Atlas mraků
r. Tom Tykwer, Lana Wachowski, Andy Wachowski, Německo / USA 2012
Román britského spisovatele Davida Mitchella Atlas mraků vyšel v roce 2004 a stal se jednou z literárních událostí sezóny. Autor v něm experimentuje s literární formou a vytváří jakýsi postmoderní meta-román, v němž se vedle sebe potkává šestice zdánlivě samostatných a na sobě nezávislých příběhů. Ty se odehrávají v různých dobách, s různými postavami a dokonce v rámci odlišných žánrů.
Dříve bratři, dnes sourozenci Wachowští a Tom Tykwer stáli při převedení románu před obtížným úkolem. Mitchellův opus měl pověst nezfilmovatelného díla, jež se adaptaci vyloženě vzpírá. Nakonec se jim ale košatou obsahovou i formální strukturu knihy podařilo adekvátně převést. Díky tomu, že jazyk literární nahradili jazykem obrazovým a výsostně filmovým.
Zpočátku nás koláž jednotlivých zpřetrhaných epizod moc nešetří. Šestice příběhů je vyprávěna paralelně a přeskakování mezi nimi se odehrává někdy i po pár desítkách sekund. Divák se tak musí nejdříve mezi jednotlivými příběhy zorientovat. První se odehrává v roce 1849, poslední v postapokalyptické budoucnosti někdy okolo roku 2300.
Pokud se mu ale zhruba po hodině podaří na tento rytmus naladit, ocení, jak se linky pozvolna rozjíždějí i jak skoro ve stejnou chvíli vrcholí. Šest různých nástrojů se sladí v jeden mohutný symbolický filmový symfonický orchestr, jehož hladký chod podporuje sofistikovaná střihová montáž.
Tento komplikovaný způsob vyprávění je ještě znásoben skutečností, že ve všech šesti příbězích hrají stejní herci různé postavy.
Tom Hanks, Halle Berry, Hugh Grant, Hugo Weaving, Jim Sturgess, Susan Sarandon, Jim Broadbent, ti všichni hrají vícero postav. Někteří čtyři, jiní šest, Jim Sturgess dokonce sedm. Často přitom jde o postavy jiné rasy a jiného pohlaví, než jsou oni sami.
Atlas mraků se snaží zbořit nejen konvence časoprostorové, ale i ty rasové a genderové. Wachowští do filmu vnáší téma, jež se vine jako leitmotiv jejich tvorbou. Jedinec kontra represivní systém. Téma vzpoury pak variují jak v otrokářské povídce z 19. století, tak v té postapokalyptické, již měli rovněž na starosti.
Svému německému kolegovi Tomu Tykwerovi přenechali ty segmenty vyprávění, jež se odehrávají v současnosti a ve třicátých a sedmdesátých letech minulého století.
Oproti akčnímu pojetí Wachowských nabízí Tykwer citlivé melodrama v příběhu zapovězené lásky dvou mužů nebo až groteskní náhled při přiblížení vzpoury v domově důchodců. V pátrání Luisy Reyové pak cítíme ohlas paranoidních thrillerů s politicko-společenským zabarvením, jež se točily v sedmdesátých letech.
Autoři inscenují zápletky jednotlivých epizod jako variace žánrů, s nimiž se zde potkáme. Dobrodružná mořeplavecká výprava, intimní drama, thriller, komediální burleska, temná dystopická sci-fi s politickým přesahem, post-apo. Vše v jednom vyprávění.
Ač se tak tváří, není Atlas mraků žádným složitým příběhem, vyžadujícím naše maximální soustředění nebo aktivaci intelektuálních rezerv. Spíš se snaží být takovým ušlechtilým pelmelem, který v sobě zahrnuje několik zdánlivě nesourodých prvků. Akční zábavu, snadno přístupnou meditaci pro masy i hru na schovávanou, při níž má divák poznat, který herec se ukrývá v jaké masce. Film se vyznává z lásky k fikčním příběhům a stává se orgasmem hlavně pro ty, jež baví filmy do nekonečna analyzovat.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách