Režisérčino vyrovnávání se s otcovskými figurami.
Spíše vztahová hříčka než nějaká komplexnější studie.
6 /10
Sofia Coppola, devětačtyřicetiletá dcera slavného otce Francise Forda Coppoly, zaujala citlivými portréty dospívajících dívek a mladých žen (Smrt panen, Ztraceno v překladu, Marie Antoinetta, Oklamaný), osamělých v prostředí, jež je obklopuje.
V jejím asi nejslavnějším filmu, smutné, melancholické komedii Ztraceno v překladu, vypráví o setkání muže a ženy, generačně od sebe vzdálených, v neznámém prostředí luxusního tokijského hotelu. Jejich potkávání je přivádí k úvahám o vlastním životě, budoucnosti a partnerských vztazích a má v sobě jemný erotický podtext vzájemného sbližování.
Scénář psala Sofia Coppola Billu Murraymu, který zde ztvárnil pohasínající filmovou hvězdu, přímo na tělo. A je tomu tak i v případě její novinky, kde se opět objevuje. V úskalí se přitom stává prvním z řady filmů, jež by se měly věnovat partnerským vztahům a k jejichž výrobě byla uzavřená víceletá smlouva mezi společností A24 a streamovací platformou Apple TV+, která film po jeho světové premiéře na newyorském festivalu uvedla.
Pátrání po nevěře
Sofia Coppola v něm jako autorská režisérka rozvíjí téma vztahu otce a dcery i vztahu partnerského, přičemž se postupně ukazuje, že domnělá manželská krize a amatérské detektivní pátrání s ní spojené se v příběhu stává jen záminkou k vyříkání si potlačených nebo léta nevyřčených bolestí dcery ve vztahu k jejímu otci.
Toho otce hraje Bill Murray, kterému jeho postava obchodníka s uměním Felixa Keaneho umožňuje vytvořit okouzlující, ale v něčem vlastně také smutnou kreaci stárnoucího donchuána, který neumí se ženami jednat jinak, než že s nimi neustále flirtuje. Felix je bohatý, má vlastní limuzínu a života si užívá plnými doušky.
Jeho asi čtyřicetiletá dcera Laura (Rashida Jones), která žije v manželství s Deanem (Marlon Wayans) a dvěma roztomilými dcerami, se otci svěří s pochybností, zda jí její manžel není nevěrný. Dean rozjíždí nový start-up, je obklopen mladými spolupracovníky, včetně půvabných žen a hlavně je pracovně hodně zaneprázdněný.
Na Lauře zůstává starost o jejich holčičky a proti manželovi, který srší elánem, spojeným s novou výzvou, si připadá vyčerpaná, prázdná a bez nápadů. Pociťuje to při psaní knihy, na níž už dostala zálohu, ale na jejíž napsání jí chybí čas a soustředění.
Když se Felix, který se do všeho vrhá s velkou vervou a okázalou pompou, dozví, co jeho dceru trápí, rozjede pátrání, hodné profesionálních soukromých oček. A svou znejistělou dcerou, která si ve světle manželových mladých spolupracovnic připadá méně atraktivní, do něho zatáhne. Laura se tomu brání, protože chce manželovi věřit, ale Felix přichází se stále novými stopami nebo indiciemi, které napovídají, že by její podezření mohlo být oprávněné.
Blízký, ale kritický vztah k otci
Energický, světácký otec, který o sobě musí dát vědět, ať vstoupí do jakéhokoliv prostoru a zejména, když jsou v něm ženy, zároveň pátrání po možné nevěře bere jako příležitost jak být se svou dcerou, která má k němu blízký, ale kritický vztah, daný tím, že byl po velkou část manželství nevěrný její matce a rodinu opustil.
Laura je přitom možná jediná žena, s níž je Felix schopen mluvit bez postranních úmyslů a jíž bere jako partnera a svébytnou osobnost, k níž má respekt. Na jeho dvoření se jiným ženám, spojené s teoriemi o tom, proč nemůžou být muži monogamní, kterými to v jejich hovorech obhajuje, reaguje Laura shovívavě, ale je znát, že ve skutečnosti jí toto jeho chování vždy iritovalo, protože je zraňující a bolestné pro ty, jichž se bezprostředně dotýká.
K otevření starých ran a vyříkání si toho, co je způsobilo, dojde ruku v ruce s tím, jak se ukáže, že otcovy svérázné teorie neplatí a že všichni muži nejsou stejní. Manželská krize se tak ukáže být nedorozuměním, vzniklým z nedostatku času si promluvit o věcech, jež oba partnery tíží. Otevřený konec, jako v případě Ztraceno v překladu, se nekoná, tady je režisérka mnohem víc z hlediska happy endu doslovná.
Reflektování vlastního vývoje
Sofii Coppole přitom otcovská figura Felixe slouží k nastolení vztahových témat, jež považuje ve svých filmech za důležité. A není myslím náhoda, že jako spoluhráčku a svou projekci do ženské postavy Laury použila čtyřiačtyřicetiletou herečku Rashidu Jones, která je dcerou jiného slavného otce a to hudebníka a producenta Quincyho Jonese.
Slavné dcery se vyrovnávají se stínem svých ještě slavnějších otců skrze přiznání si toho, že dokud jsou rodiče na světě, zůstáváme vedle nich vždy dětmi, které se porovnávají s jejich příkladem a autoritou. Věkem hlavní hrdinky režisérka reflektuje svůj vlastní posun, to že se sama od natočení Ztraceno v překladu (2003) stala matkou dvou dcer a že je dnes jinde než v sobě ztracená hrdinka tohoto filmu v podání Scarlett Johansson.
Co s ním má společného, je sociální status postav, tedy vyšší třídy, zachycení existencionálního pocitu prázdnoty, který je svírá, ale z něhož umí najít přijatelnou cestu ven a důraz, jež klade na kulisy města, jež příběh dokreslují. Tokio vyměnila v novince za New Yorku, díky čemuž její film, v kombinaci se vztahovou tématikou, která je jejím předmětem, dostává lehce woodyallenovský ráz.
Atmosféru New Yorku, z hlediska jeho ulic a podniků i celkového horizontu, umí zpřítomnit za pomocí kamery a hudebního podkresu s podmanivým melancholickým kouzlem a stejně tak lehce a s jemným humorem umí navodit životní situaci jistého zlomu, v němž se postavy nacházejí a který jim umožní posunout se dál. V úskalí nám tak nenuceně a s nadhledem přináší jednoduché poznání, že nedorozumění vznikají z nedostatečné komunikace nejen mezi těmi nejbližšími.
V úskalí
- Žánr: vztahová komedie
- Původní název: On the Rocks
- www.apple.com/tv-pr/originals/on-the-rocks/
- USA, 2020
- Scénář: Sofia Coppola
- Režie: Sofia Coppola
- Hrají: Bill Murray, Rashida Jones, Marlon Wayans, Jenny Slate, Jessica Henwick, Barbara Bain, Nadia Dajani, Jules Willcox
- Distribuce: Apple TV+
- Distribuční premiéra v ČR: 23. 10. 2020