Výměna na režisérské stoličce, kratší stopáž, ale stále stejné chyby v profilaci postav i tónu filmu.
Plusy
- Přehlednější akční trikové scény než v jedničce.
Minusy
- Tvůrci se nepoučili z problematických stránek prvního filmu a víceméně je opakují.
Když jsem si před napsáním recenze na pokračování komiksového titulu ze spider-manovského světa společnosti Sony znovu připomněl tu, již jsem před třemi lety psal na první film, měl jsem pocit, že bych ji mohl překlopit i na hodnocení toho aktuálního.
Posílena vztahová linie
Natolik dvojka zůstává problematická ve stejných věcech jako předchozí titul, i když v ní došlo k výměně režiséra a zkrácení stopáže. Američana Rubena Fleischera nahradil Andy Serkis, britský herec a režisér, známý mimo jiné tím, že propůjčil svou mimiku postavám Gluma a King Konga ve filmech Petra Jacksona.
Z původní scenáristické čtveřice zůstala u sequelu jen Kelly Marcel, která si u něj poprvé vyzkoušela i roli producentky. A je to právě její silný vklad, který u dvojky ještě výrazněji než minule posiluje vztahovou linii vyprávění. A to na více úrovních, spjatých s jednotlivými postavami.
Rozvíjí se tu nadále hlavní bromance novináře Eddieho Brocka (Tom Hardy) s jeho parazitickým vetřelcem Venomem, která dostává opětovně podobu zábavné parťácké buddy movie, která jen probíhá v rámci jedné osoby.
Jejich výstupy, provázené hádkami, mají až sitcomový ráz. Venom chce mít větší autonomii v pojídání lidí, Eddie ho krotí, ale současně využívá jeho schopností třeba při oživení své kariéry investigativního novináře. Rozpolcený Eddie zároveň touží po normálním životě a prostoru, aby si ho mohl dát do pořádku. Což s takovým parťákem moc nejde, i když se o nalezení nějaké harmonie a sdílení společných zájmů oba snaží.
Dojde zde k rozchodu těchto jekyll-hydeovských identit, kdy se černý symbiont mimozemského původu po hádce oddělí od svého hostitele. Když se pak objeví větší nebezpečí v podobě červeného symbionta Carnageho a jeho hostitele, sériového vraha Cletuse Kasadyho (Woody Harrelson), musí dojít k jejich usmíření, odpuštění a znovu sblížení.
To iniciuje Eddieho bývalá snoubenka Anne (Michelle Williams), která už má nového přítele a snoubence, doktora Lewise, což Eddieho pochopitelně netěší. Paralelně zde tak probíhají další vztahové linie, které jsou vzájemně propletené. Eddie smutní po Anne, Kasadymu zas chybí jeho šílená milenka Frances (Naomie Harris), která vládne nadpřirozenými schopnostmi, jež jí umožňují manipulovat se zvukem.
Tyto schopnosti zapříčinily před více jak dvaceti lety poškození sluchu detektiva Mulligana, který v současnosti přivede Eddieho Brocka do Kasadyho cely, kde čeká na vykonání trestu smrti. Ještě předtím chce ale detektiv využít Brocka jako návnadu, aby zjistil od Cletuse, kde se nacházejí těla jeho obětí. Eddie je totiž jediný, s kým je ego maniakální Cletus ochoten mluvit o svém příběhu. Dojde zde ale k tomu, že Venomova DNA se propojí s tou Cletusovou, následkem čehož vznikne ještě mocnější symbiont než je Venom.
Postavám chybí silnější charakterové pozadí
Dvojka tedy navazuje na potitulkovou scénu prvního filmu, v níž se Cletus objevil ve věznici San Quentin. Jeho vztah s Frances připomíná ten Jokera a Harley Quinn ze Sebevražedného oddílu. Scenáristka ale příběhu těchto dvou psychopatických vyděděnců, na nichž se podepsalo jejich neradostné dětství a dospívání, nedovede dát silnější pozadí než to základní, že jde o nechtěné děti.
Podobně málo je prokreslena i postava samotného Cletuse, jehož maniakální zvrácenost mohla být také více psychologicky rozvedena. Stejně jako motivace jeho vztahu k Brockovi. Ale to byl i problém jedničky, že postavy nebyly dobře vyprofilovány a víc se spoléhalo na to, co jim dodají jejich herečtí představitelé, kteří se jak v případě Toma Hardyho, tak Woodyho Harrelsona uchylují k přehrávání.
Děj je opět poměrně jednoduchý, schematický, nenápaditý, bez vedlejších linií, pokud mezi ně nepočítáme ty vztahové. Eddie se pohádá se svým temným alter-egem, s nímž se ale musí zase spojit, aby porazili Cletuse a jeho prodlouženou rukou v podobě symbionta Carnageho. V ohrožení jsou Eddieho blízcí i celé San Francisco, které poskytne kulisy k závěrečné trikově řežbě obou vetřelců.
Lépe vyvedené trikové scény
V jedničce akční scény díky rychlým střihům, tmavým záběrům a klepající se kameře nepůsobily dvakrát přehledně, tady došlo v tomto ohledu k nápravě. U prvního filmu se hovořilo o tom, že se v něm hodně stříhalo a že původně zvažované eRko bylo vyměněno za přístupnost od 13 let. Sequel už s touto přístupností pracuje vědomě, takže se připravte na scény sice brutálního charakteru, ale bez krve.
A tímto se opět vracím k začátku recenze. Pokračování sice nabídne kratší stopáž nad 90 minut, která snad nestihne nudit, ale zároveň díky ní film působí uspěchaně, odbytě. Není čas představit pořádně postavy, jejich vzájemné vztahy a motivace. Děje se tak v povinných základních zkratkách, se sitkomovou příchutí v případě Eddieho a Venoma, aby se pak přes scénu útěku z vězení přešlo rovnou k finální digitální řežbě.
Dvojka tak recykluje chyby jedničky a je obdobně málo zapamatovatelná. Trikové scény a akční pasáže jsou lépe vyvedeny, ale to je jediný posun a to čistě technický. Komiksové látky už jsou dál a tato ve své neambicióznosti moc nezaujme.
Venom 2
- Žánr: komiksová adaptace
- Původní název: Venom: Let There Be Carnage
- www.venom.movie/
- USA, 2021
- Scénář: Kelly Marcel
- Režie: Andy Serkis
- Hrají: Tom Hardy, Michelle Williams, Woody Harrelson, Naomie Harris, Stephen Graham, Reid Scott
- Distribuce: Falcon
- Distribuční premiéra v ČR: 14. 10. 2021