Fotogalerie

Avengers: Age of Ultron – recenze filmu

Marek Čech

3. května 2015

Kapitoly článku:

Některé z postav a jejich vazby (ať už jde o spojenectví nebo sváry) k těm stávajícím ocení právě jen komiksoví fandové. Filmoví diváci, neznalí předloh, pak budou možná trochu dezorientováni. Což je ale možná režisérův záměr, aby diváky přitáhl k hlubšímu zájmu o marvelovské universum.

Sám se režijně, scenáristicky a produkčně podílí na seriálu Agents of S.H.I.E.L.D. a i ve druhých Avengerech sebereflexivně s tímto universem pracuje. Má v paměti všechny ty otevřené konce a potitulkové scény z předchozích filmů a nenásilně na ně navazuje. Míchá staré motivy a postavy s novými a zároveň anticipuje, kudy by se sága mohla v budoucnosti vyvíjet.

Výtvor, který se obrátí proti svému stvořiteli

Zároveň jako správný demokrat dává větší prostor těm z hrdinů, kteří ho neměli tolik v prvním dílu. To znamená Nataše Romanoff alias Černé vdově a Hawkeyemu. Ten získává uvnitř týmu významnější postavení díky tomu, jak ho dokáže stmelit. Svůj prostor ale dostanou všichni a režisér ho mezi ně spravedlivě dělí. Velkou výhodou jeho práce s herci je, že mají tyto postavy zažité, jasně definované, takže potom stačí jejich trajektorie už jen drobně rozvíjet.

Tony Stark je tu trochu za Frankensteina, proti němuž se obrátí jeho výtvor. Ten se vymkne kontrole vzápětí poté, co nabyde vědomí. Jeho vědomí si stvoří vlastní robotické tělo, které začne hrdinům zatápět.

Tento týden máme v kinech již druhou zápletku, poukazující na nebezpečí umělé inteligence. Zatímco v komorní sci-fi Alexe Garlanda Ex Machina na sebe vzala svůdnou podobu švédské herečky Alicie Vikander, v Avengerech jde o plechového padoucha, jehož přitažlivost tkví hlavně v hlasovém zabarvení Jamese Spadera, který ho namlouvá.

Jeho nadřazenost ho vede k nutkání vymýtit lidskou rasu, k čemuž je mu nápomocna armáda robotických dronů. Na temné straně síly stojí zpočátku i dvojice sourozenců, s nimiž se seznamujeme v úvodní akci, kdy se Avengeři snaží dobýt pevnost, kde je ukryto Lokiho kopí. Právě ono napomůže ke stvoření umělé inteligence.

Pietro a Wanda Maximoffovi, nebo také Quicksilver (Aaron Taylor-Johnson) a Scarlet Witch (Elizabeth Olsen) jsou geneticky upravená osiřelá dvojčata, jež vládnou výjimečnými schopnostmi. On se rychle pohybuje, ona umí číst myšlenky a ovládat tím lidskou mysl. Poslední novou postavou je Vision (Paul Bettany), o jehož identitě neprozradily nic trailery, takže se k tomu neuchýlím ani já.

Osobnější a osudovější než minule

Quicksilverova schopnost bleskurychle se pohybovat výborně vynikne ve zpomalených akčních scénách. Ty působí epicky, výpravně a choreograficky ladně. To znamená i přehledně. Je jich hodně, ale nedostavuje se pocit monotónnosti, který známe právě z Transformerů. Poslední půlhodina, tak jako v jedničce, je vlastně jedna velká akční bitevní sekvence.

Režisér nezapomíná ani na humor, který vytěžuje ze vzájemné škádlivé řevnivosti uvnitř týmu a narážek na události z předchozích filmů. Režisér má postavy superhrdinů rád a přistupuje k nim podobně jako my k dlouholetým přátelům. Vnímá jejich chyby, ale s nadhledem si z nich dělá legraci. Zároveň obnažuje jejich bolavá místa a nechává je, aby o sobě pochybovali, čímž nám je ještě víc přibližuje.

Film je díky tomu o něco osobnější, osudovější a dospělejší než minule. Jinak se ale od jedničky moc neliší a opět je šit na míru fanouškům marvelovské filmové série, kteří dostávají přesně to, co očekávají. Tedy dostatečně spektakulární, zábavnou a přitom sofistikovanou podívanou, která potěší jak milovníky komiksů, tak velkých blockbusterových podívaných.

Měřítko je o něco větší než minule, ale nesklouzává k přeplácanosti motivů. Akční dynamičnost se tu potkává s emotivními momenty a břitkými dialogy ve vyváženém poměru, který z druhých Avengerů činí ideální odpočinkovou záležitost.

Progres očekávejte spíš v sólovkách

Třetí Avengeři Infinity War budou z ekonomických důvodů rozděleni do dvou částí, které se objeví za tři a za čtyři roky. Režírovat je bude sourozenecká dvojice Anthony a Joe Russoovi, která má na svém kontě už druhý díl Kapitána Ameriky. Jeho konspirační nádech, odkazující k špionážním a politickým thrillerům sedmdesátých let, naznačuje, že by to mohla být dobrá volba.

Už proto, že zatímco první fáze marvelovské série se nesla ve znamení představování superhrdinů, tak v té druhé docházelo k dekonstrukci jejich mýtu. Bratrům Russoovým by se tak mohlo podařit obohatit třetí díl Avengerů o silnější společenský a politický komentář a i ten příklon k temnějšímu pojetí by nemusel zůstat jen v rovině proklamací.

Joss Whedon se do něčeho takového nepouští a udržuje status quo. Tedy recykluje to, co minule zafungovalo. Z toho vyplývá, že pokud jste byli spokojeni s jedničkou, bude se vám líbit i dvojka. Progres v rámci marvelovské strategie očekávejte spíše od jednotlivých sólovek superhrdinů.