Po Hulkovi, Iron Manovi a Thorovi se představuje v celovečerním originu další z týmu Avengers. Studio Marvel v příštím roce uvede do kin týmový kříženec The Avengers v režii převážně televizního tvůrce Josse Whedona (Firefly, Kancl, film Serenity).
V něm se mimo výše zmíněných, Hawkeyeho, Černé vdovy a Nicka Furyho objeví i nejpatriotičtější a nejuvědomělejší superhrdina z marvelovské stáje. Kapitán Amerika. Jak „komiksoví Expendables“ dopadnou, zatím nevíme, ale čekání nám určitě zkrátí dobrodružná výprava do časů druhé světové války, kdy se jako dobrovolník do služby vlasti hlásí jeden neduživý a pro armádní službu trochu podměrečný mladík.
Patriot se srdcem na pravém místě
Brooklynský rodák Steve Rogers (Chris Evans) se i přes svoje výškové a fyzické omezení snaží dostat do armády. V kině vzrušeně sleduje náborové filmy, vzývající k splnění vlastenecké povinnosti a tiše sní, že bude jedním z těch, kteří pomohou poslat Hitlera a jeho pochopy k branám pekelným, až se jeho vlast zapojí do války. U odvodových komisí ale slyší i přes opakované pokusy uspět pod jinými identitami vždy stejné zamítavé vyjádření. Až si jeho zarputilé snahy všimne u jedné z nich doktor Abraham Erskine (Stanley Tucci). Vědec a jeden ze strůjců tajného armádního experimentu, na jehož konci má po transformaci stát řada supervojáků, nasaditelných v boji proti fanatickému nepříteli.
Shodou okolností mu padne do oka právě Rogers jako první kandidát na tento post. Hubený a idealistický chlapec bez bázně a hany, který by byl ochoten kdykoliv položit život za svůj národ i spolubojovníka v zajetí, jak se prokáže už záhy při výcviku rekrutů. Ten vede ostřílený a věčně nabručený generál Chester Phillips (Tommy Lee Jones), který trochu nevěřícně kroutí hlavou nad tím, že vzácné sérum, násobící schopnosti obyčejného smrtelníka na úroveň nadčlověka, má být vlito do žil takového chcípáčka. To britská agentka Carterová (Hayley Atwellová) v o hlavu menším muži už od počátku vidí potenciál nejen vojenský, ale i ten bližší vzájemné chemii mezi opačnými pohlavími.
Jediný exemplář vyšlechtěné nadrasy
Premiéra vědeckého experimentu se vydaří a z rachitického střízlíka se stane vyrýsovaná muskulatura, jež vypadá, že prošla anabolickou lázní, jíž by jí mohli závidět i akční hrdinové osmdesátkových snímků. Bohužel jeho reprízy jsou vinou nepřítele zmařeny. Ze Stevea se tak ke zklamání jeho nadřízených stane jediný prototyp nezastavitelné zbraně americké armády. Vinou zákulisních politických machinací nedostane ale zatím prostor ukázat svůj bojový potenciál, k němuž byl vytvořen.
Na místo toho je nasazen jako propagandistický nástroj americké vlády, sloužící k zvýšenému prodeji válečných dluhopisů. Z odhodlaného a morálně bezúhonného mladíka se stane cvičená estrádní opička a hrdina komiksových sešitů, který zatím jen na jejich stránkách bojuje s nacisty. Prázdná ikona bez obsahu, jak mu dají při jedné z přehlídek bez okolků najevo skuteční vojáci, kteří prošli bojovou zkušeností.
Dichotomie pozic
Když se plakátový instrument propagandy strýčka Sama dozví, že byl spolu se svým plukem zajat jeho nejlepší přítel Bucky (Sebastian Stan), rozhodne se proti vůli nadřízených konečně prokázat svou odvahu. Na vlastní pěst se vydává do sídla nacistické organizace HYDRA, kde jsou vojáci vězněni.
V jejím čele stojí okultismem posedlý oficír Johann Schmidt (Hugo Weaving), věřící ve skandinávské mýty a moc magie. Nacistický šílenec se zmutovanou tváří a součást dřívějšího experimentu dr. Erskinea, jemuž v žilách koluje stejné sérum jako Rogersovi. Jak se ukáže, Red Skull (Rudá lebka) není ani tak pravověrným nacistou, jako spíše megalomanským psychopatem bondovského ražení, stavícím se na roveň Boha, který mašinérii Třetí říše používá pouze jako materiální prostředek k ovládnutí planety. Za pomocí tajemné energetické kostky, pohánějící jeho futuristické vynálezy zkázy, spřádá vlastní plány, v nichž už nemají místo ani jeho podporovatelé z řad nacistické oligarchie.
Právě na dichotomii pozic Rogerse a Schmidta tvůrci ukazují, jak funguje sérum, měnící a posilující předchozí vlastnosti účastníků experimentu. Na jedné straně charakter a skromnost, na té druhé megalomanská zpupnost.
Nevýhodná startovní čára
Kapitán Amerika to měl ze všech postav marvelovského universa při převedení do filmové podoby nejtěžší a nutno dodat, že se s tímto handicapem vyrovnal se ctí. Z náborového superhrdinského komiksu ze čtyřicátých let o mladíkovi v kostýmu v barvách americké vlajky, jenž byl původně stvořen jako součást válečné protinacistické propagandy, vytvořit životnou postavu je opravdu oříšek.
Zvlášť v době, kdy se ideál národa jeví jako příliš archaický nebo patetický a samotná Amerika sama v sobě po vlnách kritiky zvnějšku i vlastní sebereflexe zápasí s postavením světového četníka číslo jedna. Hvězdy a pruhy, podpořené majestátní hudbou, vzbuzují, jak víme z filmů Michaela Baye, u neamerického publika spíše trpný úsměv a do této atmosféry přichází nejpatriotičtější člen týmu Avengers.
Hmatatelné ztělesnění dobroty a hrdina, jenž na rozdíl od svých kolegů není ani nadán nějakými nadpřirozenými schopnostmi. Pouze je u něj čtyř až pětinásobně posílena síla, rychlost a schopnost regenerace, což mu dává převahu v souboji s protivníkem podobné váhové kategorie, ale oproti opravdovým superhrdinům by zřejmě neměl šanci. Možná proto v týmu Avengers plní úlohu nepsaného vůdce, jehož organizační schopnosti a respektu hodné vlastnosti dokážou stmelit spíše individualistické a problematické povahy ostatních superhrdinů.
Skautský Mirek Dušín komiksového světa
Steve Rogers alias Kapitán Amerika je totiž hrdinou ze staré školy. Skautský Mirek Dušín komiksového světa. Na rozdíl od svých kolegů z týmu Avengers netrpí ješitností, sebevzhlíživostí, vznětlivostí, zpupností, arogancí, nekontrolovatelnými záchvaty vzteku ani jinými problémy se sebeovládáním. Do postele si nezve hned dvě modelky z titulní stránky Esquireu a nedívá se rád na dno láhve. Nestíhají ho noční můry ze smrti rodičů a netrpí všeochranitelským komplexem ani od lidí odtrženým velikášstvím. Zato mu nechybí pokora, skromnost, zapálení pro věc a odvaha postavit se svým handicapům. Světe div se a není to figura, která by působila nepatřičně zidealizovaně. Možná trochu naivně a staromilsky, ale sympaticky bezelstně v tom, že vždy a za všech okolností hájí spravedlnost a zastává se slabších.
Právě pro tyto vlastnosti si ho doktor Erskine jako moudrý muž vybere, neboť ví, že jen slabý muž chápe hodnotu síly a moci. Z podceňovaného outsidera udělá armáda supersilný válečný stroj v modro-červeno-bílé kombinéze a s kulatým štítem s hvězdami, který kosí nácky po stovkách. Jeho vytříbené morální hodnoty ale tahle přeměna nezasáhne. Spider-Man by k tomu jistě dodal vhodný a souvztažný příměr o velké síle a odpovídající odpovědnosti. Však víte…
Sebereflexivní podkopávání mýtu
Scénáristé si byli vědomi, že spíše než na hrdé budování neohrozitelného pomníku velikosti a síly Ameriky v podobě figury Kapitána Ameriky, budou diváci po celém světě lépe slyšet na sebeironickou reflexi tohoto mýtu. Proto nejvtipněji vyznívají glosující pasáže, které prostřednictvím propagandistického účinkování supervojáka ve filmech, show a komiksech ukazují zneužití jeho ikony ve prospěch vládního brainwashingu. Najednou se až dojemně odhaluje naivní symbol, který před publikem předvádí estrádní klišovitou show, jež nemá nic společného se skutečným děním v zákopech.
Stejně jako modrooký blonďák s naddimenzovanou muskulaturou coby ztělesnění amerického zachránce světa je zesměšněna i symbolika nacistická. Pozdrav Heil Hydra!, doprovázený hajlováním oběma rukama, kterým nechává arcizáporák Rudá lebka provolávat slávu nikoliv Vůdci, ale sobě samému a své organizaci, připomíná způsob, jakým se v komediích typu Sedmé roty bavili Francouzi na účet Němců.
Nacisté opravdu nepůsobí nějak démonicky, spíše zábavně až fraškovitě, k čemuž nemalou měrou (a otázkou je, jak moc chtěně) přispívá i český dabing, který je nechává promlouvat šišlavým přízvukem, jak vystřiženým z Alles Gute. Nadávat na dabingovou kvalitu při fluktuaci víceméně stále stejných a ne vždy k figurám sedícím hlasům je pověstným nošením sov do Athén, takže pokud můžete, najděte si radši snímek v původním znění.
Padouch s božským komplexem
Hugo Weaving alias agent Smith z Matrixu si svého padoucha s božským komplexem s pomrkávajícím nadhledem užívá. S jeho ustrašeným vědátorským poskokem Tobym Jonesem tvoří tu správně schematickou a jednorozměrnou osu zla, která k dané látce sedí. V kabátu, čepici a s ostře řezanými rysy je prototypem megalomanského psychopata, který nastavuje pověstné převrácené zrcadlo ušlechtilým snahám svého protějšku.
Chris Evans se svou vychrtlou postavou a mírou Dannyho DeVita vzbuzuje naše sympatie už tím, že je outsiderem, který se nevzdává. Z boje neutíká, i když dostává pořádnou nakládačku. Budí soucit a věrohodně zpřítomňuje rozpor mezi postavením Kapitána Ameriky jako instituce a člověka z masa a kostí. Není patetický, ale chlapecky odzbrojující ve svém vlasteneckém nadšení.
Jeho nevyhnutelný střet s Red Skullem je konfrontací dvou světonázorů, který baví nejvíce v momentě, když mu masku odhazující nácek sděluje, jak rád sleduje propagandistická díla s ním v hlavní úloze. V závěrečném duelu pak tato ironie ustupuje na úkor předvídatelné akčnosti.
Slapstickové škádlení
Typově dobře jsou obsazené i vedlejší role. Britská agentka Hayley Atwellové s tmavými kučerami a rudými rty s Kapitánem Amerikou slapstickově laškuje i na oko svárlivě pošťuchuje, podobně jako to známe z pamětnických filmů z dvojicí Katherine Hepburnová - Specer Tracy nebo dialogově jiskřivých romantických podzápletek marvelovských snímků. Vzpomeňme v Iron Manovi na dvojici Tony Stark - Pepper Pottsová nebo Thorovi na jeho oťukávání s Jane Fosterovou. Romanci s hubatou Peggy Carterovou pak díky jejímu vyústění nechybí emocionální dopad, v němž se zračí spasitelská tragédie Kapitánova osudu.
Howard Stark v podání Dominica Coopera předvádí clarkgableovský šarm a jasně čitelný identifikační předobraz pro svého syna Tonyho. Playboy a geniální vědec, opilý vlastní dokonalostí. V příběhu zároveň zastává úlohu jakési obdoby bondovského Q, majícího na starosti výrobu všech Kapitánových technických udělátek.
Stanley Tucci jako německý emigrant Dr. Erskine zastupuje pro Kapitána nepřítomnou otcovskou figuru, v jejíchž očích se zračí výčitky ze zneužití jeho experimentu i nostalgická něha, s níž pozoruje, jak si jeho frankensteinovský výrobek začíná žít vlastním životem. A Tommy Lee Jones je za hláškujícího drsňáka se srdcem na pravém místě.
Vyšisovaná retro pohlednice
K slavným filmovým předobrazům neodkazuje ale jen herecké pojetí některých rolí, ale hlavně celková vizuální stylizace snímku. Přívětivý retro obal mi hodně připomínal dobrodružnou sci-fi Svět zítřka s dvojici Jude Law a Gwyneth Paltrowová. Měkké světlo a jakoby se vznášející opar zašlých časů, z něhož vystupují kankánové hudební čísla s dlouhonohými kráskami i dobová estetika propagandistických kinožurnálů. Zažloutlá pohlednice s monochromatickou paletou barev, která mísí indianajonesovský look s futuristickými architektonickými stavbami a zbraněmi. Náladu zšedlých ulic New Yorku, jak vystřižených z nějaké dobové gangstersky nebo televizního vyprávění o mladém Indiana Jonesovi (na němž se režisér podílel) podbarvuje hudební podkres Alana Silvestiho.
I samotný příběh a jeho podzápletky vám budou evokovat nacistické pátrání po Svatém grálu ze Spielbergova Indiana Jonese, za jehož snaživého napodobitele je Joe Johnston občas označován. Režisér, jehož jméno vzbuzovalo u obávaného projektu největší otazník, nakonec přispěl k tomu, že s Kapitána Ameriky se vyklubal komiksově nejčistší a nejvyváženější projekt avengerského universa.
Velké obavy nenaplněny
Studio, které se před lety rozhodlo vzít produkci adaptací svých počinů do vlastních rukou, svěřilo důvěru do rukou tvůrce, z jehož filmografie si můžeme připomenout dětské Jumanji, Jurský park 3 nebo hororově romantického Vlkodlaka s Beniciem Del Torem. Spíše řemeslného rutinéra než originálního režiséra s vlastní vizí. Ale nezapomínejme, že v roce 1991 natočil v Disneyho produkci i komiksové retro z třicátých let Rocketeer, jež bývá často označováno za Kapitána Ameriku bez Kapitána Ameriky.
Takže nyní se dočkal toho pravého a od prvních minut dává na srozuměnou, že ví, jak s jeho příběhem naložit jak co do stránky obsahové, tak té realizační. Za scenáristické podpory Christophera Markuse a Stephena McFeelyho ukáže proměnu neduživého nadšence v bojovníka se zlem a respektovaného vůdce, což tvoří nejzábavnější část vyprávění. Samotné akční scény, na něž dojde v druhé půli, nejsou zatíženy epileptickým střihem, ale působí přehledně a s využitím množství lokací, jež se nabízely.
Výzva zcyničtělému publiku
Zasazení do roku 1941, kdy vyšel první sešit dobrodružství Kapitána Ameriky, nostalgicky ukazuje dobu, kdy slovo vlastenectví nevzbuzovalo ještě nežádoucí konotace nacionalistického rázu, ale působilo jako součást živé idey. Ta přispěla k tomu, že patriot, na obálce komiksu stylově knokautující samotného Hitlera, možná přilákal do armády více mladých chlapců.
S podporou sebevědomí a bojové připravenosti amerického národa ve válečných letech by ale dnes tvůrci neuspěli a proto uchystali příběh, blízký vyzněním tomu o italoamerickém mudrlantovi Rockym. Když dostává rachitický Steve v postranní uličce nářez, jistě si vzpomenete na Rockyho motto: „Není to o tom, kolik ran rozdáš. Ale kolik jich sneseš a nezastaví tě to.“.
Stevea to nezastavilo a jako Kapitán Amerika proměnil svou vnitřní hrdost a statečnost v činy pro blaho druhých. Režisér Joe Johnston pak velmi rozumně usoudil, že jeho postavu není třeba násilně aktualizovat, ale naopak ji ponechat v éře amerických snů a ideálů o vlastenectví, pokoře a odpovědnosti vůči celku. Jeho vyprávění tak chybí sofistikovanost X-Menů či Watchmenů, v nichž byli fiktivní superhrdinové zapojeni do skutečných historických událostí, ale zase nabízí něco, s čím se dnešní divák až tak často nesetkává.
Skrze popcornovou zábavu pro celou rodinu, v níž se ve vyváženém poměru kloubí dobrodružná akce s romantikou a patos s nadsázkou, starosvětsky přitakává ideálům novodobých rytířů se srdcem na dlani. Právě oni znovu a znovu zvedají svůj štít a vrhají ho jako výzvu zcyničtělému obecenstvu kinosálů, které přestalo věřit na jakékoliv principy, přesahující jejich vlastní zájmy.
Captain America: První Avenger
- Žánr: komiksová adaptace
- Původní název: Captain America: The First Avenger
- www.captainamerica.marvel.com/
- USA 2011
- Scénář: Christopher Markus, Stephen McFeely
- Režie: Joe Johnston
- Hrají:Chris Evans, Hugo Weaving, Tommy Lee Jones, Stanley Tucci, Sebastian Stan, Dominic Cooper, Hayley Atwellová, Neal McDonough, Toby Jones
- Distribuce: Bontonfilm
- Distribuční premiéra v ČR: 04. 08. 2011