Vykopávky: filmové připomenutí významného archeologického nálezu na Netflixu [recenze filmu]

Přemítání o historii, jejíž součástí se stáváme svými skutky a svým zápalem pro věc.

Plusy
Filmová řeč koresponduje s melancholickým tónem vyprávění.
Minusy
Milostná linie v druhé polovině trochu vytlačuje tu původní archeologickou.
7  /10

V květnu roku 1939 byl v oblasti Sutton Hoo, ležící v anglickém hrabství Suffolk, učiněn nález, který patří k nejvýznamnějším archeologickým objevům 20. století. Objev rozpadlé pohřební lodi, pocházející ze sedmého století a otisknuté do písčité půdy, umožnil nově nahlédnout na období raného středověku a jeho kulturu.

Na nalezení pohřební komory s množstvím anglosaských artefaktů nevyčíslitelné hodnoty se podílela skupina amatérských i profesionálních archeologů, jejichž zápalu vzdává hold druhý celovečerní film australského režiséra Simona Stonea.

Film vychází ze stejnojmenné knihy anglického novináře a spisovatele Johna Prestona z roku 2007, která je beletrizovaným záznamem tehdejších událostí. To znamená, že vychází z autentických historických pramenů a objevují se tu skutečné postavy, ale časová souslednost dění, motivace aktérů, jejich věk a vztahová pnutí mezi nimi jsou literárně upraveny.

Připomenutí významu Basila Browna

Jednou z těchto aktérek je i archeoložka Peggy Piggott, známá v odborných kruzích jako Margaret Guido. John Preston je jejím synovcem a tato skutečnost se promítá do toho, jakou úlohu tato postava ve stavbě vyprávění v jeho druhé polovině získává.

Zatímco v té první se scénář Moiry Buffini zaměřuje především na rozvíjení vztahu mezi ovdovělou majitelkou panství v Suffolku Edith Pretty (Carey Mulligan) a místním archeologem-samoukem Basilem Brownem (Ralph Fiennes), kterého pověřila, aby prozkoumal mohyly na jejích pozemcích, tak v té druhé ustupuje Basil trochu do pozadí a větší prostor dostává milostné drama Peggy (Lily James).

Osobnost Basila Browna je přitom pro vyprávění klíčová, protože právě o připomenutí jeho významu v tomto nálezu v něm jde. Když ho Edith věnovala Britskému muzeu, žádala, aby při jeho vystavení bylo zmíněno uznání Brownově práci. To se stalo ale až teprve nedávno.

Tento film je tak nejen rehabilitací osobnosti Basila Browna, ale i poklonou práci archeologů obecně. Zachycuje jejich mravenčí, a jak se ukáže i mnohdy nebezpečnou práci, kdy při odstraňování velkého množství zeminy hrozí při sesuvu půdy zával. Artefakty, které objeví, musí citlivě odkrývat i chránit před nepřízní počasí. Všechna tato dřina ale přináší naplnění v podobě odhalení informací o životě našich předků a tím naší historii.

Její součástí se staly i postavy tohoto příběhu, které po sobě, jako ony vykopávky a ti, kteří je uložili, také chtěly zanechat nějakou stopu, která by jim místo v ní zajistila. Bojují přitom s podceňováním ze strany profesionálních archeologů, srdečním onemocněním jako Edith, strachem, že po tátovi přijde i o mámu jako její syn Robert, nebo nenaplněním v manželském životě jako Peggy.

Melancholická nálada

A nad všemi jako těžký, zlověstný mrak visí hrozba neodvratné války, která postavám ukrajuje čas na plné odkrytí a pak záchranu vzácné památky před nacisty, i na lásku. Blížící se válka i samotný proces objevení vykopávek v Sutton Hoo přitom tvoří pozadí pro vykreslení životních příběhů těch, kteří se nad nimi sešli a kteří by se za jiných okolností zřejmě nepotkali.

Tak mohla vzniknout náklonnost mezi paní Edith a Basilem, dvěma lidmi z různých společenských vrstev, sdílejícími touhu po poznání, kteří vzájemnou a nevyslovenou touhu milostnou tlumí ve svých nitrech. Ne tak Peggy a bratranec Edith Rory (Johnny Flynn), jehož brzy povolá Královské letectvo.

S Edith vstupuje do vyprávění motiv manželského trojúhelníku, respektive čtyřúhelníku, kdy se z náznaků odhaluje důvod, proč nemůže být její manželství naplněné. Režisér přitom využívá jisté zkratkovitosti, kdy ne všechno se o hrdinech dozvíme ze slov, ale spíš z jejich pohledů a reakcí.

Tato linie má melodramatičtější ráz oproti první půlce, která se věnuje archeologickému nadšení a subtilnímu sbližování těch, které svedlo dohromady. V paprscích zapadajícího slunce na anglickém venkově jsme svědky toho, jak se pod nánosy půdy vyjevuje něco výjimečného.

Odtud se odvíjí i nálada filmu. Melancholická, meditativní, blízká snímkům Terrence Malicka. Režisér Simon Stone podobně jako on nechává promlouvat hlasy mimo záběry těch, kdo jsou jejími nositeli a ve vizuální stránce klade důraz na světlo, barvy a lyrickou atmosféru.

Podmanivá klavírní hudba, kamera Mikea Eleyho se střídáním naléhavějších záběrů z ruční kamery s těmi epičtějšími na krajinu, i rytmizující střih, dokazují, že filmovou řeč má režisér v malíku a že přemýšlel nad tím, jak ji u tohoto tématu použít. Spolehnout se může i na herce, jejichž výkony se nesou v intencích tohoto melancholického přemítání o historii, jejíž součástí se stáváme svými skutky a svým zápalem pro věc. Tak jako Basil, Edith nebo Peggy.

Vykopávky

  • Žánr: životopisné drama
  • Původní název: The Dig
  • www.netflix.com/cz/title/81167887
  • Velká Británie, 2021
  • Scénář: Moira Buffini (předloha John Preston)
  • Režie: Simon Stone
  • Hrají: Ralph Fiennes, Carey Mulligan, Lily James, Johnny Flynn, Archie Barnes, Ken Stott, Ben Chaplin, Monica Dolan, Arsher Ali
  • Distribuce: Netflix
  • Distribuční premiéra v ČR: 29. 01. 2021

Speciál: Netflix

Netflix je populární streamovací videoslužba. Kromě filmů, seriálů a dokumentů, které nakupuje, produkuje i svůj vlastní obsah. Nechybí ani mnoho populárních českých filmů, velká část zahraniční produkce obsahuje české titulky, některé tituly mají i český dabing.

Určitě si přečtěte

Články odjinud