Po dvanácti letech se Tomáš Vorel vrátil do přírody. Po Cestě z města teď zamířil na Cestu do lesa; nejjasněji z filmu vyvstává uvolňující síla halucinogenních houbiček.
Hrdina předchozího filmu, kdysi městský programátor, vydržel na vesnici ve spokojeném manželství s nekonvenční Markétou. S ní teď volně vychovává dvě děti včetně -náctileté divoženky Anyny. Páru, který hraje Boleslav Polívka a Eva Holubová, mezitím vyrostli jejich potomci, jeden do podoby Tomáše Vorla mladšího v myslivecké kamizole.
Na něj, Ludvu a Anynu se soustředí hlavní milostná zápletka tohoto volného pokračování, k jehož pochopení není potřeba Cestu z města znát. O ději se ale v případě Cesty do lesa psát příliš nedá. Je vidět, že film natočil režisér s mnohaletými zkušenostmi. Scénář, na němž se Vorel opět podílel s představitelkou Markéty, Barborou Nimcovou (dnes Schlesinger), ovšem působí jako dílo party začátečníků stvořené za jeden večer u táboráku.
Oproti poslednímu Vorlovu filmu, pokusu o kapitalistickou satiru Ulovit miliardáře, je Cesta do lesa mnohem méně iritující. Ale i tady režisér nutí všechny herce přehrávat, aniž by je pak podpořil silnou stylizací jako v grotesce Skřítek. Jejich zbytečná expresivita se hodí jen k povrchnosti a nerovnováze všech postav. Každá může najednou udělat skutek, který odporuje jejímu předchozímu chování. Jen lesník Jiřího Schmitzera zůstává konzervativní a pořád nám nutí svou hlášku: To jsem ještě nežral.
Schmitzerův hrdina chce svému podřízenému Ludvovi dohodit svou staropanenskou dceru, která splňuje řadu stereotypů učitelky. Od začátku je ale jasné, že Ludva skončí s tou dívkou, s níž se líbá na plakátě. Příběh, už tak minimální, nemá čím moc zaujmout. Dramaticky nevyužité jsou i další linie, nejméně snad nesnáze new age matky s nechápavou a netolerantní státní mocí a některými sousedy.
Oproti Cestě do města se v lese nálada o něco uklidnila, skoro až do podoby přírodní lyriky. I propagace Vorlových názorů na civilizaci tak neřve. Život na vsi je tu pořád podáván jako ta lepší volba. Ale skoro všechno se tu dočká relativizace. Vesničané na sebe donášejí. Anyniny militantní protesty proti střílení nikdo nebere vážně a nakonec jí nebrání v navázání vztahu s myslivcem.
Nejjasněji tak z filmu vyvstává uvolňující síla halucinogenních houbiček. Jejich účinky se tu Vorel pokouší inscenovat ve dvou scénách. Jeho dílo je opět tolik nekonvenční (nebo divné), že samo působí trochu jako trip. Ne zrovna nepříjemný, ale ne moc záživný.
Cesta do lesa
- komedie, ČR 2012, 110 minut
- Režie: Tomáš Vorel
- Scénář: T. Vorel, Barbora Schlesinger
- Hrají: Anna Linhartová, Tomáš Vorel ml., Tomáš Hanák, Barbora Schlesinger
- Premiéra: 4. října
Hodnocení: 40 %