Všechny tři jsou pro mě využitelné. Jejich aplikací získáváte jinou rovinu přednesu, avšak rovinu stále se držící rozumu.
Přehrávání hudby z různých zdrojů v různé kvalitě s sebou přináší mírnou nevyrovnanost. Napsal bych... jednotlivé prvky si hrály trošičku radostněji a někdy se rozběhly méně konzistentně. Pro tyto chvíle jsem zkusil využít přehození režimů a vyplatilo se. To je nesmírně důležitý závěr. Z druhé strany jsem jindy u jiného typu hudby pociťoval slušnou přesnost (na tuto kategorii výrobků), s poměrně zdařilou lokalizací. Hlas zpěváka zněl čistě bez překrytí „dekou“. Přestože sem tam dostává hřejivější dokres, což konkrétně mně nikterak nepřekáží (v případě nesnížené srozumitelnosti). A to se zde naštěstí neděje.
Systém si dokáže poradit s běžným „televizním“ zvukem, kdy se jeho výstup stává nevtíravým, vhodným pro každodenní poslech. Překážku a bolestivé STOP vystaví DTS, což oznamuje na displeji anglickou alternativou pro nepodporovaný formát. Škoda.
Lišta nepadá do kategorie doplňků, které zapínáte jen někdy, v určité chvíli. Komu nevyhovuje občasné basové hlaholení, stáhne si ho na drobnější ducání. Naproti tomu mládež dychtící se po skleničkách tančících v obývákové vitrínce, přidá plyn a rozjede hluboké vlnobití. Při navýšené hlasitosti vibrace ošetří případné dřevěné obložení a zabíjí dřevokazný hmyz. Při testu v místnosti zhruba 6,5x4 metry jsem ve třech čtvrtinách zesílení již nevydržel, stál za dveřmi a nasazoval chrániče sluchu. Ani takto vybuzený hlaholil se nezadýchává a produkuje nezvykle (v této třídě) zdařilé tóny.
Příznivce všemožného měření a suché teoretiky upozorňuji na neuskutečnění měření. Realita měřená „na lidech“ vychází následovně… silně podrážděný soused, zvukovou dynamikou „přilepený“ na protilehlé zdi a další (mimochodem příznivce rocku), který se ptá, co to tak dobře zrovna hraje, protože on zrovna cosi podobného potřebuje. S lehce pootevřeným oknem nemusíte kupovat zařízení k ozvučení dvorku u rodinného domu.
Hlavním tahákem jest posílení prostorových radovánek. Při zkoušení Dolby Atmos jsem hloupě a škodolibě zneužil anomálie místnosti a Raye nasměřoval ohyzdně tak, aby jeden jeho bok mířil do otvoru, kde volně navazuje další místnost. Z druhé strany se nachází zeď s oknem. Výsledkem bylo reálné subjektivní zjištění. Na straně „díry“ schází část bočního dění, zbytek slyším, avšak tlumeněji.
Po korektním osazení jsem slyšel obě strany stejně důkladně v přívalech prostorových efektů, které se právě tu a tam vynořovaly. Dramatem se stalo zjištění, jak moc se zvuk byl schopen dostat vedle mě, ba dokonce občasně i za mě. To se moc často bez zadních efektových reproduktorů v této třídě neslyší. Experimentoval jsem schválně s jednotlivými, výrobcem přednastavenými křivkami, včetně aktivace, respektive deaktivace Vertical Surround.
Široký prostor nabízí více než přijatelný zážitek/poslech nejen osobě sedící v přímém středu. Zvuk svým rozložením dobře navazuje na dění v obraze a dokáže se v lokalizaci přiblížit jednotlivým prvkům. Ve své rozvernosti, bujarosti a síle dokáže držet krok s obrazem velkých televizorů. 65" úhlopříčka pro něj není problémem.
Verdikt
3.1 kanálový Dolby Atmos Soundbar TCL Ray-Danz TS9030 s bezdrátově připojeným subwooferem není navoněný kravaťák se štiplavě vysokým hláskem, housličkami a metronomem. Do obýváku přišel chlápek ošlehaný větrem s bujnou kšticí, v ruce pevně držící baskytaru. Jeho zemitý projev potěší ucho zvuku dychtivého davu, ba co víc, svým filmovým projevem a efekty zaskočí i náročnější klientelu, kterážto tuto kategorii zařízení přehlíží.
Nenechte se zmást jeho plastovějším designem. Kdo poškádlí hlasitost na vyšším levelu, dostane radikální odezvu v podobě silných zvukových vln, které stavějí na hutném basovém základu. Ne, zřetelnost mluveného slova nechybí. Jen puritán zvyklý na cinkot tahající uši a deroucí se až do mozku, posmutní. Testovaný stroj ale není stvořen pro něho. Ruce pryč! Mně chybí ekvalizér anebo aspoň čudlík ovlivňující rozměr středů. Přímé navázání na síťové služby (Spotify, Tidal…) by také neškodilo, takto je musíte streamovat přes Bluetooth. Nicméně největší bolístkou bude neochota se popasovat s formáty DTS. U takto (z)dravě sestaveného pracanta bych ho přeci jen rád viděl.
Všichni, kdo prahnete po filmovém zvuku, který dokáže efektně vibrovat, ducat a zadunět, Vy všichni, kdo potřebujete posílit mdlý zvuk zobrazovadel, zbystřete pozornost. Za celkem rozumný peníz dostáváte prostorových efektů nebojící se silový zářič. Nádavkem si na něm pustíte hudbu v příjemně hřejivém kabátku, který alespoň mé ucho rozhodně neuráží a neprovokuje. Na opakovaně se zjevující dotaz, zda jsem schopen s podobným zařízením koexistovat ve svém obýváku, odpovídám ano. Ray-Danz mě potěšil.
TCL Ray-Danz TS9030
Cena orientační: 10 490 Kč