Tvůrčí tým, který loni uvedl do kin intenzivní, temnou, skličující a vizuálně vytříbenou interpretaci Sheakespearovy tragédie Macbeth, přichází na konci letošního roku s adaptací populární hry od společnosti Ubisoft Assassin's Creed.
Tvůrčí tým z Macbetha
Videoherní společnost Ubisoft prostřednictvím své nově založené filmové odnože Ubisoft Motion Pictures se rozhodla nad projektem převzít absolutní kontrolu a sama zaplatila rozpočet, který se pohybuje někde okolo 130 milionů dolarů.
Projekt vznikal čtyři roky a na scénáři se podílela trojice Bill Collage (EXODUS: Bohové a králové), Adam Cooper (Série Divergence: Aliance) a Michael Lesslie, který s režisérem filmu Justinem Kurzelem spolupracoval už na Macbethovi.
V něm se v hlavních rolích představili Michael Fassbender a Marion Cotillard, kteří hrají i zde. Fassbender film i produkuje a je jeho zásluhou, že se mu podařilo prosadit, aby velkorozpočtový projekt kočíroval režisér spíše nezávislých snímků.
Dvaačtyřicetiletý scenárista a režisér Justin Kurzel patří k nejpozoruhodnějším talentům „drsné“ generace australského filmu, jež po svém navazuje na tamní novou vlnu (Peter Weir, Jane Campion), která rudý kontinent po svém nástupu v průběhu 70. let zapsala na filmovou mapu.
Nový příběh, zasazený do známého fikčního světa
Režisér se spolu se scenáristy rozhodl k herní předloze přistoupit inovativním způsobem. Při konstrukci filmového příběhu se proto neopírají o konkrétní předlohu jedné nebo více her ze série ani o jejich hlavní postavu. V herní předloze je ústřední postavou člověk ze současnosti, barman Desmond Miles.
Ten putuje do vzpomínek svých předků, zabijáků v nejrůznějších historických obdobích, a skrz nově nabyté informace pomalu odkrývá další a další poznatky o blížící se katastrofě, která ohrožuje naši současnost. Hry už se při migrování staletími podívaly do dob křížových válek, vrcholné renesance, viktoriánského Londýna nebo Velké francouzské revoluce.
Žádné z těchto období z her se ale scenáristé rozhodli nepoužít a přichází se zcela novým, které nebude vystaveno srovnání s původním médiem. Jde o poměrně chytrý tah, kdy využívají fikční svět Assassin’s Creed, ale do něj přichází s vlastním příběhem.
Boj templářů a asasínů
S oním fanoušky důvěrně známým fikčním světem herní předlohy je spjatá tajemná společnost Abstergo Industries. V ní se na mezinárodní bázi sdružují potomci templářů ze středověku, kteří touží ovládnout svět. Jejich odvěcí nepřátelé jsou asasíni.
Tedy elitní zabijáci, kteří jako ninjové ovládají parkour a všechny dovednosti, s ním spjaté. Lezení po zdech, běhání po střechách, zdolávání překážek, skoky z výšky. I když jde o zabijáky, ctí vlastní morální pravidla, díky nimž se stávají volnomyšlenkářskými bojovníky proti útlaku a dogmatům napříč staletími.
Jedním z potomků těchto asasínů je i Callum Lynch (Michael Fassbender). Vězeň a za vraždu odsouzenec na smrt s problematickým dospíváním, které ho přivedlo na scestí. V den vykonání popravy smrtící injekcí je ale pouze uspán, i když oficiálně je prohlášen za mrtvého.
Probouzí se ve speciálním výzkumném ústavu společnosti Abstergo v Madridu, kde je nedobrovolně zapojen do jejich experimentu. Zařízení je vybaveno revoluční virtuální technologií Animus, která je schopná v lidské DNA odhalovat genetické vzpomínky. Účastník tohoto vědeckého experimentu tak může znovu prožít momenty ze života svých předků.
Jablko Ráje
Abstergo si Calluma nevybralo náhodou. Právě on je totiž potomkem Aguilara de Nerhy, vůdčího člena bratrstva asasínů z období španělské inkvizice v 15. století. Asasíni se zavázali, že zabrání tomu, aby se templáři za pomocí inkvizice zmocnili mocného artefaktu, zvaného Jablko Ráje.
Templáři se zaštiťují tím, že tento starodávný artefakt, symbolizující prvotní hřích, by měl lidstvo osvobodit od násilí. Ve skutečnosti ho ale chtějí získat pro ovládnutí světa, neboť je schopen vzít lidem svobodnou vůli. Jestli tato jeho moc dává smysl, si nejsem úplně jistý, ale je takto definován.
Toto Jablko (jako kousek Ráje) se v patnáctém století ztratilo a Callumovo ponoření se do vzpomínek jeho předka má templářům pomoci k jeho lokalizaci. Jeho předek Aguilar (rovněž Michael Fassbender) tehdy jako asasín pomáhal sultánu Muhammadovi XII (Khalid Abdalla) osvobodit jeho uneseného syna, prince Ahmeda (Kemaal Deen-Ellis) ze zajetí. Do něho ho uvrhl vrchní inkvizitor Tomas de Torquemada (Javier Gutiérrez), který tak chce sultána přinutit, aby jim Jablko vydal výměnou za synovu svobodu. Neboť věří, že Jablko církvi pomůže vyhrát svatou válku.
Španělský parkour
Ve filmu se tedy prolínají dvě linie. Ta minulostní z patnáctého století, konkrétně roku 1492, který není zvolen náhodně, vzhledem k další postavě Kryštofa Kolumba (Gabriel Andreu), která vstoupí do hry. A ta ze současnosti, kde se vedoucí celého projektu Animus, doktorka Sophia Rikkin (Marion Cotillard), snaží získat Callumovu důvěru. Třeba tím, že mu vypráví, že i ona přišla o matku.
Fanoušci videoherní předlohy se určitě těšili na akční scény, plné dynamických prostorových efektů. Honičky a lezení po nejrůznějších městských překážkách, ať už jde o střechy, římsy nebo uličky, doprovázené souboji na nich nebo v nich, to vše ve filmu najdou.
Stejně jako z předlohy známý „skok důvěry“, kdy má hlavní hrdina volným pádem z rozhledny z výšky několika desítek metrů dopadnout do kupky sena. Parkouristi a kaskadéři se v těchto scénách vyřádili, režisér je navíc zasadil do atraktivních španělských lokací.
Psychologické ladění
Oproti předloze doznala změny podoba přístroje Animus s obřím mechanickým ramenem, který umožňuje propojovat v osobě jednoho člověka více realit. To má u Calluma za následek, že se mu začnou vzpomínky z různých období jeho života slévat s těmi, které patří jeho předkovi.
Callum prožíváním vzpomínek svého předka začne poznávat svůj rodokmen a původ, odkud pochází. Díky tomu si začne dávat do souvislostí i okolnosti smrti jeho matky a roli jeho otce Josepha (Brendan Gleeson) v ní. Rodinná traumata v jeho mysli znovu ožívají a někdo se jich snaží chytře využít ke svým záměrům.
Akcent na psychologickou rovinu vyprávění, spojený s disputacemi o úloze víry a vědy, je ve filmu poměrně silný. Překvapí ale pouze ty, kteří neviděli režisérova předchozího Macbetha. To, že se scénář víc soustředí na Calluma v současnosti než na Aguilara v minulosti a že v něm probíhá prostřednictvím vzpomínek blízkých i vzdálenějších více linií než jen ty dvě naznačené, bude možná vadit těm, kteří očekávají přímočařejší akční ladění.
Kdo jsem, odkud pocházím a kam patřím
Justin Kurzel se ale podobně jako u Macbetha soustředí víc na Callumovu narušenou mysl než na akci. Na začátku je to tulák, vyděděnec, oběť nápravných zařízení i vlastních traumatických zážitků z rodiny. Nevěří v nic a nikoho, nikam nepatří, nemá nad sebou kontrolu.
Přes Aguilarovy vzpomínky se začíná postupně dozvídat, odkud pochází a že někam patří. Pozná pozadí konfliktu asasínů s templáři a začne získávat nové schopnosti a vědomosti, které se mu v tomto boji budou hodit. Jeho život tím konečně dostává nějaký směr. Aquilarova víra ve svobodnou vůli a osobní odpovědnost za její ochranu pohne i jeho životem. K nelibosti těch, co jej chtějí použít jen jako nástroj k dosažení svých cílů.
Virtuálně prožité události ale Calovi (zkrácené jméno) umožní, aby si vybral, na kterou stranu konfliktu se chce přidat a jaké místo si v něm najít. Pochopí, že násilí je v něm zakódováno rodově a je pak jen na jeho volbě, zda ho začne používat jako akt destruktivní nebo osvobozující.
Rozvolněné dobro a zlo
Udělat hlavním hrdinou filmové adaptace zločince, odsouzeného na smrt, je ze strany tvůrců poměrně odvážný tah. Zatímco ve videoherní sérii je Desmond Miles tabula rasa, popisovaná prostředími, jimiž prochází, zde je to muž, zatížený mnoha traumaty, které nám nedávají jasnou odpověď na to, zda se přikloní ke straně dobra nebo zla.
Ale i ono dobro a zlo je zde rozvolněné v záměrech jednotlivých antagonistů. Chce společnost Abstergo vymýtit násilí nebo je jeho strůjcem? Jsou asasíni vrahové nebo obránci svobodné vůle. Je ve jménu boje za svobodu ospravedlnitelné zabíjení? Má ambiciózní vědkyně Sophia Rikkin při nakládání s Jablkem Ráje čistší úmysly než její otec Alan (Jeremy Irons)?
Hledání odpovědí na tyto otázky půjde ruku v ruce s vaší možnou diváckou nelibostí, že ve filmu nejsou postavy, jimž byste mohli fandit. Jak vězni v ústavu společnosti Abstergo, tak jeho provozovatelé, hrají každý svou hru, jež se součástí jejich odvěkého potýkání. Možná by pomohlo, kdyby postavy byly lépe prokreslené a jejich motivace zřejmější. Otázkou je, zda to ale nebyl tvůrčí záměr, aby působily takto nejednoznačně.
Umělecká vize blockbusteru
Kurzel se totiž snaží přijít s trochu jinou, netradiční vizí hollywoodského blockbusteru. Více nolanovskou, méně marvelovskou. Absentuje tu proto humor, postavy toho příliš nenamluví, dobové dialogy jsou ponechány ve španělštině. Vše podbarvuje zneklidňující hudební soundtrack režisérova bratra Jeda.
Z předchozího Macbetha režisér přenáší i barevnou tonalitu snímku. Akční scény se koupou v oranžové barvě. Ostré sluneční paprsky se střídají se zvířeným kouřovým nebo prachovým oparem a šerem. Nemocničně chladné prostory komplexu společnosti Abstergo s westernově zaprášenými lokacemi Andalusie.
Po řemeslné a výtvarné stránce není filmu co vytknout, jen nevím, jak diváci přijmou ono skloubení akční části z patnáctého století, která vypadá trochu jako parkourový Princ z Persie a převažující psychologicky laděné části ze současnosti, v níž se s vážnou tváří řeší otázky svobodné vůle, dědičných vlastností po předcích a pojetí dějin jako dějin násilí.
Režisér se v Assassin's Creed snaží zkombinovat shakespearovské drama s Matrixem, Indiana Jonesem a konspiracemi Dana Browna. Vážnost s béčkovostí. Mnohým proto bude jeho film připadat překombinovaný, zmatený, nepřicházející s tím, co sliboval v trailerech nebo co se všeobecně očekává od adaptace videoherní předlohy. Tedy zábava.
Osobně je mi, i s vědomím nejistého komerčního potenciálu, jeho snaha přijít s artovým blockbusterem sympatická a přál bych mu, aby se film dočkal pokračování, v němž by vychytal mouchy jedničky. Těch historických prostředí a etap, kam bychom se mohli s asasíny a templáři vydat, se nabízí hned několik.
Assassin’s Creed
- Žánr: videoherní adaptace
- Původní název: Assassin's Creed
- www.foxmovies.com/movies/assassins-creed
- Velká Británie / Francie / Hong Kong / USA, 2016
- Scénář: Michael Lesslie, Bill Collage, Adam Cooper
- Režie: Justin Kurzel
- Hrají: Michael Fassbender, Marion Cotillard, Jeremy Irons, Brendan Gleeson, Michael Kenneth Williams, Brian Gleeson, Ariane Labed, Hovik Keuchkerian, Javier Gutiérrez
- Distribuce: CinemArt CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 29. 12. 2016
| AVmania hodnotí |
| Assassin's Creed |
|
7 |