Když se v předloňském roce objevila na trhu sluchátka Sennheiser HD800, ta sluchátka, která nasadila zcela novou kvalitativní laťku v oblasti sluchátek s dynamickým měničem, nikdo nečekal v blízké době zrození srovnatelné konkurence.
Opak byl však pravdou. Skutečně netrvalo to ani příliš dlouho a další tradiční světový výrobce sluchátek, Beyerdynamic, představil svou novou vlajkovou loď. Sluchátka posazená přímo proti Sennheiserům „osmistovkám“.
U testovaného vrcholného modelu s označením T1 se výrobce chlubí použitím speciální technologie u použitých měničů. Má zajistit nejlepší možný dosažitelný zvuk. Nejinak je tomu ovšem téměř kdykoliv, když se představuje nový model špičkových sluchátek do jakéhokoliv jiného výrobce. V testu se podíváme, zda slovům výrobce dáme za pravdu.
Konstrukce a provedení
Od okamžiku vybalení sluchátek je jasné, že se jedná o výjimečné kousky. Sluchátka jsou uložena v elegantním hliníkovém kufru a po jejich prvním „ohmatání“ můžete přímo cítit, o jak kvalitní konstrukci se jedná. Použit je kov, plast, kůže i náušníky z na dotek příjemných mikrovláken. K výsledné kombinaci na konstrukci použitých materiálů nemám výhrady. Kabel sluchátek je třímetrový, jak se ve třídě audiofilských sluchátek sluší a patří. Jeho kvalita je výtečná. Kabel má poměrně velký průměr a na jeho konci se nachází konektor o průměru 6,3mm od firmy Neutrik.
Měniče jsou v mušlích usazeny mírně kolmo směrem k uším posluchače. Zde můžete vidět záměr výrobce o úpravu ne zcela přirozeného vnímání prostoru nahrávky u sluchátek. Po nasazení modelu T1 na hlavu se cítí uši posluchače v pohodlí, nic nikde netlačí nebo nepřekáží. Ale v tu chvíli si již určitě každý, kdo si tato sluchátka nasadí, říká, „honem, honem, rychle si nahoď nějakou pěknou muziku“.
Cílem této recenze je nejen povídání o Beyerdynamicu T1, ale i srovnání s na začátku zmíněným, přímým konkurentem od Sennheiseru, modelem HD800. Sennheisery ve srovnání s Beyerdynamicy kvalitou zpracování nijak nezaostávají, v tomto ohledu jsou velmi podobné. Byť jsou každá sluchátka postavena jinak a design se také značně liší.
Drobný rozdíl byl v subjektivně vnímaném pocitu pohodlí po nasazení na hlavu. Sennheiser v tomto ohledu má větší mušle, které plně obejmou uši posluchače a rozloží veškerý (ne nijak velký) přítlak, na větší plochu hlavy. U Beyerdynamicu jsou mušle o poznání menší, z tohoto důvodu se při poslechu vždy nějakou svou částí mušle dotýkaly uší, což může působit mírně rušivě. Člověk pak více vnímá, že má nasazena sluchátka. Musíme také zmínit, že materiál, ze kterého jsou náušníky Beyerdynamicu vyrobeny, je velmi pohodlný a za Alcantarou použitou na náušnících Sennheiseru nijak nezaostává.
A jak to hraje?
Hned první narychlo puštěná skladba mi dává svým podáním bez okolků vědět, jak strašně dobré „té-jedničky“ jsou. Hned po několika desítkách vteřin je jasné, že jsou ve stejné třídě jako HD800. Teprve po hodinách poslechu mnoha alb různých žánrů si troufám rychle přehazovat na hlavě T1 s konkurenčními HD800 pro detailní srovnání. Z tohoto hlediska prosím také vnímejte mnou popsané odlišnosti, nejde o rozdíly z kategorie „nebe a dudy“, ale spíše o drobné odchylky.
Pokusím se nejprve rozpitvat jednotlivá pásma nyní již pro mne geniálně skvělých Beyerdynamiců. Začnu od pomyslné podlahy.
Basy jsou objemově přiměřené. Jak často rád říkám, je jejich množství tak nějak pravdivé. Není jich ani hodně, ani příliš málo. Pro běžného posluchače zvyklého na levnější sluchátka se zvýrazněným spodním pásmem, jich ovšem nejspíše bude méně. Basy však excelují v bezkonkurenční pevnosti, údernosti a rychlosti. Chvílemi mám pocit, že měniče musejí kmitat snad rychlostí světla, když zvládají i ty nejrychlejší a nejsložitější pasáže náročných skladeb bez jakéhokoliv sebemenšího zaváhání. Definice jednotlivých úderů ať už na menší bubny, tak i kopáku je úžasná.
Pro vnímání hudby nejdůležitější střední pásmo je velmi detailně podáno. Neunikne vám tedy v nahrávce vůbec nic, ani to co jste dříve možná spíše tušili, než srozumitelně slyšeli. Střední pásmo se mi zdá být ovšem zabarvením o chloupek sušší, řekněme tenčí. Zde bych možná uvítal o kousek více vřelosti a teploty především na lidském hlasu, nicméně to může být otázka vkusu.
Pásmo vyšších středů a výšek je u těchto sluchátek jejich „sweet spotem“. Použil jsem toto anglické sousloví, protože se v tomto případě perfektně hodí. Výšky mne na těchto sluchátkách zaujaly vůbec jako první. Jsou neuvěřitelně rozlišené. Každá struna kytary produkuje spoustu transientů sahajících od středního pásma až do vyšších kmitočtů a vy je zde opravdu slyšíte a vnímáte. Každé i velmi jemné docinknutí kdesi na pozadí, se jeví jako dokonale zaostřené. Neexistuje ani náznak deky, ba ani tenké záclony, která by výškové pásmo Beyerdynamiců zakrývala.
Samozřejmě při poslechu nekvalitních nahrávek, zvláště těch moderních, zasažených kompresí dynamiky, jsou pak veškeré odhalené detaily, nejen na výškách, někdy nepříjemné. Není však vinou sluchátek, že takováto hudba může působit ostře a nepříjemně. To je zkrátka daň za kvalitu poslechu, kdy nekvalitní nahrávky budou ihned odhaleny.
Už u středního pásma jsem zmínil, že si mi subjektivně jeví mírně světlejšího charakteru. Výšky tento obraz sluchátek jen dotvářejí. Celkový charakter sluchátek je velmi mírně posazen výše. Svázání pásem je velmi povedené a nedá se svou vysokou kvalitou srovnat s většinou sluchátek, která jsem doposud slyšel. A to i těch nejlepších. Dynamika je výbušná a bez dalších připomínek si zaslouží absolutorium.
Souboj titánů
A jaké jsou Beyerdynamic T1 v přímém srovnání s Sennheisery HD800? Hned na úvod je záhodno poznamenat, že sluchátka jsou si až neuvěřitelně podobná v mnohých ohledech. Rychlost, pevnost basu, dynamiku i rozlišení detailů považuji za srovnatelné. Rozdíly se přesto dají nalézt ve všech pásmech. Basů se mi zdá velmi mírně větší množství u Sennheiserů – vnímám trochu více objemu, či chcete-li „masa“ u jinak velmi podobně pevných basů.
Ve středním pásmu souboj vyznívá lépe pro HD 800, kdy lidský hlas má dle mne o něco přirozenější barvu, hudební nástroje postavené na středech na mne působí obtížně vyjádřitelným lidštějším dojmem.
Situace se obrací u výškového pásma. Zde pro změnu dominuje Beyerdynamic, model T1 má dle mého názoru oproti HD800 ještě o kousek lepší rozlišení výšek, zároveň jsou lehce výraznější.
Prostorová scéna je u obou sluchátek nadstandardní a kvalitní reproduktory skutečně v některých ohledech, byť vzdáleně připomíná. Při přímém porovnání nabídnou HD800 prostorovou scénu ještě o něco širší a hlubší, což je dáno pravděpodobně jejich většími rozměry.
Asi vás v této souvislosti napadá otázka, která z této dvojice sluchátek jsou tedy lepší? Za mě mohu říci, že bych je bral obě dvě. Střídal bych podle nálady a hudby. Před výběrem případným zájemcům doporučuji obé poslechnout a zvolit si dle vlastních preferencí.
Sluchátkový zesilovač A1
Ke sluchátkům Beyerdynamic T1 jejich výrobce nabízí i špičkový sluchátkový zesilovač s označením A1, usnadní tak mnohým sluchátkovým nadšencům složitý výběr toho správného zesilovače. S T1 jsem sluchátka celou dobu testoval a musím říci, že to je ze zvukového hlediska velmi dobrý stroj, jehož výhodou je i možnost přepínání dvou vstupů.
Tělo jeho přístrojové krabice je malé, vzhledné a velmi kvalitně provedené. Menší kritiku si zaslouží přeci jen trochu silněji svítící LED diody, i v režimu stand-by svítí poměrně silně, což může působit poněkud rušivě. I přes nesporné kvality a dobrou souhru tohoto sluchátkového zesilovače se sluchátky T1 i HD800 je vhodné si uvědomit jeho poněkud vyšší cenu, ta přesahuje 25 000 Kč.
Proč si pořídit tato sluchátka?
Pokud mám shrnout svůj názor a vynést závěrečný verdikt na tato sluchátka, nejlépe bych to udělal smajlíkem, označujícím palec nahoru. Ale vzhledem k tomu, že tu takový není, musím se rozepsat.
Pokud jste, podobně jako já, opravdovými milovníky hudby a nechcete při jejím poslechu zažívat příliš kompromisů, jsou tato sluchátka jasnou volbou. Reproduktorová sestava se zvukem podobných kvalit a rozlišení by byla několikanásobně dražší. To je přesně ten správný argument proč sluchátka a proč právě T1. Cena je vysoká, ale při ohlédnutí se na ještě o nějaký ten kus vyšší cenu konkurenčních Sennheiserů, je vlastně ještě dle mého názoru akceptovatelná. V kombinaci se zesilovačem A1 a kvalitním zdrojem získá každý milovník hudby její podání, které je už opravdu v některých ohledech velmi blízko pomyslné realitě.
Beyerdynamic T1
Cena internet: 23000 Kč
- konstrukce circumaurální, polotevřená
- typ měniče dynamický
- frekvenční rozsah 5 - 55 000 Hz
- citlivost 102 dB (1 kHz)
- impendance 600 Ohm
- přívodní kabel 3 m
- konektor jack 6,3 mm přímý zlacený
- hmotnost 350 g (bez kabelu)
| AVmania hodnotí |
| design |
|
9 |
| zvuk |
|
10 |
| provedení |
|
9 |
| komfort |
|
9 |
Zapůjčil