V předposledním dílu špuntového seriálu změří síly Beyerdynamic DTX 50, JAYS j-JAYS a Koss KEB24.
Kapitoly článku:
Velký srovnávací test špuntů se pomalu přiblížil svému závěru. V minulém díle se snažily AKG K324P, Denon AH-C551 a Creative Zen Aurvana přesvědčit o svých kvalitách kritické uši a oči testovacích nadšenců. Dnes se podobného úkolu zhostí další tři modely – Beyerdynamic DTX 50, Koss KEB24 a JAYS j-JAYS. Příští týden vzejde konečné pořadí ze všech dosud testovaných špuntů. Čtenáři, kteří se těšili na rozšíření o další modely, budou pravděpodobně zklamáni. O svých vytoužených modelech si v této sérii bohužel nepřečtou, jelikož do svátků nerušeného poslechu nezbývá dostatek času pro řádné otestování. Snad někdy příště.
Jméno a příjmení? JAYS j-JAYS
Nejprve podrobím popisu špunty od nejmladšího (z této trojky) a pro někoho možná i nejméně známého výrobce sluchátek švédského JAYS. Model j-JAYS zaujímají v sortimentu výrobce nejnižší příčku v žebříčku IEM a co do vzhledu také nejkonzervativnější. Tělo sluchátka je viditelně spojeno ze dvou částí, které po přesném zapadnutí utváří dojem polokoule podobné např. té u AKG K324P. Rozdílem je mnohem menší usměrňovač zvuku a zároveň i držák průsvitného a zčásti i průhledného nástavce. Stejným způsobem jako u AKG designéři vyřešili i vstup přívodního kabelu a pryžovou ochranu proti snadnému zlomení. Zadní část se může pochlubit zeleným (v této bílé barevné variantě) logem výrobce, pod ním pak písmenem pro určení správného ucha.
Průřez přívodního kabelu má identické hodnoty jako K324P, platí tedy stejné výroky o průměru i pružnosti. Zvláštností je nestejná délka žilek pro pravý a levý kanál. Pravá žilka má o jeden centimetr více. Pravděpodobně se bude jednat o kusovou vadu, která nemá na funkčnost žádný vliv.
Dvojčata Koss KEB 24 a Beyerdynamic DTX 50
Po AKG K324P, jež mají stejnou vnější konstrukci jako například Sennheiser CX 300, přichází další dvojníci a tentokrát od výrobců Koss a Beyerdynamic. Osobně tomuto trendu nefandím a konkrétně u Beyerdynamic bych čekal větší snahu o odlišení, pořád ale platí, že podstatné je především to uvnitř. Tvar plastové schránky je kulovitý a podlouhlý, směrem k části, která leží blíže uchu, se rozšiřuje až na velikost středního nástavce. Beyerdynamic zvolil jednu barvu celého těla. Koss část na vnější straně barevně odlišil, což působí přitažlivějším dojmem. Pokud se na špunty podíváte po směru zvukového vlnění, spatříte ozvláštnění v podobě lesklého terčíku s malým otvorem uprostřed.
Koss zvěčnil svůj název na tmavé části těla sluchátka, zatímco u Beyredynamic zvolili méně nápadné provedení na gumové ochraně kabelu u vstupní části. Přívodní kabely jsou identické jak v části konektoru, tak v asymetrice provedení, délce, pružnosti i průměru. Rozhodně bych a zcela jistě nejen já, ocenil větší průměr. Místo náchylnější k poškození jsem neobjevil.
| Konfrontace konstrukce |
Čistě po stránce vzhledu vyhrávají dvojčata Koss/Beyerdynamic, prohrávají ale s větší náchylností na poškození kabelu. U j-JAYS mne trochu zklamal plast, který působí laciným dojmem. Do místa slícování jednotlivých dílů se navíc lehko dostává špína, na bílé variantě je pak samozřejmě snadno vidět. |
| Názor Tomáše a Petry |
Moc nemusím bílou barvu, ale k j-JAYS mi celkem sedí. Odpudivě působí bílá u Beyerů, možná je to dáno velkým kontrastem k černým náušníkům. Hezky vypadají Koss KEB 24, kde je elegantně skloubena černá a stříbrná barva, navíc na tvarově povedeném tělu. Pevněji působí kabel u j-JAYS. Líbí se mi nestejně dlouhý kabel u Koss a Beyerdynamic, což skvěle poslouží při častém vyndávání sluchátek z uší. Delší část je vedena za krkem a po vyndání se o něj opře a zavěsí. Odpadá tak problém: „kam s ním“. Po stránce vzhledu bych si vybrala j-JAYS. Ty zelené detaily mě prostě dostaly. |
Zašpuntovaný a vyšpuntovaný
Na adresu komfortnosti špuntů toho již bylo řečeno mnohé, takže rovnou k věci. Střední nástavce u všech modelů mi poskytly nejlepší podmínky pro pohodlný poslech se správnou izolací. Po dlouhodobém testu mi u dvojky KEB24 a DTX 50 začalo ucho naříkat. Jejich nástavce lépe vyplnily ušní prostor, což mělo pozitivní i negativní hledisko. Přilnutí větší plochy ke zvukovodu zvyšuje izolační schopnosti, bohužel také vedlo ke zvýšení svědivého pocitu. U j-JAYS se k mému překvapení nic podobného nestalo. Možné vysvětlení existuje v podobě alergické reakce, takže tento jev nelze brát v absolutním měřítku.
Nasazování proběhlo znamenitě, ale snadnější bylo u švédského modelu. Ten poskytoval v uchu také větší jistotu, bylo jej možné především díky menším rozměrům zasadit o něco hlouběji. Při pokusu o vytáhnutí za kabel, šla dvojčata ven prakticky okamžitě. Stejnou silou odolávaly j-JAYS déle a bylo cítit, že ven se jim opravdu nechce.
| Konfrontace pohodlí |
Dá se předpokládat, že JAYS j-JAYS poskytnou větší pohodlí širší obci posluchačů. Je to dáno především menšími rozměry, i pro rozdílné uši přijatelným tvarováním těla a menším dutým výstupem. I pro mé ucho byly jednoznačně přijatelnější. Kossy a Beyery sekundují jen s malým rozdílem. V uchu jsou také příjemné, jen po delší době působí zmiňované svědění. |
| Názor Tomáše a Petry |
Neměl jsem žádný problém ani s jedním typem. Všechny mi v uchu seděly výborně a byly komfortní. Asi jen pocitově posunu j-JAYS před zbylé typy. Menší rozměry umožňují jednodušší zastrčení do zvukovodů. V mých uších jednoznačně nejlépe seděly „džejsky“, přisuzuji to miniaturní velikosti a celkovému tvaru. Koss a Beyerdynamic již tak pohodlné nebyly, ale pořád je to na bezproblémové míře. |