Proč a kdy koupit televizor s režimem 24p

Výrobci televizí letos přišli s režimem 24p a snaží se nás přesvědčit, že je to to pravé, kupodivu se ale téměž nedozvíte, jak 24p funguje, proč ho vlastně potřebujete, a jak to výrobci řeší. Co se zatím skrývá a proč 24p potřebujete pro Blu-ray a HD-DVD ale ne už pro DVD?

Než se ale dostaneme k 24p, musíme si vysvětlit rozdíly mezi americkým a evropským standardem obrazu.

USA vs. Evropa

V USA jak všichni víme, mají v zásuvce 110 V a 60 Hz, proto i pro NTSC standard se použilo 60Hz frekvence. Protože je NTSC prokládané, je skutečná rychlost promítání 30 sn./s. Protože se ale filmy natáčejí rychlostí 24 sn./s, musí se to v Americe nějak převést na 30 snímků. Je potřeba přidat šest snímků, což znamená každou čtveřici z filmových 24 obohatit o jeden snímek. Protože se použije prokládaný 60Hz režim s půlsnímky, rozkóduje se to následovně:

Film:A | B | C | D
TV:AA|AB|BC|CC|DD

Označuje se to jako 3:2 pulldown, protože střídá opakování snímků třikrát a dvakrát. Pokud vám přijde, že se to musí v plynulém rychlém pohybu cukat, tak máte pravdu, cuká se to. Američani si ale zvykli. Tento prokládaný režim se dá převést i do progresivního zobrazování, kdy se zpětně půlsnímky poskládají do celých snímků o rychlosti 60 sn./s ve stylu AAABBCCCDD.

U všech nových HD DVD a Blu-ray přehrávačů podporu 24p již naleznete. Všechny starší evropské přehrávače HD DVD Toshiba mohou být pomocí upgrade firmwaru dovybaveny podporou 24p

Evropa je na tom ale jinak. Díky 50Hz v zásuvce máme 50Hz prokládané televize, které pracují s 25 celými snímky za sekundu. U nás se neřeší žádné vkládání mezisnímků, řešení je jednodušší, celý film s 24 snímky se o něco zrychlí (o čtyři procenta) a hned máme plynulých 25 snímků/s. Obraz se tedy při pohybu necuká, ale filmy skončí o trochu dříve. Čtyři procenta nejsou žádné terno, kdo to neví, ani si nevšimne. Naše domácí DVD jsou tedy v pohodě. Gladiátor zabíjí v Evropě soupeře o něco rychleji, ale nevadí to.

Vysoké rozlišení nebo DVD?

Problém ve skutečnosti nastal až ve chvíli, kdy přišly LCD televize a Blu-ray s HD DVD. Blu-ray disky jsou totiž kvůli opravdové věrnosti filmové předloze interně zakódovány v režimu 24 obrázků za sekundu.  HD DVD je také 24p, ale používá časování 60i. I když první přehrávač režim 24p neuměly, vycházelo se z předpokladu, že bude časem možno použít 24 snímků za sekundu a věrně zobrazit film tak, jak byl skutečně natočen. 24 snímků za sekundu se označuje 24p, tedy zobrazení celých 24 snímků za sekundu. Na začátku tedy měly všechny HD přehrávače výstup obrazu s frekvencí 60 Hz. Pro USA vše celkem bez problému, ale u nás v Evropě (kde máme 50 Hz) je obraz asynchronní. Prosté zrychlení (jako u DVD) zde už nepřichází v úvahu. Proto výrobci přišli s režimem 24p. Díky němu by mělo být vše v pořádku a divák by měl vše vidět přesně tak, jak byl film původně natočen.

Lepší starší LCD televizory bez nativní podpory 24p nabízí režim "film", kdy televizor zkrátí zobrazení jednotlivých snímků. Film ve vysokém rozlišení (s 24 obrázky za sekundu) je pak plynulejší

Nezbytnou podmínkou pro režim 24p je 120Hz televize po Ameriku, nebo 100Hz televize pro Evropu. Kdyby se totiž použila standardní 60Hz nebo 50Hz televize, nedá se zobrazit plynulých 24 snímků/s. U 120 Hz televize se musí každý z 24 snímků zopakovat 5×, u 100Hz televize se to dá řešit změnou frekvence panelu na 96Hz (musí zvládnou snížit frekvenci), případně každý šestý snímek zopakovat dvakrát, aby se to vešlo do 100 Hz. Sice se to tedy také trochu rozcuká, není to ale tak výrazné jako při původním pulldownu. Zde se právě u výrobců nejvíc mlží, jaký systém jejich panel opravdu využívá. Z naší zkušenosti můžeme říci, že jsme opravdu u 100Hz displejů, které se dodatečně upgradem firmwaru aktualizovaly na podporu 24p, pozorovali občasné cuknutí (hádáme tedy, že oscilátor neuměl 96Hz), které u čistých 24p displejů od výroby nebylo vidět (kde se počítá s 24p už při návrhu).

I když máte ale obrazovku s podporou 24p, musíte mít k tomu i vhodný HD přehrávač. Zde 24p také podporují jen novější přehrávače. Pro přehrávač to znamená brát digitálně snímky z disku, případně zahazovat ty zdvojené a rekonstruovat skutečný záznam 24 sn./s. Není v tom žádné počítání, vše na disku je 1:1. Přehrávač potom přes HDMI pošle obraz rychlostí 24 sn./s. Nepošle ho rychlostí 100 nebo 120 sn./s, HDMI nemá takovou kapacitu, aby zvládlo prohnat o tolik vyšší datový tok. Televize se s přehrávačem přes HDMI domluví, že 24p oba umí a přehrávač to zapne. Televize pak z přijímaných snímků rekonstruuje filmový obraz. Protože se každý snímek opakuje na televizi aspoň pětkrát, má televize dost času vypočítat rozdíly mezi dílčími snímky. Moderní televize dopočítávají rozdílové mezisnímky, které vkládají mezi skutečné videosnímky. Pohyb na obrazovce je pak plynulejší.

Někteří výrobci moderních televizorů nabízí upgrade firmwaru, takže i televizor, jenž byl původně bez podpory 24p s novější verzí firmwaru režim 24p může zvládat

Pro šťouraly, existují i 50Hz Blu-ray a HD DVD disky, jedná se o evropské tituly natočené původně pro televizi, jsou tedy natočeny rychlostí 25 sn./s a jejich věrnou rychlostí tedy není 24 sn./s. Toshiba do svých HD DVD přehrávačů dodatečně nabídne firmware s podporou 50 Hz titulů.

Jestli nechcete HD přehrávač na 24p zapomeňte

Pokud tedy plánujete pořízení Blu-ray nebo HD DVD, určitě se zaměřte na podporu 24p. Sony například nechtěl dát podporu 24p do PlayStation 3, aby zdůvodnila vhodnost investice do drahého přehrávače, nakonec ale i PS3 dostala 24p. 24p je na straně přehrávače řešitelné většinou firmwarem, jde skutečně jen o zahazování přebytečných půlsnímků a vysílání menší rychlostí. Není to tedy výpočetně náročnější. U televize se také musíte zaměřit na podporu 24p a doporučujeme modely, které na to pamatují už z výroby.

Pokud se ale chcete na televizi koukat na televizní vysílání nebo projíždět svou sbírku DVD, můžete být v klidu. 24p nepotřebujete a kdyby vás někdo přesvědčoval o opaku, nevěřte mu.