Kapitoly článku:
Jasně, MP3 přehrávač už máte a hudbu přehraje i váš telefon. Je ale čas myslet na víc: na sledování seriálů, filmů a klipů ve vlaku, na chalupě a kdekoli máte zrovna chvilku. Zapomeňte na šňůry, špatný zvuk i na nízkou výdrž baterií. Vyberte si s námi dokonalého zabijáka nudy.
Výrobci se předhání v tom, kdo do svého přehrávače nacpe více funkcí a kdo jej udělá přitažlivějším. Nenechte se však od mnohých napálit úžasnými „papírovými“ funkcemi a praktickou nepoužitelností. My jsme na lep neskočili a přinášíme objektivní srovnání nejzajímavějších současných modelů.
Poslech hudby je u osobních přehrávačů stále nejvyužívanější funkcí, ale rozhodně už ne do takové míry, abyste s klidným srdcem opomíjeli jejich ostatní schopnosti. V každém případě dejte hned na začátku výběru pozor na zastoupení hudebních formátů ve vašem archivu. Všechny přehrávače si poradí s formáty MP3 a WMV, případně i WAV, ale jen některé zvládají poměrně rozšířené OGG, případně AAC a další. Malým bonusem mnoha přehrávačů bylo zobrazování textů (nejčastěji ve formátu LRC) k aktuálně přehrávaným skladbám.
Velkého testu v časopisu Computer 24/07, který je v současnosti na stáncích, se zúčastnily následující přehrávače. V dnešním duelu vám představíme ty tučně zvýrazněné.
- Apple iPod Touch
- Creative ZEN
- Emgeton M7 Cult
- EU3C Infinity V700
- Evolve Trinity
- Hyundai MPC 158FM
- LG FM37
- Maxfield MAX-JAM
- mobiBLU BOXON
- Redstar RS-MP4-02
- Samsung YP-P2
- Samsung YP-T10
- SanDisk Sansa e280
- Sony NWZ-A818
- SWEEX Blaze MP4 (MP410B)
- Teac MP-380
- TrekStor i.Beat Motion
Ne všechny funkce jsou opravdu k užitku
Když vás přestane bavit poslouchat vlastní hudbu, můžete přepnout na FM rádio. To nabízí většina dnešních přehrávačů, nebo jej nabízí alespoň volitelně. Až na přehrávač Hyundai disponují všechny automatickým skenováním stanic a jejich ukládáním, nemusíte se tak obtěžovat s postupným ručním laděním.
Někomu se může zdát jako absolutní zbytečnost, ale mnohé už praxe přesvědčila o tom, že ani diktafon nepatří ke zbytečným funkcím. Méně důležitý už dnes může být linkový vstup, ale pokud pro něj někdo využití stále nalézá, několik přehrávačů mu tuto možnost poskytne. V obou případech si ale dejte pozor na formát záznamu a počet nastavitelných stupňů kvality. Na tomto místě musíme mnoho modelů pokárat, protože se stále nenaučily jiný záznamový formát než klasický neúsporný WAV. Navíc jeho kvalita může být výrobcem špatně zvolena a jeho použití je pak na hranici použitelnosti.
Z dalších funkcí může přijít vhod prohlížení obrázků. S tím si poradil každý přehrávač v testu, ale některé s minimální praktickou využitelností. Podpora zobrazitelných formátů jde obvykle od BMP či JPG až po GIF, PNG a případně další. Obvykle zobrazí tyto formáty v původní podobě, tedy bez změny rozlišení či bitové hloubky.
Téměř všechny modely nabízejí také možnost čtení textů. Ta je ale omezena na základní textový formát TXT, který má jen omezenou praktickou použitelnost. Pokud vám to nevadí, rozhodně dbejte na správné zobrazování českých znaků. To, že správně zobrazuje například názvy písniček, ještě nemusí znamenat, že tomu tak bude i u znaků v textových souborech.
Neopomínejte také zdánlivé maličkosti, jakými mohou být časové funkce. Někomu postačí pouhé zobrazení času, ale pokud s přehrávačem například rádi usínáte, chtějte přehrávač s nastavitelným časovačem vypnutí.
Jsou to ještě přehrávače hudby?
Někteří výrobci sklízí náš obdiv za to, jakými všemožnými funkcemi dokážou přehrávače obohatit. Mohou to být příjemné drobnosti, počínaje kalendářem, světovým časem, stopkami, budíkem, slovníkem, kalkulačkou a konče zápisníkem či hrami. Objevují se i pokročilejší funkce, jako synchronizace s Outlookem (Creative) i velmi moderní záležitosti v podobě podpory datacastů (bezdrátové výměny dat) a technologie Bluetooth pro spárování s bezdrátovými sluchátky (to nabízí Samsung). Čáru přes rozpočet nám udělal iPod Touch, který si do výčtu svých nevídaných dovedností nadělil například ještě Wi-Fi a webový prohlížeč.
Potěšil nás i kupříkladu Mobiblu Boxon s VoIP funkcí. Stačí se jen přes USB připojit k počítači a z přehrávače se rázem stává mikrofon se sluchátkem pro internetovou komunikaci, například přes Skype. Podobně zaperlil Evolve Trinity se svým fotoaparátem s funkcí videokamery, AV vstupem, možností hraní her a mnohým dalším. Bohužel si svou reputaci značně pokazil v jiných ohledech.
Učte se jazyky, s titulky je to bída
Čím se samozřejmě přehrávače chlubí (a pro vstup do našeho testu dokonce musely), je přehrávání videí. Podpora začíná na formátu AMV či podobném, kdy je nutná konverze videa (obvykle dodaným softwarem) na velikost odpovídající rozlišení displeje. Poměrně často přehrávače podporují kodek XviD MPEG-4, ale ve většinu případů se také neobejdete bez konverze (často nástrojem AVIConverter) a zmenšení do rozlišení displeje, popřípadě nižšího. Jiné modely si poradí s kodekem DivX (od verze 4) a ty nejlepší i s WMV9, případně jejich kombinací.
Až na jedinou výjimku přehrávače nezvládají spouštět videa s rozlišením vyšším, než je rozlišení jejich displeje. Pro úplnost nutno dodat, že přehrávače nemají neomezené kapacity a čím menší rozlišení i kvalita videa bude, tím více ho do přehrávače můžete dát.
S politováním (ale nečekali jsme nic jiného) musíme oznámit, že žádný z přehrávačů si neporadí s externími filmovými titulky. V takových případech je jedinou možností využít programy, které titulky přímo převedou do obrazu (zajímejte se o PocketDivxEncoder, Total Video Converter nebo DivXLand Media Subtitler). Zde také zvažte, zdali na to vůbec velikost displeje konkrétního přehrávače má a zda nebudete muset rozpoznávat písmena ze dvou pixelů.
Dotykové ovládání je frajeřina, ale musí mít alternativu
Ať už má přehrávač funkce takové nebo makové, rozhodně nepodceňte jeho uživatelskou přívětivost. Jak ukázal náš test, s tímto základním předpokladem má nejeden přehrávač problém. Důležité je, aby byla kvalitně zpracována nabídka, pohyb v ní byl logický a aby se mohla pochlubit dostatkem možností nastavení. Ještě důležitější však je, aby pro ovládání byla optimálně navržena i tlačítka – to znamená hlavně logicky. U nejednoho přehrávače se například volby potvrzují tlačítkem, které by více sedělo vystupování z nabídky – a naopak. V některých případech (zřejmě pro úsporu tlačítek) je nejčastěji využívána funkce změny hlasitosti dostupná až po stisku tlačítka jiného. Nejen nás by jistě zajímal důvod takové konstrukce. Možná na dálném východě nastolují jiné trendy ovládání, možná se jim to takto zdá nejlepší, pro nás to ale zavání neuváženým krokem hraničícím v některých případech s amatérismem. Neméně dbejte i na rychlou odezvu, není příjemné, když po stisku tlačítka musíte čekat, než se daný úkon provede.
Pár kousků v testu mělo dotykové ovládání, které nejen že je moderní, ale pokud je dobře udělané, je s ním radost pracovat. Nemělo by ale docházet k tomu, že prstem na displeji budete muset ťukat na maličkatá virtuální tlačítka hodná spíše použití dotykového pera. Někomu při dotykovém ovládání může chybět zpětná odezva, kterou máte na běžných tlačítkách. Model s dotykovým displejem je navíc téměř neovladatelný, dokud spočívá ve vaší kapse. Pokud nechcete při každé malé změně vytahovat přehrávač a sledovat, co to na displeji vlastně mačkáte, je ideální, pokud je i přes dotykový displej přehrávač doplněn o několik základních tlačítek, minimálně těch na změnu hlasitosti (sláva přehrávači Samsung YP-P2).