Na návštěvě v ČT Brno

Mezi média, která formují naše názory největší měrou, patří televize. Zpravodajské pořady přinášejí informace o událostech, které se staly před pár hodinami, nebo se dějí přímo v tuto chvíli. Sledujeme sportovní přenosy snímané z mnoha kamer obohacené o zpomalované záběry nejzajímavějších akcí a také předpověď počasí se spoustou animované grafiky. Většina takových programů by nebyla ještě před pár lety bez moderní techniky možná. Příležitost nahlédnout do televizní kuchyně a dozvědět se jak to v současné době chodí při zpracování zpravodajských a sportovních pořadů jsem měl při návštěvě České televize Brno

Krátká historie ČT Brno

V roce 1961 bylo založeno televizní studio v Brně s několika málo prostorami v budově Typosu. Postupně se rozrůstalo a vysílalo především zpravodajské a zábavní pořady. Zprostředkovávalo také sportovní přenosy a televizní vstupy z brněnského výstaviště.

V současnosti sestává studio ze tří center (Centrum dramatické, divadelní a zábavné tvorby, Centrum dokumentární a hudební tvorby a Centrum náboženské tvorby), dvou zpravodajských pracovišť (Redakce zpravodajství a Redakce sportu) a zaměstnává přes 240 pracovníků. Kromě zábavných pořadů, jako je Manéž Bolka Polívky nebo Banánové rybičky, studio natáčí i pohádky (Lotrando a Zubejda, Sedmero krkavců a další). Asi nejznámějším počinem ale jsou populární Četnické humoresky, ambiciózní seriál, který je se svými 39 epizodami natáčenými během 9 let největším projektem brněnského studia.

Zpravodajské pořady

Televizní postprodukce se dá hrubě rozdělit na dvě oblasti, oblast zpravodajskou a filmovou. V dnešním článku se budeme věnovat tomu, jak to v ČT Brno chodí ve zpravodajství, o čemž jsem se bavil s Jaroslavem Rásochou, střihačem, který se podílel mimo jiné na vzniku všech dílů Humoresek, a také s Martinem Kalmusem z technického oddělení České televize Brno.

Akvizice materiálu

Na počátku je kamera, samozřejmě. V případech sportovních přenosů i zpravodajských relací ze studia se zpravidla jedná o větší množství kamer, které jsou napojeny na režii (v přenosovém voze nebo ve studiu).

Ovládací panel v režii umožňuje on-line střih přepínáním mezi jednotlivými kamerami, přidávání efektů i vstup pro předprogramované animované sekvence. Výstup režie se zaznamenává na finální médium (zpravidla Digital Betacam), případně se rovnou živě vysílá. V případě že bude živě vysílaný pořad dále zpracováván například pro potřeby dokumentu, dochází také k archivaci záznamu některých kamer na Digital Betacam pásky nebo na HDD.

Při reportážích natáčených v terénu je zdrojem obrazu zpravidla jen jedna kamera. Natočí se pár záběrů z „místa činu“ a několik pokusů o komentář novináře. Natočením komentáře na kameru však práce reportéra zdaleka nekončí. V podstatě zde všechno teprve začíná.

Zpracování reportáže a redakční systém

Záznam se z terénu přenese do studia, kde je obsah kazety nahrán do počítače jak v plné kvalitě (DV), tak ve formátu MPEG-1 pro náhledy a předzpracování. Pro nahrávání ze všech typů médií slouží v ČT Brno specializovaná místnost s nepřeberným množstvím rekordérů propojených centrálně, takže lze mimo jiné kopírovat obsah kazet mezi libovolnými zařízeními.

Po nahrání záznamu na počítač se provede rychlý výběr důležitých pasáží pomocí specializovaného software Avid MediaBrowse System. Soubory jsou od této chvíle uloženy, včetně značek určujících vybrané pasáže, na síti se 100Mbitovým připojením v produkční části systému se sdíleným prostorem 2,5 TB.

Sem mohou přistupovat střihači z libovolných z pěti střižen postavených rovněž na Avid technologii. Díky propojení přes ATM síť lze v brněnském studiu pracovat i s reportážemi z Ostravy či Prahy. O data se v produkční části systému stará Avid Launcher, v Brně se sdíleným prostorem přes 2,5 TB. Reportáží je ale mnoho a proto jsou na diskovém poli data uchovávána maximálně 14 dní.

Po zpracování záznamu střihačem do finální podoby je pro vysílání nutné vybavit reportáž v redakční části jak informacemi pro čtecí zařízení, tak titulky. Ty ale nejsou přidávány do obrazu, ale díky indexování reportáží unikátním kódem mohou být uchovávány zvlášť a s obrazem jsou smíchány až při samotném vysílání. Tím, kdo vkládá informace do redakční části prostřednictvím Avid iNews je obvykle reportér. Poté jeho účast na celém procesu končí, reportáž je přichystána na vysílacím serveru.

Vysílání zpravodajství

Během živého vysílání projde vedoucí vydání bodový scénář a zkontroluje, zda jsou všechny reportáže připraveny, případně v jakém jsou aktuálně stavu. K ruce má ještě jednoho zaměstnance pro obsluhu titulků a dalšího pro obsluhu videoserveru. Mnohdy se ale stává, že některé „horké“ zprávy se teprve zpracovávají ve střižně i když už se začalo s vysíláním. Pak je nutné položky v bodovém scénáři prohodit, aby se získalo drahocenných pár minut pro dokončení střihu. Díky technologickému zajištění jsou tyto změny snadné. Není třeba měnit pořadí titulků a obsahu čtecího zařízení, jako tomu bylo kdysi v dávné minulosti. Dnes se o to již postará videoserver.

Z Brna se přímo vysílá pouze živé zpravodajství a každý druhý týden Dobré ráno, ostatní pořady se k vysílání vozí pravidelně na kazetách do Prahy. Veškerá produkce České televize Brno se v současné době natáčí a vysílá v PALu. ČT se však chystá koupit komplet výrobní řetězec ve formátu HDCAM pro natáčení ve vysokém rozlišení. Za jak dlouho bude ale i v českém veřejnoprávním éteru běžet HD signál, to je ještě ve hvězdách.