Kvalitní regálové pasivní hi-fi reproduktory za tisíc korun nekoupíte, a aktivní už vůbec ne. Bedničky k PC ani do téhle třídy obvykle nemíří, ale občas se stane, že po vyšší kvalitě zvuku pokukují, a to svým tradičním vzhledem, klasickou dvoupásmovou koncepcí a v neposlední řadě také použitým materiálem. Svým konzervativním designem pak dávají najevo i vyšší ambice. Mezi takové velmi příjemné překvapení patří Redstar RS-220, které můžete sehnat i pod 1 000 Kč. Ale nepředbíhejme.
Vzhled a funkce
Vzhledem ke své láci, první co na černých Redstarech překvapí, je váha. Že nemáme před sebou plastová šidítka 3,6 kg vážící pravá bedna s integrovaným zesilovačem napoví, 2,45 kg vážící levá bedna dopoví. Výrobce nic nešidil ani tenkou překližkou, stěny jsou z 9 mm silné dřevotřísky a čelní stěna má slušnou tloušťku 1,5 cm – to se u levných beden pro PC často nevidí. Povrch je potažený černou dýhou imitující dřevo, dílenské zpracování je velmi dobré. Rámečky s průzvučnou tkaninou lze odejmout, dvoupásmové reproduktory jsou osazeny výškovou 1“ kalotou a malým 4“ středobasovým měničem – na pravém naleznete i senzor pro dálkové ovládání. Bedny nejsou příliš rozměrné, nicméně na malý pracovní stůl se nevejdou.
Nastavení a ovládání je umístěno na zadní stěně pravého reproduktoru, v němž je umístěn i napájecí zdroj. Síťový vypínač je mechanický kolébkový, dále naleznete vstupy – tři páry konektorů CINCH, jinde obvyklý 3,5 mm jack zde není, stejně tak chybí výstup na sluchátka. Tři potenciometry s nekonečným chodem regulují basy, výšky a hlasitost. O něco níže naleznete pérové reprosvorky, které na pravé bedně slouží jako výstup, na levé pak jako vstup již zesíleného signálu. Na spodní straně pak jsou vždy čtyři malé tenké gumové izolační podložky.
K bedničkám dostanete i malý (ale slušný) dálkový ovladač, kterým ovládáte hlasitost, basy a výšky, a navíc tlačítko MUTE bedny mají umlčet (ve skutečnosti slabě hrají). Pouze dálkovým ovladačem přepínáte vstupy, přímo na bednách potřebný přepínač nenaleznete. Ovladač je dost směrový.
Bonusem pro náročnější je výstup na samostatný aktivní subwoofer – zde výrobce zjevně věděl, co dělá, k tomu se ale dostaneme později.
Praxe
Celkově RS-220 působí velmi dobře, zejména díky solidní váze. K propojení beden dostanete
tenký 2,5 m dlouhý reprokabel, což považuji za dostatečné, zájemci mohu dokoupit i silnější, reprosvorky to snesou. Na poklep bedničky vůbec neduní, příjemné je vyvedení basreflexu (o průměru 32 mm) na přední straně, takže je lze umístit i blízko ke stěně.
Nyní pár záporů k ovládání. U nastavení hlasitosti, hloubek a výšek chybí jakákoliv indikace úrovně – vše musíte řídit podle ucha, zářezy na „knoflíkách“ vzadu nemají smysl, neboť neexistuje žádná referenční značka. Nastavení vstupů funguje tak, že vždy po zapnutí máte nastavené PC, a CD nebo DVD musíte zvolit ručně, po vypnutí se všechna nastavení nulují. Při propojování tedy s tím musíte počítat. Dále bedýnky musíte vždy vypínat přepínačem vzadu, tamtéž je i kontrolka provozu, takže vám červená LEDka sice nesvítí do očí, ale také vás neupozorní, že jste bedny zapomněli vypnout (spotřeba v nečinnosti je nemalých 10 W). Bedýnky (vlastně zesilovač) slaboučce šumí, normálně si toho ale nevšimnete.
Poznámka k nastavení. Kolegové nulování nastavení při úplném vypnutí kritizovali a považují jej za zápor. Já nikoliv – vzhledem k tomu, že není žádná vizuální kontrola aktuálního nastavení, je naopak vynulování požehnáním. Při propojením s PC se případně nastaví ekvalizér přesněji jednorázově a do beden nemusíte pokaždé „vrtat“, při připojení MP3 přehrávače to platí také (EQ je v přehrávači). Jedině snad při propojení přímo s CD přehrávačem či DVD budete někdy nadávat na vynulování, za takovou cenu ale nemůžete chtít všechno.
Zvuk
Pro test jsme použili levnější DVD přehrávač, NTB a CD přehrávač Pioneer PD-S504. Drobným překvapením bylo, že u bedničky v této cenové relaci měl na výslednou kvalitu vliv zdroj zvuku. S CD přehrávačem si rozuměly nejlépe, zvuk byl samozřejmě nejkvalitnější.
Už samotné malé rozměry ozvučnice a středobasového měniče napovídají, že výrobcem uváděných 20 Hz až 20 kHz bedýnky nejsou schopny reprodukovat. Basy se začínají ozývat na 50 Hz, nicméně odhadem teprve na 100 Hz dosáhnou dostatečné úrovně, jinak celé slyšitelné pásmo nevykazuje výraznější propady, s vyššími kmitočty nemají bedničky také problémy. Obvyklý kmitočtový propad mezi SW a satelity, tak jako mají sestavy 2.1, se zde samozřejmě nekoná.
Výšky nejsou příliš směrové. Vzhledem z užšímu pravolevému prostoru reprodukci naopak prospělo, když osy byly téměř rovnoběžné (nejen při poslechu z větší vzdálenosti). Předozadní prostor si budete spíše domýšlet, než si ho užívat.
U zvuku výrazně neční žádné kmitočty. Basy nejsou moc silné ani hluboké, hrají poměrně vysoko, pozitivní je vyšší přesnost než na jakou jsme u levných beden zvyklí, zvláště 2.1 repro zde nemají se svými zaduněnými nepřesnými basy šanci (patříte-li ale mezi jejich milovníky, dál nečtěte, RS-220 pro vás nejsou). Pokud si pustíte odpovídající žánr, kde to je slyšet (japonské bubny), působí basy dobře a rychle (i když spodek a razance jim samozřejmě chybí). Problém samozřejmě nastává při tiché reprodukci, tam je třeba zesílením pomoci basům, případně i výškám (dle chuti).
Středy jsou lehce potlačené a výškám by také prospěla vyšší čistota, ale při pohledu na cenovku se musím vrátit zpět na zem – ve své cenové relaci: výborně. RS-220 jsou schopny reprodukovat jakýkoliv žánr, pouze fanoušci zemí otřásající reprodukce filmů budou zklamáni. Poradí si dobře s akustickou hudbou, v rámci možností i s klasikou, dialogy u filmů jsou krásně čitelné a srozumitelné, prostor je zde také dobrý, a například soundtrack z muzikálu Chicago zněl velmi dobře. U filmů byla dobrá lokalizace ruchů a čistota doprovodu, takže vás zvuk krásně vtáhne do děje filmu.
Celkově v porovnání s bednami 2.1 nabízí čistější, přesnější a neunavující zvuk, nežli je člověk u laciných beden zvyklý. Na druhou stranu mi při poslechu hudby poměrně dost scházela schopnost vtáhnout posluchače, což se projevilo například u Apokalyptiky, kde subjektivně chyběly basy (a celkově energie). S Ellou Fitzgerald si rozuměly Redstary poměrně dobře, velmi příjemné a kvalitní reprodukci (na svoji cenovou relaci) opět ale scházela potřebná atmosféra (a prostor), s Princem si poradily RS-220 velmi dobře. Velkou pochvalou musím ocenit kvalitní nezkreslený zvuk i při hlasitější reprodukci – to také není zvykem.
Závěr
Velmi hezké, poctivě působící levné bedýnky 2.0, které připravil Redstar, působí v záplavě plastových „zázraků“ jako velmi příjemné zjevení. Zvuk je velmi dobrý, subjektivní nedostatek basů vyvažuje jejich přesnost a kvalita, celkově mám pocit, že jde o nekonfliktní univerzální reprobedny, které udělají jistě radost i trochu náročnějším posluchačům. Tři klasické audiovstupy jsou jednoznačným kladem, méně již nadchne umístění ovládání. Redstary se dají navíc využít nejen k PC, ale velmi dobře i k MP3 přehrávači.
Výše míněné výtky jsou spíše symbolické, neboť poměr cena/výkon nabízí RS-220 vynikající, velmi pozitivně vybočují z průměru ve své cenové relaci a rád je doporučím nejen těm, kteří hledají něco lepšího, než jen laciné plastové bedničky. Tyhle stojí totiž jen o trochu více a muziky vám poskytnout nesrovnatelně více.
Redstar RS-220
Cena 970 Kč
- max. hudební výkon 2× 25 W
- frekvenční rozsah 20 Hz až 20 kHz
- odstup s/š 90 dB
- impedance 9 ohm
- vstupy 3× 2× cinch
- hmotnost 6,5 kg
- rozměry (v × š × h) 265 × 150 × 210 mm
Zapůjčil
| AVmania.cz hodnotí |
| design |   | 8/10 |
| zvuk |  | 9/10 |
| připojení | | 7/10 |
| ovládání | | 5/10 |
| celkem |   | 8/10 |