7
Fotogalerie

Staříci: revenge road movie o vyrovnání se s komunistickou minulostí i vlastní fyzičností [recenze filmu]

Skutečným případem odplaty za komunistické zločiny inspirovaná road movie, v níž se nemohoucnost fyzická dvou starých mužů pojí s jejich pocitem nemožnosti dobrat se spravedlnosti.

Plusy
Režijní dvojice vážné téma vyrovnání se s komunistickou minulostí pojímá s jistou nadsázkou, ale především s citlivostí a empatií k oběma starým mužům.
Minusy
Pro někoho možná loudavé tempo filmu, které ale jen zrcadlí tempo obou mužů se všemi jejich fyzickými limity.
7  /10

Po červencové světové premiéře na festivalu v Karlových Varech vstupuje do kin road movie o pomstě, stáří a vyrovnání se s komunistickou minulostí i vlastními fyzickými limity. Na poli celovečerního hraného filmu debutující scenáristicko-režijní dvojice Martin Dušek a Ondřej Provazník se pro vznik tohoto snímku inspirovala skutečnými událostmi.

Potrestání zločinného komunistického prokurátora Karla Vaše

Ty jim poskytl případ hrdiny druhého i třetího odboje, tedy toho protifašistického i protikomunistického, emigranta Pravomila Raichla (1921-2002), který na přelomu tisíciletí přijel do Česka, aby exemplárně potrestal zločinného komunistického prokurátora Karla Vaše (1916-2012), zodpovědného mimo jiné za justiční vraždu generála Heliodora Píky.

Raichl poznal Vaše už za války v Československém armádním sboru u Buzuluku. Jako samopalník prošel mnoha bitvami, například o Kyjev nebo na Dukle. Po válce byl jako hrdina z východní fronty několikrát vyznamenán, ale v květnu roku 1948 už byl za protikomunistický odboj odsouzen a uvězněn na doživotí.

Vaš v té době pomáhal ve funkci prokurátora likvidovat protikomunisticky smýšlející zahraniční vojáky, zejména důstojníky z Velké Británie, kteří za války na východní frontě posílili Československý armádní sbor. Po sametové revoluci se Raichl, který v roce 2000 z rukou prezidenta Václava Havla převzal Řád Bílého lva V. třídy, odmítal smířit s tím, že by měly zůstat zločiny Karla Vaše nepotrestány.

Pocit nespravedlnosti ho přivedl k rozhodnutí Vaše demonstrativně zastřelit. Už v roce 1995 si proto do Česka přivezl svou loveckou pušku, kterou mu ale celníci na pražském letišti zabavili a vrátili až při jeho odletu zpět do USA. Druhý pokus naplánoval do nejmenších detailů na 25. února 2002, tedy na výročí komunistického puče.

Raichl jím reagoval na výrok odvolacího soudu, který zrušil předchozí trest sedmi let odnětí svobody pro Karla Vaše z důvodu promlčení jeho zločinů. Ve svých jedenaosmdesáti letech se proto rozhodl učinit spravedlnosti zadost. Ironií osudu ale pár hodin před plánovaným atentátem zemřel na selhání srdce. Podle jeho kamaráda Vojtěcha Klečky, který byl o přípravách jeho pomsty zpraven, srdce válečného veterána nevydrželo nervové napětí, plynoucí z toho aktu.

Fiktivní vyrovnání se s minulostí

Ve filmu se však tvůrci rozhodli jeho kontroverzní misi uskutečnit a dokončit. Road movie se tak v poslední třetině vyprávění mění v alespoň fiktivní vyrovnání s komunistickým zlem, v duchu Tarantinova revizionistického přístupu k dějinám, tak jak jsme ho mohli vidět ve filmech Hanebný pancharti, Nespoutaný Django a Tenkrát v Hollywoodu. Tedy jak by dějiny mohly vypadat, z pohledu uskutečnění spravedlnosti, a ne jak ve skutečnosti vypadaly.

Staříci jsou tak filmovou představou o tom, jak by mise za potrestáním konkrétního případu komunistického zla mohla pokračovat a vypadat. Dokumentarista Martin Dušek (Parta Analog, K oblakům vzhlížíme) původně plánoval, že by šla tato látka zpracovat jako dokument nebo dokudrama, ale jeho kolega Ondřej Provazník, s nímž natočil dva společné dokumenty (Poustevna, das ist Paradies, Ženy SHR), ho přiměl k hrané formě. K té má ostatně jako scenárista seriálů Mamon nebo Dáma a Král blízko.

Život Pravomila Raichla a okolnosti jeho mise posloužily tvůrcům pro vznik filmového příběhu o muži, kterému nedají spát křivdy minulého režimu. Již mu nezbývá mnoho roků života, přesto hnán potřebou pomsty kontaktuje dávného přítele Tondu, aby mu pomohl realizovat poslední akci, za pomocí níž by se s tou minulostí mohli vyrovnat.

Překážky na cestě za odplatou

Z amerického Oregonu (kde Raichl skutečně žil) přilétá na pražskou Ruzyň emigrant Vlastimil Reiner (Jiří Schmitzer), válečný veterán a bývalý politický vězeň. Je mu už hodně přes osmdesát, je připoutaný na invalidní vozík a do značné míry odkázaný na pomoc ostatních. Proto na něj už na letišti čeká Antonín Trčka (Ladislav Mrkvička), dávný kamarád z protikomunistického odboje.

Záhy vyjde najevo, že Vlasta přijel do Česka uskutečnit poslední misi svého života. Chce vypátrat a zabít komunistického prokurátora Václava Mráze, který v 50. letech v rámci vykonstruovaných politických procesů poslal na smrt či do kriminálu desítky českých vlastenců, včetně jich dvou.

Porevoluční soudy ho nedokázaly nebo nechtěly za jeho zločiny z 50. let potrestat a i od toho poslední odešel s osvobozujícím rozsudkem. Vlastimil přemluví Antonína, aby mu s akcí pomohl. Tonda si vypůjčí od vnuka starou obytnou dodávku a upraví ji tak, aby se v ní mohl Vlasta pohybovat. Oba starci vyrážejí na pro ně velmi obtížnou cestu za odplatou.

Stejně jako ve skutečnosti, i ve filmu je Vlastovi zabavena na letišti zbraň, kterou jí chtěl uskutečnit. Shánění té náhradní pak tvoří jednu z překážek při uskutečnění jejich mise. Váhavější Tonda není o jejím smyslu tak docela přesvědčený, ale z oddanosti ke starému přátelství se do ní zapojí. A stává se jejím praktickým realizátorem, zatímco imobilní Vlasta jejím mozkem.

Zdolávání překážek na cestě k dosažení spravedlnosti má úsměvnou podobu v tom, jak staříci obcházejí zákony a pravidla ve snaze získat nejprve karavan a poté zbraň, ukrytou na cizím statku. Tonda přitom prokazuje kutilskou zručnost i nápaditost, jak obelstít druhé, včetně vlastních potomků. Pátrání po objektu jejich odplaty s sebou nese množství zastávek, které vyjevují jejich vlastní omezení, dané věkem.

Loudavé tempo filmu

Nemohoucnost fyzická, především u Vlastimila, jemuž Tonda slouží nejen jako řidič, ale i jako pečovatel, se tu pojí s pocitem nemožnosti dobrat se spravedlnosti, který staříky vede k jejich zoufalému činu. Tělesné limity obou mužů pak ukazují, jak je pro ně tato jejich odyssea fyzicky bolestná.

Každý krok a pohyb těla, přesun z vozíku do auta či do vany, problémy při vykonání hygieny, obtížné zdolávání schodů v případě Tondy, ve všech těchto úkonech cítíme jejich nezdolnost a odhodlání, i když jim tělo říká, že by to měli radši vzdát. Je v tom i kus klukovské touhy po dobrodružství a dokázání si, že každá aktivita je lepší než odevzdané dožívání v domově důchodců.

Od jejich fyzické mobility se odvíjí i loudavé tempo filmu. Režijní duo nás nutí dlouhé minuty sledovat běžné úkony, které by zdravému člověku zabraly sotva pár vteřin. Nacházíme v tom jistou blízkost s Eastwoodovým posledním filmem Pašerák, kde hlavní hrdina stařeckou šouravou chůzí a vyzáblým tělem upomínal na svůj věk.

Empatický přístup

Tempo filmu ale jen kopíruje tempo dvou starých mužů, kterému se to filmové empaticky přizpůsobuje. Oba staříci už vědí, že nemají co ztratit a jejich cesta za pomstou či zadostiučiněním se pro ně stává i jejich vlastní cestou za vykoupením.

Věci, které v minulosti prožili, je utvrdili v jejich zahořklosti a umanutosti, to hlavně v případě Vlasty. Jaká ta minulost byla, film příliš nevysvětluje, protože by to každému mělo být jasné. V tomto ohledu tvůrci diváka rozhodně nepodceňují.

Zaměřují se více na porevoluční společnost, která už má jiné starosti než vyrovnání se se zločiny padesátých let. Ony tu ale zůstávají a jsou s nimi konfrontovány nejen jejich oběti v podobě obou staříků, ale i prokurátorova dcera, která je nucena zaujmout postoj vůči svému otci.

Způsob zúčtování s nimi odkazuje k žánru revenge filmů, který se tu pojí s žánrem road movie o cestě, jež se pro oba muže stává sama o sobě cílem a hořkou komedií o stárnutí, přátelství a fyzických strastech pozdního věku. Osmdesátiletý Ladislav Mrkvička a devětašedesátiletý Jiří Schmitzer ho nezakrývají.

Jiří Schmitzer vráskami a jizvami na těle, které zrcadlí všechny prožité příkoří, ho naopak za pomocí make-upu zvýrazňuje. Nemilosrdný plukovník svým vrásčitým charisma zároveň dává najevo, že ho v jeho cestě za odplatou nemůže nic zastavit. Oba herci tu podávají výborné výkony, které budou určitě minimálně registrovány při nominacích na České lvy.

Režijní dvojice vážné téma vyrovnání se s komunistickou minulostí pojímá s jistou nadsázkou, ale především s citlivostí a empatií k oběma starým mužům. Zamýšlí se nad hodnotovým světem hrdinů druhého a třetího odboje, jimž touha po spravedlnosti neumožňuje smířit se s jejím nenaplněním. Akt odplaty se tu stává způsobem, jak se vyrovnat s absencí vymahatelnosti práva a současně jak důstojně uzavřít své životy. A vyslat tím současně vzkaz mladší generaci, že zemi, která zapomíná na svou neblahou minulost, se snadno může stát, že si ji brzy zopakuje.

Staříci

  • Žánr: road movie
  • www.cinemart.cz/filmy/starici
  • Česko / Slovensko, 2019
  • Scénář: Martin Dušek, Ondřej Provazník
  • Režie: Martin Dušek, Ondřej Provazník
  • Hrají: Jiří Schmitzer, Ladislav Mrkvička, Dušan Kaprálik, Milena Steinmasslová, Michal Suchánek, Pavel Batěk, Marika Procházková
  • Distribuce: CinemArt
  • Distribuční premiéra v ČR: 17. 10. 2019

Určitě si přečtěte

Články odjinud