Jamo DS7: stylový 2.1 BT reprosystém s aktivním subwooferem [test]

Pamatujete nepřehlédnutelnou vlajkovou loď dánských Jamo, model R909 s otevřenou ozvučnicí? Jeho čas už sice pominul, ale koncepce žije dál - trochu paradoxně na úplně opačném konci firemního katalogu, v podobě stolního lifestyle modelu DS7, který je miniaturou R909, byť kvůli opravdu malé velikosti musí být doplněný subwooferem, který ale slouží vlastně jako kompletní centrum pro tento aktivní 2.1 systém.

Vzhled a konstrukce

Satelity tohoto systému nesou známé tvary - ozvučnici tvoří vlastně jen deska, kterou na základně a v mírném záklonu drží skobovitě zahnutý prvek v zadní části. Na základně jsou dva maličké šroubovací terminály a to je vše. Na pohled vypadají dobře, při bližším osahání tu vládne plastik, ale na danou třídu s naprosto dostatečným vkusem,tedy bez problémů.

atelity DS7 jsou skladné - 30,5 cm na výšku, 10,2 cm na šířku a 8,9 cm do hloubky, každý přesto váží 1,7 kg. Podle vzoru velkého modelu tu najdete tři měniče - pro výšky měkkou kopulku o průměru 2 cm, pro středy a basy dvojici papírových membrán o průměru 8,7 cm. O pohon se starají neodymové magnety.

Dali Spektor 1: malé, levné regálové reprobedny [test]

Tyto kompaktní satelity doplňuje subwoofer, v jehož ozvučnici kraluje do strany mířící woofer s průměrem 20 cm. Ozvučnice je elegantní, lesklý přední povrch indikuje svítícím logem Jamo stav systému, bohužel tu není třeba žádný ukazatel hlasitosti nebo navoleného vstupu, což vám může trochu zkomplikovat život.

Skříň o hmotnosti 7,9 kg má rozměry 25,4 x 30,5 x 38,1 cm a skrývá nejen elektroniku pro subwoofer, ale celé zázemí systému. Jsou tu také uloženy tři zesilovací moduly - 60 Wattů pro basy, 30 Wattů pro každý ze satelitů. Na zadní straně skříně je i konektivita - optika a klasický analogový pár cinchů. Dost možná primárním připojením ale bude dostupný Bluetooth.

Jsou tu samozřejmě i drobné, ale solidní terminály pro každou reprosoustavu, pomocí dvou otočných prvků můžete regulovat celkovou hlasitost i podíl basů - velký problém je, že ani jeden z prvků nemá limit "od - do", takže jimi můžete libovolně točit kolem dokola, čímž bez ukazatele v praxi nikdy nevíte, kde zrovna jste a nastavit kýženou hlasitost je prostě k vzteku, stejně jako vyladit adekvátní podíl basů. Krom toho, že kroky hlasitosti jsou zoufale nekonzistentní (buď systém šeptá, nebo řve), když do hry pak v reálu vstoupí dálkové ovládání (mimochodem, krom jisté plastikovosti pěkné a přehledné), reguluje hlasitost ještě jinak nastavenými kroky, které ale také zdánlivě postrádají "normální úroveň" a umí nastavit buď potichu nebo nahlas. Než si systém sladíte, bude to prostě chvíli trvat.

Magnat Tempus 77: nenáročné, dostupné sloupové reprobedny [test]

Výrobce udává jen jednoduchý údaj o frekvenčním rozsahu 20 - 20 000 Hz, bez udané tolerance, nicméně pro takto koncipovaný systém toho vlastně asi ani mnoho vědět netřeba.

I když jsme malé satelity zkusili tak trochu "ze sportu" připojit i ke klasickému zesilovači, je cítit, že DS7 je odladěný celek, který není dobré dělit - jednak kompletně ztratíte basovou složku, jednak máte stále pocit, že plný výkon běžného zesilovače satelity nemůžou dlouho ustát.

Měření

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.

Na to, že jde o miniaturní a dostupný systém, není naměřená křivka vůbec špatná - červená linka ukazuje frekvenční charakteristiku satelitů, kde za zvláštním chováním na úrovni kolem 2 kHz nestojí místnost, ale skutečně chování reprosoustav - větší či menší "vlnku" jsme naměřili ve třech různých místnostech. Jinak ovšem klobouk dolů - tak maličké měniče v otevřené ozvučnici měří od 180 do 20 000 Hz (s výjimkou excesu na 2 000 Hz) naprosto rovně. Černá linka pak ukazuje subwoofer, jen lehce energičtější v pásmu "hezkého" basu kolem 60 - 80 Hz a s nástupem na hladině kolem 40 Hz - to je na takhle koncipovaný systém vlastně výtečné, součet obou křivek pak zajistí navázání bez propadů a hrbů. Vlastně je to na lifestyle systém této třídy bez aktivní kompenzace akustiky pomocí DSP vynikající.

Impedanční křivka (červená) patří pochopitelně jen pasivním satelitům; je vidět, že se v pásmu kolem 200 Hz drží jen tak tak nad hranicí 3 ohm, nicméně vzhledem ke spojení s aktivním subwooferem, který je napájí je to vlastně trochu jedno. Od 200 Hz je vlastně kultivovaný a nenáročný i průběh elektrické fáze.