Děkuji panu Vorlovi a všem kteří našli odvahu předat nám obraz toho co v hloubi v každém z nás je.
Po čem toužíme a co má smysl. Rodina a její vzájemné respektování se, podpora odvahy zůstat v proudu vlastního přesvědčení že musím jít tímto směrem pokud to tak cítím. Přátelství a přirozená moudrost ukrytá v hrubém a syrovém zrně pana Polívky. Odvaha a soucítění s přírodou předaná nádhernou výchovou maminky dceři, která je ještě odvážnější a přímá. Nakonec odvaha dcery lesníka stát se svobodnou, zahlédnout se a přestat plnit očekávání druhých, odejít z nadvlády autority a jít si za tím co je pro mě v životě připraveno. Nemám rád modlitby, ale tahle je nejhezčí kterou jsem kdy slyšel. Děkuji.