Xavian Stella Esclusiva: parádní české podlahové Hi-Fi reprosoustavy [test]

Pokračování 2 / 3

Měříme

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Frekvenční odezva na poslechovém místě - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Za zmínku stojí především pečlivě urovnané a v reálném světě krásně lineární pásmo 400 – 15 000 Hz, mírný peak s vrcholem na 150 Hz je vcelku charakteristický pro tuto značku, stejně jako je tím, co dělá (obecně u reprosoustav) pocit pěkné plnosti a bohatosti. Zvýšení pak nepřesahuje 3 dB. První energii Stella Esclusiva nabízí ve volném prostoru od 38 Hz, to je na dvoupásmový model velmi slušné. Ani pod úhlem reprosoustavy nepřichází ve středo-výškové oblasti o příliš velké množství energie. Celkově je frekvenční odpověď velmi důstojná a plně hodná vysoké pořizovací ceny. Technická odezva ukazuje, že v Xavianu vědí co dělají a vlastnosti reprosoustav mají pod kontrolou.

Waterfall

Sedlo mezi prvními dvěma impedančními peaky (z nichž druhý jde až k extrémně vysoké hodnotě 100 ohm) ukazuje na ladící frekvenci kolem 40 Hz, impedance se drží poctivě těsně pod 8 ohmy a výše, nejsou na ní žádné prudké změny ani výkyvy. Také elektrická fáze je bezproblémová, jediný prudší zlom a výpad do negativních hodnot je v místě vysokého peaku a tedy nenáročný na zesilovač, fáze se drží v optimálním rozptylu. Celkově nekladou Stella Esclusiva žádné nepřiměřené nároky na stabilitu zesilovače a budou se snadno řídit.

Pokračování 3 / 3

Jak to hraje

Model Stella Esclusiva jsme poslouchali v rámci redakčních sestav a to jak s Métronome DSC1 / Norma Revo IPA-140 proti Xavian Quarta (přes filtr GMG Power Harmonic Hammer 3000P a kabely Nordost Heimdall 2), tak s Grandinote Shinai a Teac NT-503 namísto Fischer&Fischer SN-70 nebo Harbeth Monitor 30 a to na kabeláži Dynamique Audio Horizon 2. Krátce jsme při vracení testovacího páru poslouchali také Stella Esclusiva proti původnímu modelu Stella v hostivické poslechové místnosti výrobce na Marantz PM7000N.

Samsung QE65Q80T: prémiový 4K HDR QLED televizor s podmanivým hlasem [test]

Do brnkání basových strun v „Hiccups“ Harry Sacksioniho („STS Test Demo CD Vol. 1“ | 2014 | STS Digital | STS-6111134) se Stella Esclusiva pustila s až neočekávanou vervou. Zvuk má pěkný punch, brnkání má již krásně definované kontury a reprosoustavy hrají ochotně, s energií na rozdávání. Basu je trošku více, ale je soustředěný a dosti pevný, takže nehrozí pocit těžkosti nebo nějaké basové dominance, zvuk je minimálně o třídu konkrétnější, než u starého modelu. Pokud máte rádi takové to basové zamručení s pocitem síly a průbojnosti, tak Stella Esclusiva ho umí nabídnout; ocenit se musí i fakt, že i při tichoučkém poslechu s úrovní někde kolem 65 dB v poslechovém místě tu bas (jakkoliv v menší míře) pořád je a pořád zřetelný, nepropadá se do jednotlivých temných ploch, udrží bas pěkně napjatý a pulsující.

Podání středního pásma je u prakticky všech modelů firmy s měniči AudioBarletta na dané třídy excelentní, zejména tam, kde se používá tento konkrétní středobas (či jeho variace). Otevřenost, čistota a soudržnost středů, reprezentovaných zpěvem Karen Matheson v „Ailein Duinn“ („L’Héritage Des Celtes“ | 2011 | Columbia | COL 481530-2), je velmi dobrá. Stella Esclusiva hrají živě a expresivně, bez jakékoliv stopy těžkosti nebo mechaničnosti, hudba je opouští snadno a bez jakýchkoliv nepříjemností. Tak jako v basech, i tady je cítit velmi ochotná artikulace a výtečná přesnost reprodukce, kde najdete spoustu informací, které ale nejsou – jak je u Xavianu příjemnou ctností – nijak vytržené z kontextu nebo zdůrazňované. Jsou to středy podobně soustředěné a konkrétní jako u Corallo Esclusivo, nicméně doplněné o výraznější, realističtější pocit těla a hmoty.

Teac TN-4D: Hi-Fi gramofon s přímým náhonem a s USB pro digitalizaci gramodesek [test]

Zvuk Xavian je často spojován – dnes už spíše z tradice a zažitých stereotypů – s takovým tím jemnějším, hřejivějším zvukem, Stella Esclusiva jsou nicméně nepopiratelně spíše na (mírně) analytičtějí straně od teoretického neutrálu. Zejména cinkot činelů v „La Rosita“ Bena Webstera a Colemana Hawkinse („Encounters“ | 2013 | Verve | 31452147-2) byl tonálně velmi realistický, přesný, s až „zařezávajícími“ konturami a pocitem expresivního, pevně kontrolovaného prezentování i velmi jemných detailů. Nepřibarvený, „kovový“, znělý a jasný zvuk se nebojí prosadit, výšky nejsou nacinkané, ale objemově se neztrácí a mají drajv.

Výše už jsme zmínili ochotu Stella Esclusiva hrát a předávat energii, stejně jako schopnost držet živé dění v pevných, konkrétních mezích, jak se sluší a patří. Na velmi dynamických bubnech v „Rí Na Cruinne“ od Clannad („Extended Dynamic Experience 5“ | 2017 | STS Digital | STS-6111158) možná trochu chyběl zátah v těch úplně nejnižších oktávách, které velké kotle umí probudit k životu, ale jinak si Stella Esclusiva zaslouží rozhodně velký respekt – jakou zkrocenou energii a jaké přirozené sebevědomí umí nabídnout z dvoupásmového konceptu, to je něco. Nečekejte obrovské objemy zvuku, reprodukci dominuje kontrola a samozřejmost (byť plný zvuk je bez problémů). Už vnímáte ten správný rozměr bubnů, cítíte jejich fyzický důraz pěkně v hrudníku a hlavně umí Stella Esclusiva zprostředkovat tu těžko popsatelnou kvalitu pohybujícího se a dýchajícího vzduchu.

LG 55NANO81: skvěle vybavený 4K HDR LED televizor s QD panelem [test]

Úvod „Fortysomething“ od zpěvačky Eleonore („Incredible Music & Recordings“ | 2012 | STS Digital | STS-6111130) je plný delikátních, nenápadných detailů jako je hovor hostů v nahrávacím prostoru, cinkání porcelánu na stolcích a vůbec je tu množství zvuků, které podtrhují atmosféru a autenticitu živého záznamu, ale které vlastně na mnoha systémech nejsou téměř patrné. Stella Esclusiva se i těchto „podprahových“ jemnůstek zhostila s důstojností a suverenitou až nad očekávání velkou. Opět nadchne zejména čistota a otevřenost vokálního rozsahu, hlas je uvolněně samozřejmý, zakořeněný pěkně v prostředku a expresivní, rychlý a rázný. Hudební nástroje ani ve vrstevnatějších momentech neztrácí nadhled a jistotu artikulace. Je to rozhodně výraznější, jasnější a živější zvuk, než jaký si audiofil spojuje s tradicí Xavian, je ale také dospělejší, bohatší (na detaily i energii) a zároveň přirozenější, než jsou běžné standardy stotisícové kategorie.

Přestože nejsou Stella Esclusiva nijak zásadně směrové a je maličko jedno, jestli je máte nasměrované přímo na uši nebo se jejich osy protínají někde za vaší hlavou, aby prostor nahrávek optimálně fungoval, mají nějaké své nároky – prvním je neumisťovat je příliš blízko k sobě, nadprůměrná energie středobasů pak může interferovat a pocit plastičnosti nebude tak ideální. V krátkosti to znamená, že byste měli udržet alespoň dvoumetrový odstup. Další fakt je, že scéna rozkvete s odstupem alespoň 50 cm od zadní stěny, ale to by k větším sloupkům tak nějak mělo být samozřejmostí. Jak už ale bylo řečeno, umisťování není nutné „po centimetrech“. Když správně sladíte pozici v akustice vlastní poslechovky, Stella Esclusiva se vám odvděčí – třeba jako v „Dream about you“ (Eva | „STS Test Demo CD Vol. 1“ | 2014 | STS Digital | STS-6111134) parádní hloubkou scény a pocitem skvělé homogennosti v pravolevém i předozadním směru, je to jedna velká, vzdušná scéna s pěkně zrekonstruovaným pocitem plastičnosti celku i jednotlivých nástrojů a jejich lokalizace v prostoru.

Panasonic TX-65HZ2000E: referenční 4K HDR OLED posunuje opět laťku [test]

Stella Esclusiva mají sice svůj jemně přítomný muzikálně-noblesní charakter, jsou ale velmi solidně transparentní (zejména díky opravdu excelentně pracujícími střednímu pásmu) a jejich chování lez tak trochu definovat jako „jak dobrá nahrávka, tak dobrý je zážitek“. Není to technicistně „přísný“ zvuk, zůstává tolerantní i k horším materiálům, nicméně dá vám najevo, kde leží jejich limit a to s jistotou a samozřejmostí – v tom negativním, o to víc ale i v tom pozitivním slova smyslu. Vezměte pěkně nahraný popík typu titulní skladby alba „Breaking Silence“ od Janis Ian (1993 | Columbia | 519 614-4) a ucítíte to sebevědomé proudění energie, tu dynamičnost při každém úderu do bubu, ucítíte téměř hmatatelné středy s čistým, zaostřeným a pevným vokálem, ucítíte ale hlavně celkovou ochotu hrát.

Verdikt

Nové Xavian Stella Esclusiva jsou ambiciózní sloupky, které mají s původními jmenovci společnou jen podobu na první pohled, protože ve všech ostatních ohledech reflektují citelné zvýšení ceny také mimořádně citelným zvednutím úrovně.

Krásné rukodělné zpracování už je u hostivické manufaktury samozřejmostí, ale stojí za to ho připomenout vždy zas a znovu, jelikož patří na špičku nabídky i z globálního pohledu. Své místo na slunci v porovnání s jakoukoliv konkurencí ve stotisícové hladině si pak Stella Esclusiva zaslouží i po zvukové stránce – pocit vyrovnanosti, výtečné transparentnosti, ochotné energičnosti, velmi solidní analytičnosti a přitom zachování muzikální harmonie, to jsou základní stavební prvky celku, který se rozhodně ubírá tou správnou cestou.

Jestli Xavian naplnil své ambice „nabídnout to nejlepší, co lze za 100 000 Kč pořídit“, to si musíte rozhodnout sami, ale faktem zůstává, že tak pěkné, tak čistě hrající, tak v konečném důsledku přirozené a snadno poslouchatelné reprosoustavy za dané peníze aby jeden pohledal a z našeho pohledu jsou Stella Esclusiva dalším výtečným modelem českého výrobce.

Xavian Stella Esclusiva

Cena: 99 990 Kč (standardní provedení)/ 129 990 Kč („marina“)

• Zapůjčil: www.xavian.cz 

Technické parametry

• Středobasový reproduktor 180 mm AudioBarletta – papírová membrána – hliníkový fázový nastavec – litý koš – nízkozkreslující magnetický „motor“
• Vysokotónový reproduktor AudioBarletta – 29 mm cívka, měkká kopulka, zkratovací měděné kroužky, labyrintová pracovní komora
• Systém dvoupásmový tlumený bas-reflex, přední pasivní membrána, Mundorf kondenzátory a odpory, velmi přesné součástky pro audio
• Ozvučnice masivní italský dub, zraje 3 týdny před opracováním, bitumenové tlumení, spodní komora vysypaná pískem, MDF v případě vysokých lesků
• Kmitočtový rozsah (-3dB v referenční ose) 42 – 20000 Hz
• Připojení 1 pár jednotlivě montovaných pozlacených terminálů Xavian
• Impedance 8 ohmů
• Přechodová frekvence 2500 Hz
• Citlivost ( 2,83V / 1m ) 89 dB
• Doporučený výkon zesilovače 30 – 150 W
• Rozměry (VxŠxH) 990 x 230 x 276 mm
• Hmotnost (kus) 30 kg

Poznámka redakce: Autor je šéfredaktor magazínu HiFi Voice, článek byl převzat z HiFi Voice