V minulém díle našeho seriálu Sluchátkový svět pod drobnohledem jste se dočetli o nejrozšířenějších konstrukcích, dozvěděli jste se něco málo z historie a technických parametrů. Dnes se budu zabývat sluchátky po stránce vzhledové, přesněji řečeno popíši a vysvětlím jednotlivé druhy podle držení v uších a na uších. Bez povšimnutí nezůstane ani otevřená, polouzavřená a uzavřená konstrukce.
Místa sluchátkového odpočinku
Sluchátka lze podle umístění v uších či na uších rozdělit do tří hlavních kategorií, jejichž názvy vznikly spojením dvou latinských výrazů v jeden. První část označení určuje, kde se sluchátka v oblasti ucha přesně nachází, druhá znamená v překladu ucho (latinsky auris). Pokud tedy někde uvidíte označení např. supraaurální, lehce již za pomoci slovníku, potažmo znalostí odvodíte, kde mají mít sluchátka své stanoviště.
Intraauralní sluchátka. Již název napovídá, že se vsazují do zvukovodu ucha. Rozlišujeme dva typy, prvním jsou tzv. pecky (ear-bud) a druhým špunty (canalphones, in ear monitor).
Pecky spočívají na vyústění zvukovodu. Nejčastěji mají kulovitý tvar, aby co nejlépe držely v uchu a nevypadávaly. Zvukově nebývají příliš vydařené, což není vzhledem k často nízké ceně překvapením. Co naprostou většinu pecek spojuje, je nedostatečné výškové a basové pásmo. Středy tato sluchátka sice reprodukují v celém pásmu, nikoli ale tak, jak by se slušelo a patřilo. Přesným popisem budiž věta: "Basy neumím, výšky taky ne, za to středy pěkně zkresleně." Bývají zdarma přidávány k přenosným přehrávačům hudby a jejich určení je podle popisu zřejmé - nenáročný posluchač.
Na prvním obrázku AKG K 314 P, vzhledem k pořizovací ceně zvukově nadprůměrné pecky. Vedle Sennheiser MX350 a MX55 Street
Běžné špunty jsou podobného tvaru jako pecky, mají však navíc ještě dutý výstupek, na kterém je nasazen nejčastěji molitanový nebo gumový nástavec sloužící k utěsnění zvukovodu. Záměrně jsem použil slovo běžné, neboť existují i speciální špunty. Jejich odlišnost spočívá především v kvalitě reprodukce a tvaru, který je odlit podle ucha budoucího majitele.
Zleva Koss The Plug, M-Audio IE 30 a Sennheiser CX 300
Nejznámějším zástupcem vyrábějícím sluchátka na zakázku je firma Ultimate Ears. Nabízí několik doslova „konfigurovatelných“ modelů. Kromě barvy samotných sluchátek lze zvolit i barvu kabelu, díky čemuž můžete naplno realizovat své fantazie. Za komfort a exkluzivitu se platí, nejinak je tomu i v tomto případě. Model UE – 10 Pro stojí kolem 30 tisíc korun, což značně vymezuje cílovou skupinu uživatelů.
Ultimate Ears UE - 10 Pro
Špunty se pyšní především velmi dobrou izolací a to především směrem k posluchači. Zvukově mohou být jak podprůměrné, průměrné, tak i excelentní. Existují totiž i dvoupásmové, dokonce i třípásmové modely nabízející zvuk na vysoké úrovni. Tyto modely jsou však určeny náročným posluchačům, kteří nemají hluboko do kapsy, cena se totiž může vyšplhat velice vysoko!
Pozor: Izolace některých typů je opravdu výborná, což může být v silničním provozu problémem. Lehko může dojít k přeslechnutí blížícího se automobilu a příjemný poslech skončí tragedií. Hlasitost nastavujte co nejnižší a mějte na paměti, že máte omezenou schopnost slyšet. Neplatí to jen pro špunty ale všechny typy sluchátek!
Supraaurální sluchátka, neboli shora ležící, spočívají přímo na ušním boltci. Rozměr náušníků nepřesahuje velikost ucha, je pokryt molitanem, či jiným měkkým materiálem. Nejčastěji můžeme tuto konstrukci spatřit u přenosných typů, není to však pravidlem, protože jsou takto pojaty i některé typy domácí. Tento systém umožňuje dosáhnout překvapivých zvukových kvalit, vzhledem možnosti dostatečných rozměrů měniče. Není samozřejmě pravidlem, že každá supraaurální sluchátka jsou vydařená, existují velmi povedené výrobky ale také podprůměrné.
I když se to na první pohled nezdá, i Sennheiser HD465 patří mezi supraurální sluchátka
Do této kategorie se také řadí dnes již legendární výrobek firmy Koss. Správně možná usuzujete, že se jedná o přenosná skládací sluchátka Koss portaPro. První modely se začaly prodávat již roku 1984 a od té doby nedoznaly větších změn. Reprodukce je vzhledem k rozměrům měničů fenomenální. Donedávna neměla portaPro konkurenta ve stejné cenové kategorii, firma Sennheiser ale přišla s důstojným protivníkem téže konstrukce a podobných rozměrů – PX100.
Koss portaPro po boku rivala Sennheiser PX100
Circumaurální sluchátka volně či těsně obepínají celý ušní boltec. Circumaurální systém umožňuje přirozené šíření zvuku a vytváří velmi dobrou mikroakustiku. Nejhojněji se používá u domácích audiofilských a profesionálních produktů. V poslední době si ale tuto konstrukci oblíbili i výrobci levných sluchátek. Náušníky jsou běžně vyráběny z textilu a koženky. Dražší typy je mají pokryty velurem a některé luxusní dokonce pravou kůží.
Circumaurály napříč cenovými kategoriemi. Sennheiser HD 201, Beyerdynamic DT 660 a Sennheiser HD 600
Velikost měniče není ničím limitována, a tak není problém vyrobit sluchátka s precizní reprodukcí. Zvuk může tedy dosáhnout špičkových kvalit, stejně tak se ale můžete setkat s naprosto podprůměrnou reprodukcí. Některé modely mají i výborné izolační vlastnosti. Míra izolace je závislá na přítlaku mušlí, použitém materiálu náušníků a v neposlední řadě také tvaru hlavy. Hlavní nevýhodou tohoto typu je zvětšené pocení uší.
Je otevřeno nebo uzavřeno?
Jiným způsobem lze sluchátka dělit podle konstrukce mušlí. Přesněji řečeno na základě jejich otevřenosti, resp. uzavřenosti.
Uzavřená sluchátka mají vnější strany mušlí tvořeny zvukově neprůchodným materiálem, většinou plastem, může to ale být i dřevo, kov atd. Tato konstrukce nabízí vynikající izolační schopnosti. Posluchač není do určité míry rušen okolními ruchy a okolí je na oplátku izolované od něj.
Uzavřené modely Audio Technica ATH A700, Beyerdynamic DT770 a Koss MV1
Uzavřená konstrukce má dvě podstatná negativa. Měnič nereprodukuje zvuk jen směrem k uchu, ale i na opačnou stranu směrem ven. Nemá možnost volného šíření do prostoru, narazí na neprůchodnou překážku a odrazí se zpět. U levných uzavřených sluchátek se to ve finále projeví na celkové reprodukci v podobě jakéhosi "kelímkového zabarvení". Výrobci dražších modelů se tento neduh snaží odstranit, není to však jednoduché a levné. Druhým negativem je úbytek basů, který je způsoben neschopností dostatečného vychýlení membrány. Toto může být kompenzováno alespoň malým otvorem, který zajistí možnost "dýchání".
Otevřená jsou z vnější strany mušlí zvukově průchodná, tvořená nejčastěji kovovou, či plastovou mřížkou. Tato konstrukce umožňuje dosáhnout přirozeného zvuku ve všech frekvenčních pásmech, a tak je používána i u audiofilských modelů. Zvuk nenaráží na žádné překážky a může se volně šířit směrem do prostoru. Čím otevřenější mušle jsou, tím jednodušeji je možno dosáhnout přirozenosti reprodukce. Na rozdíl od uzavřených modelů, má otevřená konstrukce špatné izolační vlastnosti, a tak mohou sluchátka "ven" hrát téměř jako malé reproduktory.
Beyerdynamic DT990, Grado RS-2 a Audio Technica ATH AD1000
Tip: Pokud to nevyžaduje situace, vyhněte se levným uzavřeným sluchátkám. Za stejnou cenu dostanete u otevřených protějšků zpravidla kvalitnější reprodukci.
Polootevřená (polouzavřená) je něco mezi výše popisovanými. Mušle je z vnější strany "poloprůchodná". Je vyrobena buď z materiálu, který umožňuje průchodu zvuku a nebo z neprůchodného perforovaného (jakési mřížky) podobného konstrukci otevřené avšak s menšími otvory. Tato konstrukce je spíše vyjímečná a nabízí podobné výhody a nevýhody jako modely otevřené a uzavřené dohromady.
AKG K66, K240 a K 24P
V díle příštím vysvětlím rozdíly mezi klasickými drátovými a bezdratovými sluchátky. Sluchátkový svět: drát či bezdrát