Drsný město: válka gangů i policejních složek proti sobě stírá hranici mezi stranou zákona a zločinci [recenze filmu]

21. listopadu 2020
TWEET SDÍLET
Režisér Olivier Marchal opětovně zužitkovává v autentičnosti žánrového podání svou osobní zkušenost u policejního sboru.

Plusy

  • Olivier Marchal přesně ví, jak to napsat a natočit, aby výsledek byl působivý, atmosférický a autentický.

Minusy

  • Množství postav a zvratů, při nichž vám bude chvíli trvat, než se v nich zorientujete.
8/10
Hodnocení

Máte v oblibě drsné a temné francouzské kriminálky sedmdesátých a osmdesátých let? Pak vás určitě potěší novinka dvaašedesátiletého režiséra Oliviera Marchala, který je už takřka po dvě dekády pokračovatelem a mistrem tohoto žánru. Má ho ostatně pod kůží už ze své profesní praxe, kdy v roce 1980 nastoupil k pařížskému policejnímu sboru a setrval v něm na různých pozicích a místech, včetně zpravodajského oddělení protiteroristické sekce, čtrnáct let.

Zároveň při výkonu svého povolání začal navštěvovat různé kurzy herectví, které pak zužitkoval ve svém hereckém debutu v krimi Nebuďte policajta (1988) s Alainem Delonem v hlavní roli. Uplatnil se i jako scenárista, kdy do kriminálních seriálů jako Komisař Moulin nebo Zvláštní jednotka přenášel své zkušenosti z praxe policisty. K souběžné herecké a scenáristické dráze si přibral v roce 2002 i tu režijní, z níž je asi nejznámější jeho policejní drama Válka policajtů z roku 2004. S ním má jeho nový film společné to, že i v něm zdůrazňuje soupeření mezi policejními útvary BRI a BRB.

Ve dvojím ohni

Marchal si ke svým filmům píše scénáře a ty dýchají autenticitou policejní praxe. Tím drsným městem z názvu jeho posledního počinu, na nějž Gaumont prodal práva Netflixu, je francouzské přístavní město Marseille. V něm svádí boj o dominanci dva gangy překupníků drog a rozbuškou k jejich ostrému střetu se stane, když ten korsický se samopaly zaútočí na arabský bar.

Situaci se snaží zkrotit a zároveň využít ve svůj prospěch čtyřčlenná jednotka pod vedením kapitána Vronského (Lannick Gautry). Klíčový svědek útoku je ale zastřelen během policejního výslechu a je čím dál zřejmější, že mafie má uvnitř policejního sboru svého informátora. Do města přijíždí nový policejní šéf (Jean Reno), který má situaci ve speciální jednotce stabilizovat a Vronski se tak ocitá ve dvojím ohni, protože musí své muže ochránit jak před gangstery, tak před těmi, jež by s ním měli stát v jedné řadě.

Hraje se o moc a vliv a to jak na straně policistů, tak gangsterů. Špinavý obchod s drogami korumpuje ty, jež by měli stát na straně zákona, věřit se dá málokomu, mrtvých přibývá a policisté jsou nuceni používat stejně nekompromisní metody jako jejich protivníci. Při narušení drogové zásilky mezi Korsičany a Španěly zemře policista protidrogového v utajení a všem je jasné, že teď jde do tuhého.

Nelze se neušpinit

Marchal přivádí na scénu nečernobílé postavy, z nichž o žádné nelze říci, že je vyloženě kladná. I ti policisté, kteří to myslí dobře, používají k prosazení svých cílů metody, při nichž jsou nuceni si ušpinit ruce. Třeba dohodou s těmi, které by měli tvrdě potírat. Jak říká jedna z postav, mezi metodami zástupců obou stran, zločinci i policisty, je jediný rozdíl, že ta jedna strana nosí policejní odznak. I na ní probíhají frakční boje a jsou neseny zákonem nekompromisní odvety, jak ukazuje totálně deziluzivní finále vyprávění.

Postav a zvratů je v něm hodně. Nějaký čas vám proto bude trvat, než se v postavách a v tom, s kým jsou spolčeny a ke které policejní jednotce nebo gangu patří, zorientujete, ale postupně do sebe začne vše zapadat a vy jen trnete, zda se ti, jimž fandíte, dočkají konce. Protože v této zkorumpované hře, kde se vynášejí informace a kde za sebou každý táhne nějaký škraloup, se můžete dočkat zrady z kterékoliv strany.

Marchalova kriminálka tak není prvotně postavena na drsné akci, ale její nekompromisnost pramení z řetězení činů více aktérů, které se sbíhají a jejichž osudovost spočívá právě v tom, že už nejdou vzít zpátky v momentě, když se ukáže, že ohrožují ty druhé.

Žánrový mistr

Olivier Marchal přesně ví, jak to napsat a natočit, aby výsledek byl působivý, atmosférický a autentický. Z herců vyzařuje mužné charisma chlápků s pár denním strništěm a vlasy ulíznutými dozadu, kteří vykonávají nebezpečné povolání, s jehož dopady se vyrovnávají za pomocí alkoholu, nevěr nebo ochranné hráze cynismu. A podobně i jejich ženské protějšky.

Na vzájemné vztahy mezi policisty se scénář hodně zaměřuje, stejně jako na morální dilemata, vyplývající z pohybu v prostředí, které v použití metod boje proti zločinu stírá hranici mezi těmi dobrými a špatnými. Tragédie těch, co stojí na straně zákona, pak spočívá navíc v tom, že i na ní vládnou konkurenční tlaky, zájmy, antagonismy a vlivové operace jednotlivých složek policie, které staví pěšáky těchto her víc proti sobě, než aby je vedla ke kooperaci.

Marchal do fungování policejních složek během své služební praxe nahlédl a nejednoznačné charaktery postav mu slouží k postihnutí mechanismů toho, co u nich viděl. Jeho Drsný město není převratné, ale velice poctivé policejní drama, kterým potvrzuje, že minimálně ve Francii stále zůstává mistrem tohoto žánru.

Drsný město

  • Žánr: policejní thriller
  • Původní název: Bronx 
  • www.netflix.com/cz/title/81115400
  • Francie, 2020
  • Scénář: Olivier Marchal
  • Režie: Olivier Marchal
  • Hrají: Lannick Gautry, Stanislas Merhar, Kaaris, Patrick Catalifo, David Belle, Moussa Maaskri, Jean Reno, Gérard Lanvin, Eriq Ebouaney, Catherine Marchal, Claudia Cardinale
  • Distribuce: Netflix
  • Distribuční premiéra v ČR: 30. 10. 2020

Hodnocení filmu: 8/10

Marek Čech

Trailer: 


 

Plusy: Olivier Marchal přesně ví, jak to napsat a natočit, aby výsledek byl působivý, atmosférický a autentický.

Minusy: Množství postav a zvratů, při nichž vám bude chvíli trvat, než se v nich zorientujete.


 

Témata článku: , , ,