MacPhenom  |  24. 11. 2021 22:58

"Kina nabídnou i filmy zdarma, ovšem ne na plátně, ale ve sklepě, na telefonu s prasklým displejem."

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  25. 11. 2021 00:09

Krucinál jděte už s těmahle reklamníma kydama někam. To vážně nemůže alespoň jednou někdo někde říct pravdu? To musí vážně pořád jen všichni všude lhát, jen aby tidalu nalákali další platící zákazníky?
Tidal nikomu žádnej hifi ani audiofilní poslech nepřinese, i když si sám tidal nazval ty svoje tarify "Hifi" a Hifi Plus" tak s Hifi to nic společnýho nemá, je to jen obyčejná prolhaná reklama, jen vějička na neználky co si myslí, že když je to "bezztrátový," tak je to "hifi."
Už jen to s tím bitratem FLACu. FLAC nemá datovej tok 1411kbps, to je standardní datovej tok CD, ale ve FLAC je bitrate nižší, protože je to komprimovanej kodek. Podle typu hudby, použitýho kompresní poměru atd., se bitrate zvuku/hudby ve FLAC v 16/44.1 pohybuje někde mezi 550kbps až 1100kbps.Proč lidem takovejmahle článkama lžete a podstrkujete jim, že to podstatný a důležitý pro zvukovou kvalitu je nějaká vzorkovací frekvence a bitová hloubka nebo dokonce bitrate? Proč neřeknete pravdu, že nic z toho zvukovou kvalitu nijak neurčuje? Proč neřeknete pravdu, že je úplně jedno jakou má přehrávanej audio soubor vzorkovací frekvenci, bitovou hloubku, bitrate, i to v jakým je ten soubor formátu či kodeku, ale že záleží v první řadě na masteringu/remasteringu? Proč lidem neřeknete pravdu o tom, že i kdyby měli soubor třeba ve 32bit/768kHz, tak pokud ve studiu zvukaři svou práci odfláknou, tak to i přes tuhle ultra-turbo-sájbr vysokou vzorkovací frekvenci bude hrát úplně blbě, když to bude mít DR někde mezi DR0 až DR5? Proč neřeknete lidem pravdu, že nějaký nesmyslný a nepotřebný ultra hájres soubory 24bit/192kHz nebo dokonce 32bit/768kHz atd. jsou úplně k ničemu, protože kdyby zvukaři ve studiích dělali svou práci pořádně (což právě v posledních 25 letech v naprostej většině případů nedělají), tak by i na tom prachobyčejným CD v 16bit/44.1kHz byly špičkový nahrávky třeba s DR12 až DR20 a nic víc než CD by tudíž ve skutečnosti vlastně ani nebylo potřeba, protože parametry CD formátu (Redbook) jsou víc než jen dostačující i pro tu nejvyšší hifi high-end kvalitu zvuku?A proč neřeknete pravdu o MQA? Že celý to jejich slavný tidalovský MQA, ta jakože "master kvalita" vůbec bezztrátová není a že MQA je naopak ztrátový? A proč lžete a plácáte něco o nějakej "master autentičnosti"? Proč přejímáte tu jejich prolhanou reklamní agendu? Vždyť se od samýho začátku ví, že celý to o tej jakože "master autentičnosti" MQA je jenom prachobyčejnej kec, blud, nesmysl, blbost, lež, zkrátka jen další vějička na neznalý zákazníky.
I sám tidal po zveřejněným měření a po tej aféře, která se okolo toho před pár měsíci strhla, přestal na svým webu MQA prezentovat jako bezztrátový, slova "Lossless" ve spojitosti s MQA z jejich webu "strategicky" zmizela, aby nikdo nemohl říkat že lžou. Od tý doby už to není "bezztrátový MQA" už to prezentujou "jen" jako "MQA."Jak se ve světě hudby a hudebním průmyslu může něco změnit, jak se můžeme vyhrabat z toho hnoje ve kterým se brodíme už čtvrt století, jak se lidi mají dozvědět o Loudness War a o tom jak se v těchhle posledních 25 letech hudba mrví a jakým dílem tomu v posledních pár letech přispívají streamovací služby (všechny bez výjimky), když i na takovýchhle webech o audiu a videu se lidem takhle bezostyšně lže "přímo do očí" a pravda se před nimi skrývá?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
supermodel  |  25. 11. 2021 02:16

Kolik ti prasklo cévek?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
BoboDupla  |  25. 11. 2021 09:00

Ale pravdu má, aj keď ho to možno stálo život, keď to písal.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  25. 11. 2021 12:42

Ani jedna chytráče. Co ty ale máš z tohohle svýho "příspěvku"? Místo abys byl rád, že se někdo ozve, že někdo lži po právu za lži veřejně a natvrdo označí, že někdo kdo o tom něco ví řekne taky jednou lidem pravdu, tak tu radši plácneš takovouhle rádoby "chytráckou" poznámku, abys jako ukázal jak jsi nad věcí, nebo co? Co z toho kdo má? Co tohle tvoje rádoby chytrácký rejpání komu přinese, hmmm?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
st.paul  |  25. 11. 2021 15:38

Celý „problém“, respektívne dôvod existencie streamovacích služieb je ten, že dnes chce mať mladá generácia všetko okamžite, všade, ľahko a hlavne zadarmo, obzvlášť ak sa bavíme o hudbe. Nechcem nikomu uraziť, ale nedokážem pochopiť, ako niekto na jednej strane nemá problém kúpiť mobil s jablkom za 50 000 Kčs, ale utratiť cca 500 Kčs za výborný CD album, prípadne si to stiahnuť v originál kvalite/FLACu z dostupných a oficiálnych serverov, mu už príde predražené! Obzvlášť úsmevne m príde kategória „audiofilov“, ktorý si vychutnávajú na herných slúchadlách s ikonkou HiRes „špičkový 7.1 priestorový zvuk albumu Pink Floyd. Tento svet sa jednoducho zbláznil. Nie, Pink Floyd (napríklad) netočil žiadne albumy v režime 7.1, ani 5.1, ani X.Y1. Je to čisté dokonalé stereo, ktoré nepotrebuje ani Hadr Fakr kodek a rozlíšenie zo Star Treku. A čuduj sa svete, nikto z nás nemusí byť ani milionár, aby si aj dnes mohol vychutnať úžasné „obyčajné“ stereo z predpotopného CD nosiča. Skutočne stačí rozumný zosilňovať, CD player a adekvátne repro a ešte Vám zostane aj na seriózne Hi-Fi slúchadlá bez nič nehovoriaceho Hi-Res. A to najlepšie na koniec, pri troške snahy Vám bude stačiť aj uvedená suma za predražené jabĺčko. Pripájam sa k užívateľovi „Trops“, MQA nie je žiaden hi-res, ale v princípe načančaná mp3. Konečne to tu niekto napísal tak, ako to skutočne je, toho klamstva je okolo streamovania hrozne veľa a je len dobre, že na to niekto dokáže a vie poukázať.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
st.paul  |  25. 11. 2021 15:55

V cene predraženého jablka vyššej triedy:
Marantz PM6007
Marantz CD6007
Wharfedale Evo 4.1
AKG K702

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  25. 11. 2021 19:15

Tak tak, i takováíhle, z pohledu mnoha jakože "hifistů," základní sestavička dokáže hrát jako z praku, když do ní pustíme kvalitní nahrávky. Jen právě musí člověk vědět jak ty kvalitní a nekvalitní nahrávky od sebe rozeznat. A to je ten problém, spousta dnešních "hifistů," zvlášť těch dnešních moderních "fórovejch hifistů," se honí za špičkovou kvalitou, nakupujou předražený sluchátka a DAC a řeší kdejaký krávoviny, jako třeba kterej kabel ke sluchátkům hraje o půl procentíčka líp výšky atp., ale když se jich zeptáš na kvalitu nahrávek a co poslouchají a jestli poznají kvalitní nahrávku od nekvalitní, tak většina buď neví na co se jich to ptáš a koukaj na tebe jak sůva z roští a jen krčí rameny, protože prostě vůbec neví co to po nich vlastně chceš, nebo z nich vypadne, že si platí "tidal master" a že to hraje špičkově a hrozně se jim líbí jak to zní (čest těm zřídkavejm výjimkám). A když jim pak vysvětlíš co a jak tak zíraj jako blázni, že o tomhle nevěděli atd. a říkaj jak jsi jim otevřel oči a rozčilujou se jak je možný, že vydavatelství už 25 let hudbu takhle mrví........ ale stejně zůstanou u tidalu a CD, LP, SACD atd. stejně kupovat nezačnou (nabo maximálně sem tam občas nějaký jedno album, když jde o hudbu, kterou mají fakt hodně rádi). Ono je zkrátka snazší utratit prachy za další předražený sluchátka, než si zjistit jak rozpoznat kvalitní nahrávky od těch nekvalitních a než si ty kvalitní začít shánět. tidal je zadarmo, a cokoli co je dražší je prostě špatný/horší a tím je dáno vše, i když CD (a i třeba LP) se dají dneska kupovat už od pár desetikorun za kus, ale i to je prostě pro dnešní lidi moc (opět čest zřídkavým výjimkám).

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
martas38  |  25. 11. 2021 08:28

Proč tidalovský MQA, když je to produkt firmy Meridian?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím

Bezdrátová hudba pobavila : )

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  25. 11. 2021 12:32

Protože MQA nikdo kromě tidalu nepoužívá, prostá logika.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Martin  |  26. 11. 2021 04:04

Tak za prvé, za MQA nestojí Tidal, ale Meridian Audio, včetně výběru "výpalného" od streamovacích služeb a výrobců zařízení podporujících MQA.
Za druhé MQA nestreamuje jen Tidal, ale rovněž služby HIGHRESAUDIO UG, Nugs několik japonských streamovacích služeb jako e-onkyo music, Kripton HQM a tuším jedna čínská a bude to přibývat
Za třetí hudbu v MQA prodávají vydavatelství 2L, Universal, Warner Music Group, Sony Music, ProStudioMasters , plus spousta dalších v Asii a můžeš si tam vybrat, jestli to koupíš ve formátu Flac, Alac, DSD, MQA, atd, prostě se z toho stává běžný formát jako flac.
Takže s nějakou logikou bych byl hodně opatrný.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  26. 11. 2021 11:30

A přesto přeze všechno je tidal zdaleka největším protlačovatelem a "distributorem" MQA na světě (co dělaj nějaký číňani mě fakt nezajímá, ne dokud tam nepošlou ten svuj režim kam patří).
A navíc, x prodejců hi-resů a firem vyrábějících DAC, streamery atp., celý MQA bojkotujou, protože to prostě není hi-res. Ztrátovej hi-res, to je jen blbej vtip .

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
abre  |  25. 11. 2021 17:02

Dynamicka komprese je pro hluche lidi a mizerne prehravace v podstate dobra.
S tim uz nikdo nic nenadela, v mainstreamu to tak zustane.
Ohledne 44kHz/16b, ale nemas pravdu, na kvalitni nahravky to opravdu nestaci.
Je to technologie 80tych let a Sony/Philips delali vzdy konzumni stred, nic vic, nic min. Neco jako dnes Apple. Proto nastavili format tak, aby znel jako prumerne LP na prumernem gramofonu. Na digitalizaci kvalitniho vinilu je 96/24 minimum.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  25. 11. 2021 19:02


No to si ze mě děláš srandu, že jo. Prosím diskutuj jen o tom o čem máš alespoň nějaký minimální základní znalosti, audio to ve tvým případě opravdu není. Než budeš dál pokračovat v tejto diskusi, tak si prosím zjisti alespoň nějaký ty minimální základy, ať nepůsobíš tak směšně jako teď až zase něco někam napíšeš.Dynamická komprese není dobrá pro nikoho, zvlᚡne pro toho kdo špatně slyší, takvej kec může napsat jen někdo kdo evidentntě nemá páru o čem to vlastně píše.
A kvalita přehrávačů už s dynamickou kompresí nemá společnýho vůbec nic, doslova ani co by se za nehet vlezlo. I základní přehrávač ti přehraje nahrávku s takovou dynamikou jaká je v ní zaznamenaná, ať ten přehrávač stojí 5000Kč nebo 500 000Kč.16/44.1 bylo při vývoji CD formátu nastaveno tak aby tenhle formát překračoval vlastnosti a možnosti lidskýho sluchu.
Že to jde ještě líp? Ano, jde, ale má to jednu zásadní podmínku musí na tom být líp taky ta nahrávka. Rozlišení (vzorkovací frekvence) ani bitová hloubka kvalitu nahrávky nijak neudává ani neurčuje. A když podle nějakých tvých doměnek 16/44.1 na špičkovou zvukovou kvalitu nestačí, tak proč jsou na CD špičkový nahrávky? Jeden příklad za všechny - Brothers In Arms od Dire Straits (jedna z nejlepších rockovejch nahrávek, která kdy vůbec vznikla) dodnes tohle album hraje nejlíp z prachobyčejnýho CD vydání z roku 1985 (schválně, tipneš se proč), ani žádný SACD, žádnej "hi-res," ani žádný LP, ani pozdější CD vydání, který za celý ty roky vyšly (a že jich za tu dobu vyšly mraky), ta původní CD vydání z roku 1985 nepřekonaly.
A takových příkladů jsou spousty. A pro přehrávání vinylu je minimum gramofon, žádná digitalizace . Digitalizace LP je prasečina sama o sobě.
Nicméně i pro digitalizaci vinylu stačí bohatě i těch 16/44.1, že můžeme použít víc je fajn a je OK že tu možnost máme (víc než 24/96 už je ale zase špatně, protože vzorkovací frekvence vyšší než 96kHz už snadno můžou přinášet spousty problémů, který v domácích podmínkách samodomo na koleni při digitalizaci vinylu jen těžko vyřešíš, opět zjisti si o tom něco než začneš "diskutovat"), ale opět, má to právě to jedno velký "ale" - digitalizovat vinyl je prasečina sama o sobě. Zaprvé, pro přehrávání vinylu "bohatě stačí" gramofon, kterej netrpí žádnýma nedostatkama jako je právě například omezení vzorkováním, gramofon má "vzorkovací frekvenci" v podstatě nekonečnou, tak proč to degradovat nějakou omezenou vzorkovací frekvencí, proč to neposlouchat v "plnej palbě"? A zadruhé, tou digitalizací se z toho zvuku vinylu vytratí právě to nejlepší, neboli ten analogovej příjemnej, hřejivej, přirozenej, zvuk analogu/vinylu, kvůli kterýmu pořád spousta nadšenců do hudby, hifistů, audiofilů atd. dodnes ten gramofon provozuje.
Ale to jen tak na okraj, vinyl není tématem tohohle "článku" (čti - reklamních kydů).A že Sony Philips dělali vždy konzumní střed, no ty jsi mi komik, v době kdy CD vzniklo šlo o jednu z nejmodernějších technologií tý doby, a ano už tehdy mohli vyvinout lepší technologii, ale to není a nikdy ani nebylo potřeba, zjisti si o tom alespoň něco.
A víš například kdo vyvinul SPDIF protokol pro digitální přenos zvuku ve vysokej kvalitě? Víš co znamená to SPDIF? Říká ti něco Sony/Philips Digital InterFace.
Ano na profesionální úrovni se používají jiný technologie, ale to s ničím z toho co a jak se používá pro komerční/domácí použití nijak nesouvisí. Opět, prosím diskutuj jen o tom o čem alespoň něco málo víš.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
st.paul  |  26. 11. 2021 09:31

Základný problém aktuálnych nekvalitných nahrávok, ktoré napriek špičkovým technológiám často nedosahujú ani štandardnú kvalitu referenčných albumov z 80 rokov má viacero dôvodov. Ako človek, ktorý sa nejaký čas motal okolo Slovenského rozhlasu spomeniem z môjho pohľadu 3 základné. 1. Pred 30 rokmi nemohol album nahrať ktokoľvek a kdekoľvek. Množstvo štúdií bolo možné narátať na prstoch jednej ruky a boli patrične drahé. Mimo iné aj z dôvodu špičkovej technologickej vybavenosti, ale hlavne kvalifikovaného personálu, kde zvukár, ktorý sa staral o mastering nahrávky bol jeden z najdôležitejších ľudí v celom reťazci nahrávky. Vždy to bol v obore vzdelaný a veľmi kvalifikovaný človek, ktorý z nahrávky na nosič dostal maximum. Títo ľudia mali v produkčnom reťazci doslova cenu zlata, napriek tomu, že ich poslucháči nikdy nevideli. Rozmachom nových štúdií v 90 rokoch sa dostávam k novému problému číslo 2. Cenová dostupnosť a rozmach nových technológií, špičkových samplerov, syntetizátorov, na ktorých sa minimálne v popovom svete viac menej realizovalo 90% nahrávky otvorilo dvere veľkému množstvu ziskuchtivých nahrávacích štúdií, ktoré mohli a sem tam aj mali lepší hardware ako napr. dovtedy centralizované štátne štúdiá, ale napriek tomu im chýbalo to podstatné....áno, špičkový zvukár, réžia. Na druhej strane musím povedať, že zvuk zo zvukových bánk, či už samplerov, syntetizátorov, prípadne softwarových VST nástrojov je v princípe „optimalizovaný“ a v nahrávke už nie je čo pokaziť, nie je to ale úplne tak. Áno, takýmto postupom si môže umelec/hudobník urobiť veľmi kvalitnú nahrávku aj v domácom prostredí, ale zvukára to z neho nikdy neurobí. Každá kategória nástrojov (dychy, gitary, bicie, atď.), či už sú živé, alebo emulované, vyžadujú úplne iný prístup. 3.A sme pri streamovaní. Rozmach internetu, na začiatku hlavne pomalého internetu vyžadoval formát, ktorý objem dát v hudbe výrazne zníži pri zachovaní čo možno najlepšej kvality. MP3 bol nepochybne revolučný formát, o jeho parametroch a kvalite sa tu ale nechcem rozpisovať. Základným problémom je stratový základ/kompresia, ktorá viac či menej pôvodnú nahrávku poškodí a je úplne jedno, či to nazveme Mp3, ale MQA. Boli ste oklamaní a za svoje peniaze nedostanete to, čo Vám na pôvodnej nahrávke ponúklo vydavateľstvo. Tlak na čo najnižší rozpočet nových produkcií spôsobil fakt, že dobrý masteringový zvukár je ohrozený, ak nie vyhynutý druh. Samozrejme, že náročnosť výroby „popového“ jednorazového albumu je niekde úplne inde ako mastering koncertného záznamu. Význam ľudského faktoru to ale nijako neznižuje. Samotnou kapitolou je aktuálny bombastický marketing vysokého rozlíšenia, či už v TV, alebo hudbe. Značku Hi-Res čoskoro nájdeme aj na práčke, prípadne uhlovej brúske. Áno, technológie sa zlepšujú a je to tak správne, na posúdenie výhodnosti, prípadne funkčnosti treba trošku zdravého rozumu a nenechať sa oklamať krásne zabaleným exkrementom. Fakt, že nie všetko nové je aj lepšie uvediem za seba jedno malé osobné upozornenie. Ak uvidíte na albume slovo Remaster, utekajte čo najrýchlejšie preč. Na 90% Vám chce vydavateľ/služba predať pravdepodobne zvukovo zničený album, ktorého špičkový a možno aj 40 rokov starý originál si môžete kúpiť za pár korún. Odporúčam naštudovať si problematiku „Loundness war“. A čo sa týka značky SONY....komponenty série ES z 90 rokov sú stále absolútne špičkové stroje, ktoré aj dnes porazia nové natupírované, niekoľko násobne drahšie komponenty arogantných Hi-Fi výrobcov, všetko vyrábajúcich v Číne.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  26. 11. 2021 11:37

Problém je, že problematiku Loudness War si přes internet jen tak nenastuduješ. Já se o tohle zajímám dlouhý léta a přečet jsem o tom x nejrůznějších článků všude možně po webu, ale nikdy a nikde jsem se o Loudness War skutečnou a úplnou pravdu nedočet. Přinejlepším je v těch nejrůznějších článcích řečešná vždy jen částečná pravda, nebo jsou ty informace z těch článků neúplný a nekompletní a v mnoha případech dokonce rovnou zcela nesmyslný, mylný, nepravdivý atd.....

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
abre  |  26. 11. 2021 13:36

Moje zkusenost s LP ale je, ze v nasich podminkach, tedy hlavne u Supraphonu, vznikaly pouze desky srovnatelne s CD. Nebyl tady bohaty audiofilni trhn, ktery by zaplatil neco lepsiho.
Neslysel jsem zatim nic, z vychodni produkce co by sneslo srovnani s JVC, Pioneer nebo Telefunken deskami.
Co se pak stalo s nastupem digitalize v 90 letech a ze dodnes neznalci opakuji marketingove kecy konzoricia Sony/Philips, to je zas jina diskuze.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  26. 11. 2021 14:32

Jak jsem říkal, diskutuj prosím jen o tom o čem máš alespoň nějaký základní znalosti, vědomosti a zkušenosti.
Evidentně máš o tejhle problematice nějaký pokroucený představy, protože to co píšeš vůbec nedává smysl. Zaprvé, o podřadnej béčkovej kvalitě tu nikdo nemluví a každej ví, že československá a východní produkce vinylovejch desek byla a je jen podřadná "béčková" kvalita. Zadruhé. v 70., 80. a první polovině 90. let vznikali LP, který se kvalitou rovnali CD, ano, to je normální a nikoho kdo o tomhle něco ví to nepřekvapí. LP se zvukovou kvalitou dokážou CD nanejvíš rovnat, technologie vinylu zkrátka CD technologii překonat nedokáže.A zatřetí digitalizace nastoupila mnohem dřív než v 90. letech.A začtvrtý, že si nějakejk neználek abre usmylel, že tomu rozumí víc než firmy a Sony a Philips, neboli jedni z historicky největších průkopníků v digitálního audioodvětví, to je už vysloveně k smíchu, to se na mě fakt nezlob.
Sony a Philips vyvinuli a vytvořili CD, SACD i Blu-ray formáty, vyvinuli SPDIF, byly u zrodu HDMI i DVD atd., atd...... Až dokážeš po celá desetiletí znovu a znovu přicházet s neustále modernějšíma a lepšíma technologiema, který po celou tu dobu budou ovlivňovat a posouvat vpřed celý daný odvětví tak zásadním způsobem jako ho ovlivňujou technologie vyvinutý firmama Sony a Philips, tak pak můžeš plácat něco o marketingovejch kecech, do tý doby můžeš leda tak mlčet a šoupat nohama.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
St.  |  25. 11. 2021 19:46

Základem je, nechat si vyšetřit sluch. Neslyším nic nad 9 kHz a mám jasno: Hi-Res není pro mě.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  25. 11. 2021 19:53

Jestli si myslíš, že to o co v případě Hi-resu jde jsou vysoký frekvence, tak jsi tím prokázal jediný, neboli že vůbec nevíš o čem mluvíš a nemáš ani tu nejmenší páru o tom co to ten Hi-res vlastně je.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Milan  |  26. 11. 2021 09:36

Jako namachrovaný si dobře. Milion otázek, kritika jak prase atd. Tak místo sto řádků kritiky nám nevzdělancům vysvětli a poraď.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
martas38  |  26. 11. 2021 10:24

Má naprosto ve všem pravdu. On v dnešní době není problém nedostatečnosti nosiče (tedy vzorkovací frekvence a datového toku), ale obsahu. Nemyšleno žánrově, ale technickou kvalitou nahrávky. Tedy jejího dynamického rozsahu. Zkrátka a dobře když si vezmeš jednu skladbu a ta bude mít v jednom případě DR4 a bude to flac 24/192, či supr trupr MQA a druhá verze skladby bude mít DR14 a bude to flac pouze 16/44,1, nebo dokonce dobře udělaná mp3 320, bude ta druhá znít stokrát líp a ten rozdíl bude doslova trhat uši a pozná to i hluchý. Kdežto rozdíl ve stejné nahrávce se stejným DR v případě mp3 a flac 16/44,1 nepozná 70% lidí a troufám si tvrdit, že rozdíl flac 16/44,1 vs flac 24/192 nepozná 90% lidí. U skladby s nízkým DR se vše slívá především ve špičkách do jedné beztvaré hmoty, nejde rozlišit jednotlivé nástroje, postrádá to prostor atd.
Spousta lidí si myslí, že mp3 má uřízlé výšky (tedy ten co neslyší nad 9kHz nic nepozná). Není to pravda. Ta mp3 má uřízlé neslyšitelné frekvence, ale tyto frekvence se na celkovém vjemu hudby podílejí. Utvářejí vnímání prostoru a jistou plastičnost nahrávky, či jak to popsat, prostě zní to přirozeněji, živěji než ta mp3, ale že by tam třeba nebyly slyšet činely, to ani náhodou. Hodně podobná situace je i u kvality CD vs hi-res hudby, ale ty rozdíly jsou ještě daleko menší, než mp3 vs 16/44,1.
A teď k tomu hlavnímu:
Co se týče streamovacích služeb jako Tidal a spol, tak ty se holedbají hi-res hudbou, ale na druhou stranu jejich skladby jsou vesměs moderní remastery s velice nízkým DR. V roce 1996 někdo přišel na to, že si zákazník žádá hudbu s nízkým DR, protože to hraje hlasitěji. Hlasitěji to hraje, ale současně hrozně. Prostě dnes je takřka veškerá vydávaná hudba šita na mírů mobilů, BT repráčku a spol, aby to trochu hrálo, ale pokud si to pustíš na solidnější aparatuře (která nemusí být ani drahá), otřepáváš se hnusem. A nejhorší je, že u kapel, které nahrávaly špičkově v 90. létech s vysokým DR, dnes dochází k tomu, že jsou na Tidalu, Spotify, Apple Music, Qobuzu, Hiresaudio a spol. nabízený jen a pouze současné moderní remastery s vykastrovaným DR. Takže pokud si člověk pustí něco z devadesátek na originálním soudobém CD a následně na Tidalu v super hi-res kvalitě, má v tom druhém případě pocit, že má nějakou poruchu na svém poslechovém řetězci. To o čem píšu se jmenuje loudness war a bohužel krom několika málo umělců, co si to skutečně hlídají (a to jsou (byly) vesměs hvězdy typu Pink Floyd a podobně) se dnes většina věcí nahrává katastrofálně a ten mizerný obsah se balí do zlatých krabic se jménem MQA, hi-res a podobně. Ale kolem MQA je obrovský humbuk, obalený kecy, že to zní jak ve studiu a podobně a zákazník si to přeje...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
martas38  |  26. 11. 2021 10:34

Ještě by se slušelo dodat, že ten dynamický rozsah je vlastně rozdíl mezi nejtišším a nejhlasitějším zvukem ve skladbě. Pokud je ten rozdíl velký, zní to hezky a přirozeně. Pokud je ale malý (současné nahrávky), kdy činel či triangl zní stejně hlasitě jako kopák, nebo kytara, zní to sevřeně, bez prostoru a ve špičkách pak dochází k přebuzení a slití do jednoho hukotu, či jak to popsat.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  26. 11. 2021 12:53

Ne. DR není rozdíl mezi nejhlasitějším a nejtišším zvukem, to by stačilo oříznout pár frekvencí a DR by se významně snížilo, ale takhle to nefunguje .
Dynamickej rozsah, neboli DR nahrávky, je rozdíl mezi průměrnou hlasitostí všech tónů a frekvencí a průměrnou hlasitostí nejhlasitějších tónů a frekvencí.
Zjednodušeně rečeno programy na měření DR rozkouskujou měřenou audio stopu na x krátkejch úseků, změří jejich průměrnou hlasitost a pak změří rozdíl mezi touhle průměrnou hlasitostí a mezi průměrnou hlasitostí nejhlasitějších frekvencí a tónů. A nakonec se výsledný DR vypočítá jako průměrná hodnota ze všech těch jednotivých částí/vzorků.A přebuzení s DR nesouvisí vůbec nijak, to je zase clipping, ale to je něco úplně jinýho. Clipping s DR nijak nesouvisí. Clipping (přebuzení) nijak neovlivňuje DR a DR nijak neovlivňuje clipping.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
martas38  |  26. 11. 2021 21:44

Ano, pravda, jsou to průměrné hodnoty.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  26. 11. 2021 15:04

Tohle není tak docela pravda, nebo je to spíš nepřesný:
citace:
"Spousta lidí si myslí, že mp3 má uřízlé výšky (tedy ten co neslyší nad 9kHz nic nepozná). Není to pravda. Ta mp3 má uřízlé neslyšitelné frekvence, ale tyto frekvence se na celkovém vjemu hudby podílejí. Utvářejí vnímání prostoru a jistou plastičnost nahrávky, či jak to popsat, prostě zní to přirozeněji, živěji než ta mp3, ale že by tam třeba nebyly slyšet činely, to ani náhodou."
Konec citace.
MP3 nemá jen "uřízlé neslyšitelné frekvence." V první řadě jde o to jaká MP3, ale když budem brát v potaz MP3 320kbps, tak ta má natvrdo odříznutý frekvence nad 20 kHz (což dost často způsobí, že se v tej MP3 jen kvůli tomu ořezu objeví clipping a už jen to samo o sobě je samozřejmě špatně), ano, ale zároveň má taky z části odříznutý frekvence nad 16kHz a to už je problém. Možná až nějakých 50% frekvencí nad 16kHz chybí a to už zvuk slyšitelně ovlivňuje. A obecně se z toho záznamu odstraní i část slyšitelných frekvencí v celým spektru (pod 16 kHz). Tady je to všechno krásně vidět, prot ty kdo to neslyší:
https://i.ibb.co/KF349tf/GIF-MP3-vs-WAV.gif...
https://i.ibb.co/0FDwK9g/GIF-CD-MP3.gif...
Nicméně je potřeba podotknout, že to naprostá většina lidí nevnímá, ne jen nějakých 70% Já bych to odhadnul spíš tak minimálně na 95% lidí a možná dokonce ještě víc.Jinak ale souhlas se vším co jsi napsal.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  26. 11. 2021 12:42

Fajn, takže o co a proč v tom Hi-resu jde a jak to funguje atd.? Jdeme na to:Pro digitální záznam zvuku (zvlášť v modernější době) se v případě PCM používají různý vzorkovací frekvence, nejběžnější jsou dnes 48 kHz, 88,2 kHz, 96 kHz a 192 kHz (je potřeba si uvědomit, že šířka audio pásma je v případě PCM poloviční vzhledem k vzorkovací frekvenci, tedy pro vzorkovací frekvenci 96 kHz je šířka audio pásma 48 kHz).
Frekvenční rozsah lidskýho sluchu je cca 16 Hz až 20 kHz (v ideálním případě a v mládí, 19kHz až 20kHz slyší člověk jen kolem 20 let věku. Už od těch cca 20 let ale se stoupajícím věkem horní hranice toho kolik slyšíme klesá), takže minimální vzorkovací frekvence, která splňuje Nyquist - Shannonův vzorkovací teorém pro takovouhle šířku pásma, je 40 kHz. Z toho důvodu, byla pro CD formát, když ho na přelomu 70. a 80. let vyvíjeli, zvolená vzorkovací frekvence ještě s nějakou tou rezervou, tedy 44,1 kHz (44 100 Hz).Nižší vzorkovací frekvence mají samozřejmě výhodu menší velikosti výslednejch souborů. Kvůli Nyquist - Shannonovu teorému, ale nepřináší vyšší frekvence přes 50 kHz nebo 60 kHz pro posluchače žádný nový audio informace. Prostě a jednoduše proto, že náš sluch není ani v mládí schopnej zachytit vyšší frekvence než cca těch 20 kHz. S rostoucím věkem naše schopnost slyšet vysoký frekvence klesá a proto se běžně udává, že člověk je schopnej slyšet frekvenční rozsah zhruba 16 Hz až 16 kHz. To je totiž pro lidskou populaci nad 20 let takovej průměr. V 50 letech už člověk slyší jen zhruba kolem 12kHz až 13kHz.
Proto výrobci prvních digitálních audio zařízení volili vzorkovací frekvence maximálně okolo 50 kHz (44.1 kHz a 48 kHz). V dnešní moderní době se ale kromě těchhle dvou vzorkovacích frekvencí často používají i vz. frekvence 88,2 kHz a 96 kHz. Ještě vyšší vzorkovací frekvence, jako 176,4 kHz a 192 kHz, jsou už pak zase náchylný k ultrazvukovejm artefaktům, který někdy můžou způsobovat slyšitelný intermodulační zkreslení, a taky nepřesný vzorkování způsobený příliš vysokou rychlostí, takže zvukaři ve studiu co s takovýmhle rozlišení pracujou musí naprosto přesně vědět co dělají, aby se těm neduhů příliš vysokejch vzrkovacích frekvencí vyhnuli.Jenže co je to vlastně ta vzorkovací frekvence? Jakákoli vzorkovací frekvence udává jen to kolik vzorků za vteřinu je v tom záznamu zaznamenáno, nic víc. Vzorkovací frekvence sama o sobě neudává jestli zvuk v daným audio souboru bude takovej nebo onakej (to udává mastering) a už vůbec použitá vzorkovací frekvence neudává jak vysoký tóny se v daným záznamu nacházejí. Tzn., že v případě vzorkovací frekvence třeba těch 192 kHz (šířka audiopásma 96 kHz) se v tom zvuku nachází nejvyšší frekvence ne až do těch 96 kHz, ale třeba jen do 35 kHz.
Jedná se totiž v první řadě o rozlišení (počet vzorků za vteřinu), ne o to jak vysoký frekvence se v tom souboru nachází. Vyšší vzorkování umožňuje zachytit celkově zvuk a hlavně detaily a mikrodetaily o něco přesněji a díky tomu je zvuk Hi-resu oproti obyčejnýmu CD takovej jemnější a na všech pásmech "rozlišenější," přesnější, jiskrnější atd. (do jistý míry a za předpokladu kvalitně provedenýho masteringu, kterejžto předpoklad je dneska splněnej u jen velmi malýho počtu hi-resů, tedy pokud se nejedná o klasiku, tak má hi-res opravdu smysl, protože nahrávky klasiky jsou kvalitní v podstatě vždycky, klasiku Loudness War nezasáhla téměř vůbec, nebo jen velmi okrajově).Ale zpět k tomu "frekvenčnímu rozpětí," neboli výškám - to, že máš soubor se vzorkovací frekvencí třeba 192 kHz neznamená, že jsou v tom souboru zaznamenaný frekvence využívající celou šířku audio pásma (ještě jednou - pro vz. frekvenci 192 kHz je šířka audiopásma 96 kHz), byl by to v zásadě nesmysl, protože jakýmukoli člověku by to bylo úplně k ničemu. Takový frekvence žádnej člověk na tejhle planetě nedokáže slyšet ani zachytit. Stačí se nad tím logicky zamyslet a je jasný, že zvukaři ve studiích musí kvůli vlastnotem a schopnostem našemu sluchu veškerý audio informace, který chtějí aby posluchač slyšel, "nahrát"/"vložit" do nahrávky v tej části audiopásma, kterou lidi slyší (a to nejen ti dvacetiletí, ale i ti starší) a to znamená nejběžněji maximálně do 16 kHz (běžně ale i hluboko pod 16 kHz).
Ano, za jistých podmínek sice člověk dokáže zachytit (ne přímo slyšet sluchem, ale zachytit například lebkou nebo skrz zuby) i vyšší frekvence až cca do 30 kHz (30 000 Hz). A tady vstupuje do hry možnost nechat tranzienty vystřelovat až k těm 30kHz až 35kHz (a taky další věci, ale to je už pak vyšší dívčí a to sem tahat nemá smysl). V hi-res souborech se vzorkovací frekvencí například těch 192 kHz (audio pásmo 96 kHz) se, jak jsem už říkal, stejně nacházejí frekvence jen do nějakých 30 kHz až maximálně 35 kHz, ale tzv. užitečnej signál se nad hranicí nějakých 16 kHz, tak jako tak nevyskytuje, protože jak už jsem opět říkal, zvukaři a studiový inženýři velmi dobře znají vlastnosti a maximální schopnosti lidskýho sluchu, takže tak jako tak všecho důležitý při masteringu umisťujou max. do 16 kHz (a mnohdy i dost hluboko pod 16 kHz) a nad 16 kHz jsou už pak jen ty tzv. tranzienty, neboli rychlý a krátký údery/záblesky výšek.
A právě to jsou ty frekvence u hi-res souborů, který vystřelujou až k těm 30 kHz a je to tak využívaný hlavně kvůli tomu, aby se ty tranzienty při masteringu nemuseli omezovat (ořezávat) na 22 kHz (nebo i níž) jako u CD fromátu 16/44.1, a mohli se nechat vystřelit co nejvýš (až k těm 30 kHz nebo 35 kHz) a mohlo se omezení (ořez) udělat až právě na těch 30 kHz až 35kHz, neboli zcela mimo audio pásmo, který dokáže člověk slyšet i zachytit a nevznikalo zkreslení na výškách (kvůli tomu omezování špiček tranzientů) právě v tom pro nás slyšitelným audio pásmu. Zkrátka abychom to případný zkreslení, který může (ale taky nemusí) vznikat omezením/ořezem špiček tranzientů (záleží na tom jak a v jakej míře se to děje), neslyšeli a aby výšky byly díky tomu při poslechu v první řadě přesnější a "rozlišenější," což ale opět souvisí i s počtem vzorků za vteřinu, čímž se vracíme na začátek.Takže klasická otázka - "jak nám dosud mohlo stačit CD se svým "omezeným" a "příliš nízkým" frekvenčním rozsahem"? To je prostě nesmyslná otázka zakládající se na nesmyslných doměnkách o zvuku. Rozdíl v množství, míře nebo slyšitelným frekvenčním rozsahu výšek je mezi CD a hi-resem ve skutečnosti poměrně malej (mnohem menší než si většina lidí myslí), protože tak jako tak je (musí být) drtivá většina audio informací obsažená v pásmu pod 16 kHz, hi-res nehi-res. V případě Hi-resu totiž, jak už jsem si řekli, nejde v první řadě o frekvenční rozsah, ale o to vyšší rozlišení a přesnost snímání/záznamu zvuku, neboli o ten vyšší počet vzorků za vteřinu.
V případě podání výšek se ale o žádný závratný zlepšení oproti CD formátu tak jako tak nejdená a "CD rozlišení" bohatě postačuje, protože i to "obyčejný" CD je v tomhle ohledu vytvořený a nastavený tak, aby nám vzhledem k vlastnostem a schopnostem našeho sluchu, bylo schopný poskytnout kvalitu poslechu na tej nejvyšší High-End úrovni hi-fi. Na to je i to CD se svým frekvenčním rozsahem 22 050Hz pro možnosti lidskýho sluchu víc než jen dostačující.Toliko teorie, teď praxe:V praxi totiž nakonec vůbec nejde o nějaký teoretický maximální možnosti toho nebo onoho formátu nebo média, ale o realitu a to znamená, že jde o to v jakej kvalitě se hudba nahrává, rmeasteruje a vydává. Jak se totiž říká, šedá je teorie, zelený strom života. Že mají vyšší vzorkovací frekvence a bitový hloubky než klasický CD rozlišení 16/44.1 určitý výhody a můžou nám přinést něco navíc oproti tomu CD? Ano, to můžou, do jistý míry a za určitejch podmínek, ale děje se to? Právěže v drtivej většině případů ne a to je právě ten problém. Když sháníš zvukově nejlepší vydání nějakejch konkrétních alb, tak v drtivej většině jsou to CD, na druhým místě co se počtu kvalitních nahrávek týče, je LP (protože jich je na trhu zdaleka největší množství), třetí je SACD a až čtvrtej je Hi-res. Většina Hi-resů totiž hraje hůř než CD i LP, taková je bohužel dnes ralita i přesto, že podle teoretických předpokladů má hi-res větší možnosti než CD a LP.
A proč tomu tak je? Protože nezáleží na maximálních teoretických možnostech a parametrech, ale na tom jestli tyhle možnosti a parametry zvukaři a studiový inženýři při tvrobě nahrávek a vydání alb využívají naplno. A realita posledních 25 let je bohužel taková, že se parametry médií a formátů v naprostej většině případů nevyužívají naplno ani zdaleka. A to právě znamená, že záleží na masteringu, ten určuje kvalitu nahrávek, ne na tom na jakým médiu nebo v jakým formátu a jakým rozlišení následně ta nahrávka/vydání alba vyjde. Že má nějakej hi-res teoretický předpoklady pro to podávat o líp výšky a tranzienty, nebo že má teoretický předpoklady pro to být detilnější a přesnější, je tak dneska v podstatě bezpředmětný, protože rozdíly v kvalitě jednotlivých vydání alb jsou kvůli zmršenýmu masteringu a remasteringu tak zásadní a obrovský, že jsou tyhle detaily a nuance, ve kterých by mohl být hi-res lepší než CD, zcela nepodstatný a nedůležitý. Je nám to doslova k prdu. Taková je bohužel realita dnešní doby.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Hurvajs  |  26. 11. 2021 18:27

Sakra, to je slohový cvičení jako u maturity.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  26. 11. 2021 19:34

Jo, a to bych to dokázal rozvést ještě mnohem víc a do mnohem podrobnějších detailů, tady jsem popsal jen to základní a nejnutnější. Jak jsem říkal, kdybych měl zabřednout do tý problematiky trochu hloub a podrobnějc, tak bych musel mluvit o věcech jako je intermodulačním zkreslení, harmonický frekvence atd., atd., ale to je, jak už jsem říkal, vyšší dívčí a bez alespoň trochu hlubších znalostí týhle problematiky by to tu pak asi jen málokdo pochopil, takže bych to pak zase musel všechno sáhodlouze rozebírat a vysvětlovat a rázem by z toho nebyla maturitní slohovka, ale rovnou seminárka o x desítkách stran textu .

A to si vezmi, že tohle je jen velmi malá část problematiky kvalitního poslechu hudby. Kvalitní poslech hudby je holt ve svej podstatě trochu komplexnější a složitější problematika .
Tedy když tomu rozumíš , pro většinu lidí je to sice jednoduchý, ale ti si pak bohužel právě myslí například takový pitomosti jako například že kvalitu zvuku zásadním způsobem udává a ovlivňuje vzorkovací frekvence, bitová hloubka, formát, kodek nebo médium (to jestli je to CD, či SACD nebo Hi-res atd.), nebo že v případě hi-resu jde o ultravysoký frekvence, který už neslyší ani pes atp.
Horší ovšem je když někde takhle řekneš pravdu a takovýhle neználci ti žačnou "vysvětlovat," že prej nemáš pravdu . I když se snažíš, tak spousta lidí prostě nechce pravdu a fakta slyšet, jakmile je totiž něco jen trochu složitější, tak to některý lidi hned považujou za bláboly a výplody chorej mozků (nebo rovnou kacířství ) atp. aniž by se ntím dál jakkoli zabývali. Je totiž jednodušší nalhávat si ty jednoduchý nesmysly, bludy, polopravdy či rovnou lži atd., než se snažit to opravdu pochopit a alespoň trochu do toho skutečně proniknout.
Tohle se lae neděje jen v audiu, tohle je historickej problém trvající už tisíce let (páni, a teď už dokonce sepisuju studii z filozofie, no Já ale jedu ).

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Vojta  |  26. 11. 2021 20:41

Díky za zajímavý elaborát, poučné. A teď to hlavní. Jak poznat kvalitní nahrávku? Z toho co píšeš mi vyplývá, že i stream hudba může znít dobře, pokud je ten základ, co tam autor poslal, dobře nahraný. Ale vzhledem k objemu, co se produkuje je nad moje síly si poslechnout vše a kvalitu hledat pokus/omyl. Stejně tak si asi nebudu namátkou měřit dynamický rozsah skladeb. Existuje seznam kvalitně nahraných alb, co podle tebe stojí za poslechnutí? Obecně, pomiňme teď žánrové preference. Děkuju a přeji pěkný víkend :)

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
martas38  |  26. 11. 2021 21:43

Zkus si do téhle databáze zadat svého oblíbeného interpreta, a už barva čísel DR ukazuje, co je a co není dobré. Pak se zkus podívat třeba v tom Tidalu na rok vydání remasteru. Velice často se stane, že to co vyšlo v roce 1992 svítí zeleně a má to DR15 a to co je na Tidalu je remaster z roku 2015 a má to DR3 a svítí to červeně: https://dr.loudness-war.info...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Vojta  |  26. 11. 2021 22:45

Zkusil jsem pár alb a bohužel jsem nijak výrazně nepochodil, většinou to do sebe ročníkama vydání splývá a nelze to na Tidalu identifikovat. Ze zvědavosti jsem zkusil do té databáze dát "Tidal", našlo to 35 alb, z celkového počtu zanedbatelné, ale alespoň náznak, že se někdo snažil o lepší identifikaci. Tudy pro mě cesta nevede . Ach ta mladá generace, nejradši by přišli k hotovýmu, já vím Takže zase zpátky na stromy a hledat ušima.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  26. 11. 2021 22:55

Ach ta stará genereace, něco nechápou a neumí a ani se nepokusí porozumět a ani se nezkusí naučit a radši to hned odsoudí jako blbost, "tudy cesta nevede" a hotovo, tka je to prostě jednodušší. Holt vážně platí - "kdo chce kam pomozme mu tam."Když do tý databáze napíšeš "tidal," tak ti to nic nenajde je to databáze vydání hudebních alb a "tidal" není název hudebních alb ani interpretů. Vůbec jsi nepochopil jak to funguje a evidentně ses o to ani nepokusil, ale už "tudy cesta nevede," paráda .
A ano, podel těch drobnejch střípků informací který na tidalu jsou se nedá vydání alba indentifikovat to je právě ten problém, to je právě jedna z těch zásadních nevýhod tidalu. Ach jo, vždyť je to tak jasný a jednoduchý, ale holt člověk musí chtít chápat a vnímat a rozumět.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
K8MKII  |  27. 11. 2021 21:18

Ty musíš mít asi hodně kamarádů, tipoval bych tak něco mezi 0 až 1.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  27. 11. 2021 22:58

Ale no toviže jo, hlavně že ty jsi medovej.Další rejpal, kterej se místo aby byl rád, že mu jednou někdo řekne pravdu a vysvětlí mu jak se dopracovat ke kvalitnímu poslechu hudby atd., nezmůže na nic jinýho než na prázdný hloupý kecy, klasika .

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
martas38  |  28. 11. 2021 17:28

Musíš se řídit datem vydání, Tidal to ukazuje. Klidně sem napiš nějakej příklad a mrknem na to.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  28. 11. 2021 20:51

Řídit se na tidalu udávaným datem je ti k ničemu. Ne vždy je totiž na tidalu udaný reálný datum kdy to daný vydání skutečně vyšlo, mnohdy je tam jen datum prvního vydání alba, takže je u vydání například z roku 2010 klidně uvedenej třeba rok 1985. A mnohdy tam mají uvedený dokonce úplný blbosti, jako třeba že mají u alba napsanej třeba rok 1980, např.:
https://listen.tidal.com/album/77637959...
Ale zaprvé, první digitální master, neboli první digitální vydání tohohle alba, vyšlo až v roce 1987, takže rok 1980, kterej udávají na tidalu, je nesmysl, nesměl by tam u tohohle konkrétního alba bejt rok nižší než 1987 aby bylo možný tomu údaji věřit.
A zadruhé, obecně v roce 1980 zkrátka žádný alba v digitální podobě ještš nevycházeli a neexistovali, první digitální vydání jakýhokoli alba vyšlo na CD až 17. srpna 1982 (ABBA - The Visitors), takže obecně když má u něčeho tidal uvedenej rok nižší než 1982, tak je to blbost a znamená to, že to není rok kdy vyšlo daný konkrétní vydání, ale že tam mají uvedenej jen a pouze datum prvního vydání danýho alba. Tidal totiž nemůže poskytovat tzv. vinyl ripy, protože to by porušovali autorský práva a mastery pro LP taky používat nelze, to by se nedalo poslouchat (doufám, že tu snad všichni diskutující vědí proč a nebu to muset vysvětlovat, pro méně znalé viz tzv. "RIAA ekvalizace"), tudíž když mají někde uvedený datum nižší než rok 1982, tak to prostě a jednoduše nemůže být datum kdy vyšlo to daný vydání který na tom tidalu je.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
martas38  |  28. 11. 2021 23:19

Používám Tidal plugin pro Audirvanu a tam je takřka vždy uveden rok vydání remasteru. Pravda zrovna u Diany není. Ale mám pocit, že tohle bezpečně pozná Roon, který tyto údaje tahá z nějaké CDDB databáze, či odkud.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  29. 11. 2021 01:15

Dal jsem jen jeden přípklad, ale takových kde nelze podle roku indetifikovat vydání je na tidalu x, což už je samo o sobě prostě a jednoduše špatně. A navíc to znamená jediný, že se na žádný informace z tidalu nelze spoláhat, protože nikdy nevíme jestli jsou pravdivý a jestli skutečně sedí k tomu danýmu vydání, nebo jestli tam prostě jen pleskli něco co jim zrovna přišlo pod ruku. Kde máš jakou záruku, že to co na tidalu píšou u jednotlivých vydání, který tam mají, je skutečně pravda? Můžeš mi to nějak nespochybnitelně doložit, stejně jako se to dá nespochybnitelně (a velmi snadno a jednoduše) doložit u fyzickejch nosičů? Nemůžeš. A jak už jsem řekl, to znamená jediný, že na informace, který jsou na tidalu, nelze brát ohled, nelze je brát vážně, v žádným případě jim nelze věřit, protože je nelze nijak ověřit.Třeba právě tohle vydání alba Diana, přesně v tom odkazu, kterej jsem dal v minulým příspěvku, bylo ještě nedávno tohle:
https://dr.loudness-war.info/album/view/112164...
Při zadání tohohle odkazu do vyhledávače tam přímo bylo v popisu napsáno, že je to remaster z roku 2015 (a zvukově to skutečně bylo shodný s tím "hi-res" remasterem z roku 2015, takže ten popisek tehdy opravdu seděl). Dnes už tam rok 2015 ani slovo "remaster" uvedený nejsou, je tam jen rok 1980 a nic víc. Nevím kdy přesně to změnily, ale není to dýl jak nějaký dva měsíce. Ten remaster z roku 2015 tam ještě před tema dvěma měsíci byl (a byl tam minimálně rok před tím).
Celkově ještě do nedávna měli na tidalu tři různá vydání tohohle alba a v popiscích jednotlivých vydání bylo udaný následující (a opět to i v těch zbývajících dvou případech zvukem sedělo s těmi danými vydáními, všechna ta vydání mám a důkladně jsem to porovnával):
1. "Deluxe Edition" verzi alba z roku 2003:
http://dr.loudness-war.info/album/view/178811...
2. remaster z roku 1998:
http://dr.loudness-war.info/album/view/130793...
3. ten zmiňovanej rádoby "hi-res" z roku 2015.
https://dr.loudness-war.info/album/view/112164... Mimochodem správně má to album vypadat takhle:
http://dr.loudness-war.info/album/view/168499...
takže opět a zcela kalsicky to nejlepší vydání na tidalu zkrátka není. Bída a mizérie ve třech různých podobách to jo, ale kvalita nikde......Ale zpět k tomu remasteru z roku 2015.... teď se z tohohle remasteru v jakože "hi-res" z roku 2015 totiž najednou stalo vydání z roku 1980 (a jak jsme si už vysvětlili, tak rok 1980 je na tidalu je naprostej nesmysl a blud), takže buď jednotlivý vydání tohohle alba, který na tidalu mají, proházeli mezi sebou a některý smázli a nahradili ho jiným, nebo prostě jen změnily popisky a pokud je to tahle druhá možnost tak to není nic jinýho než prasečina. A že roon načítá nějaký informace z nějaký jiný/další/cizí databáze? No tak to teda potěš koště. Kde je zaručeno, že to co ten roon načte jsou správný informace, který skutečně sedí pro daný vydání? Podle čeho poznám, a kde mám záruku, že ňákej roon skutečně pozná co to zrovna hraje? Podle čeho to jako pozná? On ten roon porovná přímo ten zvuk (tu hudbu) se zvukem x jiných různých vydání a až najde to který se bude shodovat a bude hrát stejně, tak od toho danýho vydání načte ta data? To asi težko, že jo. Takže podle čeho tedy ta data načítá? No přece podle nějakejch tagů, kódů atd., který jsou na tidalu k tomu danýmu vydání přiřazený. No jo, ale jak víme, že na tidalu přiřadili tomu danýmu vydání správný tagy, kódy atd.? Vždyť si snadno můžeme ověřit, že už jen pitomej rok vydání tam v x případech mají uvedneje nejen úplně blbě ale mnohdy dokonce zcela nesmyslně? A když tedy víme, že na tidalu běžně udávají už jen ty roky vydání úplně špatně, tak jak můžeme vědět, že ty jiný kódy a tagy atd., podle kterejch ňákej roon a další programy třetích stran vyhledávají v ňákejch databázích čtvrtejch stran, tam má tidal zadaný správně, hmmm? Kde je nějaká záruka, že ty informace, který nám ňákej ten roon vylivne, jsou skutečně relevantní a pravdivý a že sedí k tomu konkrétnímu vydání? Podle čeho si to můžu ověřit? Odpověď je jednoduchá, nemůžeme si to ověřit nijak, můžeme leda tak věřit. Jenže víra není důkaz, takže z toho vyplývá jediný, informace z tidalu nelze nikdy, opakuju NIKDY, považovat za relevantní a pravdivý, protože jejich relevantnost a pravdivost nelze nijak ověřit ani prokázat. Nelze ověřit, že jsou ty informace správný a pravdivý a že sedí k těm konkrétním vydáním.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
martas38  |  29. 11. 2021 01:36

Ten Roon to dělá nějakými algoritmy přímo ze zvuku skladby. Něco podobné jak jsou ty vyhledávače pro mobil Shazam atd. Předpokládám, že to bude přesné. Nevím teda, jestli to umí i u streamu, ale pokud mu dáš cestu do adresáře, kde je totálně neotagovaná hudba, tak podle velikosti obsahu to hodiny přežvykuje a načítá a pak ti to všechno otaguje včetně verzí, roků vydání. Když jsem mu takto podstrčil japonskou edici Brothers in Arms, (flacy nagrabované z toho CD), tak naprosto bezpečně poznal, že jde o japonskou edici z roku 2011.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  29. 11. 2021 02:13

Hmmm......
Tak zaprvé, "předpokládám" je úplně to samý jako "věřím" a to není důkaz. Na základě předpokladů ani víry nelze dělat jakýkoli relevantní závěry, na základě předpokladů a víry se lze se nanejvýš tak domnívat nebo doufat a to je úplně k ničemu.Zadruhé, za "hodiny" co tedy roonu trvá rozpoznání jednoho vydání alba už Já budu poslouchat pátý, osmý....... desátý nebo bůhví kolikátý album, to mám nechat běžet roon a PC ještě tři dny po tom co jsme přestal poslouchat, než dožvejká "frontu hledání," který jsem mu svým poslechem "zadal." A co když poslouchám celej den, to mi v prosinci řekne co jsem poslouchal v srpnu?
Já chci vědět hned co poslouchám, ne až jednou, někdy, možná..... se ňákej roon rozhoupe a něco (možná pravda možná nesmysl, to nikdy nezjistím) z něj vypadne.A zatřetí, můžeš zaručit, že to funguje ve 100% případů? Jakou můžeš doložit záruku? Ňáký předpoklady mě opravdu nezajímají. Zrovna Brothers in Arms je extrémně slavný album, ale co u méně znamých, bude to fungovat taky? Na 100%? Když uživatel nebude vědět, z jakýho vydání ta hudba pochází, tak jak si může bejt jistej, že mu roon opravdu a se 100% jistotou našel informace o tom vydání, který to skutečně je? Můžeš nějak/něčím doložit, že to co je na tidalu roon skutečně se 100% jistotou identifikuje správně?A navíc, jak to mám udělat, když nehodlám platit nesmylně předraženej roční paušál za obyčejnej prográmek na přehrávání hudby?:::::::::::::::::::::::::::::::::::::A jen tak mimochodem, nevím jestli máš Brother In Arms ve více vydáních nebo ne, ale Japonský vydání tohohle alba z roku 2011 patří k těm zvukově špatným. Zrovna u tohohle alba je opravdu škoda poslouchat "Béčkovou" nebo spíš "Céčkovou" kvalitu, když víme jak špičkově tohle album bylo nahraný (a jak skvělá ta hudba je) a že si snadno můžeme sehnat původní CD z roku 1985, který jsou zvukově na tej nejvyšší možnej úrovni. Doporučuju jedno z těchhle vydání (ty jsou všechny o parník jinde, úplně jiná liga než ty Japonský z roku 2011):
Úplně nejlíp hraje tohle album z původních CD vydání z roku 1985, například:
https://www.discogs.com/Dire-Straits-Brothers-In-... ...
http://dr.loudness-war.info/album/view/176849... Ale i tohle SACD je perfektní a je jen o chloupeček horší než ta původní CD, ale v něčem má i navrch, například v lepším rozlišení a takovým jemně lepším podání detailů:
https://www.discogs.com/Dire-Straits-Brothers-In-... ...
http://dr.loudness-war.info/album/view/70185... A stejně tak skvělá je tahle dvoj LP:
https://www.discogs.com/Dire-Straits-Brothers-In-... ...
http://dr.loudness-war.info/album/view/124608... Tohle jsou tři nejlepší vydání Brothers In Arms který znám a na který jsem kdy narazil.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
martas38  |  29. 11. 2021 22:55

Nebavím se o tom, jestli je to dobrý, nebo špatný vydání. Ale prostě to poznalo to správný album. Naprosto jistě! A hodiny to hledá, když v tom adresáři máš desítky, stovky alb, přes 100GB hudby, ne jedno album. Ale jak to najde, tak už to tam máš na pořád otagovaný. Všechno, co tam je. Já to nepoužívám, protože Roon je pro mě moc drahej, ale tyhle možnosti jsou.
Já už jsem dnes ve stavu, kdy prostě nechci, aby se mi doma točilo nějaký CD, který se dá poškrábat, který stárne atd. SACD, u kterýho si legálně nemůžu vybrat aby hrálo přes můj vlastní DAC už vůbec ne. Takže mám prostě veškerou hudbu nagrabovanou na disku. Na čem mě záleží, to pouštím z disku, na čem ne, to z Tidalu. A jediná CD mechanika, kterou doma mám je v Xboxu, ale tam mám taky 99% her stažených bez fyzických nosičů.
A o Dire Starits je naprosto zbytečný diskutovat, je to jen příklad.
Ale samozřejmě máš svoji pravdu a já ti na ni nehodlám sahat, ostatně ti musím poděkovat za to žes mě otevřel oči, co se týče DR. Ale chtělo by to v těch debatách asi trošku ubrat na aroganci na všechny strany, trošku mi začínáš připomínat Merhauta...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  30. 11. 2021 01:17

Aroganci? Možná. Snadno se nechám unést, když jde o něco na čem mi záelží a pro co mám vášeň, zápal atd., vím to o sobě. Ale mě prostě už poslední dobou někdy celkem dost dochází trpělivost, už mě prostě po těch letech nebaví pořád dokola a donekonečna vysvětlovat lidem stále to samý furt znovu a znovu a znovu, ale zároveň si nemůžu pomoct neozvat se, když někdy čtu ty bludy, který lidi píšou na fórech, ale i "redaktoři" do takovýchhle píár článků jako je tenhle, pod kterým je tahle "debata."
K tomuhle poslednímu co napsal.
Zaprvé, Já mám napořád všechno otagovaný přesně tak jak chci Já, program, kterej by mi hrabal na to co mám v PC a přetagovával si to jak chce on aniž by se mě ptal jestli chci ty tagy přepsat, by u mě letěl do pěti vteřin do koše. A to i kdyby byl tak nesmyslně předraženej jako je roon. Já bych ale za prográmek na přehrávání hudby takovýhle nesmyslný prachy nikdy nedal, když všechno co pro přehrávání hudby potřebuju umím řešit stejně dobře nebo i líp než roon, ale na rozdíl o roonu to umím řešit zadarmo. Navíc éru hraní z PC už mám naštěstí za sebou, byla tochyba a Já ž nikdy se ke hraní z PC nikdy nevrátím, nemám ve zvyku dělat kroky zpátky ani nemám ve zvyku nepoučit se z vlastních chyb.Zadruhé, když nemůžeš 100% zaručit, že roon najde ty správný tagy a správně to otaguje, tak je to pro tydal funkce úplně k ničemu a dá se to použít maximálně pro svoje vlastní nagrabovaný soubory u kterých víš z čeho si to nagraboval a tudíž můžeš roon zkontrolovat jestli to našel pokaždý správně. Ale když víš co máš, tak proč bys to měl nechávat roon hledat, když si to můžeš sám otagovat asi tak za 10 vteřin (a to přesně tak jak chceš ty a ne jak chce roon),i si přejmenovat soubory, změřit a do tagů zapsat DR atd....?Zatřetí, nosiče se nemají jak poškrábat, nikdy jsem nepochopil lidi co si poškrábou svoje CD/SACD/DVD/BD, když s nimi zacházíš normálně nemůžeš je poškrábat. A když tak se to povede nedopatřením jednou za uherskej rok, že ti třeba CD nechtěně vypadně z ruky atp. ale to se mu většinou nic nestane (a nějakej ten malej škrábaneček nevadí) a zadruhé když už by se nosič náhodou poškodil tak strašně moc že by už nebylo možný ho přehrát (mám cca 9000 CD, SACD, HDCD atd. a za celej život se mi nikdy nestalo, že bych si jakejkoli nosič poškodil, tak že by už nehrál) tak proto si ty CD můžeme kdyžtak zálohovat do PC, abychom v případě poškození nosiče alespoň nepřišli o ten zvuk z něj. Začtvrté, u SACD není potřeba vybírat si DAC, stačí si pořídit kvalitní SACD přehrávač a hrát prostě přes jeho DAC, nic víc není potřeba a je to tak i nejjednodušší a nejelšpí možnost, spousta hifistů provozuje CD i SACD přehrávače právě s jejich interním DAC prostě proto, že ty přístroje často bývají se svými integrovananými DAC sladěný a vyladěný a hrajou tak prostě skvěle že není potřeba nic dál ladit řešit skládat atd.... Doporučuju pořídit SACD přehrávač aby sis to mohl sám vyzkoušet. Nebyl bys zdaleka první kdo by se pak už k poslechu hudby z PC nikdy nevrátil. Zapáté, to s těm i Dire Straits jsem psla jak jsem říkal jen tak mimochodem, bokem. A opět jak jsem říkal, nevím jestli máš tohle album i v jiných vydáních, prostě jsem jen doporučil k poslechu ty vydání, který jsou špičkový. Toť vše.A zašesté hry i cokoli jinýho kupuju bez nosičů jedině v případě, že to jinak nejde. Nemám zájem o to abych o to co jsem si zaplatil přišel kvůli chybě někoho jinýho, nebo kvůli nějakýmu výpadku, slehání pevýho disku atd. (i proto si data zálohuju na dva různý disky). Zrovna pokud jde o hry, tak mám bohužel s tímhle jednu velmi negativní a pr mě naštěstí ne vlastní zkušenost. Kámoš si na Xbox taky kupoval naprostou většinu her jen "online" bez fyzickejch nosičů, prostě koupil přes ten Xbox store, stáhul rovnou do Xboxu a hotovo. A jednoho dne, asi tak před rokem a půl, si chtěl zahrát, dva dny před tím všechno v pořádku fungovalo, ale najednou zapnul Xbox a ten po něm chtěl aby se přihlásil ke svýmu profilu,i když vždycky všechno přihlašování probíhalo samo automaticky, tak to měl nastvavený, ale když tentokrát zadal přihlašovací údaje, tak nic.......... nahlásilo mu to, že zadal jméno a heslo špatně. Začal pátrat, komunikoval s podporou Microsoftu a...... nebudu to protahovat, výsledek byl takovej, že zjistil, že na serverech Microsoftu došlo k nějakýmu problému, nějakej chybě a některý profily některej hráčů se prostě vypařili ze systému a oni je nevidí a je to pro ně jakoby nikdy neexistovali a kvůli tej chybě prej ani nemají údaje o provedených nákupech a platbách na daných herních profilech a to i přesto, že kámoš měl některý ty hry stažený a nainstalovaný na disku ve svým Xboxu, tak protože příslušnej účet ke kterýmu byly vázaný se vypařil, tak se k nim už nedostal a dokonce musel nějak vymazat disk, protože ty nainstalovaný hry zabírali místo, ale z novýho profilu je nebylo vidět a nebylo se k nim samozřejmě možný dostat, protože z něj nebyly zaplacený (ani když si ty hry koupil znovu, tak se k nim kvůli tej chybě, která se udála nedostal a musel je znovu stáhnou a nainstalovat, do tý doby mu to pořád hlásilo při pokusu o zapnutí daných her nějakou chybovou hlášku). Perfektní.
No a milej kámoš nemá nic, poutrácel za hry tisíce a tisíce a tisíce a ze dne na den o všechno přišel a Microsoft s tím prej nic dělat nemůže a žádnou náhradu ani kompenzaci mu nemůžou poskytnout, protože jak kámoš zjistil pro takovýhle případy to mají ve smluvních podmínkách dobře pořešený. Super co?
Kdyby si ale kámoš kupoval hry na fyzickejch nosičích, tak by neměl ani v takovýmhle případě problém, prostě by jen založil novej účet naistaloval hry znovu a hotovo.
Spolíhat se na někoho jinýho, přenechat správu nad svým právoplatně nabitým majetkem někomu jinýmu, u koho nemám jistotu, že se na mě v případě problému doslova do písmene nevys*** anepošle mě do háje, je prostě vždy chyba.A já mám doma mechanik X, několik herních konzolí, BD/DVD přehrávač, dva SACD přehrváče, jeden obyčejne CD přehrvač, několik PC a v každým je BD/DVD mechanika..... Tohle je prostě dneska moderní technika, bez toho se dnes člověk neobejde. Zvlášť hifista se nemůže obejít bez SACD přehrávače.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  30. 11. 2021 01:30

Aroganci? Možná. Snadno se nechám unést, když jde o něco na čem mi záelží a pro co mám vášeň, zápal atd., vím to o sobě. Ale mě prostě už poslední dobou někdy celkem dost dochází trpělivost, už mě prostě po těch letech nebaví pořád dokola a donekonečna vysvětlovat lidem stále to samý furt znovu a znovu a znovu, ale zároveň si nemůžu pomoct neozvat se, když někdy čtu ty bludy, který lidi píšou na fórech, ale i "redaktoři" do takovýchhle píár článků jako je tenhle, pod kterým je tahle "debata."
K tomuhle poslednímu co napsal.
Zaprvé, Já mám napořád všechno otagovaný přesně tak jak chci Já, program, kterej by mi hrabal na to co mám v PC a přetagovával si to jak chce on aniž by se mě ptal jestli vůbec chci ty tagy přepsat, by u mě letěl do pěti vteřin do koše. A to i kdyby byl tak nesmyslně předraženej jako je roon. Já bych ale obecně za prográmek na přehrávání hudby takovýhle nesmyslný prachy nikdy nedal, když všechno co pro přehrávání hudby potřebuju umím řešit přinejmenším stejně dobře nebo i líp než roon, ale na rozdíl od roonu to umím řešit zadarmo. Navíc éru hraní z PC Já už mám naštěstí za sebou, byla to chyba a Já už se ke hraní z PC nikdy nevrátím, nemám ve zvyku dělat kroky zpátky ani nemám ve zvyku nepoučit se z vlastních chyb.Zadruhé, když nemůžeš 100% zaručit, že roon najde ty správný tagy a správně to otaguje, tak je to pro tydal funkce úplně k ničemu a dá se to použít maximálně pro svoje vlastní nagrabovaný soubory u kterých víš z čeho si to nagraboval a tudíž můžeš roon zkontrolovat jestli to našel pokaždý správně. Ale když víš co máš, tak proč bys to měl nechávat roon hledat a riskovat že se netrefí (i kdyby třeba byla pravděpodobnost že se netrefí jen malá), když si to můžeš sám otagovat asi tak za 10 vteřin (a to přesně tak jak chceš ty a ne jak chce roon), i si přejmenovat soubory, změřit a do tagů zapsat DR atd.... a to všechno zadarmo, místo abys platil nesmyslnou cenu za roon?Zatřetí, nosiče se nemají jak poškrábat. Nikdy jsem nepochopil lidi co si poškrábou svoje CD/SACD/DVD/BD, když s nimi zacházíš normálně nemůžeš je poškrábat. A když, tak se to povede nedopatřením jednou za uherskej rok, že ti třeba CD nechtěně vypadne z ruky atp. ale to se mu většinou nic nestane (a nějakej ten malej škrábaneček nevadí) a zadruhé když už by se nosič náhodou poškodil tak strašně moc, že by už nebylo možný ho přehrát (mám cca 9000 CD, SACD, HDCD atd. a za celej život se mi nikdy nestalo, že bych si jakejkoli nosič poškodil, tak že by už nehrál), tak proto si ty CD můžeme kdyžtak zálohovat do PC, abychom v případě poškození nosiče alespoň nepřišli o ten zvuk z něj.Začtvrté, u SACD není potřeba vybírat si DAC, stačí si pořídit kvalitní SACD přehrávač a hrát prostě přes jeho DAC, nic víc není potřeba a je to tak i nejjednodušší a nejlešpí možnost. Spousta hifistů provozuje CD i SACD přehrávače právě s jejich interním DAC prostě proto, že ty přístroje často bývají se svými integrovananými DAC sladěný a vyladěný a hrajou tak prostě nejlíp a zkrátka skvěle, že není potřeba nic dál ladit řešit skládat atd....
Doporučuju nedat na to co se píše někde na webu a pořídit SACD přehrávač aby sis to mohl sám vyzkoušet na vlastní uši. Věř, že by se velmi snadno mohlo stát, že by ses pak už k poslechu hudby z PC nikdy nevrátil. Nebyl bys zdaleka první komu by se to po nákupu SACD přehrávače stalo. Zapáté, to s těmi Dire Straits jsem psal, jak jsem říkal, jen tak mimochodem, bokem..... A opět jak jsem říkal, nevím jestli máš tohle album i v jiných vydáních, ale prostě jsem jen doporučil k poslechu ta vydání, který jsou špičkový. Toť vše, na tom snad není nic špatnýho.A zašesté hry i cokoli jinýho kupuju bez nosičů jedině v případě, že to jinak nejde. Nemám zájem o to abych o to co jsem si zaplatil přišel kvůli chybě někoho jinýho, nebo kvůli nějakýmu výpadku, slehání pevýho disku atd. (i proto si data zálohuju na dva různý disky). Zrovna pokud jde o hry, tak mám bohužel s tímhle jednu velmi negativní a pr mě naštěstí ne vlastní zkušenost. Kámoš si na Xbox taky kupoval naprostou většinu her jen "online" bez fyzickejch nosičů, prostě koupil přes ten Xbox store, stáhul rovnou do Xboxu a hotovo. A jednoho dne, asi tak před rokem a půl, si chtěl zahrát, dva dny před tím všechno v pořádku fungovalo, ale najednou zapnul Xbox a ten po něm chtěl aby se přihlásil ke svýmu profilu,i když vždycky všechno přihlašování probíhalo samo automaticky, tak to měl nastvavený, ale když tentokrát zadal přihlašovací údaje, tak nic.......... nahlásilo mu to, že zadal jméno a heslo špatně. Začal pátrat, komunikoval s podporou Microsoftu a...... nebudu to protahovat, výsledek byl takovej, že zjistil, že na serverech Microsoftu došlo k nějakýmu problému, nějakej chybě a některý profily některej hráčů se prostě vypařili ze systému a oni je nevidí a je to pro ně jakoby nikdy neexistovali a kvůli tej chybě prej ani nemají údaje o provedených nákupech a platbách na daných herních profilech a to i přesto, že kámoš měl některý ty hry stažený a nainstalovaný na disku ve svým Xboxu, tak protože příslušnej účet ke kterýmu byly vázaný se vypařil, tak se k nim už nedostal a dokonce musel nějak vymazat disk, protože ty nainstalovaný hry zabírali místo, ale z novýho profilu je nebylo vidět a nebylo se k nim samozřejmě možný dostat, protože z něj nebyly zaplacený (ani když si ty hry koupil znovu, tak se k nim kvůli tej chybě, která se udála nedostal a musel je znovu stáhnou a nainstalovat, do tý doby mu to pořád hlásilo při pokusu o zapnutí daných her nějakou chybovou hlášku). Perfektní.
No a milej kámoš nemá nic, poutrácel za hry tisíce a tisíce a tisíce a ze dne na den o všechno přišel a Microsoft s tím prej nic dělat nemůže a žádnou náhradu ani kompenzaci mu nemůžou poskytnout, protože jak kámoš zjistil pro takovýhle případy to mají ve smluvních podmínkách dobře pořešený. Super co?
Kdyby si ale kámoš kupoval hry na fyzickejch nosičích, tak by neměl ani v takovýmhle případě problém, prostě by jen založil novej účet naistaloval hry znovu a hotovo.
Spolíhat se na někoho jinýho, přenechat správu nad svým právoplatně nabitým majetkem někomu jinýmu, u koho nemám jistotu, že se na mě v případě problému doslova do písmene nevys*** anepošle mě do háje, je prostě vždy chyba.A já mám doma mechanik X, několik herních konzolí, BD/DVD přehrávač, dva SACD přehrváče, jeden obyčejnej CD přehrávač, několik PC a v každým je BD/DVD mechanika..... Tohle je prostě dneska moderní technika, bez toho se dnes člověk neobejde. Zvlášť hifista se nemůže obejít bez SACD přehrávače.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  30. 11. 2021 01:33

Proč se to sem hodilo ještě než jsem to dopsal? To druhý je dopsaný, to první je nějaká chyba, dopsal jsem to přesně v půl druhý v noci.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
dimax  |  26. 11. 2021 21:44

Ako poznať kvalitnú nahrávku, práve tu vidím výhodu streamovacích platforiem, ktoré ponúkajú niečo lepšie ako základ, že si vypočujem čo by ma zaujímalo a potom si vyberiem. Preto mám aj jeden z playlistov na skladby len s dobrým zvukom a ďalší level, že si prípadne zoženiem aj CD alebo LP.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
dimax  |  26. 11. 2021 21:49

Dík za odkaz na databázu, aj keď sa riadim ušami tak určite pomôže pri hľadaní.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
martas38  |  26. 11. 2021 21:54

Mrkni třeba na tohle. V devadesátkách to byl etalon opravdu dobře nahraného metalu a jaký myslíš, že je remaster na Tidalu, s jakým DR a jak to hraje: https://dr.loudness-war.info/album/list...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  26. 11. 2021 22:57

Ta víc než jen pomůže, ta ti řekne co je a co není kvalitní ještě než to koupíš, neboli ještě dávno předtím než máš možnost poslechnout si to ušami, o to tu právě jde.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  26. 11. 2021 22:48

Žádná streamovací služba nic lepšího nenabízí, naopak, všechny nabízí jen ten mizernej základ, to je právě to.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  26. 11. 2021 22:45

Ano, to je dobrá otázka, jak rozpoznat kvalitní nahrávky od nekvalitních. I přesto že Dynamickej Rozsah (DR) není zárukou kvalitního zvuku, tak je jedním z jeho důležitých předpokladů. V podstatě platí, že nahrávka/vydání alba s nízkým DR nemůže hrát kvalitně, ale nahrávka/vydání alba s vysokým DR nemusí hrát kvalitně.
DR je ale zkrátka velmi dobrej ukazatel kvality nahrávky, dá se podle něj zjistit jak kvalitně to daný vydání alba hraje. Takže opravdu nemá smysl měřit DR namátkou, měřit DR je potřeba cíleně a vždy, to je první základní předpoklad k tomu aby se člověk začal orientovat v tom co je a co není kvalitní.
Na DR nahrávek/vydání alb je databáze:
https://dr.loudness-war.info/...
Není tam zdaleka všechno ale nic lepšího není, pak už zbývá jen koupit a změřit si DR sám. Tedy ne jen tohle, jsou samozřejmě i další možnosti, informace se dají získávat i od dalších lidí/posluchačů/hifistů, kteří už daný vydání alba mají a tudíž ti dokážou říct jak na tom je. Problém ale v tomhle případě je, že ani všichni hifisti o tomhle neví, kvalitní nahrávku nepoznají a DR neznají a neměří nebo ho ignorujou, či rovnou prohlašujou za nemysl, bohužel taková je realita. Je to smutný, ale tak to prostě je, pro spoustu lidí je snazší a přijatelnější lhát si do kapsy.
Takže zjistit si DR v databázi sám a měřit sám je nejlepší a nejspolehlivější možnost. Pokud chceš přejímat informace od dalších lidí, tak musíš mít jistotu že se v tom vyznají a vědí o co jde. Bohužel mnozí tvrdí, že se vyznají a vědí o co jde a sami sebe prohlašujou za děěěsně náročný hifisty, ale když jim řekneš aby ti poslali ukázku kvalitní nahrávky, tak ti pošlou nějakej neposlouchatelnej disko-trisko-techno odpad plnej clippingu a k tomu s DR1.Ale dál. Obecně se dá říct, že nahrávky s Dynamickým Rozsahem DR0 až DR8 jsou zvukově mizerný, nahrávky s DR9 až DR11 jsou takovej průměr a DR12 a víc je už kvalita (najdou se i nahrávky s DR7 nebo DR8, který hrajou dobře, ano, ale zaprvé dobře je jen "za tři" a zadruhé je takových nahrávek jen málo a čím nižší DR tím míň těch kvalitních nahrávek je, a od DR6 a míň už kvalitu nenajdeme prakticky vůbec).
Před Loudness War, tedy před rokem 1995, jsme měli Dynamickej Rozsah u těch horších až nejhorších nahrávek někde v rozmezí DR10 až DR12 a u těch lepších nahrávek DR12 až klidně DR20. DR12 až DR15 byl běžnej standard tehdejší doby (od konce 60. let do toho roku 1995).
Od roku 1995 až do dneška, tedy v průběhu Loudness War, se DR nově vydávaných nahrávek i remasterů těch starých nahrávek, pohybuje nejčastějc někde kolem DR4 až DR9 (tedy asi tak třetina až polovina toho co jsme měli kdysi) a není výjimkou ani DR0 až DR3. V těch lepších případech se jednou za čas dočkáme nahrávky nebo remasteru s Dynamickým Rozsahem někde kolem DR10. A na nahrávky s DR vyšším než DR10 narazíme dneska mezi novýma vydáníma už jen zřídka. Ale najdou se, to zase ne že ne.
Obecně je tudíž dobrý orientovat se podle data vydání danýho vydání alba. Pokud daný vydání vyšlo před rokem 1995, pak je velká šance, že zvuk na něm bude kvalitní až špičkovej, pokud vyšlo po roce 1995 (a a obzvlášť pak po roce 2000), tak je naopak velmi pravděpodobný, že zvuk na něm bude miznej, bidnej a nekvalitní.
A pokud jde o album, který poprvé spatřilo světlo světa až po roce 1995 (potažmo 2000), tak tam je bohužel dost dobře možný, že žádný vydání s kvalitním zvukem neexistuje, bohužel. V takových případech bývá mnohdy nejlepší volbou vinyl, ale ani to není v dnešní Loudness War době záruka kvalitního zvuku, bohužel.
Jedinou možností je zkoušet kupovat testovat poslouchat, jiná možnost není. Ale jde o to do toho trochu proniknout, jamile se v tom člověk zorienzuje tak už to pak tak složitý není a kvalitní vydání alba si dohledá i sežene za chvilku (pokud tedy nějaký kvalitní vydání danýho alba existuje, ale pak si zase snadno dohledá že neexistuje).
Tohle platí pro všechny mainstreamový žánry jako jsou rock, metal a pop, ale i pro žánry typu jazz, swing, country atd.... Snad jedinou výjimku tvoří klasika, ta se nahrává kvalitně pořád a nahrávky s DR pod DR11 najdeš v klasice jen občas. A i třeba v jazzu se najde víc dobrých nahrávek než v mainstreamových žánrech ale i jazz Loudness War dost zasáhla.Je spousta možností kde shánět nosiče, discogs.com a ebay jsou hlavním zdrojem, a pak atikvariáty a bazary (webový i kamenný).Žádnej seznam kvalitně nahraných vydání ale alb neexistuje.A ano, i na streamovacích službách sem tam občas narazíme na kvalitní vydání alb, ale sem tam a občas je žalostně málo, když chceme hudbu poslouchat kvalitně. Já jsem třeba nepoutrácel ty neskutečný spousty peněz za tu špičkovou aparaturu na poslech hudby, abych pak na ní hudbu poslouchal kvalitně jen sem tam a občas.

::::::::::::::::::::::::::::::::::::Tady pár příkladů toho jak to na trhu dneska vypadá a jak dohledávat kvalitní vydání alb. Jako příklad vezměme pár alb od kapely Rush:2112 (1976):
U tohohle alba je to jednoduchý, stačí vzít některý ze starých vydání z 80. a první poloviny 90. let, ty v případě tohohle alba hrajou nejlíp. Celkem snadno a levně sehnatelný je například tohle Německý vydání:
https://www.discogs.com/Rush-2112/release/2942314...
https://dr.loudness-war.info/album/view/119031...
Ale stejně tak je možný vzít další Evropský, US nebo Kanadský vydání z tohohle období.Například Japonský SHM-CD vydání WPCR-13475 od Anthem ze série alb z roku 2009, ale nelze v tomhle případě vůbec doporučit. Nevychází totiž z původních vydání z 80. let, jako je tomu v případě několika dalších alb z týhle série, ale z remasteru Boba Ludwiga z roku 1997 a ten se za kvalitní bohužel opravdu označit nedá, tady se projevuje Loudness War, takže tohle nebrat:
https://dr.loudness-war.info/album/view/138032...
https://dr.loudness-war.info/album/view/32233... A Farewell to Kings (1977):
Základní a zvukově špičkovou možností jsou starý CD vydání z 80. let, s těmi v podstatě nelze udělat chybu, tady například Evropský vydání 822 546-2 M-1 od Mercury z roku 1986:
https://www.discogs.com/Rush-A-Farewell-To-Kings/... ...
https://dr.loudness-war.info/album/view/119037... Ale u tohohle alba máme možnost vzít i jeden povedenej Hi-res z roku 2015 ve 24/192:
https://www.discogs.com/Rush-A-Farewell-To-Kings/... ...
https://www.highresaudio.com/en/album/view/5kvmy8/rush... ...
https://dr.loudness-war.info/album/view/88223... POZOR! Nesplést s tímhle hi-resem ve 24/96 z roku 2013, ten opravdu není dobrej, ba právě naopak:
https://www.highresaudio.com/en/album/view/c7r974/rush... ...
https://dr.loudness-war.info/album/view/188987... Hemispheres (1978):
Začneme zase starými CD, Evropský, US nebo Kanadský vydání, například:
Kanadský WANK 1014:
https://www.discogs.com/Rush-Hemispheres/release/... ...
https://dr.loudness-war.info/album/view/154451... Další dobrou možnosti je i v případě tohohle alba Hi-res z roku 2015 ve 24/192:
https://www.discogs.com/Rush-Hemispheres/release/... ...
https://www.highresaudio.com/en/album/view/dpxhgw/rush... ...
https://dr.loudness-war.info/album/view/89089... Pro náročnější a nadšence, sběratele atd., kteří mají i SACD přehrávač a nevadí jim si za kvalitu připlatit, je pak možnost tohle SACD AFZ 162 od Audio Fidelity:
https://www.discogs.com/Rush-Hemispheres/release/... ...
https://dr.loudness-war.info/album/view/47322...
Skvělý vydání, zvukově nejlepší který znám. I když i ty starý CD i ten Hi-res jsou taky skvělý, tak tohle SACD je překonává.Například další vydání ze série Japonských SHM-CD z roku 2009 WPCR-13477 od Anthem ualba Hemispheres nebrat. Je to zase verze vycházející ze série remasterů Boba Ludwiga z roku 1997 a opravdu není zvukově dobrý:
https://dr.loudness-war.info/album/view/171773... Ještě zvukově horší je ale například vydání alba ze série "Sector":
https://www.discogs.com/release/3470174-Rush-Sect... ...
https://dr.loudness-war.info/album/view/73139...
Obecně série a Box setů alb Rush nazvaný "Sector 1," "Sector 2" a "Sector 3" (všechny z roku 2001) jsou jen zmršený moderní Loudness Warovský remastery, takže ty opět nebrat, viz:
https://dr.loudness-war.info/album/list... Hold Your Fire (1987):
Starý CD, například tohle Evropský vydání Mercury 832 464-2 Q-1 z roku 1987, je zvukově skvělý:
https://www.discogs.com/Rush-Hold-Your-Fire/relea... ...
https://dr.loudness-war.info/album/view/141521... Druhá skvělá možnost je pak v tomhle případě například vydání na SHM-CD z roku 2009, WPCR-13483:
https://www.discogs.com/Rush-Hold-Your-Fire/relea... ...
https://dr.loudness-war.info/album/view/180895... Test For Echo (1996):
Původní CD z roku 1996 za nic nestojí:
https://www.discogs.com/release/572962-Rush-Test-... ...
https://dr.loudness-war.info/album/view/122366... A ani Hi-res z roku 2013 a SHM-CD taky z roku 2013, nejsou k ničemu:
https://www.discogs.com/release/14616323-Rush-Tes... ...
https://dr.loudness-war.info/album/view/83710...
https://www.discogs.com/release/8016928-Rush-%E3%... ...
https://dr.loudness-war.info/album/view/171762... A na SACD ani HDCD tohle album nikdy nevyšlo, takže v případě tohohle alba bohužel zbývá jediná možnost, neboli LP (Atlantic – R1 83739) z roku 2015 + s ní dodávanej kód pro stažení Hi-res verze alba. Bohužel tahle LP už dnes není sehnatelná zrovna levně (nová v obchodech původně stála 1000Kč):
http://dr.loudness-war.info/album/view/167134...
https://www.discogs.com/Rush-Test-For-Echo/releas... ...
Tahle LP je suverénně nejlepší verze alba a ten Hi-res, kterej k ní byl dávanej jako bonusovej kód ke stažení (tentokrát ve 24/192), je zase nejlepší digitální verzí alba, druhý nejlepší vydání hned po tej LP:
http://dr.loudness-war.info/album/view/98278... To snad jako pár modelových příkladů stačí (a pozor, alba Rush mají oproti jiným kapelám poměrně dost kvalitních vydání, jiný kapely mají taky třeba většinu, nebo i všechna vydání alb zmršený, Rush jsou na tom ještě dobře, i proto jsem je zvolil pro příklad a ukázku).
Dokázal bych to rozebrat a vysvětlit detailně i poslat ukázky kvalitní vs mizerný vydání alb, aby si ty rozdíly dotyčnej mohl taky reálně poslechnout, ale to by pak samozřejmě bylo na soukromou komunikaci.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
hopik007  |  29. 11. 2021 07:58

I s jistotou,ze me tu sjedete jak malyho Jardu, tak nema nakonec Tidal pravdu ?
Precetl jsem Vse co jste napsal, musim rici,ze o loudness war mam aspon zakladni predstavu nejaky patek. I zminenou strankou s DR jsem cca pred 3 rokama,kdyz jsem s Tidal zacinal projizdel a pravda,ze jsem skoro nic nenasel. Nicmene mozna jsem to spatne pochopil ,ale pokud beru jako konstantu,ze nahravky od roku 1995 hraji na prd a ze jak jste vy nebo nekdo tu psal,ze nejsou mozne vinyl ripy,tak Tidal opravdu nabizi to nej co se dnes da streamovane nabidnout ?
Tj. dokaze mi nejaka streamovaci sluzba nabidnout vice nez Tidal? A nebo jeste jinak, rika nekde Tidal (nedival jsem se),ze to co si muzete poslouchnout od nich je min.stejne dobre jako LP atd ? Nicmene dekuji za super prispevky. Musim rici,ze je to poprve ,co jsem se dozvedel na nechto strankach neco lehce hlubsiho co se tyka pochopeni jak se pracuje se zvukem na nahravkach.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
trops  |  29. 11. 2021 14:45

Proč bych tě měl sjíždět jak malýho Jardu? Ne, tidal nemá pravdu, tidal totiž sám sebe prezentuje jako to nejlepší co existuje, neříkají jaká je skutečná pravda, říkají jen to co se jim hodí do krámu aby nalákali neznalý zákazníky/posluchače. Prezentujou sami sebe jako špičkovou "audiofilní" a "hifi" kvalitu, jenže takovou kvalitu neposkytujou ani zdaleka, neposkytujou ani audiofilní zvuk ani hifi zvuk ani "autentickou master kvalitu" (to jejich slavný MQA), to jsou všechno jen lži, bludy a nesmysly, zkrátka klasický lživý reklamní kecy, nic víc.Já chápu jak jsi to myslel, že poskytujou jen to co můžou, protože můžou poskytovat jen to co jim dodají jejich "dodavatelé," neboli distributoři mediálního obsahu atd. Ano, to je pravda, (ale to není omluva, to neomlouvá to jak lidem vědomě a zcela záměrně lžou a podvádí je jen kvůli vlastnímu zisku), tidal neovlivní co mu poskytovatel toho obsahu dodá, když nějaký vydavatelství vydá nový album, nebo novej remaster nějakýho starýho alba, a přes nějakýho poskytovatele mediálního obsahu ho distribuuje streamovacím službám, tak ho pak tidal zkrátka svým posluchačům poskytuje tak jak je, ať už je zvukově mizernej nebo zvukově špičkovej.
Problém je, že kvůli Loudness War je většina toho co dnes vychází zkrátka zvukově mizerná. Jenže to už nikdo lidem neřekne, o tom se strategicky mlčí, protože kdyby se široká veřejnost dozvěděla jak brutálním způsobem se dneska hudba zcela vědomě a záměrne mrví, tak by se snadno mohlo stát, že by pak spousta těch kdo jsou do hudebního průmyslu finančně zainteresovaní začala přicházet o zisky a to samozřejmě nikdo z nich nemůže za žádnou cenu dovolit. Proto se to lidem prezentuje tak (a tady se do toho právě velkou měrou zapojujou všechny stremovací služby, bez jediný výjimky), že kvalita je bezztrátovost, kvalita je formát ve kterým se to streamuje (MQA nebo FLAC atp.), že kvalita je hi-res atd., jenže to jsou všechno naprostý nesmysly, bludy a lži a skutečná pravda se lidem neříká, ta se naopak před nimi skrývá, o tej se nemluví, protože je naprosto nežádoucí aby se jí široká veřejnost dozvěděla.Takže na tvou otázku: "dokaze mi nejaka streamovaci sluzba nabidnout vice nez Tidal" je jednoduchá odpověď, ne nedokáže, na všech najdeš zvukově úplně to samý, protože poskytovatelů mediálního obsahu je sice x, a proto na různých streamovacích službách najdeme rozdílnej obsah, ale kvalitativně všichni ti poskytovatelé mediálního obsahu poskytujou vesměs to samý, protože zkrátka nic jinýho poskytovat nemůžou, protože stejně jako jsou streamovací služby závislí na tom co jim dodají jednotlivý dodavatelé mediálního obsahu, tak jsou tihle dodavatelé mediálního obsahu závislí na tom co jim dodají vydavatelství. A protože vydavatelství kvůli Loudness War v dnešní době vydávají v naprostej většině případů jen zvukový paskvily a zmrveniny, tak to znamená, že na všech streamovacích službách najdeme, co se týče zvukový kvality, vesměs to samý.A to jak říkáš, že to si "můžeme poslouchnout od streamovacích služeb je min. stejně dobré jako LP" to nevím jak jsi k tomuhle dospěl, ale pokud sis tohle vzal z něčeho co jsem napsal tak jsi vůbec nepochopil co jsem říkal, protože to, že to "co je na streamovacích službách je minimálně stejně dobré jako LP," je naprostej nesmysl. LP je jeden z nosičů, kterej nám dokáže poskytnout špičkovou zvukovou kvalitu na tej nejvyšší kvalitativní úrovni, neboli takovou kvalitu jakou nám streamovací služby poskytnou sotva jednou za uherskej rok, když na nich náhodou taky jednou narazíme na nějaký kvalitní vydání alba.A vinyl ripy nejsou kvalita, naopak ripovat LP do digitální podoby není nic víc než prasečina. I za ideálních podmínek a když dotyčnej ripovač naprosto přesně ví co a jak a má na to špičkový potřebný vybavení a věnuje tomu hodiny a hodiny práce, tak výslednej vynil rip stejně nikdy nebude hrát tak dobře jako hraje ta LP přímo z gramofonu. Vinyl rip je jen digitální napodobenina původního zvuku tý LP, okleštěná o to nejlepší a o všechno to co nám vinyl (analog) přináší a naopak se zvýrazněnýma nejrůznějším neduhama a nedostatkama vinylový technologie. Vinyl rip je zkrátka k ničemu.
Někdo řekne - "ale co jako záloha tý LP?" Hmmm..... možná pokud nejsi hifista a nevadí ti to okleštění zvuku a obecně je ti úplně fuk jak hudba hraje a o žádnou zvukovou kvalitu ti vůbec nejde a nezajímá tě. Ale pokud chceš poslouchat hudbu alespoň trochu kvalitně (natožpak pokud jsi hifista), tak jsou vinyl ripy jen k smíchu, nemá smysl s nima ztrácet čas. Když chceme poslouchat hudbu kvalitně a když už tedy i z LP, tak jedině v "plnej palbě" přímo z gramofonu, jinak to nelze akceptovat. Taková je zkrátka realita.A DR vs tidal? V tej databázi DR je zadaná spousta vydání, ale ani zdaleka ne všechny. JEnže na tidalu máš jedno dvě tři vydání, takže šance, že se trfíš zrovna do toho co je na tidalu i v databázi DR je jen malá. Zvlášť když k tomu přidáš to, že na tidalu neexistuje způsob jak identifikovat který vyddání to je, tak v podstatě nemáš šanci s tidalem tuhle datbázi DR používat, to jde opravdu jen zřídka. Ostatně k tomu taky ta databáze DR vůbec neslouží, je to databáze DR fyzickejch nosičů (zejména digitálních), k tomu je určená a pro ně a s nima má pardání využití.A zdaleka není pravda, že všechna vydání alb a všechny nahrávky po roce 1995 hrajou špatně. Většina jo, bohužel, ale slovo "většina" není synonymem slova "všechna." I po roce 1995 vycházejí vydání se špičkovým zvukem, jen jich je bohužel mnohonásobně míň než kolik vydání se špičkovým zvukem vycházelo před tím rokem 1995. Ostatně v tom příspěvku jak jsem přímo v tejhle diskusi vypisoval ty příklady alb Rush, tak jsem uvedl x vydání jejich alb, který vyšly po roce 1995 a přesto jsou zvukově špičkový (dávám odkazy na databázi discogs a tem je většinou uvedenej rok vydání, to snad nemusím říkat).

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Zasílat názory