Fotogalerie

Eurovision Song Contest: The Story of Fire Saga – s nadsázkou uchopený fenomén Eurovize na Netflixu [recenze]

Marek Čech

5. července 2020

Will Ferrell a Rachel McAdams v komedii, která si utahuje z typických znaků soutěže Eurovize i klišovitých příběhů o cestě za splněním svého snu.

Plusy

Na tvůrcích je znát, jak dobře mají fenomén Eurovize nastudovaný.

Minusy

Spolupráce Netflixu se značkou Eurovize možná trochu otupila satirické ostří filmu.

7 /10

Hudební soutěž Velká cena Eurovize nebo zkráceně Eurovize je tu už od roku 1956. Pořádají ji země, které jsou aktivními členy Evropské vysílací unie, přičemž každou zemi starého kontinentu na ní reprezentuje jeden interpret s jednou písní. Soutěžní příspěvky v každé zemi jsou voleny tamější veřejnoprávní televizní společností, která nominuje reprezentanty rovnou, anebo vyhlásí národní kolo.

Původní myšlenka soutěže písní, které slouží jako univerzální jazyk dorozumívání mezi národy Evropy, se časem vyvinula do podoby, v jaké známe tuto show dnes. Jako bizarní estrádu, postavenou na extravagantních kostýmech i pódiové prezentaci, kde zdaleka nevítězí ten nejlepší interpret/ka z dané země, ale ten, kdo umí na sebe co nejvýrazněji upozornit. Proto v ní vyhrávají různí exoti s hudbou, která by se dala označit za uniformní a kýčovitý europop.

V této soutěži je i hodně zákulisních tlaků, zasahuje do ní byznys i politika, přesto jsou stále země, které ji berou vážně a vnímají ji jako událost. Její letošní ročník, k jehož datu byla původně plánovaná i premiéra komedie, která si s nadsázkou utahuje ze stereotypů, jež se s ní pojí, byl ale kvůli koronavirové krizi zrušen a posunuta tak byla i premiéra této komedie.

Spolupráce Netflixu s Eurovizí

Jako herec, scenárista a jeden z producentů za ní stojí Will Ferrell, kterého k fenoménu Eurovize přivedla jeho švédská manželka Viveca Paulin, když její země v roce 1999 tuto soutěž vyhrála. Ferrella celý ten cirkus kolem ní zaujal a v květnu roku 2018 se v rámci příprav na natáčení filmu zúčastnil finále Eurovize v Lisabonu a měl možnost v zákulisí poznat soutěžící vystupující. O rok později vzal do zákulisí zkoušek na soutěž v Tel Avivu i jeho hereckou kolegyni Rachel McAdams, to už bylo přitom jasné, že námět, který poměrně dlouho nabízel velkým studiím, bude realizovat Netflix.

Spravedlnost podle Spensera: ex-policista proti svým prohnilým kolegům na Netflixu [recenze filmu]

Filmy a seriály

Netflix na výrobě filmu s organizátory Eurovize spolupracoval, což možná trochu otupilo satirické ostří, s níž tvůrci k této soutěži přistupují. Ale to je jedna z interpretací, ta druhá říká, že právě proto, že Ferrell získal vhled do soutěže i jejího zákulisí, tak to, jak na ni nahlíží, se nepodobá výsměchu, ale spíš utahování si z jejích nejviditelnějších znaků, stereotypů a klišé.

Tento pohled může vést k oboustranné spokojenosti. Eurovize skrze něj dává najevo, že je jí blízká jistá uvolněnost, s níž se tato značka prezentuje, tvůrci pak to, že lavírováním na hraně pocty a parodie jim nejde o pouhé zesměšnění tohoto fenoménu.

Tvůrci postihli charakter soutěže

Na filmu je vidět, že ho mají tvůrci dobře nastudovaný. Povedlo se jim vystihnout jak jeho vizuální tvář, tak samotnou atmosféru soutěže, ať už jde o ráz jednotlivých národních čísel s jejich choreografiemi, kostýmy, hudbou i texty písní, nebo zákulisí soutěže s mejdany, ale i rivalitou, která tam panuje. Dobře to zrcadlí muzikálové číslo se skupinovým zpěvem na mejdanu, v němž se objevují bývalí vítězové této soutěže Alexander Rybak nebo Conchita Wurst.

Vyproštění: Chris Hemsworth a jeho záchranná mise v Bangladéši na Netflixu [recenze]

Filmy a seriály

Charakter soutěže věrně odráží i chytlavé písně, s nimiž se na ní prezentuje ústřední dvojice z Islandu, ta závěrečná, která dojme celý sál i obyvatele na Islandu, jemuž vzdává hold, má parametry těch nejlepších písní, které se na této soutěži objevily a možná je i předčí. Rachel McAdams ji zpívá za pomocí zpěvačky Molly Sandén a vůbec bych se nedivil, kdyby se objevila v oscarových nominacích za nejlepší píseň.

Na písních, kterými se duo z Islandu snaží na soutěži zaujmout, se dá dobře demonstrovat tvůrčí přístup k ní. Ty písně jsou úsměvné svou sladkobolnou klišovitostí, ale zároveň přesně odráží realitu toho, jaké skladby se v ní objevují. A tak je to s celým filmem, sebereflexivně a s nadsázkou přistupuje k fenoménu Eurovize, ale zároveň je vlastně shovívavý k jeho bizarnímu rázu.

Hra s klišé příběhů o cestě za slávou

Ti, kdo očekávali nálož nekorektního humoru, budou možná zklamáni, protože scenáristé Will Ferrell a Andrew Steele a režisér David Dobkin (Nesvatbovi, Soudce) přicházejí spíš s variací na snímky o cestě ke slávě, kde si užívají a zdůrazňují všechna klišé, které jsou s nimi spojená.

Zvraty, zádrhely i to, jak film dopadne, snadno se znalostí těchto klišé odhadnete. Podobně je zacházeno i s romantickou linkou dvou trochu dětinských snílků, kteří si dlouho nedokáží přiznat, co k sobě cítí a právě prostředí konkurenční soutěže je k tomu přiměje.

Roztříštění: oběť spiknutí nebo vlastní poznamenané mysli? Odpověď hledá thriller na Netflixu [recenze]

Filmy a seriály

Ti snílci pocházejí z přímořského islandského městečka Húsavík, jmenují se Lars (Will Ferrell) a Sigrit (Rachel McAdams) a vystupují společně v duu Fire Saga. Lars, který vyrůstal bez matky, si už jako chlapec, který v televizi spatřil vystoupení švédské skupiny Abba na Eurovizi s písní Waterloo, s níž tam v roce 1974 vyhrála, usmyslel, že se mu to jednou také podaří.

Island tuto soutěž nikdy nevyhrál, ale pak se shodou náhod stane, že ho v ní reprezentuje právě Fire Saga. Protože jde ale o pěkně smolaře, semifinále ve skotském Edinburghu, stejně jako předtím výběrové kolo na Islandu, jim naruší nehoda na jevišti. Lars, zklamán se vrací zpět na Island, aniž by si byl vědom, že postoupili do finále. To nakonec ovládnou s písní, v níž Lars dokáže nejen svému otci (Pierce Brosnan), že za něco stojí.

Pohádkové prvky

Model trochu pohádkového příběhu o dvou sympatických loserech, kteří si navzdory nedůvěře nejbližšího okolí, zákulisním intrikám i nehodám a neštěstím na jevišti i mimo něj splní svůj sen, protože jsou odhodlaní za ním jít, je podpořen přítomností elfů, v něž věří Sigrit.

Elfové se postarají o snad jediného záporáka, který v tomto vyprávění je a to guvernéra národní banky, který si nepřeje úspěch islandské dvojice, protože by to znamenalo, že se příští rok bude soutěž pořádat právě zde. Jejich soupeř a favorit soutěže, ruský zpěvák Alexander Lemtov (Dan Stevens), vypočítavě manipuluje se Sigrit, ale i on na konci musí uznat, že ti dva umí vzít za srdce.

365 dní je slušně natočené romantické softporno. Fanouškům Padesáti odstínů šedi se může líbit [recenze]

Filmy a seriály

Lemtovova figura působí velmi zábavně svou okázalostí i tím, co skrývá. I když pardon, v Rusku přece homosexuály nemají. Will Ferrell se na jeho poměry krotí a je až dojemný svou dětinskou umanutostí dostát svému snu. Rachel McAdams okouzluje jako naivka, která už má věk na to, aby si začala plnit své přání nejen hudebního zaměření.

Ústřední dvojice odzbrojuje svou nakažlivou vírou, že se jí podaří jednou prorazit a s ní i tato komedie, které se s nadsázkou podařilo vystihnout znaky a atmosféru soutěže, v níž chtějí uspět. Tvůrci se vyloženě nevysmívají jejímu mnohdy bizarnímu charakteru, ale ukazují s vtipem proč tak může na mnohé působit.