26
Fotogalerie

AQ Passion Fever: české podlahové třípásmové Hi-Fi reprosoustavy [test]

AQ Passion Fever těží velkou měrou ze zkušeností, které firma získala při vývoji a výrobě vyšších modelů této své vrcholné řady a je to znát. Nabízí čistý, přímočaře transparentní, energický a "srovnaný" zvuk, díky kterému jakoby "mizí ze scény" a nechávají autenticky vyznít zbytek systému v čele s nahrávkou.

Plusy
Dobrý, přesný bas
Celková transparentnost
Neztrácí se ani ve větším prostoru
Energie a konkrétnost
Minusy
Vyžadují pečlivou volbu kvalitní elektroniky
9  /10

Řada Passion tvoří vrchol nabídky českého výrobce AQ už pár let, nejnověji ji doplnil limitovaný model Passion 25 k uctění výroční pěkného čtvrtstoletí od vzniku firmy, na něj opticky i koncepčně navazuje sloupek Passion Fever, ctící nicméně jinak všechny technické i estetické postupy, které se mezi firemními top modely uplatňují.

Vzhled a konstrukce

Základní tvar ozvučnice je klasický, čistě pravoúhlý, přisazená tlustá čelní stěna má nicméně profil, který "vlnkou" ve spodní části spojuje Passion Fever s vyššími modely. Stejně výmluvným poznávacím znamením značky AQ je svislý vyfrézovaný kontrastní pásek, v němž je vepsáno modelové označení. V čele jsou zapuštěny čtyři měniče, zabírající valnou část šířky i výšky panelu, v dolní části se otevírá pohled do okrouhlého a zakulaceného ústí bassreflexu.

aq-passion-fever.jpg

Záda Passion Fever jsou pak vyvedena minimalisticky, je tu jen a pouze kovová destička s dvěma páry reproduktorových terminálů a pod ní nalepený informativní štítek.

Na to, že ozvučnice má výšku vcelku skladných 100 cm, šířku 25,6 cm a hloubku 34 cm, váží poctivě působících 35,6 kg. Může za to použití sendvičové konstrukce, jakkoliv základem jsou běžné MDF profily. Potlačení parazitních rezonancí a vůbec zlepšení akustických vlastností pomáhá systém BDS - jde v podstatě o kapsy vyplněné kovovým pískem, které uvnitř skříně pohlcují energii, ta nerozkmitává panely a nezpůsobuje zkreslení reprodukce. Další zpevnění mají na starosti bytelné výztuhy a samozřejmě už jen samotná tloušťka profilované čelní desky. Z MDF je pak vyfrézovaný i bassreflexový nátrubek.

Kompletní osazení pochází z katalogu firmy SB Acoustics. Nejvyšším frekvencím vévodí kopulka typu Ring-Dome, u které výrobce říká, že má antirezonanční membránu. Následuje pětipalcový polypropylenový středotónový kónus a na něj navazuje dvojice basových membrán s průměrem osmi palců. Basové měniče používají zkratovací kroužky a větraný nástavec pro lineárnější chod a minimalizaci komprese, středotónový a basové měniče pak mají formery ze skelného vlákna a cívky z poměděného hliníkového plochého drátu.

Výrobce říká, že rozmístění měničů na přední stěně je propočítané tak, aby bylo dosaženo co nejvyrovnanější fázové charakteristiky.

Všechny součástky na třípásmové frekvenční výhybce se strmostí 12 dB / otkáva jsou pájeny ručně metodou D2D, kdy se na silné desce spojí dva konkrétní body a přenos energie tak nelimitují případná omezení plošného spoje. Pro vnitřní spojení je použita kabeláž AudioQuest Rocket 33.

Výrobce udává velmi působivý pracovní frekvenční rozsah 23 - 30 000 Hz (+/- 2 dB), nadstandardní citlivost 90 dB / W / m a nominální impedanci 8 ohm.

Měříme

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 80 metrů čtverečních, standardním zatlumením, velmi vysokým stropem a několika akustickými prvky.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

2020-03-31-TST-AQ-Passion-Fever-m4.png
Frekvenční odezva na poslechovém místě - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

2020-03-31-TST-AQ-Passion-Fever-m3.png
Waterfall

I ve velké místnosti bylo vidět, že při měření zblízka jsou Passion Fever bohaté na basech, propad kolem 4 - 6 kHz je spíše zdůrazněný blízkostí měření a charakterem prostoru v daném bodě - jak vidno na měření z poslechového místa, samotné reprosoustavy nabízí pásmo prakticky vyrovnané. Co lze dovodit, to je jistý pokles energie tweeteru mimo poslechovou osu, stejně jako bohatost energie v pásmu mezi 60 a 120 Hz nebo to, že Passion Fever mají i ve velkém prostoru plnohodnotných 40 Hz. Vokální pásmo je pak excelentně rovné.

2020-03-31-TST-AQ-Passion-Fever-m2.png
Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)
 

Naladění bassreflexu je u Passion Fever patrné někde kolem 30 Hz, celkově se průběh impedanční křivky drží nad 6 ohmy a reprosoustavy si tak naprosto zaslouženě nesou označení 8 ohm. Průběh impedance nemá žádné zřetelné nespojitosti nebo prudké změny, snad s výjimkou peaku na 4 kHz. Průběh elektrické fáze není úplně jednoduchý, ale výkyv do negativních hodnot na 72 Hz kompenzuje masivní impedanční peak, ani další průběh pak nebude znamenat zátěž pro elektroniku, která je proporční k reprosoustavám této cenové třídy.

Jak to hraje

AQ Passion Fever jsme poslouchali v showroomu výrobce, kde jsme porovnávali s Passion Teen i velkými Passion a to primárně na sestavě Arcam CDS50, Arcam C49 a Arcam P49, byť jsme zkoušeli také sestavu Lindemann musicbook SOURCE a musicbook Power 500 / Power 1000. Napájeno bylo přes AudioQuest Niagara 7000 a propojeno kabeláží AudioQuest - signálovými ze série Elements, napájecími ze série Storm a reproduktorovými z řady Mythical Creature, tedy tím nejlepším, co americká značka má.

Luxusní kontrabas Charlieho Hadena v "Anna" ("Naim Sampler 6" | 2006 | Naim Label | naimcd106) byl velmi ukázněný, na nijak dramaticky obrovský sloupek je hloubka velmi dobrá, nástroj má objem, energii i pevné, jisté kontury - přesnost je dokonce výtečná, jednotlivá brnknutí jsou od sebe oddělená a mají pečlivou artikulaci. Charakter basu by se pak dal popsat nejlépe tím těžko představitelným slovem "neutrální", protože není ani technicistně suchý, ale ani to není takový ten bas šťavnatě okázalý.

Střednímu pásmu vládne organizovaná transparentnost, vokál Julie London v "People who are born in May" ("Diamond Voices of the Fifties" | 2015 | STS Digital | STS-6111140) byl znělý, prezentovaný soustředěně a konkrétně, přičemž Passion Fever dají najevo jak všechny ty podmanivé detaily, tak ale i limity staré, byť krásně "oprášené" nahrávky. A oboje se stejným klidem, bez agrese, bez techničnosti.

Znělé nejvyšší tóny v "No Matter What" od Xu Ganga ("Be There" | 2004 | Usher) měly velmi pěkné rozlišení, neagresivní a přesto průbojnou charakteristiku, kdy jemné kovové doznívání prostě slyšíte - bez příkras, ale zároveň bez tvrdosti, nekomplikovaně a prakticky bez vlastního charakteru, který by AQ do reprodukce vkládaly.

Pod sebejistou, ale přesto nenápadnou kontrolou byl i Claptonova "Lay Down Sally" ("Ultradisc II" | 1994 | MFSL | SPCD 016). Organizovaný, přehledný není makrodynamickým hodokvasem, ale v duchu celkové neutrálnosti prostě "nepřekáží" a dynamické impulsy jsou citelné, řízené a utažené, hudba pulsuje a šlape, snadno a svižně, energicky a - lepší slovo těžko najít - naprosto "přiměřeně". Reprososutavy hrají v klidu, bez okázalosti, bez efektů, mají ale solidní, rychlé reakce a měniče zvládají udržet přesnost při nízké i vysoké hlasitosti.

Ani ve vrstevnaté, snad až místy chaotické "Clouds" od Steve Coleman and Five Elements ("Harvesting Semblances and Affinities" | 2008 | Pi Recordings | PI33) se reprosoustavy neztrácí, zvuk je krotký, informativní a věcně přímočarý. Dobrá čitelnost a solidní konkrétnost platí v basech, středech i výškách, nic není zdůrazňováno, byť Passion Fever inklinují spíše k jisté analytičnosti - extrakce detailů je v čistém zvuku zdánlivě jednoduchá a zvuk je úpravně zřetelný.

Hodně velký poslechový prostor s velmi nadstandardním odstupem od stěn i velmi výrazným rozestupem ozvučnic byl pořád - trochu kupodivu - v možnostech Passion Fever, takže "Wolkenmeer" Beo Brockhausena ("Close to the Music Vol. 3" | 2009 | Stockfish | SFR 357.4009.2) byla rozprostřená v pravolevém směru až za okraje kabinetů, bez akcentování středu stereo báze a jednotlivé tóny měly kolem sebe dostatek vzduchu. Plasticita je prostě celkově dobrá, hodná vysokých nároků poctivého high fidelity.

Rytmická a přímočará "I Love the Life I Have" Buddy Guye ("Extended Dynamic Experience 4" | 2015 | STS Digital | STS-6111145) byla technicky spořádaná, přesná a razantní tam, kde razantní být má, pevnost byla také výtečná a vůbec měl zvuk hlavu a patu, byl jasný a byl zřetelný. Není to takový ten bohatý, barevný a šťavnatý zvuk, je právě takový, jaký jej nabídne připojená elektronika a je právě takový, jaký byl zaznamenán na nahrávce.

Verdikt

AQ Passion Fever těží velkou měrou ze zkušeností, které firma získala při vývoji a výrobě vyšších modelů této své vrcholné řady a je to znát - v esteticky nezaměnitelném duchu nabízí tento poměrně kompaktní sloupek styl svých mohutnějších sourozenců, ale za zlomek jejich ceny. 

Passion Fever potřebují k úplnému vyniknutí také kvalitní podmínky (elektroniku i nahrávky), protože jinak se dozvíte v duchu celkově mimořádně neutrálního a přesného projevu o každém nedostatku. Ne snad nějak vulgárně nebo otravně, ale přesto zřetelně. Pokud je ale vše jak má být, nabízí Passion Fever čistý, přímočaře transparentní, energický a "srovnaný" zvuk, díky kterému jakoby "mizí ze scény" a nechávají autenticky vyznít zbytek systému v čele s nahrávkou.

AQ Passion Fever

Cena oficiální: 129 990 Kč

  • Zapůjčil: AQ

Technické parametry

  • Systém: 3 - pásmový
  • Impedance: 8 ohm
  • Šumový výkon: 120 W
  • Hudební výkon: 240 W
  • Citlivost: 90 dB / 1 W / 1 m
  • Kmitočtový rozsah: 23 Hz – 30 kHz v pásmu 4 dB
  • Citlivost: 90 dB / 1 W / 1 m
  • Výhybka: 12 dB / oct
  • Vnitřní objem: 61 litrů
  • Rozměry (š x v x h): 256 mm x 1000 mm x 340 mm
  • Hmotnost: 35,6 kg

Poznámka redakce: Autor je šéfredaktor magazínu HiFi Voice, článek byl převzat z HiFi Voice

Určitě si přečtěte

Články odjinud