Cosmopolis: recenze filmu

Cosmopolis: recenze filmu

Dobré filmové adaptace knih dokážou ze svých předloh vytáhnout myšlenku a atmosféru, aniž by trvaly na zachycení každé události, na každé postavě a větě. Špatné adaptace se snaží vypovědět vše a zůstávají těžkopádnou ilustrací, která bez znalosti knihy nedává moc smysl. David Cronenberg natočil špatnou adaptaci.

 

Kniha Dona DeLilla, dostupná i u nás, není objemná. Děj Cosmopolis zachycuje jediný den ze života bohatého unuděného finančníka Erika, který se rozhodne limuzínou projet New Yorkem zasekanými kolonami, aby se na druhé straně města mohl dát ostříhat.

Přerušovanou jízdu vyplňují letmé rozhovory Erika s řadou skoro zaměnitelných, typizovaných postav – se spolupracovníky, milenkami, novomanželkou, ochrankou a nakonec i s mužem, který ho chce zabít. Když kniha v roce 2003 vyšla, chválili ji ne příliš nadšení recenzenti hlavně za její literární styl.

Možná proto ji Cronenberg, který napsal i scénář, adaptoval tak, že její věty prostě překlopil do úst pohledných či známých herců. Jenže film je jiné médium. Co mohlo na stránce znít provokativně nebo vtipně, je tu umrtvené do nesrozumitelné pseudointelektuálnosti.

Náhlé objevování a mizení postav, výlev těžkopádných dialogů i znepokojivé ticho v odhlučněné luxusní limuzíně – to vše dobře inscenuje psychotickou náladu klaustrofobní noční můry. Po probuzení ale zůstává jen nepříjemný pocit. S podivem, že toto povrchní stylové dílo přijali do letošní soutěže na festivalu v Cannes (kde naštěstí nic nevyhrálo).

Snímek stojí na Robertu Pattinsonovi, který tu sice podává asi svůj zatím nejpřesvědčivější výkon, ovšem to moc neznamená u herce, jehož kariéra stojí na lásce ječících fanynek a osobním charizmatu. S postavou, která je vyprázdněná, apatická a zvídavě sebedestruktivní, hvězda Twilight ságy nic zvláštního nezmůže.

To není zas takové překvapení – na rozdíl od skutečnosti, že si s látkou neporadil ani zkušený Cronenberg. Tvůrce Mouchy, který měl vždycky rád úchylné absurdnosti a tabu, v poslední době tvořil svá nejpřístupnější a nejdospělejší díla (od Dějin násilí po Nebezpečnou metodu).

Jeho novinka se ale příliš podobá svému hlavnímu hrdinovi. Je natolik izolovaná od života a od emocí, že vlastně nemáme proč se o ni zajímat. Tváří se, že by mohla satiricky vyprávět o kořenech současné ekonomické krize, ale plká hlavně o tom, jak sama cool zní a vypadá.


Cosmopolis

  • drama
  • Kanada / Francie / Portugalsko / Itálie
  • 108 minut)
  • Režie: David Cronenberg
  • Hrají: Robert Pattinson, Paul Giamatti, Juliette Binoche
  • Premiéra: 9. srpna
  • Hodnocení: 30 %

Témata článku: Filmy, Recenze filmů, Recenze

Určitě si přečtěte

15 nejlepších válečných filmů, kterým můžete věřit. Víme, kde je najdete online

15 nejlepších válečných filmů, kterým můžete věřit. Víme, kde je najdete online

Vybrali jsme 15 jedinečných filmů, které se věnují válkám ve 20. století. Vybrané snímky mají společné to, že válku neoslavují nebo nevzývají. Naopak kriticky a bolestně obnažují její zrůdnost a nesmyslnost. Jsou to válečné filmy, kterým můžete věřit.

43 Marek Čech, Vojtěch Malý

30 ženských hereckých sex symbolů současnosti

30 ženských hereckých sex symbolů současnosti

Léa Seydoux, Lizzy Caplan, Alicia Vikander, Amber Heard, Joanna Kulig, Riley Keough, Lily James, Dakota Johnson, Bella Thorne, Alexandra Daddario a erotické scény, v nichž se objevily ve filmech a seriálech.

1 Marek Čech

40 ženských erotických symbolů osmdesátých let

40 ženských erotických symbolů osmdesátých let

Kim Basinger, Kathleen Turner, Melanie Griffith, Bo Derek, Nastassja Kinski, Phoebe Cates, Rebecca De Mornay, Valérie Kaprisky, Sophie Marceau, Francesca Dellera, Isabelle Adjani a jejich smyslné scény ve filmech.

Marek Čech