12
Fotogalerie

Lov: elitářští liberálové pořádají v brutální satiře hon na stoupence Donalda Trumpa [recenze]

Film v satirické nadsázce přenáší kulturní války mezi liberály a konzervativci ze sociálních sítí a politického kolbiště do žánru slasherové vyvražďovačky.

Plusy
Ironie a absurdní nadsázka společenské satiry.
Minusy
Tvůrci se snaží rutinní béčkovou vyvražďovačku povýšit na mnohem sofistikovanější záležitost.
5  /10

Tento týden se po uvolnění vládních opatření kvůli koronavirové krizi znovu otevřela tuzemská kina a mezi dalšími do nich vstoupil i snímek, který si vysloužil velmi kontroverzní pověst ještě před svým uvedením. Jeho nesnadná cesta k divákům nejen u nás, ale především v Americe, pak jakoby předznamená nebo zrcadlí jeho téma a satirické zacílení.

Kontroverzní pověst

Premiéru filmu, vyrobeného ve studiu Blumhouse, plánovala distribuční společnost Universal na 27. září loňského roku. Do toho ale přišly střelecké masakry v americkém Daytonu a El Pasu, při nichž zahynulo celkem 32 lidí. 9. srpna pak zveřejnil Donald Trump na Twitteru příspěvek, útočící na liberální Hollywood.

Ač v něm do kin chystaný film, ani jeho tvůrce přímo nejmenoval, je zcela zřejmé v kontextu předchozích událostí, koho myslel těmi „elitáři“ a „rasisty“ a titulem, který byl vyroben proto, aby rozdmýchával vášně. Zvlášť, když o něm některá konzervativní média jako Fox News informovala v tom smyslu, že poskytuje „návod“, jak mají liberálové likvidovat příznivce Donalda Trumpa.

V reakci na tyto události a debaty okolo filmu Universal loni nejprve zrušil reklamní kampaň k němu a pak i jeho premiéru. Ta posunutá byla plánovaná na 13. března roku letošního, ale to do ní zase zasáhla pandemie koronaviru a uzavření kin, takže se společnost rozhodla nakonec snímek o týden později nabídnout na streamovacích platformách.

Uškodilo to jeho tržbám, které se nedostaly ani na polovinu jeho 14 milionového rozpočtu, ale přiživilo to zvědavost diváků, o jak moc kontroverzní záležitost se jedná. V tomto ohledu musím říci, že satira je to poměrně mělká a ne moc sofistikovaná.

Trumpův voličský elektorát

Tvůrci filmu, scenáristé Damon Lindelof (seriály Ztraceni, Pozůstalí a Watchmen) a Nick Cuse, kteří se s režisérem Craigem Zobelem (Z for Zachariah) potkali právě při spolupráci na seriálu Pozůstalí, se snaží být vyvážení v tom, komu v kulturní válce elitářských liberálů a konzervativních republikánů straní.

Utahují si z obou táborů a lov na lidi jako poměrně otřepaná zápletka akčních, thrillerových nebo hororově laděných vyvražďovaček typu Živý terč, Hra o přežití nebo japonský Battle Royale, jim slouží k dospělejší, brutálnější a krvavější variaci na série typu Hunger Games.

Už úvod, v němž se objeví zveřejněná mobilní komunikace se zmínkami o lovu, zámečku a kde je použito přídavné jméno "deplorables", které odkazuje k vyjádření Hillary Clinton v prezidentské kampani v roce 2016 na adresu příznivců jejího republikánského protivníka Donalda Trumpa, naznačuje likvidaci nebo pronásledování „politováníhodných“ osob.

Z letadla, v němž sedí příslušníci bohaté smetánky, jsme pak přeneseni na neznámé místo v lese, kde se probouzí skupina asi dvanácti lidí. Na louce nachází bednu se zbraněmi, ale než se stačí zorientovat nebo je použít, začne je někdo nemilosrdně a z dálky zabíjet. Jejich počet se velmi rychle zredukuje na tři, kteří zjistí, kde se to vlastně nacházejí.

Důvod, proč je někdo likviduje, kdo to je a proč si vybral právě je, se odhaluje postupně a má souvislost s použitím onoho adjektiva "deplorables" z úvodu. Hillary Clinton takto označila osoby, jež si s Trumpovým voličským elektorátem jeho odpůrci často spojují. Rasisté, homofobové, sexisté, xenofobové, militantní obhájci držení zbraní či příznivci konspiračních teorií.

Zdůraznění stereotypů ve vnímání opačného tábora

V ně věří i jeden z trojice přeživších lovených, který má vlastní blog o tom, za jakým účelem sem přicházejí uprchlíci. Ti ostatní, když jsou nám potom v závěru představeni, zosobňují vždy jeden typ nebo spíše stereotyp, který se s nimi pojí v jejich vnímání příslušníky liberálního tábora.

Ale i tento tábor je zde karikován, protože zjednodušeně řečeno proti vidlákům z jihu, konspirátorům, islamofobům nebo třeba lovcům nosorožců je tento zase ukazován jako skupina lidí, která nižší střední třídou pohrdá a je povznesena nad její problémy. To, co příslušníky elity trápí, je politická korektnost či genderové a rasové otázky. Takže klišé použité zase jako pohled druhé skupiny.

Film tak v nadsázce přenáší kulturní války mezi liberály a konzervativci ze sociálních sítí a politického kolbiště do žánru slasherové vyvražďovačky. Satiricky přitom poukazuje na polarizující jevy mezi oběma tábory a na to, jak vyhrocený je společenský diskurz o nich. I na to, jak pokroucenou optikou, v níž je čím dál méně prostoru pro racionální debatu, na sebe příslušníci obou táborů nahlížejí.

Podcenění jedné z účastnic pak vede k tomu, že se z kořisti stane lovec. A i když měli privilegovaní na svém honu jako instruktora chlapíka, který byl bojovým poradcem při natáčení filmu Slzy slunce, proti Crystal (Betty Gilpin) s její minulostí a schopnostmi se ukážou být těmi, kteří tahají za kratší provaz.

Souboj mezi oběma skupinami pak vrcholí full contact soubojem mezi dvěma ženami, z nichž jedna byla osnovatelkou celého toho lovu. Dojde při něm na nože i další kuchyňské vybavení a je korunován debatou o znalosti Orwellovy Farmy zvířaty. Ta opět v nadsázce ukazuje, jaká je škoda, že se oba tábory víc neposlouchají a místo toho se podceňují.

Až příliš předvídatelná satira

Z celého filmu je přitom zřetelné, jak moc se tvůrci snaží rutinní béčkovou vyvražďovačku povýšit na mnohem sofistikovanější záležitost. Slouží jim k tomu nejen postupné dávkování informací o účelu celé akce i jejích protagonistech, ale i třeba to, kdo se z nich vydělí jako hlavní postava.

Díky devadesátiminutové stopáži a režisérově práci s tempem vyprávění film poměrně hladce plyne. Brutální pasáže s ustřelenými hlavami, vybuchnutými těly nebo vydloubnutým okem, jsou zlehčovány právě všudypřítomnou ironií a absurdní nadsázkou této společenské satiry.

Její zacílení je ale hrozně předvídatelné a jednoduché v tom, že vezme pár stereotypů, které se pojí s příslušníky obou táborů, a těm se rozhodnou tvůrci vysmát. Proto si říkám, že je škoda, že tuto látku nedostal do rukou někdo jako je Jordan Peele, režisér filmů Uteč a My, který by tu satirickou rovinu vyprávění dovedl povýšit na mnohem vrstevnatější záležitost. Ale jako jednohubka se společenským přesahem Lov potěší.

Lov

  • Žánr: satirický thriller
  • Původní název: The Hunt
  • www.uphe.com/movies/the-hunt
  • USA, 2020
  • Scénář: Nick Cuse, Damon Lindelof
  • Režie: Craig Zobel
  • Hrají: Betty Gilpin, Hilary Swank, Ike Barinholtz, Wayne Duvall, Ethan Suplee, Emma Roberts, Christopher Berry, Sturgill Simpson
  • Distribuce: CinemArt
  • Distribuční premiéra v ČR: 14. 05. 2020

Určitě si přečtěte

Články odjinud